10 C 20/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Bartůňkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupena advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované zastoupena advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně [příjmení] [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo] a žalované [celé jméno žalované], [rodné číslo], k bytové jednotce [číslo] vymezené v budově [adresa], postavené na pozemku – pozemkové parcele [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v obci a [katastrální uzemí], s níž je spojen podíl ve výši 1/12 na společných částech budovy [adresa] - bytového domu, v níž je jednotka vymezena, a podíl ve výši 1/12 na pozemku - pozemkové parcele [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí budova [adresa] - bytový dům, vše zapsáno v katastru nemovitostí na listech vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], se zrušuje.

II. Bytová jednotka [číslo] vymezená v budově [adresa], postavená na pozemku – pozemkové parcele [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v obci a [katastrální uzemí], s níž je spojen podíl ve výši 1/12 na společných částech budovy [adresa] - bytového domu, v níž je jednotka vymezena, a podíl ve výši 1/12 na pozemku - pozemkové parcele [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí budova [adresa] - bytový dům, vše zapsáno v katastru nemovitostí na listech vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], se přikazuje do výlučného vlastnictví žalované [celé jméno žalované], [rodné číslo].

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na vypořádacím podílu částku 927 500 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna nahradit České republice na nákladech řízení částku 4 303,50 Kč na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna nahradit České republice na nákladech řízení částku 4 303,50 Kč na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytové jednotce [číslo] vymezené v budově [adresa], postavené na pozemku [parcelní číslo] v obci a [katastrální uzemí], s níž je spojen podíl ve výši 1/12 na společných částech budovy [adresa], a podíl ve výši 1/12 na pozemku [parcelní číslo], vše zapsáno v katastru nemovitostí na listech vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] (dále i jen„ jednotka“ či„ nemovité věci“). Žalobkyně nabyla spoluvlastnictví podíl na základě usnesení soudu o dědictví, žalovaná nabyla spoluvlastnický podíl darem od své matky. Účastnice nejsou schopny bytovou jednotku společně užívat, není shoda na způsobu užívání bytu, aktuálně je byt neužívaný. Rozdělení jednotky není možné, na vypořádání spoluvlastnictví se účastnice nedohodnou. Jednotka by měla být přikázána žalobkyni z důvodu, že žalobkyně od počátku požadovala jednotku do výlučného vlastnictví, má zájem jednotku užívat a starat se o ní, k [obec] má kladný citový vztah a poblíž jednotky vlastní dvě stavby garáží. Žalovaná navrhovala, aby podílové spoluvlastnictví nebylo rušeno, případně aby byla jednotka přikázána žalované. Účastnice v jednotce vyrostly, rodiče účastnic zakoupili pro žalobkyni byt v [obec], matka žalované darovala dům v [obec], který rodina užívala k víkendovým a prázdninovým pobytům. Otec žalovanou vydědil a veškerý majetek odkázal žalobkyni. Matka účastníků žádala v jednotce dožít, žalobkyně se o svou matku nestará. O správě a údržbě jednotky se účastnice dohodly. Žalovaná, respektive její synové, též v [obec] vlastní garáže, též rodinný dům v obci [obec], a má k [obec] úzký citový vztah, bytovou jednotku chce zachovat k užívání matce účastnic. Žalobkyně se nikdy nezmiňovala, že by chtěla v [obec] žít, do [obec], kde žalobkyně pracuje a má zde i chatu, je lepší dostupnost z [obec]. