10 C 302/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Bartůňkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 133 496,65 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 133.496,65 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 133.496,65 Kč od 17.1.2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 40.014 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se domáhal zaplacení částky 133.496,65 Kč s příslušenstvím jako dluhu z faktury č. 2016 ve výši 9.026,15 Kč, faktury č. 2016 ve výši 5.314 Kč, faktury č. 2016 ve výši 12.135 Kč, faktury č. 2016 ve výši 9.743 Kč, faktury č. 2016 ve výši 14.792,25 Kč, faktury č. 2016 ve výši 14.792,25 Kč, faktury č. 2016 ve výši 29.229 Kč, faktury č. 2016 ve výši 19.930 Kč, faktury [číslo] ve výši 13.021 Kč a faktury [číslo] ve výši 5.514 Kč, které vystavil právní předchůdce žalobce, [právnická osoba] s.r.o. žalovanému za dodávané zboží. Žalovaný dluh uznal dne 12. 11. 2018. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovaným žalobci. Žalovaný uvedl, že žalobci nic nedluží, podnikatelskou činnost ukončil v roce 2016. Žalobce měnil podmínky spolupráce, jednatelka žalobce mu slíbila, že mu budou dodávat dál, když doplatí dluh. Žalobce mu nezaslal předžalobní upomínku na poslední známou adresu, nemá proto nárok na náhradu nákladů řízení. Z faktury č. 2016 splatné dne 14. 4. 2016 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce účtoval žalovanému za dodanou medovinu 21 % a dopravu k úhradě celkem 12.135 Kč. Z faktury č. 2016 splatné dne 23. 5. 2016 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce účtoval žalovanému za dodanou medovinu 21 % k úhradě celkem 5.314 Kč. Z faktury č. 2016 splatné dne 1. 7. 2016 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce účtoval žalovanému za dodanou medovinu 21 % a dopravu k úhradě celkem 12.135 Kč. Z faktury č. 2016 splatné dne 6. 7. 2016 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce účtoval žalovanému za dodanou medovinu 21 % k úhradě celkem 9.743 Kč. Z faktury č. 2016 splatné dne 2. 8. 2016 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce účtoval žalovanému za dodanou medovinu 21 % a dopravu k úhradě celkem 14.792,25 Kč. Z faktury č. 2016 splatné dne 16. 8. 2016 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce účtoval žalovanému za dodanou medovinu 21 % a dopravu k úhradě celkem 14.792,25 Kč. Z faktury č. 2016 splatné dne 24. 11. 2016 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce účtoval žalovanému za dodanou medovinu 21 % k úhradě celkem 29.229 Kč. Z faktury č. 2016 splatné dne 14. 1. 2017 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce účtoval žalovanému za dodanou medovinu 21 % a dopravu k úhradě celkem 19.930 Kč. Z faktury [číslo] splatné dne 6. 3. 2017 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce účtoval žalovanému za dodanou medovinu 21 % a dopravu k úhradě celkem 13.021 Kč. Z faktury [číslo] splatné dne 14. 12. 2017 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce účtoval žalovanému za dodanou medovinu 21 % k úhradě celkem 11.514 Kč. Dle dodacího listu č. 2016 bylo odběrateli [anonymizováno] [obec] dodáno celkem 180 kusů medoviny. Dle dodacího listu č. 2016 bylo odběrateli [anonymizováno] [obec] dodáno celkem 144 kusů medoviny. Dle dodacího listu č. 2016 bylo odběrateli žalovanému, příjemci žalovanému dodáno celkem 72 kusů medoviny. Dle dodacího listu č. 2016 bylo odběrateli žalovanému, příjemci žalovanému dodáno celkem 396 kusů medoviny. Dle dodacího listu č. 2016 bylo odběrateli [anonymizováno] [obec] dodáno celkem 180 kusů medoviny. Dle dodacího listu č. 2016 bylo odběrateli [anonymizováno] [obec] dodáno celkem 144 kusů medoviny. Dle dodacího listu č. 2016 bylo