10 C 230/2020
č. j. 10 C 230/2020-155
V PLATNOSTICitované zákony (12)
Plný text
Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Bartůňkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený: údaje o zástupci proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného, žalobce a žalované zastoupený: anonymizováno jméno příjmení , ulice a číslo , PSČ obec 2) celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované zastoupená: anonymizováno jméno příjmení , ulice a číslo , PSČ obec o určení vlastnického práva k nemovitostem
I. Žaloba na určení, že žalobce [celé jméno žalobce], [rodné číslo], trvale bytem [adresa], (okr. [obec] n. [anonymizováno]) je spoluvlastníkem podílu o velikosti ideální 1/2 ve vztahu k celku nemovitostí, a to: pozemku p. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], a dále pozemku p. [číslo] (zahrada), to vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce] pro katastrální území a [územní celek] a žalovaní manželé [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], trvale bytem [adresa žalovaného, žalobce a žalované] (okres [okres]) a [celé jméno žalované], [rodné číslo], trvale bytem [adresa žalované] (okres [okres]) mají ve společném jmění manželů spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/2 nemovitostí, a to: pozemku p. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], a dále pozemku p. [číslo] (zahrada), to vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce] pro katastrální území a [územní celek], se zamítá.
II. Žalobce je povinen nahradit žalovaným [číslo] [číslo] na nákladech řízení částku 43 461 Kč, k rukám právního zástupce žalovaných č. 1 a č. 2, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se žalobou podanou dne 31.7.2020 domáhal určení vlastnického práva ve výši jedné ideální poloviny spoluvlastnického podílu k nemovitostem uvedených ve výroku tohoto rozsudku. V žalobě uvedl, že ke dni uzavření první kupní smlouvy (4.8.1997) byl výlučným vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši jedné ideální poloviny a žalovaní č. 1 a č. 2 bezpodílovými spoluvlastníky podílu ve výši jedné ideální poloviny. Ke dni podání této žaloby je stav zápisu v příslušném katastrálním operátu katastru nemovitostí ke shora uvedeným nemovitostem (s ohledem na nabytí účinnosti stávajícího občanského zákoníku) následující: žalovaní č. 1 a č. 2 jsou zapsáni jakožto vlastníci celku ve společném jmění manželů. Dne 4.8.1997 byla uzavřena kupní smlouva mezi žalobcem a žalovanými č. 1 a č. 2 na straně jedné jakožto prodávajícími a [právnická osoba], a.s. na straně druhé jakožto kupujícím. Předmětem této smlouvy byl úplatný převod vlastnického práva k nemovitostem, když kupní cena byla sjednána částkou ve výši 1 100 000 Kč. Z této částky měl žalobce v hotovosti obdržet částku 450 000 Kč, což se dosud nestalo. Následně dne 21.2.2007 a dne 28.2.2007 podepsala [právnická osoba] – [právnická osoba] jakožto prodávající a žalovaní č. 1 a č. 2 jakožto kupující novou kupní smlouvu, jejímž předmětem byl opět úplatný převod vlastnického práva k předmětným nemovitostem. Následně došlo ke vkladu vlastnického práva k předmětným nemovitostem do katastru nemovitostí ve prospěch žalovaných č. 1 a [číslo]. Kupní cena byla sjednána na částku 100 Kč Touto smlouvou (jejímž účastníkem již nebyl žalobce) se vlastnické právo„ vrátilo“ žalovaným č. 1 a č. 2, čímž se všem žalovaným podařilo obejít práva žalobce a žalobce připravit o jeho spoluvlastnický podíl na nemovitostech. Žalovaní č. 1 a č. 2 jsou zapsáni jakožto vlastníci předmětných nemovitostí dosud (nedošlo tedy k jejich převodu na třetí osobu). Žalobce je přesvědčen, že již vzhledem k „ do očí bijícímu“ rozdílu v kupní ceně (tj. 1 100 000 Kč oproti následnému„ zpětnému odkoupení“ za částku 100 Kč), lze jednoznačně dovodit, že úmyslem žalovaných již v roce 1997 nebylo úplatně převést vlastnické právo, ale ve skutečnosti pouze dočasně vyvést majetek ze sféry žalovaných č. 1 a č. 2, který se měl vrátit těmto žalovaným po čase zpět. Jednalo se o pouhý dissimulovaný právní úkon, o skryté financování potřeb žalovaných č. 1 a č. 2, neboť těmto šlo prakticky o pouhé poskytnutí úvěru, který po splacení vedl ke znovunabytí vlastnického práva ve prospěch žalovaných č. 1 a č.