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že polovinu jednotky získala v březnu 2020 na základě závěti po otci. Druhou polovinu vlastnila matka, nabízela jí převod i zřízení věcného břemene, což matka odmítla a svoji polovinu převedla na žalovanou. Žalovanou vyzvala k domluvě, jak vše bude probíhat dál, dohoda nebyla možná. Od prosince 2021 užívá pokoj po otci, jezdí tam přespávat, když potřebuje. Je zaměstnána v nemocnici v [obec] a pracuje i v [obec], jezdí tam dvakrát až třikrát týdně. Byt v [obec] dala synovi, který si ho s přítelkyní opravuje. V [obec] vlastní zahradní domek, to je na léto, jinak přespává v inspekčním pokoji v nemocnici. Byt chce užívat, hlavně až půjde do důchodu, aby tam měla bydlení, má vztah k [obec] a vlastní tam dvě garáže. V současné době kupuje byt vedle bytu, který darovala synovi, aby se propojil s původním bytem, a bude tam mít jednu místnost. Žalovaná vlastní dům v [obec], jedná se o stavení s pozemky a lesy, dostala jej v roce 1993 od rodičů a má postavený rodinný dům ve [obec] u [obec], kde bydlí. Zálohy na byt platily napůl, žalobkyně platila elektřinu, tu jí žalovaná ke konci roku zpětně dorovnala. Nemá nic proti tomu, aby s ní v bytě bydlela i matka. Matka bydlela v [obec], v [obec] bydlet nechtěla. S otcem se pouze rozešli, ale nerozvedli. Když probíhalo dědictví, matka začala tvrdit, že chce bydlet v [obec], nyní bydlí u žalované, v létě je v [obec]. Byt je ve stavu, v jakém byl v roce 1972 postaven, je potřeba celková rekonstrukce. Je majitelkou hrobového místa v [obec], kde je pohřbený otec, její děti mají u [obec] les. Než se rodiče rozešli, bydleli v [obec] a jednotku pronajímali. Když se rozešli, byt plně financoval otec. Na koupi dalšího bytu si vzala hypotéku a syn přispěl 700.000 Kč. Původní byt v [obec] získala směnou za byt v [obec], byl to družstevní byt rodičů. Domek v [obec] získala matka dědictvím po rodičích, dá se v zimě užívat. Matka tam bydlela, než byla u sestry. V [obec] má matka jeden pokoj zamčený. Příčinou rozchodu rodičů byla matčina hamižnost. Před smrtí žalobkyni otec daroval finanční prostředky. Rodiče koupili dům u kasáren v roce 1993 z příjmů otce z autoškoly, pak se zjistilo, že polovina nájmu jde na účet žalované, z čehož byly v rodině rozbroje. Z finančních prostředků od otce financovala byt dcery. Dětem koupil otec les v [obec]. Po matce žádné platby za užívání bytu nechtěla, až nájemné, když obdržela předžalobní výzvu, v SMS je zmínka o nájemném, je to vytrženo z kontextu. O bydlení v [obec] začala uvažovat na vánoce 2020, poté, co syn dostudoval, a bylo jasné, že bude pracovat v [obec]. Z účastnické výpovědi žalované soud zjistil, že polovinu jednotky získala od matky, která jí ji dala v březnu 2020 po dědickém řízení po otci. Matka chtěla srovnat nespravedlnost, když otec udělal závěť ve prospěch sestry. Psala žalobkyni, jak se podělí o platby, dokonce uzavřely smlouvu, jak platby na družstvu budou probíhat. Žalobkyně se s ní nechce stýkat. Matka, když je šeredně, bydlí u nich ve [obec] a v létě je na chalupě v [obec]. Po dobu dědického řízení do konce března 2020 matka bydlela v [obec] v bytě, ale když žalobkyně po ní začala chtít nájem, tak byla u žalované nebo v [obec]. Žalobkyně chtěla nájem od konce roku 2020 tři roky nazpátek. Matka by se ráda vrátila do bytu v [obec], má tam kamarádky, chodí tam na karty, ráda by tam byla. Nechce být v bytě se žalobkyní, ta jí v tom brání, vybírá nájemníky a chce po ní nájem. Žalovaná má postavený dům ve [obec] a má chalupu v [obec], kde matka v létě bydlí. Rodiče je podělili tak, že žalobkyně dostala nový byt v [obec], žalovaná dům v [obec], který běžně užívali všichni, i sestra se svojí rodinou, i rodiče do doby, než se otec začal nevhodně chovat k matce, mlátil ji. Matka chce být v bytě v [obec], je na tom zdravotně dobře, mohla by tam být sama. V [obec] v