10 C 179/2026

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Bartůňkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená dne Datum narození žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem: Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 26 820 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 26 820 Kč se smluvním úrokem z prodlení 0,1 % denně z částky 26 820 Kč od 10. 4. 2026 do zaplacení, s úrokem 45 % ročně z pohledávky 26 820 Kč od 10. 4. 2026 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí na soudním poplatku částku 268 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení a splnění závazku podle smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky sporu dne 8.3.2023. Žalobkyně uvedla, že k uzavření smlouvy o zápůjčce došlo přes platformu provozovanou na webu www.Anonymizováno.cz poskytující mimo jiné i platební služby malého rozsahu. Server www.Anonymizováno.cz je provozován společností právnická osoba se sídlem adresa. Je to inzertní server, na kterém se střetává poptávka pro financování ze strany nepodnikajících fyzických osob s nabídkou jiných nepodnikajících fyzických osob ochotných poskytnout těmto nepodnikajícím fyzickým osobám zápůjčku v podobě peněžitého plnění. Pro větší bezpečí a transparentnost potom probíhají finanční převody prostřednictvím portálu www.Anonymizováno.cz, který tyto platební transakce účastníkům smlouvy o zápůjčce poskytuje. Činnost Anonymizováno byla povolená Českou národní bankou v rámci licence poskytovatele platebních služeb malého rozsahu podle zákona o platebním styku. Mezi žalobkyní a Anonymizováno byla uzavřena smlouva o spolupráci. Smlouva o spolupráci upravuje zejména závazky společnosti Anonymizováno vůči žalobkyni, jakož i povinnosti samotné žalobkyně vůči poskytovateli platebních služeb. Dále tato smlouva upravuje otázky odměny společnosti Anonymizováno za vykonávané služby vůči žalobkyni. Žalobkyně před poskytnutím zápůjčky provedla v součinnosti se společností právnická osoba ověření totožnosti žalované. Ověřoval její identitu a vůli směřující k uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce na dálku popsaným způsobem. Již při registraci byl vyžádán sken platného dokladu totožnosti. Na základě smlouvy o zápůjčce se žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 55 000 Kč. V souladu s ustanovením čl. 2 odst. 2.1 smlouvy o zápůjčce poskytla žalované částku ve výši 50 232 Kč dne 8.3.2024. Rozdíl mezi částkou 55 000 Kč a 50 232 Kč tvoří odměna poskytovatele platebních služeb malého rozsahu za provedení identifikace stran, poskytnutí platformy a za provedení platných převodů. Výše odměny činí 5 % z celkové dlužné částky, vždy však nejméně 1 000 Kč, v souladu s ustanovením čl. 2.2 smlouvy o zápůjčce. Poskytnutí zápůjčky žalované proběhlo prostřednictvím poskytovatele platebních a souvisejících služeb Anonymizováno tím způsobem, že žalobkyně odeslala finanční prostředky (sjednané ve smlouvě o zápůjčce) na účet společnosti Anonymizováno č. č. účtu, a to 8.3.2024, a poté (po odečtení odměny poskytovatele) byly dne 8.3.2024 finanční prostředky odeslány na účet žalované č. č. účtu, čímž došlo k poskytnutí zápůjčky a splnění závazku žalobkyně z uzavřené smlouvy o zápůjčce. Žalovaná se zavázala splácet zápůjčku společně s úroky ve splátkách po 2 980 Kč vždy k 7. dni v měsíci. Podle čl. 3.2 smlouvy o zápůjčce se v případě prodlení se splátkou, která překročí jeden kalendářní měsíc, stává celková dlužná částka, která byla sjednána ve smlouvě o zápůjčce, tj. částka ve výši jistiny a komerčního úroku odpovídajícího předpokládané době splácení, tj. včetně příslušenství, splatnou. Tímto dochází ke kapitalizaci příslušenství a smluvní úrok, na který by měl za sjednanou