2. Žalobce rovněž disponuje smlouvou o smlouvě budoucí kupní, kterou uzavřeli žalovaní a která jen dokládá správnost závěrů žalobce. Z výpisu z obchodního rejstříku se dále podává, že [právnická osoba], a.s. neměla a dosud ani nemá oprávnění k poskytování úvěrů, když evidentně tuto absenci oprávnění obcházela uzavíráním kupních smluv, když kupní cena nahrazovala poskytnutý úvěr. Žalovaná č. 2 byla členkou dozorčí rady [právnická osoba], [anonymizováno]., tedy kupujícího ze smlouvy z roku 1997 a prodávajícího ze smlouvy z roku 2007. Společnost [právnická osoba] zvolila tuto nekalou formu„ podnikání“ i v celé řadě jiných případů, když uzavírala s jednotlivými fyzickými osobami obdobné kupní smlouvy, kterými došlo ke„ koupi“ nemovitostí z vlastnictví těchto fyzických osob do vlastnictví [právnická osoba] – [právnická osoba], aby následně tyto odkoupené nemovitosti„ prodala“ zpět do vlastnictví původních vlastníků (či osob, na kterých se účastníci původní kupní smlouvy dohodli) po splnění jejich závazků vůči [právnická osoba], a.s. Žalobce je přesvědčen, že výklad postupu [právnická osoba], a.s. jako jednání obcházející práva a povinnosti týkající se poskytování úvěrů, je jediný možný, neboť jinak by postup [právnická osoba], a.s. postrádal jakýkoliv logický, ekonomický a právní smysl - tedy postup nákupu nemovitostí za částky statisíců a jejich prodej zpět za částky odpovídající stokorunám. Žalobce dodává, že bylo porušeno jeho předkupní právo ze smlouvy o předkupním právu věcném ze dne 24.9.1997, které bylo sjednáno jakožto právo věcné a takto zapsáno do katastru nemovitostí. Žalobci nebyl jeho spoluvlastnický podíl nabídnut prodávajícím (tj. [právnická osoba], a.s.) ke koupi, což rovněž dle názoru žalobce svědčí ve prospěch shora uvedených tvrzení o skrytém úvěrování žalovaných č. 1 a č.
2. Z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil, že v [anonymizováno] bylo setkání všech účastníků, kteří měli půjčku na nemovitost. Probíhalo tam losování, [anonymizováno]. [příjmení] ho vyzval, aby šel losovat, a on vylosoval nové výherce, kteří obdrží jako první finanční částku. Žalovaní chtěli finanční prostředky pro sebe, nebylo to pro něho. Účastníci, kteří měli uzavřené smlouvy s [anonymizováno], tak vylosovaný účastník dostal předčasně finanční prostředky. Nikdy nebyl svědkem toho, že by se [anonymizováno] domáhala, aby nemovitost vyklidili. Může potvrdit, že žalovaná byla v dozorčí radě, jezdila do [obec] a finanční prostředky od žalovaných neobdržel. Pokud se týká smlouvy na nemovitost, tak se nejednalo o leasing, ale jednalo se o zástavu. Žalované důvěřoval, proto vše tak řešil. Žalobci byla předložena k nahlédnutí smlouva o předkupním právu věcném z příloh žalovaných bod 8 a na dotaz soudu žalobce uvedl: Je to možné, že tuto listinu jsem podepsal. Z účastnické výpovědi žalovaného č. 1 soud zjistil, že dům se prodával v roce 1997, bližší okolnosti okolo prodeje si nepamatuje. Ze strany žalobce byl tlak, aby se dům prodal, chtěl si zajistit své bydlení. Na dům byl posudek. Posléze byl dům znovu koupen zpátky, byl vázán leasingovou smlouvou. Žalobce o tomto věděl, splátky na leasingovou smlouvu na dům nehradil. O existenci [anonymizováno] ví, zabývá se leasingem nemovitostí. Byl s ní v kontaktu jen okrajově, je to dlouho. Na její činnosti se podílela žalovaná č.