zimě být nemůže, protože dům je vzdálen od vesnice kilometr a půl a nikdo neprohrnuje cestu. Byt chce sama pro sebe, aby tam matka v klidu dožila. Před smrtí otce žalovaná dostala finanční prostředky od matky, dala to vlastně dětem. Žalobkyni sdělila, že je spoluvlastníkem bytu. Z dědictví po otci nic nepožadovala, se závětí souhlasila pro klid v rodině. Matce se otcovo rozhodnutí ze závěti zdálo nespravedlivé. Matka k [datum] ukončila v bytě odběr elektrické energie a domlouvala na SBD vypořádání přeplatků. Mluvila o tom i se žalobkyní. Matka má trvalý pobyt v [obec] a před tím ho měla v [obec]. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je matkou účastnic, je trvale hlášena v [adresa]. Nyní bydlí u žalované ve [obec], přes zimu pobyt v [obec] není možný, dům je vzdálen od obce, je to tak na kolo nebo na lyže. Manžel učinil závěť ve prospěch žalobkyně a z tohoto důvodu vznikly problémy. Půlku bytu získala žalobkyně a tato nechtěla, aby svědkyně v bytě byla, chtěla byt prodat nebo pronajmout, chtěla po ní nájem. S manželem v bytě bydleli. Když skončilo dědické řízení, dala svůj podíl na bytě žalované. Chtěla tak odstranit nespravedlnost, kterou manžel udělal závětí, neboť žalobkyně od nich dostala dost, dostala byt v [obec], který jí zařídila. Když dala polovinu bytu žalované, považovala za samozřejmost, že v bytě bude bydlet dál, ale žalobkyně po ní požadovala za byt platit, tohle jí strašně bolelo, byla bezradná, chtěla po ní nájem i zpětně, mrzelo ji, že se k ní žalobkyně takto zachovala, byla z toho nemocná, ale žalovaná se o ni postarala, a jenom díky ní se z nemoci vyhrabala. Ráda by v bytě dožila. Postavili ho s manželem svépomocí. Měla za to, že si ho postavili i na stáří. V bytě je ústřední topení, je tam pohodlí, blízko je jídelna, kam chodí pro obědy, prodejna, knihovna, dá se tam pohodlně žít. Je tam mezi svými, má tam známé a přátele. Na chalupě se celoročně žít nedá, tam může být jen v létě. Na žambereckém bytě lpí. Žalovaná je ochotna jí užívání bytu umožnit. Chodit do bytu nepřestala, potřebovala by tam přespávat, neboť má v [obec] rehabilitační cvičení, chtěla by v bytě být, aby mohla žít. Elektriku ke dni 31. 8. 2020 zrušila proto, že žalobkyně tam chtěla nájemníka, nechtěla to platit. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že ke dni 24. 9. 2020 byly spoluvlastníky jednotky účastnice, a to každá v rozsahu jedné poloviny. Ze znaleckého posudku [číslo] bylo zjištěno, že ke dni 24. 10. 2020 byly nemovité věci oceněny na částku 1.691.000 Kč. Ze znaleckého posudku [číslo] 2021 bylo zjištěno, že obvyklá cena nemovitých věcí byla aktualizována na částku 1.855.000 Kč. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 30. 9. 2019, č. j. 20 D 175/2017 – 201, byla schválena dohoda pozůstalé manželky a dědiců o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů. Usnesením zdejšího soudu ze dne 20. 2. 2020, č. j. 20 D 175/2017 – 222, bylo rozhodnuto ve věci pozůstalosti po [jméno] [příjmení] mimo jiné tak, že žalobkyně podle závěti nabyla polovinu jednotky, pozemek p. [číslo] jehož součástí je stavba garáže, polovinu pozemku [parcelní číslo], jeho součástí je stavba garáže, obojí v [katastrální uzemí]. Z protokolu ze dne 16. 10. 2018 a 2. 9. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně a [jméno] [příjmení] s [jméno] [příjmení] jednali o uzavření dědické dohody. Ze sdělení právní zástupkyně žalované ze dne 29. 4. 2020 a sdělení právní zástupkyně žalobkyně ze dne 6. 5. 2020 bylo zjištěno, že účastnice spolu a žalobkyně s [jméno] [příjmení] jednaly o vypořádání společných práv a povinností nastalých po úmrtí [jméno] [příjmení] a rozhodnutí o pozůstalosti. Ze smlouvy o zajišťování správy společných částí domu ze dne 12. 8. 