odběrateli [anonymizováno] [obec] dodáno celkem 180 kusů medoviny. Dle dodacího listu [číslo] bylo odběrateli [anonymizováno] [obec] dodáno celkem 156 kusů medoviny. Dle dodacího listu č. 2016 bylo odběrateli žalovanému, příjemci [anonymizováno] dodáno celkem 60 kusů medoviny. Dle dodacího listu [číslo] bylo odběrateli žalovanému, příjemci žalovanému dodáno celkem 156 kusů medoviny. Dle svozového přepravního listu [anonymizováno] byla provedena vykládka zásilky příjemci [anonymizováno]. Dle svozového přepravního listu [anonymizováno] byla provedena vykládka zásilky příjemci [anonymizována dvě slova]. Z listu„ objednávka vydaná č. [anonymizováno]“ odběratele [anonymizováno] & [právnická osoba], pobočka [anonymizováno] [obec], dodavatele žalovaného bylo zjištěno, že dne 1. 6. 2016 bylo dodáno celkem 144 ks medoviny. Z přílohy k faktuře bylo zjištěno, že cena objednávky [číslo] s místem vykládky [anonymizováno] [obec] činila 1.245 Kč Z prohlášení o uznání dluhu a plnění ve splátkách ze dne 12. 11. 2018 soud zjistil, že žalovaný uznal svůj dluh v celkové výši 202.492,65 Kč vůči právnímu předchůdci žalobce, který vznikl z titulu dodání zboží na základě jednotlivých ústních objednávek žalovaného s místem určení stanoveným žalovaným účtovaných na základě dokladů [číslo], [číslo], [číslo], 2016, 2016, 2016, 2016, 2016, 2016, 2016, 2016, 2016, 2016, [číslo] a [číslo], a zavázal se jej uhradit ve 40 měsíčních splátkách pod ztrátou výhody splátek při nesplnění některé splátky. Ze smlouvy o úplatném postoupení pohledávek ze dne 20. 11. 2018 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil žalobci pohledávku za žalovaným ve výši 202.492,65 Kč uznanou žalovaným na základě prohlášení o uznání dluhu a plnění dluhu ve splátkách ze dne 12. 11. 2018. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno společným sdělením žalobce a jeho právního předchůdce ze dne 26. 11. 2018. Dle dodejky byla zásilka adresovaná na adresu žalovaného [ulice a číslo], [obec a číslo], podána dne 30. 11. 2018 a dodána dne 6. 12. 2018. Předžalobní výzvou ze dne 15. 5. 2020 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost soudního vymáhání dluhu. Dle podacího lístku byla zásilka adresovaná na adresu žalovaného [ulice a číslo], [obec], podána dne 21. 5. 2020 a následně vrácena odesílateli zpět, s poznámkou, že se žalovaný odstěhoval. Soud zamítl návrhy žalovaného na doplnění dokazování, neboť se jedná o návrhy nadbytečné. Skutkový stav věci byl řádně zjištěn z provedeného dokazování. Žalovaným navržené důkazy nemají dle tvrzení žalovaného vyvrátit ani zpochybnit základ nároku žalobce (zda dluh žalovaného vznikl či zda trvá, případně v jaké výši trvá) a mají prokazovat toliko pro posouzení věci nepodstatné vedlejší okolnosti spolupráce účastníků (neboť i kdyby bylo v řízení prokázáno, že žalobce požadoval doplacení celého dluhu najednou jako podmínku další spolupráce, na právním posouzení věci by to ničeho nezměnilo). Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ust. § 2079 o.z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dle ust. § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Soud vzal v řízení za prokázané, že právní předchůdce žalobce dodával na odběrná místa žalovaného medovinu, dodávky následně účtoval žalovanému jako příjemci i odběrateli dodávek. Tedy odevzdal žalovanému (respektive na místo určené žalovaným) věci, které byly předmětem kupní smlouvy, žalovaný je převzal a nabyl k nim vlastnické právo, a proto byl povinen uhradit jejich kupní cenu, kterou mu žalobce fakturoval předloženými fakturami. Žalovaný dluh z těchto faktur uznal co do důvodu a výše a zavázal se jej hradit v pravidelných měsíčních splátkách, které však řádně a včas nehradil. Žalovaný dluh