2. On se na ni nepodílel. Byl na svatbě žalobce. Je pravdou, že jeli do [anonymizováno] do [obec] do kongresového sálu, neví, co tam dělali. Bylo tam hodně lidí. Má za to, že tam jeli oslavit svatbu, byla to příležitost za účasti [anonymizováno]. Neví, zda tam byli svatební hosti. Neví, kolik lidí bylo v autě, již si to nepamatuje. Je mu 78 roků. V autě byla nevěsta, žalobce, manželka a on. Je možné, že tam nějaké losování bylo. Z [anonymizováno] nezná nikoho, možná pana [příjmení]. Oslava svatby byla v [obec] zřejmě taky. Z účastnické výpovědi žalované č. 2 soud zjistil, že v dozorčí radě [anonymizováno] byla necelý rok, někdy od roku 1997 do roku 1998. Nebyla zaměstnanec [anonymizováno]. Žádost o prodej nemovitosti vyšla z žalobce a jeho manželky, kteří se chtěli osamostatnit a vzhledem k tomu, že by nedostali půjčku, tak se dohodli, že dům prodají [anonymizováno], byť žalovaní dům prodávat nechtěli. Žalobce si vzal peníze ze své půlky a oni se po roce dohodli s [anonymizováno], že dům získají na leasing zpátky. Leasing spláceli 10 let a podařilo se jim dům udržet. Žalobci toto bylo známo, byl na to upozorněný, nejen nimi, ale i [anonymizováno]. Žalobce, jakmile dostal peníze, tak řekl, že se vzdá předkupního práva. Předkupního práva se skutečně vzdal, podepisoval to na Městském úřadě, myslí, že ve [obec]. V domě bydlí s manželem a nahoře bydlí snacha s vnukem. Žalobce opustil rodinu. Cesta do [anonymizováno] byla jen proto, že žalobce zamluvil limuzínu a jelo se tam na výlet, tam a zpátky. Bylo tam v [anonymizováno] setkání [anonymizováno]. Neví, zda tam bylo losování, nevzpomíná si, je to už 23 roků. Ničím se v [anonymizováno] nezabývala, nepodílela se na chodu [anonymizováno]. Byla jen krátce v dozorčí radě. [adresa] koupili kolem roku 1990. Nikdy se odtamtud nevystěhovali, stále tam bydlí. V roce 1997 dům prodali. Na základě dohody s [anonymizováno] platila vodu, elektriku a plyn. Mladí se taky nevystěhovali po prodeji domu. Zná pana [příjmení], to je všechno. 15 – 10 let zaměstnance [anonymizováno] neviděla, neví, kdo v [anonymizováno] byl, nevzpomíná si na jména. Chodila do [anonymizováno], když se podepisovaly smlouvy. Nikdo je z domu nevyklízel, s [anonymizováno] se vždy dohodli. Z výpisu z katastru nemovitostí z [list vlastnictví] pro obec a kat. území [obec] soud zjistil, že žalovaní [číslo] [číslo] jsou vlastníky v SJM nemovitostí uvedených ve výroku tohoto rozsudku. Z kupní smlouvy ze dne 4.8.1997 soud zjistil, že žalobce a žalovaní [číslo] [číslo] prodali nemovitosti uvedené ve výroku rozsudku [právnická osoba] – [právnická osoba], za cenu 1 100 000 Kč. Právní účinky vkladu nastaly dnem [datum]. Z kupní smlouvy ze dne 28.2.2007 soud zjistil, že [právnická osoba] – [právnická osoba], prodala nemovitosti uvedené ve výroku rozsudku žalovaným [číslo] [číslo] za cenu 100 Kč. Právní účinky vkladu nastaly dnem 26.3.2007. Ze smlouvy o předkupním právu věcném soud zjistil, že tuto uzavřela [právnická osoba] – [právnická osoba], a žalobce a žalovaní [číslo] [číslo] dne [datum] a s tím, že předkupní právo je časově omezené (počíná běžet dnem vkladu do katastru nemovitostí a končí dnem 30.3.2007). Společnosti PRISMA – [právnická osoba], zřídila toto právo pro žalobce, žalované [číslo] [číslo] k nemovitostem uvedeným ve výroku rozsudku. Právní účinky vkladu nastaly dnem 31.10.1997. Ze smlouvy o předkupním právu věcném soud zjistil, že tuto uzavřela [právnická osoba] – [právnická osoba], a žalobce a žalovaní [číslo] [číslo] ze dne 29.8.1998 s tím, že žalobce se jako dosud