2020 soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastnicemi a Stavebním bytovým družstvem, [obec], ul. [ulice a číslo], [obec], jejím předmětem bylo zajišťování správy společných částí domu, na náklady správy se účastnice zavázaly přispívat. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] dne 1. 9. 2020, jejím předmětem byly dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa]. Dle dohody spoluvlastníků o úpravě úhrady záloh spojených se správou domu a pozemku a za plnění poskytovaná s užíváním jednotky ze dne 31. 8. 2020 soud zjistil, že se účastnice dohodly, že veškeré platby nákladů spojených se správou domu a pozemku a za plnění poskytovaná s užíváním jednotky budou hradit každá jednou polovinou. Dle společného prohlášení ze dne 20. 4. 2020 byla pro zasílání veškeré korespondence v evidenční databázi bytového družstva určena adresa [jméno] [příjmení]. Dle společného prohlášení ze dne 1. 9. 2020 byla pro zasílání veškeré korespondence v evidenční databázi bytového družstva určena adresa žalobkyně. Ze smlouvy o nájmu hrobového místa ze dne 4. 3. 2017 a smlouvy o nájmu hrobového místa ze dne 11. 6. 2020 soud zjistil, že žalobkyně je nájemkyní hrobového místa na veřejném pohřebišti v [obec]. Z otisku nahlížení do katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně byla ke dni 12. 2. 2021 vlastnicí pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], jejíž součástí je stavba. Z otisku nahlížení do katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně byla ke dni 12. 2. 2021 spoluvlastnicí pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], jehož součástí je stavba. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že ke dni 18. 9. 2021 byli spoluvlastníky pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], jehož součástí je stavba garáže, [jméno] [jméno] a ve společném jmění manželů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že ke dni 18. 9. 2021 byli spoluvlastníky pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], jehož součástí je stavba garáže, [jméno] [jméno] a [příjmení] [jméno]. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že ke dni 18. 9. 2021 byli spoluvlastníky pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] mimo další vlastníky žalobkyně v rozsahu [číslo] a [jméno] [příjmení] v rozsahu [číslo]. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně převedla vlastnické právo k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce] na [jméno] [příjmení]. Z otisku komunikace soud zjistil, že žalobkyně jednala s matkou o podmínkách užívání jednotky a dalšího vypořádání. Z otisku komunikace soud zjistil, že žalobkyně jednala s matkou o podpisu a poskytnutí dokumentů pro SBD ZBK. Z otisku SMS ze dne 31. 8. 2020 bylo zjištěno, že kontakt„ Babi“ sděluje, že dnes 31. 8. ukončila odběr el. energie, ať si zařídí odběr s přihláškou. Z přepisu SMS žalobkyně a [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jednaly o platbách spojených s jednotkou a o možnosti pronájmu či prodeje. Z fotografie bylo zjištěno, že na vodovodní baterii je připojen nápis„ neotvírat“. Z otisku e-mailu ze dne 3. 12. 2020 adresovaného žalované soud zjistil, že žalobkyně navrhovala žalované vypořádání spoluvlastnictví tak, že odkoupí polovinu žalované za cenu dle přiloženého znaleckého posudku. Z otisku bankomatové transakce ze dne 2. 10. 2020 soud zjistil, že z účtu č. [bankovní účet] byla na účet číslo [bankovní účet] poukázána částka 17.135 Kč. Z výpisu z účtu vedeného na jméno žalované soud zjistil, že konečný zůstatek účtu činil 946.224,72 Kč. Z potvrzení transakce bylo zjištěno, že z účtu [jméno] [příjmení] byla na účet [celé jméno žalobkyně] poukázána částka 700.000 Kč. Z e-mailů ze dne 27. 9. 2017 a 26. 2. 