dobu splácení žalobce nárok, se stává součástí jistiny. Žalovaná nesplácela sjednané splátky řádně a včas. Uhradila pouze prvních 23 splátek. Z uvedeného důvodu došlo ke dni 9.4.2026 k zesplatnění zápůjčky a žalobkyně uplatnila po žalované zaplacení jistiny, úroku z úvěru a příslušenství pohledávky. Do zesplatnění žalovaná zaplatila 23 splátek, tj. částku celkem 68 540 Kč. Celkem měla zaplatit podle smlouvy o zápůjčce 95 360 Kč. Celkový dluh ke dni zesplatnění byl tedy představován částkou 26 820 Kč (tj. 95 360 Kč – 68 540 Kč). Žalovaná dále ničeho nehradila a byla vyzvána k úhradě nesplaceného závazku upomínkou ze dne 9.4.2026. Na základě předžalobní upomínky ničeho neuhradil Předmětnou žalobou tak žalobkyně uplatnila po žalované právo na zaplacení celé zbývající splatné dlužné částky ve výši 26 820 Kč, úrok z prodlení dohodnutý ve smlouvě o zápůjčce ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 26 820 Kč od 10.4.2026 do zaplacení, dále smluvní úrok ve výši 45 % ročně za dlužné částky 26 820 Kč od 10.4.2026 do zaplacení. Žalobkyně svou nepřítomnost u nařízeného jednání omluvila, stejně tak nepřítomnost svého právního zástupce. Požádala, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti a ve věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů. Žalovaná se rovněž z jednání omluvila a požádala soud o přepočítání dlužné částky s tím, že půjčka byla na částku 55 000 Kč, obdržela 50 232 Kč a zaplatila 68 540 Kč. S ohledem na shora uvedené soud jednal ve věci bez přítomnosti účastníků a při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů ze strany žalobce (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Smlouvou o zápůjčce č. hodnota ze dne 8.3.2024 žalobkyně prokázala svá tvrzení obsažená v žalobě o tom, že v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2390, poskytla žalované zápůjčku ve výši 55 000 Kč. Bylo dohodnuto, že žalovaná vrátí půjčené peněžní prostředky spolu se smluvním úrokem ve výši 45 % ročně, a to formou měsíčních splátek ve výši 2 980 Kč. Zápůjčka byla sjednána na 32 měsíců. Celkem se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni 95 360 Kč. V článku 2.2 smlouvy o zápůjčce bylo ujednáno, že věřiteli náleží jednorázová platba za poskytnutí zápůjčky ve výši 5 % z celkové dlužné částky, nejméně však 1 000 Kč. Žalovaná vzala podpisem smlouvy na vědomí snížení poskytnuté zápůjčky o tuto částku při jejím načerpání. V článku 3.2 smlouvy bylo sjednáno právo žalobce jako věřitele požadovat po žalované zaplacení celého dluhu včetně příslušenství, pokud se ocitne v prodlení se splátkou při překročení prodlení v délce jednoho kalendářního měsíce. V takovém případě se celková dlužná částka včetně příslušenství stává splatnou následující den a dlužník ztrácí výhodu splátek. Pod bodem 3.3 smlouvy bylo ujednáno právo žalobkyně jako věřitele požadovat po žalované zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % za každý započatý den prodlení z celkové dlužné částky, a to podle § 1970 občanského zákoníku. Potvrzením o platbě z účtů u právnická osoba. bylo prokázáno, že dne 8.3.2024 přijala společnost právnická osoba platbu ve výši 55 000 Kč a ze stejného účtu byla ve prospěch účtu č. účtu poukázaná platba ve výši 50 232 Kč. Žalobkyně dále prokázala předloženými listinami, že peněžní prostředky byly zaslány ve prospěch účtu žalované, a to po ověření jejího bankovního účtu pomocí platby 1 Kč. Kopií občanského průkazu žalované bylo prokázáno tvrzení žalobce o tom, že před poskytnutím zápůjčky ověřoval její totožnost a identitu. Ze splátkového kalendáře zápůjčky bylo zjištěno, že žalovaná obdržela splátkový kalendář půjčky č. hodnota, z něhož bylo zjištěno, že se zavázala splácet celkovou částku 95 360 Kč ve splátkách po 2 980 Kč. Splátky byly hrazeny do 7.2.2026. V dohodnuté výši splátek bylo zaplaceno pouze 23 splátek. Výpisem z účtu žalované za období od 1. 