oprávněný z předkupního práva svého předkupního práva k nemovitostem uvedeným ve výroku rozsudku vzdal. Právní účinky vkladu nastaly dnem 7.9.1998. Z žalobcem předložených kupních smluv, smluv o předkupním právu věcném soud zjistil, že [právnická osoba] – [anonymizováno], a.s uzavřela v rozhodném období obdobné či stejné smlouvy, jako uzavírala s účastníky tohoto sporu, i s jinými občany. Kupními smlouvami došlo ke koupi nemovitostí z vlastnictví těchto fyzických osob do vlastnictví [právnická osoba] – [právnická osoba], aby následně tato společnost tyto odkoupené nemovitosti prodala zpět do vlastnictví původních vlastníků (či osob, na kterých se účastníci původní kupní smlouvy dohodli) po splnění jejich závazků vůči [právnická osoba], a.s. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného krajským soudem v [obec] oddíl B, vložka [číslo] soud zjistil, že žalovaná [číslo] byla členkou dozorčí rady [právnická osoba] – [právnická osoba] od [datum] do [datum]. Ze smlouvy o koupi najaté věci [číslo] ze dne 8.12.1998 soud zjistil, že tuto uzavřela se [právnická osoba], a.s. jako pronajímatelem žalovaná č. 2 jako nájemce. Předmětem nájmu byly nemovitosti uvedené ve výroku rozsudku, sjednaná doba nájmu byla na 97 měsíců. Žalovaná se zavázala platit finanční pronájem dle splátkového kalendáře od 6.12.1998 do 1.1.2007 s tím, že cena předmětu leasingu činí 100 Kč + 5% DPH. Z notářského zápisu NZ 945/ 2002 sepsaného dne 9.12.2002 JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou v [obec], se sídlem kanceláře v [obec], [anonymizována tři slova], soud zjistil, že žalovaná č. 2 odkázala veškerý svůj majetek pro případ své smrti žalobci. Dle § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními předpisy. Dle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. V projednávané věci soud vycházel z listinných důkazů shora citovaných a výpovědi účastníků. V řízení bylo prokázáno, že žalobce spolu se žalovanými č. 1 a č. 2 prodali nemovitosti uvedené ve výroku tohoto rozsudku [právnická osoba] – [právnická osoba] kupní smlouvou ze dne 4.8.1997, v daném případě se jednalo o platný právní úkon ze strany všech účastníků této smlouvy, neboť kupní smlouva splňovala náležitosti požadované ustanovením § 43 - § 47 obč. zák.. Účastníci této smlouvy následně uzavřeli smlouvu o předkupním právu věcném dne 24.9.1997, která rovněž splňovala požadované náležitosti dle § 602 a násl. obč. zák.. Byl to však právě sám žalobce, který se posléze předkupního práva k uvedeným nemovitostem vzdal ve smlouvě o předkupním právu věcném dne 21.8.1998, když téhož dne byl ověřen na Městském úřadě ve [obec] na uvedené smlouvě jeho podpis. Ověřovací doložka podpisu žalobce na listině splňuje náležitosti dle § 4 odst. 3 zák. č. 41/1993 Sb. a soudu byla předložena kopie této listiny uložené ve sbírce listin katastru, tudíž soud nemá důvod o pravosti podpisu žalobce pochybovat, zvláště když sám žalobce ve své účastnické výpovědi připouští„ je možné, že jsem tuto listinu podepsal“. Žalobce se tak sám již shora citovanou kupní smlouvou svého spoluvlastnického práva na nemovitostech vzdal a rovněž se posléze zbavil možnosti zpětné koupě svého spoluvlastnického podílu na nemovitostech, když podepsal dne 21.8.1998 smlouvu o předkupním právu věcném (např. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.2.2004 22 Cdo 1599/2003). V této smlouvě (jíž byl žalobce smluvní stranou a jehož podpis je úředně ověřen) se žalobce tohoto předkupního práva výslovně vzdává a oprávněnými z něj zůstali nadále pouze žalovaní č. 1 a č.