2018 bylo zjištěno, že žalovaná sděluje (mimo dalších adresátů) žalobkyni, že jejich otec byl těžký alkoholik, matku mlátil, tato od něj utíkala a zase se vracela. Otcova závěť ji moc nepřekvapila a navrhuje vyrovnání. Z e-mailové komunikace účastnic ve dnech 31. 8. 2020 až 2. 9. 2020 a 29. 9. 2020 až 2. 10. 2020 a ze dne 9. 10. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně žádá zpřístupnění zamčeného pokoje a účastnice se domlouvají na platbách záloh a návštěvách bytu. Z otisku e-mailů ze dne 15. 8. 2020 až 23. 8. 2020 bylo zjištěno, že účastnice sjednávají setkání k jednání o podmínkách užívání jednotky. Z otisku e-mailu ze dne 3. 12. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně adresátu [email] navrhuje odkup poloviny jednotky za cenu dle znaleckého posudku s tím, že podílové spoluvlastnictví nemá budoucnost a do bytu by se ráda nastěhovala. Z e-mailů ze dne 29. 12. 2021 a 3. 1. 2022 bylo zjištěno, že účastnice jednaly o platbách za údržbu a energie a o přeplatcích za platby. Z otisku e-mailu odeslaného právním zástupcem žalobkyně právní zástupkyni žalované bylo zjištěno, že žalobkyně navrhuje smírné řešení tak, že navrhuje výlučné vlastnictví pro sebe a výlučné a bezplatné užívání jedné místnosti pro paní [příjmení]. Z otisku e-mailu ze dne 25. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná sděluje žalobkyni, že prodávat byt v tuto chvíli je nesmysl, jestli tam žalobkyně chce bydlet, může, může sehnat i slušného nájemníka. Stejné sdělení bylo zjištěno i z dopisu žalované ze dne 19. 5. 2021. Z otisku e-mailového klienta žalobkyně nebyly zjištěny žádné skutečnosti podstatné pro skutkové či právní posouzení věci. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ust. § 1140 odst. 1 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Dle ust. § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Dle ust. § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Dle ust. § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. V řízení bylo prokázáno, zejména výpisy z katastru nemovitostí, že účastníce jsou podílovými spoluvlastnicemi nemovitých věcí, každá v rozsahu jedné ideální poloviny. Účastnice o vzájemných poměrech jako spoluvlastnic, případně o vypořádání podílového spoluvlastnictví jednaly, jak bylo zjištěno z otisku e-mailů, o způsobu vypořádání se nedohodly. Žalovaná žádala podílové spoluvlastnictví zachovat, případně nemovité věci přikázat do svého výlučného vlastnictví, žalobkyně žádala podílové spoluvlastnictví zrušit a nemovité věci přikázat do svého výlučného vlastnictví. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nemá zájem ve spoluvlastnictví setrvat, a v souladu s ust. § 1140 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, přičemž ve věci nejsou dány důležité důvody pro odklad zrušení spoluvlastnictví dle ust. § 1154 a násl. o.z., rozhodl soud o tom, že podílové spoluvlastnictví se zrušuje (výrok I). Předmětem podílového spoluvlastnictví je jednotka a podíl na společných částech budovy a pozemku, jedná se proto o věc, která není reálně dělitelná. Protože rozdělení nebylo možné, bylo třeba rozhodnout, které z účastnic soud nemovité věci přikáže. Obě účastnice žádaly přikázání jednotky do svého výlučného vlastnictví. Obě účastnice jsou připraveny vyplatit vypořádací podíl, jak bylo zjištěno i z výpisů z účtů účastnic. Je nesporné, že obě účastnice mají k nemovitým věcem a potažmo městu [obec] úzké vazby, spočívající nejenom v okruhu známých, ale i v místě posledního uložení zesnulých příbuzných, když jako sestry obě v jednotce a ve městě [obec] žily se svými rodiči a vyrostly zde. Obě účastnice vlastní v okruhu nemovitých věcí další nemovité věci, které by bylo možno užívat společně s jednotkou. Řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví není vypořádacím sporem věcí minulých, pro posouzení není podstatné, jakým způsobem který z účastníků předmět