uznal, proto byla založena vyvratitelná domněnka, že dluh žalovaného z dodávek medoviny v době uznání trval. Žalovaný sice nejprve namítal, že žalobci ničeho nedluží, následně však uváděl, že po něm žalobce požadoval okamžité doplacení dluhu pro pokračování dodávek. Tím sám žalovaný vyvrátil svou námitku, že žalobci ničeho nedluží, nad to bylo z listiny o uznání prokázáno, že dluh žalovaného vznikl a trval. Ani námitka o požadavku doplacení dluhu na závěru soudu ničeho nezmění, je právem smluvních stran vyjednávat o podmínkách spolupráce a právem každého dodavatele podmínit své dodávky určitými podmínkami. Jestliže pak žalovaný nabídku žalobce nepřijal, nebyla změněna ani dohoda o plnění dluhu ve splátkách a žalovaný byl povinen plnit splátky podle ujednání. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, v souladu se smluvním ujednáním v uznání dluhu proto nastala splatnost celé zbývající části dluhu. V dohodě o uznání dluhu je sice nesprávný odkaz na ust. § 1391 o.z. namísto ust. § 1931 o.z., nicméně z textu splátkového kalendáře je zesplatnění zbývající části dluhu zjevné a následek zesplatnění zbývající části dluhu musel být žalovanému znám. Ze smlouvy o postoupení pohledávek pak vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným žalobci. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci celkem 133.496,65 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaný s úhradou v prodlení. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. Dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. má žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Adresou pro doručování u podnikající fyzické osoby je dle ust. § 46b písm. b) věty první o.s.ř. adresa sídla nebo adresa zástupce pro doručování uvedená ve smlouvě, ve sporu z této smlouvy. Žalovaný v uznání dluhu uvedl jako své sídlo a bydliště adresu [adresa žalovaného], stejně tak je tato adresa adresou trvalého pobytu dle ověřovací doložky pro legalizaci. I ve svých podáních v tomto řízení žalovaný setrvale uvádí tuto adresu a tato adresa je i nadále poslední adresou sídla žalovaného, jak bylo zjištěno z veřejné části Živnostenského rejstříku. V souladu se shora citovaným ustanovením je na žalobci, zda předžalobní výzvu zašle na adresu pro doručování případně na poslední známou adresu, která je spíše benefitem pro žalobce, který by neměl přístup do informačních registrů obyvatel (ačkoliv adresu sídla podnikatele lze ověřit z veřejně dostupných seznamů). Naopak je povinností žalovaného, aby dbal na aktuálnost svých údajů a na adrese sídla byl kontaktní (tím spíš, vystupuje-li jako podnikatel). Lze proto uzavřít, že žalobce splnil svoji povinnost dle ust. § 142a o.s.ř., když před podáním žaloby zaslal předžalobní výzvu na adresu žalovaného pro doručování. V souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a o.s.ř. proto žalobci, který měl ve věci plný úspěch, náleží náhrada nákladů řízení, a to v plném rozsahu. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.340 Kč, z částky 25.840 Kč za 4 úkony právní služby po 6.460 Kč dle ust. § 7, 9 a 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 1.200 Kč jako 4 paušálních náhrad nákladů po 300 Kč dle ust. § 13 vyhlášky 177/1996 Sb., z částky 1.200 Kč jako náhrady za promeškaný čas 12 půlhodin (za 10 půlhodin strávených na cestě a 2 půlhodiny zameškané v důsledku pozdějšího zahájení jednání) dle ust. § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a z částky 504 Kč jako náhrady cestovného (ze sídla právního zástupce žalobce k jednání soudu v Ústí nad Orlicí a zpět) dle ust. § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 5.930,40 Kč. Celková náhrada nákladů činí 40.014 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.