10 C 256/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Bartůňkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalovaného a žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného a žalobkyně o výživné manželky

I. Žalovaný je povinen přispívat žalobkyni na výživu částkou 10 000 Kč měsíčně, počínaje dnem 11.7.2022 do 26.10.2022, vždy do každého patnáctého dne v měsíci předem k rukám žalobkyně.

II. Dlužné výživné za období od 11.7.2022 do 26.10.2022 v částce 35 161 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč počínaje měsícem únorem 2023 vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně, do zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

III. Návrh, aby žalovaný byl povinen dále přispívat na výživu žalobkyně, počínaje dnem vydání rozsudku částkou 10 000 Kč měsíčně po dobu tří let, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Žalobkyně se domáhala výživného pro manželku ode dne podání žaloby (11.7.2022) pro svoji osobu. V žalobě uvedla, že roku 2016 uzavřela se žalovaným manželství, ze kterého se narodily dvě děti., dcera narozená v roce 2016 a syn narozený v roce 2022. S narozením syna v únoru 2022 pobírá pouze rodičovský příspěvek ve výši 6 122 Kč měsíčně, jiný zdroj příjmu nemá. Se žalovaným hospodařila společně do konce května 2022, žalovaný dosahuje příjmu 35 000 Kč čistého měsíčně z hlavní pracovní činnosti a další příjem má z druhé práce cca 10 000 Kč měsíčně. Od června 2022 jí dal jen část na nájem a ostatní poplatky a jídlo. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že se žalovaným nejprve žila v druženeckém vztahu, pak se vzali a žili spolu do konce května 2022, kdy odešel. Se žalovaným má syna a dceru, pak má další čtyři děti – tři pobírají výživné a jeden syn pobírá sirotčí důchod. Všichni ještě chodí do školy. Bydlí v obecním bytě, kde dohromady platí 11500 Kč, 600 Kč platí na léky, pobírá pouze rodičovský příspěvek ve výši 6 000 Kč, jiný příjem nemá. Zhoršil se jí zrak, platila za brýle 4 000 Kč a 3 400 Kč za další brýle na čtení. Je na rodičovské dovolené, nepřivydělává si, nemá dobrý zdravotní stav – zhoršil se jí z manželství. Žalovaný zpočátku bydlel na úřadě, tři měsíce s tím neměl žádné výdaje a potom dostal byt od obce. Platila 3 000 Kč za sušičku a 700 Kč za perimetrii očí. Od října je rozvedená a za kotel platila 900 Kč. Po podání žaloby 11.7 jí žalovaný na výživu její osoby nic nedal, navíc pobíral daňové bonusy na děti, které pobírat neměl, a rovněž jí je nedal. Žije sama s dětmi. Z účastnické výpovědi žalovaného soud zjistil, že dne 28.5.2022 opustil společnou domácnost. Se žalobkyní má dvě děti - platí 5 000 Kč tak, jak mu určil soud, na výživném. V květnu-červnu na výživném a pro manželku poslal celkem 20 000 Kč. Pracuje u firmy [právnická osoba] od předloňska a měl v období od července do října 35 000 Kč čistého měsíčně. Protože měl bonusy. Nyní bude mít 26 000 až 27 000 Kč měsíčně hrubého. Jiné zaměstnání, než uvedené, v období od července do října 2022 neměl. Nedělal na Zámeckém vrchu. Bydlí v obecním bytě. Předložil soudu náklady, které má spojené s bydlením, a smlouvu o půjčce, kterou má uzavřenou se svým šéfem na auto. Bere prášky na bolesti zad. Má jít na operaci s hemeroidy, ale nemá na to. Žije sám. Žalobkyně má k dispozici 27 000 až 30 000 Kč měsíčně. Bere sirotčí důchod 11 000 Kč, rodičovský příspěvek 6 000 Kč, 4 000 Kč výživné, 5 000 Kč výživného od něho a přídavky na děti 5 000 Kč měsíčně. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory vydané Úřadem práce České republiky, kontaktním pracovištěm [obec] dne 17.2.2022 soud zjistil, že žalobkyně pobírá rodičovský příspěvek ve výši 6 122 Kč měsíčně od 5.2.2022. Z potvrzení zaměstnavatele žalovaného [právnická osoba] o výši soud zjistil, že žalovaný již není zaměstnancem této společnosti od 1.července 2022. Z potvrzení zaměstnavatele žalovaného [právnická osoba] o výši mzdy soud zjistil, že žalovaný dosahoval v období od 1.ledna 2022 do 30.června 2022 průměrného čistého měsíčního výdělku včetně bonusů 32 681 Kč, průměrný čistý měsíční výdělek bez bonusů za uvedené období činil 22 591 Kč. Z potvrzení zaměstnavatele žalovaného [právnická osoba] o výši mzdy soud zjistil, že žalovaný dosahoval v období od 1. května 2022 do 31.10.2022 průměrného čistého měsíčního výdělku včetně bonusů 36 081 Kč, průměrný čistý měsíční výdělek bez bonusů za uvedené období činil 24 115 Kč. Z Platebního rozpisu vydaného Úřadem práce České republiky, kontaktním pracovištěm [obec] dne 8.11.2022 soud zjistil, že žalobkyně pobírala v období od 1.1.2022 do 31.10.2022 rodičovský příspěvek ve výši 6 122 Kč a přídavky na pět dětí ve výši 6 180 Kč. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. 6 C 252/2022-18 ze dne 27.10.2022 soud zjistil, že manželství účastníků bylo rozvedeno a rozsudek nabyl právní moci dne 27.10.2022. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. 0 Nc 4134/2022- 41 ze dne 23.8.2022 soud zjistil, že nezletilé děti účastníků byly svěřeny do výchovy žalobkyně a žalovaný se zavázal přispívat na výživu na každé z dětí částkou 2 500 Kč. Z evidenčního listu Obce Rudoltice, který se týká nájmu bytu žalovaného, soud zjistil, že žalovaný platí nájemné ve výši 3 917 Kč měsíčně včetně vodného a stočného. Dále bylo z plánu záloh a plateb na budoucí období zjištěno, že žalovaný platí měsíčně zálohu na plyn ve výši 2 000Kč a zálohu na elektřinu 1 700 Kč měsíčně. Žalovaný má tak měsíčně náklady spojené s nájmem a užíváním bytu ve výši 7 617 Kč. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 697 odst. 1 a 2 o.z. Podle tohoto ustanovení mají manželé vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že účastníci k datu podání žaloby 11.7.2022 do 26.10.2022 byli manželé. Účastníci žijí od konce května 2022 odděleně. Žalovaný má vyživovací povinnost k dvěma dětem v celkové výši 5 000 Kč. V tomto případě soud tedy porovnával hmotnou a kulturní úroveň obou manželů. Na straně žalobkyně bylo zjištěno, že jejím jediným příjmem je rodičovský příspěvek ve výši 6 122 Kč měsíčně. Žalobkyně bydlí v nájemním bytě a platí náklady spojené s užíváním bytu ve výši 11 500 Kč měsíčně, dále má náklady spojené se zdravotním stavem a platí léky ve výši 600 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že se jí zhoršil zrak, platila za brýle 7 400 Kč. Je na rodičovské dovolené, nepřivydělává si, nemá dobrý zdravotní stav. Se žalovaným má syna a dceru, dále má čtyři další děti, na tři pobírá výživné a jeden syn pobírá sirotčí důchod. Žije s dětmi sama. Na straně žalovaného bylo zjištěno, že je zaměstnán a jeho čistý průměrný měsíční výdělek dosahoval v rozhodném období (11.7.2022 do 26.10.2022) částky 35 581 Kč měsíčně. Žalovaný bydlí v nájemním bytě a jeho náklady s tímto bydlením spojené představují částku 7 617 Kč měsíčně, žije sám. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně vynakládá na bydlení zhruba o 4 000 Kč vyšší částku než žalovaný, nicméně žalovaný zase plní vyživovací povinnost ve výši 5 000 Kč měsíčně. Soud porovnal příjem obou účastníků, žalovaný dosahoval čistého měsíčního výdělku 36 081 Kč a žalovaná pobírala pouze rodičovský příspěvek ve výši 6 122 Kč. Soud přihlédl i k tomu, žalobkyně nemůže pracovat protože pečuje o šest dětí, z nichž poslední je velmi útlého věku (syn účastníků [datum narození]). Za této situace je důvodné, aby žalovaný přispíval žalobkyni v rozhodném období, tedy od 11.7.2022 (podání žaloby) do 27.10.2022 (právní moc rozvodu manželství) částkou 10 000 Kč měsíčně. Pokud žalovaný upozorňoval na příjem žalobkyně z titulu sociálních dávek, které žalobkyně pobírá na děti, tak tyto sociální dávky nelze brát v úvahu, neboť jsou jimi kompenzovány potřeby dětí žalobkyně i dětí účastníků. Soud nevzal v úvahu smlouvu o půjčce na auto předloženou žalovaným, neboť zákonná vyživovací povinnost má přednost před závazkem z této půjčky. Pokud se žalobkyně domáhala, aby žalovaný byl dále povinen přispívat na její výživu od„ vydání rozsudku“ po dobu tří let, tak v této části soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl, neboť žalobkyně se domáhala určení výživného pro manželku a vyživovací povinnost mezi manžely trvá jen po dobu existence manželství. Na výživném od data podání žaloby (11.7.2022) do právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků (27.10.2022) vznikl dluh ve výši 35 161 Kč, který umožnil soud žalovanému zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč, když vzal v úvahu, že žalovaný bude dosahovat od ledna 2023 čistého výdělku okolo 22 000 Kč měsíčně (tato skutečnost byla soudem ověřena u zaměstnavatele žalovaného), platí výživné na děti ve výši 5 000 Kč měsíčně a má náklady spojené s bydlením ve výši 7 617 Kč měsíčně. Žalobkyně byla ve věci úspěšná jen v části, žalovaný však náklady řízení neuplatňoval, bylo tedy rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Soud neuložil žalovanému zaplatit soudní poplatek, neboť by měl ve věci proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení (§ 2 odst. 3 zák. o soudních poplatcích).