spoluvlastnictví nabyl, a jaké další hodnoty nabyl od svých rodičů. Je rozhodováno o vypořádání podílového spoluvlastnictví ke konkrétní nemovité věci v aktuálních poměrech. Účastnice jsou podílovými spoluvlastnicemi konkrétní jednotky, a proto soud zvažoval, u které z účastnic jsou v současné době dány důležité důvody, pro které by bylo vhodné přikázat nemovité věci do výlučného vlastnictví některé z účastnic. Jako rozhodující hledisko vzal soud možnost bydlení matky účastnic v jednotce, když ze svědecké výpovědi matky účastnic soud shledal její opravdový zájem na setrvání v bytě, který s manželem svépomocí postavila, ve kterém prožila část svého života, a která má též své centrum zájmů v [obec]. Obě účastnice v řízení deklarovaly ochotu umožnit matce bydlení v jednotce. Z otisků e-mailové komunikace účastnic a potažmo i jejich výpovědí jako účastnic řízení je zřejmé, že žalobkyně měla užší citové vazby k otci, žalovaná k matce. Z otisků komunikace žalobkyně s matkou bylo zjištěno, že vztahy mezi žalobkyní a matkou jsou napjaté, nejsou bezkonfliktní. Jak vyplynulo ze svědecké výpovědi matky účastnic, tato vyjadřuje obavu ze společného soužití s žalobkyní, respektive z potencionálního užšího navázání (když žalobkyně vyjádřila možnost matce v jednotce poskytnout k užívání pokoj), neboť po převodu jednotky mezi žalobkyní a matkou nastaly rozpory ohledně nájemného i plateb energií a plateb na služby spojené s užíváním bytu. V řízení nevyvstaly pochyby o tom, že by svědecká výpověď matky účastnic byla nedůvěryhodná, když i z ostatních předložených důkazů vyplynulo, že matka účastnic má lepší vztahy s žalovanou. Soud neshledal validním tvrzení žalobkyně, že chce byt pro své bydlení. Jak bylo v řízení zjištěno například z účastnického výslechu žalobkyně, žalobkyně pracuje v [obec] a [obec], v [obec] vlastnila byt, který darovala synovi, jako bylo zjištěno z vyrozumění katastrálního úřadu, avšak plánuje si zde v novém, propojeném bytě, zachovat k užívání místnost. Žalobkyně vlastní nemovitost v [obec], tuto užívá přes léto. Dostupnost obou míst výkonu práce žalobkyně je z [obec] i ze [obec] v podstatě obdobná, přičemž vypořádací podíl žalobkyně může naopak použít na obstarání si bydlení, které bude pro dojíždění svou polohou ještě výhodnější. Proto přestože na straně obou účastnic byly shledány naprosto stejné předpoklady, kdy obě účastnice žádaly jednotku, obě jsou připraveny vyplatit vypořádací podíl, obě jsou ochotny poskytnout v jednotce zázemí své matce, má soud za to, že je vhodnější, bude-li jednotka přikázána žalované, která má s matkou lepší vztahy a v řízení deklarovala svůj úmysl jí tam bydlení umožnit zcela. Tímto bude podílové spoluvlastnictví vypořádáno tak, že každá z účastnic nabyde stejnou hodnotu, když žalobkyně na vypořádacím podílu obdrží polovinu obvyklé ceny nemovitých věcí, která byla určena znaleckým posudkem. Soud proto podílové spoluvlastnictví zrušil a nemovité věci přikázal žalované, které uložil zaplatit žalobkyni na vypořádacím podílu částku 927.500 Kč. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť v souladu s ustálenou judikaturou je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, majících v řízení s povahou iudicii duplicis totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (viz nález Ústavního soudu ze dne 10. 11. 2020, sp. zn.

I. ÚS 262/20 či nález Ústavního soudu ze dne 2. 11. 2021, sp. zn.

I. ÚS 3202/20). O povinnosti účastníků nahradit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí náklady řízení rozhodl soud dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. Obě účastnice byly v řízení poměrně stejně úspěšné (viz odůvodnění nákladového výroku shora), proto jsou povinny nahradit náklady řízení státu spočívající v zaplaceném znalečném každá jednou polovinou.