118 C 8/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o zaplacení 13 187 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 13 187 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,3 % denně z částky 12 521 Kč od 31.7.2024 do 16.9.2024 a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 521 Kč od 17.9.2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,3 % denně z částky 12 521 Kč od 31.7.2024 do zaplacení v rozsahu převyšujícím úrok z prodlení ve výši 0,3 % denně z částky 12 521 Kč od 31.7.2024 do 16.9.2024 a úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 521 Kč od 17.9.2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 025 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 13 187 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazený úvěr. Tvrdila, že s žalovaným uzavřeli dne 16.5.2024 smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu žalobkyně téhož dne poskytla 7 000 Kč pro účely jeho podnikání, přičemž se jí žalovaný touto smlouvou zavázal danou částku vrátit do 16.6.2024 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 2 021 Kč a úrokem ve výši 9,52 % měsíčně (tj. 666 Kč). Pro případ prodlení žalovaného s vrácením se přitom strany dohodly na smluvní pokutě ve výši 3 500 Kč za každý kalendářní měsíc prodlení a smluvním úroku z prodlení ve výši 0,3 % denně z dlužné částky včetně smluvní pokuty. Žalovaný žalobkyni však ničeho i přes upomínku nezaplatil, žalobkyně se tak po žalovaném domáhá zaplacení jistiny 7 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 2 021 Kč, úroku 666 Kč a smluvní pokuty 3 500 Kč a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,3 % denně z částky 12 521 Kč od 31.7.2024 (den po uplynutí lhůty k plnění stanovené upomínkou) do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřil.

3. Žalobkyně se z nařízeného jednání soudu omluvila, o odročení nepožádala. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, o odročení jednání nepožádal, předvolání k jednání mu bylo doručeno v souladu s § 49 o. s. ř. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jejich přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Pro úplnost soud uvádí, že než přistoupil k dokazování, posuzoval, zda nejsou ve věci splněny zákonem stanovené předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání v souladu s § 153a o.s.ř., jelikož byl zdejším soudem dne 20.11.2024 vydán platební rozkaz, č.j. , spisová značka, , proti kterému podal žalovaný, ač byl poučen dle § 114b o.s.ř., toliko neodůvodněný včasný odpor, dospěl však k závěru, že nikoli. Daný rozsudek lze totiž vydat pouze ve věci, v níž lze uzavřít a schválit smír (§ 153a odst. 2 o.s.ř.), přičemž v tomto případě povaha věci podle názoru soudu nepřipouští smír uzavřít, resp. schválit, s ohledem na žalobkyní požadovaná plnění, jež jsou dle názoru soudu v rozporu se zákonem (viz dále, §99 odst. 2 o.s.ř.).

4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující:

5. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že spolu dne 16.5.2024 žalobkyně v pozici zapůjčitele a žalovaný označený IČO v pozici vydlužitele uzavřeli smlouvu, jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku 7 000 Kč a žalovaný se jí zavázal tuto částku žalobkyni vrátit do 16.6.2024 spolu s úrokem ve výši 9,52 % měsíčně, tj. 666 Kč měsíčně a poplatkem za sjednání zápůjčky 2 021 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s plněním si pak strany sjednaly smluvní pokutu 3 500 Kč za každý měsíc prodlení a úrok z prodlení ve výši 0,3 % denně z aktuálně dlužné částky včetně smluvní pokuty.

6. Dle potvrzení o platbě zaslala žalobkyně dne 16.5.2024 bankovním převodem na bankovní účet specifikovaný ve smlouvě částku 7 000 Kč.

7. Podle urgence splnění závazku a příslušné doručenky doručila žalobkyně dne 29.7.2024 žalovanému v této věci předžalobní výzvu s tím, že má daný dluh uhradit do 30.7.2024.

8. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

9. Žalobkyně v pozici zapůjčitele a žalovaný označený IČO v pozici vydlužitele spolu dne 16.5.2024 uzavřeli smlouvu, jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku 7 000 Kč a žalovaný se jí zavázal tuto částku žalobkyni vrátit do 16.6.2024 spolu s úrokem ve výši 9,52 % měsíčně, tj. 666 Kč měsíčně a poplatkem za sjednání zápůjčky 2 021 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s plněním si pak strany sjednaly smluvní pokutu 3 500 Kč za každý měsíc prodlení a úrok z prodlení ve výši 0,3 % denně z aktuálně dlužné částky včetně smluvní pokuty. Žalobkyně žalovanému danou částku poskytla dne 16.5.2024.

10. Dne 29.7.2024 žalobkyně žalovanému doručila předžalobní výzvu v této věci s tím, že má daný dluh uhradit do 30.7.2024.

11. Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z. a zákona č. 257/2016 SB., o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ).

12. Dle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Ust. § 2392 o.z. stanoví, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

14. Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

15. Ust. § 1879 o.z. uvádí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Podle § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Dle § 122 odst. 5 ZSÚ se odstavce 1, 2 a 4 tohoto ustanovení se použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby.

18. Odst. 1, 2 a 4 tohoto ustanovení přitom stanoví, že věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

19. Na základě těchto zákonných ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná pouze částečně.

20. V řízení bylo prokázáno, že spolu strany platně a účinně sjednaly smlouvu o zápůjčce, když žalobkyně žalovanému dne 16.5.2024 řádně poskytla částku 7 000 Kč a žalovaný se jí ji zavázal vrátit do 16.6.2024 spolu s úrokem ve výši 9,52 % měsíčně, tj. 666 Kč měsíčně a poplatkem za sjednání zápůjčky 2 021 Kč. Žalovaný však žalobkyni ničeho nezaplatil, žalobkyně má tak právo na zaplacení dlužné jistiny 7 000 Kč spolu s platně sjednaným poplatkem za poskytnutí ve výši 2021 Kč a platně sjednanou smluvní pokutou ve výši 3 500 Kč, když má soud za to, že se jedná o smluvní pokutu přiměřenou souladnou se zákonem. Konečně má žalobkyně právo rovněž na sjednaný úrok z prodlení ve výši 9,52 % měsíčně ovšem toliko do 90. dne prodlení žalovaného s plněním v souladu s § 122 ZSÚ (tj. do dne 16.9.2024, když se žalovaný dostal do prodlení dne 17.6.2024, žalobkyně však úrok z prodlení požaduje až od 31.7.2024), od 91. dne jeho prodlení (tj. od 17.9.2024) má žalobkyně právo toliko na úrok z prodlení ve výši 14,75% ročně. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I) a ve zbývajícím rozsahu, tj. co do převyšujícího úroku z prodlení, žalobu zamítl (výrok II).

21. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy měla žalobkyně ve věci přibližně 74,80 % úspěch a žalovaný přibližně 25,2 % úspěch. Soud tedy žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 49,60 % z částky, na kterou by měla nárok v případě plného úspěchu ve věci. V daném případě se jedná o zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady za zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znějí do 31.12.2024. Odměna zástupci žalobkyně tedy byla stanovena ve výši 1 660 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 4 980 Kč za 3 úkony (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) dle §6, §7 bod 5 a § 11 odst. 1 písm. a/ a d/dané vyhlášky a paušální náhradou hotových výdajů po 300 Kč za úkon, celkem tedy 900 Kč za 3 úkony ve věci (§ 13 předmětné vyhlášky). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21 % tedy o 1234,80 Kč, když zástupce žalobkyně řádně doložil, že je plátcem DPH. Celkově tak žalobkyni vznikly náklady ve výši 8 114,80 Kč a soud jí přiznal jejich náhradu ve výši 4 025 Kč (49,60 %) odpovídající poměru jejího úspěchu ve věci. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu těchto nákladů k rukám zástupce žalobkyně (výrok III).

22. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.