10 C 418/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Bartůňkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 26 668 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 14.140 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 14.033,23 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 14.140 Kč od 19.12.2020 do 31.12.2020, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 14.140 Kč od 1.1.2021 do 30.6.2021 a zákonným úrokem z prodlení z částky 14.140 Kč od 1.7.2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 151 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se domáhal zaplacení částky 26.668 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o půjčce, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, dne datum. Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaný se nijak nevyjádřil, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání. Ze smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne datum, jejím předmětem byla půjčka ve výši 18.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 12.528 Kč, v pravidelných týdenních splátkách. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Postoupení pohledávky žalobci bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021. Výzvou ze dne 29. 7. 2021 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost soudního vymáhání dluhu. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (viz přechodné ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Dle ust. § 657 obč. zák. se smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Žalobce vedle dlužné jistiny požadoval po žalovaném zaplacení dlužné části poplatku za poskytnutí půjčky. Půjčka činila celkem 18.000 Kč, za poskytnutí půjčky byl žalovaný povinen zaplatit poplatek v celkové výši 12.528 Kč, tedy poplatek za poskytnutí půjčky činil téměř 70 % jistiny. Dle ust. § 56 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Právní předchůdce žalobce vystupoval v souvislosti s uzavíráním smlouvy jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel, smlouva o půjčce byla tedy smlouvou spotřebitelskou. Právním předchůdce žalobce byl silnější stranou právního vztahu. Smlouva o půjčce nadto byla uzavřena jako smlouva adhezní, ujednání smlouvy byla jednostranně určena právním předchůdcem žalobce. Dle ust. § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Soud má za to, že ujednání o poplatku za poskytnutí půjčky ve výši dosahující téměř 70 % jistiny půjčky je, pro nepřiměřenost výše poplatku, ujednáním příčícím se dobrým mravům. Soud proto žalobu, co do nároku na zaplacení dlužné části poplatku, pro absolutní neplatnost ujednání o poplatku pro rozpor s dobrými mravy a ustanoveními na ochranu spotřebitele zamítl. Žalobce v řízení prokázal, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o půjčce, na základě které poskytl žalovanému půjčku ve výši 18.000 Kč, žalovaný však půjčku řádně a včas nesplácel, na dluh uhradil pouze 3.860 Kč. Soud proto, vzhledem k neplatnosti ujednání o souhrnném poplatku, uložil žalovanému zaplatit žalobci dlužnou část jistiny poníženou o uhrazené platby, tedy uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 14.140 Kč (18.000 Kč – 3.860 Kč) se zákonným úrokem z prodlení, neboť je žalovaný s úhradou v prodlení. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl v řízení úspěšný z 53 %, žalovaný ze 47 %, žalobci proto náleží náhrada nákladů řízení ve výši 6 % nákladů řízení žalobce. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.067 Kč, z částky 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 300 Kč jako 3 paušální náhrady nákladů po 100 Kč. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 252 Kč. Celková náhrada nákladů činí 2.519 Kč, část náležející žalobci ve výši 6 % proto činí 151 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce v Pardubicích. Nebude-li povinnost tímto rozsudkem stanovená plněna řádně a včas, lze se jejího splnění domoci návrhem na soudní výkon rozhodnutí.