10 C 345/2024
č. j. 10 C 345/2024-13
V PLATNOSTIOkresní soud v Ústí nad Orlicí vyhověl části žaloby o zaplacení dluhu, protože smlouva o půjčce obsahovala ujednání o poplatku, které přesahovalo 84 % výše jistiny a bylo považováno za nepřiměřené. Soud uznal ujednání o souhrnném poplatku za absolutně neplatné, protože porušovalo dobré mravy a zásady ochrany spotřebitele. Dlužná částka byla určena na 4 930 Kč, která se počítá z jistiny a zahrnuje uhradené částky žalovaného. Zbytek žádosti, včetně kapitalizovaných úroků a souhrnného poplatku, byl zamítnut.
Plný text
Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Bartůňkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem: Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 12 044,37 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 930 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od 28.9.2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se domáhal zaplacení 12 044,37 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o půjčce č. hodnota dne 26.1.2011. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 8 360 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60týdenních (sedmidenních) splátkách po 306 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 21.3.2012. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 5 070 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 27.9.2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 13 295,29 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 12 044,37 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 7 238,56 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 4 805,81 Kč - kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 17 603,57 Kč, - úroků ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny 7 238,56 Kč od 28.9.2023 do zaplacení, - úroků z prodlení v zákonné výši 7,75 % z dlužné jistiny 7 238,56 Kč od 28.9.2023 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 6 544,86 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 7,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 7 238,56 Kč od 29.3.2012, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 27.9.2023. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Soud vyzval žalovaného, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaný se nijak nevyjádřil, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů, a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání. Ze smlouvy o půjčce ze dne 26.1.2011 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, jejím předmětem byla půjčka ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 360 Kč v pravidelných týdenních splátkách ve výši 306 Kč. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovaným žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023. Postoupení pohledávek žalobci bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29.9.2023. Výzvou ze dne 30.7.2024 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu a upozornil ho na možnost soudního vymáhání dluhu. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (viz přechodné ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Dle ust. § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Žalobce vedle dlužné jistiny požadoval po žalovaném zaplacení dlužné části poplatků za poskytnutí půjčky. Půjčka činila 10 000 Kč, za poskytnutí půjček byl žalovaný povinen zaplatit poplatky ve výši 8 360 Kč, tedy poplatky za poskytnutí půjčky činily 84 % jistiny. Dle ust. § 56 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Právní předchůdce žalobce vystupoval v souvislosti s uzavíráním smluv jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel, smlouvy byly smlouvami spotřebitelskými. Právní předchůdce žalobce byl silnější stranou právního vztahu. Smlouvy nadto byly uzavřeny jako smlouvy adhezní, ujednání byla jednostranně určena právním předchůdcem žalobce. Dle ust. § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Soud má za to, že ujednání o poplatku za poskytnutí půjčky ve výši přesahující 84 % jistiny půjčky je, pro nepřiměřenost výše poplatku, ujednáním příčícím se dobrým mravům. Soud proto ujednání o souhrnném poplatku posoudil jako ujednání absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy a ustanoveními na ochranu spotřebitele. Žalobce v řízení prokázal, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o půjčce, na základě které poskytl žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč, žalovaný uhradil na dluh dle tvrzení žalobce částku 5 070 Kč. Vzhledem k absolutní neplatnosti ujednání o smluvním poplatku soud započetl platby žalovaného toliko na jistinu. Soud proto vyhověl žalobě co do částky 4 930 Kč a ve zbývající části, pokud se týká kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 6 544,86 Kč, zákonného úroku z prodlení a souhrnného poplatku ve výši 8 360 Kč, žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce byl ve věci úspěšný jen z části, a žalovanému náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce v Pardubicích. Nebude-li povinnost tímto rozsudkem stanovená plněna řádně a včas, lze se jejího splnění domoci návrhem na soudní výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.