10 C 265/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Bartůňkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 105 321,79 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 86.954,02 Kč s úrokem ve výši 30 % ročně z částky 86.954,02 Kč od 28.04.2021 do zaplacení, částku 5.151,24 Kč s úrokem ve výši 30 % ročně z částky 5.151,24 Kč od 28.04.2021 do zaplacení, částku 77,92 Kč, částku 58,61 Kč, částku 680 Kč a částku 12.400 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 24.687,20 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se domáhal zaplacení částky 105.321,79 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo]. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 86.954,02 Kč, obchodního úroku do zesplatnění ve výši 5.151,24 Kč, úroku z prodlení z jistiny ke dni 27. 4. 2021 ve výši 77,92 Kč, úroku z prodlení z obchodního úroku ke dni 27. 4. 2021 ve výši 58,61 Kč a poplatků ve výši 680 Kč a 12.400 Kč. Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaný se nijak nevyjádřil, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním klienta [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným dne [datum], jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 100.000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit spolu s úroky ve výši 15,9 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách. Z úrokového lístku platného od 3. 12. 2018 soud zjistil, že pro úvěr [anonymizována dvě slova] se stanoví úrok z prodlení ve výši 30 % ročně. Z výpisu z úvěrového účtu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný čerpal dne 5. 6. 2019 částku 100.000 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu ze dne [datum] soud zjistil předpis poplatků za zesplatnění. Upomínkou ze dne 8. 4. 2021 oznámil žalobce žalovanému zesplatnění dluhu ke dni 6. 4. 2021 z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek žalovaným a upomenul žalovaného k úhradě dluhu. Z dokumentu nazvaného„ platební historie“ soud zjistil čerpání úvěru žalovaným, platby žalovaného na dluh a předpisy poplatků žalobcem. Z dokumentu nazvaného„ amortizace“ byl zjištěn výpočet úroků z prodlení. Předžalobní upomínkou ze dne 30. 4. 2021 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost soudního vymáhání dluhu. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2021 Sb., občanský zákoník. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 100.000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách, které však řádně a včas nehradil, žalobce proto úvěr ke dni 6. 4. 2021 zesplatnil. Žalovaný smlouvu uzavřel jako podnikatel (viz ust. § 420 o.z.), na věc se proto neuplatní omezení vyplývající z ust. § 122 odst. 1 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Zároveň ve věci nelze spatřovat nedůvodnou nerovnováhu práv a povinností (zejména s ohledem na výši smluvního úroku z prodlení) a zneužití kvalit odborníka žalobcem dle ust. § 433 o.z. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 86.954,02 Kč spolu s poplatky, úroky a smluvním úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaný s úhradou v prodlení. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4.214 Kč, z částky 16.020 Kč za 3 úkony právní služby po 5.340 Kč dle ust. § 7 a ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 900 Kč jako 3 paušálních náhrad nákladů po 300 Kč dle ust. § 13 vyhlášky 177/1996 Sb. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 3.553,20 Kč. Celková náhrada nákladů činí 24.687,20 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.