2. Bylo již poté jen na rozhodnutí [právnická osoba] – [právnická osoba], jak s uvedenými nemovitostmi, které nabyla shora citovanou platnou kupní smlouvou, naloží. Pokud tedy žalovaná č. 2 uzavřela dne 8.12.1998 smlouvu o koupi najaté věci a posléze žalovaní č. 1 a č. 2 uzavřeli kupní smlouvu s uvedenou společností, nebyl již žalobce oprávněn domáhat se svého spoluvlastnického práva k uvedeným nemovitostem. Pokud se týká tvrzení žalobce, že mu nebyla zaplacena kupní cena ve výši 450 000 Kč, tak toto pokládá soud za bezpředmětné, když žalobce mohl své právo uplatnit již po uzavření kupní smlouvy ze dne 4.8.1997 se [právnická osoba], a.s. avšak do doby podání žaloby (23 let) tak neučinil, ani tato skutečnost nemá vliv na platnost kupní smlouvy ze dne 4.8.1997. Žalovaná č. 2 uzavřela se [právnická osoba] – [právnická osoba] smlouvu o koupi najaté věci dne 8.12.1998, stalo se tak více než jeden a půl roku po uzavření původní kupní smlouvy. Ze samotného časového odstupu je patrné, že uzavření původní kupní smlouvy nebylo bezprostředně vázáno na uzavření této následné smlouvy o koupi najaté věci. Nelze v tom spatřovat nepoctivý úmysl žalované č. 2, zvláště za situace, když posléze roku 2002 učinila závěť a veškerý svůj majetek odkázala žalobci. Pokud se účastníci v rámci svatby žalobce účastnili setkání [právnická osoba] – [právnická osoba] v [anonymizováno] v [obec] a probíhalo tam losování, tak toto nemá žádný vliv na souzenou věc. Soud tedy neshledal na straně žalobce naléhavý právní zájem na určení jeho vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu na nemovitostech uvedených ve výroku tohoto rozsudku a podanou žalobu zamítl. Soud zamítl důkazní návrh na výslech svědků [jméno] [příjmení] (dle zjištění soudu zemřela), [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalované], ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], neboť v dané věci by byl výslech těchto svědků bezpředmětný. Rovněž z tohoto důvodu zamítl soud důkazní návrh na výpis všech transakcí [právnická osoba], a.s. s žalovanými [číslo] [číslo] za rozhodné období (od uzavření první kupní smlouvy do uzavření kupní smlouvy – 4.8.1997 do 28.2.2007), důkazní návrh na výpis všech účtů [právnická osoba], a.s. za rozhodné období (od počátku roku, kdy došlo k uzavření první kupní smlouvy z roku 1997 do uzavření druhé kupní smlouvy, tj. od 1.1.1997 do 28.2.2007) a důkazní návrh na vyžádání si dokladu o zaplacení kupní ceny žalobci [právnická osoba], a.s.. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaní č. 1 a č. 2 měli ve věci plný úspěch, soud jim proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů se skládá z částky 29.760 Kč za dvakrát 6 úkonů právní služby (spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, vyjádření k žalobě, jednání soudu dne 29. 6. 2021, vyjádření ze dne 27. 7. 2021 a jednání soudu dne 24. 1. 2022 za dvě, i započaté, dvě hodiny jednání; za úkon – závěrečnou řeč, žalovaným č. 1 a č. 2 nebyla přiznána odměna, viz Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 8 To 59/99, dle kterého Závěrečnou řeč obhájce vypracovanou písemně nelze pokládat za„ písemné podání soudu týkající se věci samé“ ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) AT, a proto za tento úkon obhájci nenáleží odměna.) po 2.480 Kč dle ust. § 7, ust. § 9 odst. 4 písm. a), ust. § 11 a ust. § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 3.600 Kč jako dvakrát 6 paušálních náhrad nákladů po 300 Kč (neboť za společné úkony při zastupování více osob přísluší ke každému úkonu tolik režijních paušálů, kolik je zastupovaných osob), dle ust. § 13 vyhlášky 177/1996 Sb., z částky 1.000 Kč jako náhrady za promeškaný čas dvakrát 5 půlhodin dle ust. § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a z částek 724 Kč a 834 Kč jako náhrady cestovného (dvakrát ze sídla právního zástupce žalovaných č. 1 a č. 2 k jednání soudu v Ústí nad Orlicí a zpět při průměrné spotřebě vozidla 7,6l NM na 100 km a celkem 112 ujetých km při jedné cestě) dle ust. § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 7.543 Kč. Celková náhrada nákladů činí 43.461 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalobce povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalovaných č. 1 a č. 2.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.