2.2024 do 29.2.2024 bylo zjištěno, že byl v její prospěch veden účet u ČSOB a. s. pod č. č. účtu. Žalobkyně tedy měla před poskytnutím zápůjčky k dispozici výpis z účtu žalované, z něhož bylo patrno, jaké byly její příjmy a výdaje před poskytnutím zápůjčky. Její příjmy takřka pokrývaly měsíční výdaje. Smlouvou o spolupráci platnou od 20. 8. 2020 žalobkyně prokázala, že uzavřela se společností právnická osoba smlouvu o spolupráci, na základě, které byla navázána spolupráce mezi žalobkyní a financováním dalšího zájemce za sjednanou odměnu. Podle takové smlouvy se společnost Anonymizováno zavázala pro investora (žalobkyně) vykonávat činnosti spočívající v prověřování zájemce o financování v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, vyhotovit smluvní dokumentaci ke smlouvě o zápůjčce v případě uzavření smlouvy o zápůjčce a dále následné poukázání částky za zápůjčky investorem na účet P2P a na účet dlužníka s tím, že tato částka bude snížena o odměnu podle článku 4 odst. 4.1 písm. a) této smlouvy, dále zasílat upomínky v případě prodlení dlužníka s tím, že minimální odměna za tuto činnost byla sjednána ve výši 1 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se jedná o závazek uzavřený dne 8.3.2026 soud posoudil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění platném k datu uzavření této smlouvy a v souladu se zákonem č. 276/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném k datu 8.3.2024. V projednávané věci soud vycházel ze závěrů učiněných Ústavním soudem v jeho usnesení ze dne 16. května 2023, č. j.

III. ÚS 1422/2022, kde Ústavní soud uzavřel, že půjčka poskytnutá prostřednictvím společnosti Anonymizováno je sice speciálním typem půjčky, avšak i na ni se vztahuje zákon o spotřebitelském úvěru č. 276/2016 Sb., jemuž předcházel zákon č. 145/2010 Sbírky. Jde o on-line půjčku, kterou poskytuje fyzická osoba jiné fyzické osobě prostřednictvím internetu bez účasti banky nebo nebankovní společnosti. Anonymizováno režim půjček může mít různé podoby, ale obecně funguje tak, že umožňuje zájemcům o úvěr zdarma vytvořit aukce, které navštěvují uživatelé se zájmem investovat (potencionální investoři). Do jedné aukce může své nabídky podat více potencionálních investorů a záleží na zájemci o půjčku, kterou nabídku přijme. Z jedné aukce také nemusí vzejít pouze jeden úvěr, ale i úvěrů několik, zejména se to týká aukcí na vyšší požadované částky. Za uvedenou službu (zprostředkování půjčky) vybírá zprostředkovatel poplatek jak od investorů, tak od dlužníků. V některých případech může nabízet se službou i vymáhání opožděných splátek. Vždy však musí mít licenci České národní banky a zajistit férové poskytování svých služeb. V projednávané věci je nutné zdůraznit, že zápůjčka byla poskytnuta v rámci tzv. Anonymizováno režimu, kdy poskytovatelem úvěru byla fyzická osoba, tedy nikoli úvěrová společnost, a to v rámci internetového rozhraní, které bylo vytvořené zprostředkovatelem společností Anonymizováno. S ohledem na shora vyslovené závěry Ústavního soudu je nutné uzavřít, že se jednalo o spotřebitelský úvěr v režimu zákona č. 276/2016 Sb. V takovém případě bylo povinností věřitele prověřovat úvěruschopnost žalované. V daném případě věřitel splnil své závazky podle citovaného zákona a úvěruschopnost žalované řádně prověřil. Lze tak dospět k závěru, že smlouva o zápůjčce byla platně uzavřena v souladu s ustanovením § 2390 zákona č. 89/2016 Sb., občanský zákoník. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikla smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za plnění odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V souzené věci se soud zabýval platnosti jednotlivých ujednání smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky sporu, a to v souladu s ustanovením zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., ve znění platném k datu uzavření smlouvy. Soud uzavřel, že při uzavírání smlouvy o zápůjčce nebyl zachován postup stanovený zákonem o spotřebitelském úvěru. Nebyla řádně prověřena úvěruschopnost žalované. Ve věci však bylo prokázáno, že žalované byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 55 000 Kč. Z celkové sumy, která měla být zaplacena (95 360 Kč), byl poplatek stanoven ve výši 5 % tedy částkou 4 768 Kč. Poplatek byl použit na odměnu zprostředkovatele zápůjčky. Žalovaná se zavázala vrátit peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 45 % ročně ve lhůtě do 32 měsíců, a to ve splátkách po 2 980 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 7. dne příslušného kalendářního měsíce. Celkem se žalovaná zavázala vrátit částku ve výši 95 360 Kč. Při hodnocení jednotlivých ujednání smlouvy soud vycházel z ustanovení § 1813 a § 1815 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Soud v této souvislosti dospěl k závěru, že úrok z úvěru sjednaný ve smlouvě je nepřiměřený zakládající významnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele, neboť ujednání o výši úroku výrazně přesahuje obvyklou úrokovou sazbu požadovanou bankami při poskytování nezajištěných úvěrů. S ohledem na shora uvedené soud shledává ujednání o zaplacení úroků ve smlouvě o zápůjčce za nemravné – rozporné s dobrými mravy, tudíž neplatné. Takové zjištění však neznamená absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce podle § 580 občanského zákoníku. Neplatnost lze vztáhnout pouze na výši sjednaných úroků s tím, že jde o ujednání oddělitelné od zbývajících části uzavřené smlouvy a v takovém případě vůle účastníků o tom, že věřitel poskytne dlužníku finanční prostředky a dlužník tyto prostředky vrátí i s úroky, bude respektováno tak, že výše úrokového příslušenství bude stanovena soudem podle § 1792 odst. 1 občanského zákoníku. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela nedůvodná, když žalované bylo poskytnuto plnění ve výši 50 232 Kč a tato uhradila žalobkyni částku 68 540 Kč, jak vyplývá z listinného důkazu, ale i z tvrzení obou účastníků. Soud proto žalobu s ohledem na shora uvedené v celém rozsahu zamítl. Ve výroku III. soud rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky tak, že žádnému z nich nepřiznal právo na jejich náhradu, neboť žalobkyně ve věci úspěšná nebyla a žalované náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Ve výroku IV. soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí soudní poplatek ve výši 268 Kč podle zákona číslo 549/1991, Sb., o soudních poplatcích, sazebník poplatků, položka 2 bod druhý a položka 1 písmeno b) Sazebníku soudních poplatků. Žalobkyně současně s podanou žalobou zaplatila soudní poplatek ve výši 1 073 Kč a požádala soud o vydání elektronického platebního rozkazu. V takovém případě zaplatila soudní poplatek ve výši 4 % z dlužné částky. Soud však nevyhověl návrhu a elektronický platební rozkaz nevydal. Z uvedeného důvodu doměřil soudní poplatek podle položky 1, tj. 5 % z dlužné částky. V takovém případě soudní poplatek je představován částkou 1 341 Kč. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši 1 073 Kč a ve výši rozdílu, tj. 268 Kč, je povinna soudní poplatek doplatit ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí (§ 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně dvojmo, prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím povinným splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.