12 C 106/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Benešovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec zastoupený: anonymizováno jméno příjmení , ulice a číslo , PSČ , obec proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované , obec zastoupená: anonymizováno jméno příjmení , ulice a číslo , PSČ , obec o zaplacení 274 530,46 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se, co do zaplacení částky 95 404 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1% denně z částky od 95 404 Kč od 4.6.2021 do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7 291 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 7 291 Kč od 4.6.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se, co do zaplacení částky 171 835,46 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 109 770,26 Kč od 4.6.2021 do zaplacení, zamítá.

IV. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 116 739 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalované.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 24.6.2021 domáhal stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 274 530,46 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne 15.1.2020 byla mezi žalobcem jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] kterou se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 80 000 Kč. Úvěr byl ve prospěch žalované vyplacen. Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, přičemž celková částka splatná žalovanou byla dohodnuta ve výši 148 165 Kč (80 000 Kč jistina a 68 165 Kč sjednané úroky) a měla být žalovanou uhrazena v 72 splátkách ve výši 2 058 Kč měsíčně vždy k 15.dni každého kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba se uplatňuje jako roční a její výše činí 23% ročně a RPSN činí 37,21% Smluvní strany si sjednaly doplňkové služby, které byly žalobcem poskytnuty na výslovnou žádost žalované, a to konkrétně doplňkovou inkasní službu a doplňkovou službu PODPORA. Žalovaná nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou, která byla splatná dne 15.3.2021, tedy nezaplatila splátku ve výši 3 461 Kč, když do této výše je zahrnuta splátka úvěru a splátka za výkon inkasní služby ve výši 331 Kč a splátka za výkon doplňkové služby podpora v celkové výši 1 072 Kč měsíčně. Na základě tohoto porušení smluvních povinností žalovanou zaslal žalobce první písemnou upomínku ze dne 20.3.221, kde vyzval žalovanou k úhradě dlužné splátky a dohodnuté sankce ve výši 300 Kč za zaslání upomínky. Druhou písemnou upomínku zaslal žalobce žalované dne 5.4.2021, za níž požadoval uhradit smluvní sankci ve výši 500 Kč. Zároveň žalobce upozornil žalovanou na možnost zesplatnění úvěru a možnost uplatnění smluvní pokuty. Jelikož nedošlo k uhrazení dlužné splátky, přistoupil žalobce k zesplatnění úvěru a vyčíslil dluh v celkové výši 274 713,23 Kč. Žalobce po žalované požadoval zaplacení zbylé jistiny ve výši 77 840,84 Kč, zbylé části úroků ve výši 62 092,87 Kč, zbylé části inkasní služby 22 508 Kč, zbylé části doplňkové služby PODPORA (odklad- 16 456 Kč, nemoc 28 220 Kč, práce- 28 220 Kč. Dále požadoval náklady na upomínání ve výši 300 Kč za 1.upomínku, 500 Kč za 2.upomínku, smluvní pokutu za prodlení úvěru ve výši 141,63 Kč, smluvní úroky za prodlení inkasní služby ve výši 13,57 Kč, smluvní pokutu ve výši 38 920,42 Kč. Žalobce provedl před zesplatněním několik žádostí o inkaso. Zesplatňovací dopis byl žalované odeslán dne 21.4.2021. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky do 3.6.2021. Žalovaná žalobci dlužnou částku neuhradila ani na základě předžalobní výzvy.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalovaná skutečně smlouvu podepsala, což nijak nerozporuje. Žalovaná tvrdí, že smlouva o úvěru [číslo] uzavřená dne 15.1.2020 je absolutně neplatná, a to z toho důvodu, že žalobce řádně před uzavřením smlouvy nezkoumal úvěruschopnost žalované. Poskytovatel úvěru smí poskytnout úvěr spotřebiteli jen tehdy, když s odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. K domu, aby žalobce splnil svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele, potřebuje řadu dokumentů, z nichž zjistí relevantní informace. To žalobce neučinil, proto žalovaná dle § 87 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (ZSÚ), považuje smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou. Dále žalovaná uvádí, že žalobce zcela zjevně neuvedl do smlouvy veškeré předpoklady použité pro výpočet RPSN, čímž porušil svoji zákonnou informační povinnost dle § 104 ZSÚ. Doplňkové služby jsou pak označeny jako nepovinné, ale jsou bez souhlasu spotřebitele automaticky zakomponovány do smlouvy spolu s veškerými poplatky. Žalovaná namítá neplatnost těchto ujednání pro rozpor s dobrými mravy. Stejně tak žalovaná namítá neplatnost ujednání o smluvních pokutách, a to pro zjevný rozpor s dobrými mravy (zjevně účelová smluvní pokuta za nedoložení vinkulace a k tomu zjevně v nepřiměřené výši) a rozpor s ustanoveními týkajícími se ochrany spotřebitele. Žalovaná dále upozorňuje, že rizikovost poskytování spotřebitelských úvěr§ nemůže sama o sobě opodstatňovat nekalé jednání žalobce, nemravné a nezákonné poplatky, ani zneužívání finanční potřebnosti žadatelů o půjčku. Žalovaná obdržela od žalobce pouze částku 25 762 Kč. Žalovaná na závazek ze smlouvy uhradila celkem 18 461 Kč, přičemž měla zvýše popsaných důvodů uhradit jistinu ve výši 25 762 Kč. žalobce má právo na vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 7 301 Kč. Pokud jde o částku 39 738 Kč, která byla vyplacena ve prospěch žalobce, pak i předchozí smlouva [číslo] byla uzavřena neplatně, a to z týchž důvodů. Žalovaná uvádí, že mezi ní a žalobcem neexistovala žádná platně uzavřená smlouva a částku ve výši 39 738 Kč žalobce vyplatil sám sobě. Žalobce nezahrnul inkasní službu a službu PODPORA do výpočtu RPSN. Sankce za neuvedení správné či neuvedení žádné výše nákladů na úvěr, tedy výše RPSN, musí být sankcionováno zánikem nároku věřitele na jakékoliv úroky či poplatky, což musí soud dovodit i bez návrhu.

3. Žalobce se k tomu vyjádřil tak, že důvodnost nárokovaných položek má žalobce potvrzen znaleckým posudkem. Pokud jde o způsob uvedení RPSN ve smlouvě, pak to přesně odpovídá § 133 a příloze č. 1 k zákonu, ve kterém je uveden přesný matematický vzorec pro výpočet RPSN. Pokud jde o službu podpora, pak oprávněnost nároku má žalobce prokázanou zprávou auditora. Žalobce je přesvědčen, že smlouva o spotřebitelském úvěru je oproti běžným podmínkám obdobným na finančním trhu více než přijatelná. Žalobce umožňuje žalované ve smlouvě celou řadu práv, která jsou naopak výrazně v její prospěch a tím vyvažují např. výši poplatku za inkasní službu. Jedná se např. o možnost odstoupit ve lhůtě 30 dnů od uzavřené smlouvy, přerušení splácení až na tři měsíce, doručení dvou upomínek s upozorněním na neuhrazení splátky před zesplatněním úvěru, vrácení poloviny úroků v případě řádného splácení a vrácení poloviny nákladů spojených s doplňkovými službami v případě řádného splácení. Žalobce úspěšně prošel licenčním řízením u ČNB. Žalobce ve vyjádření popsal průběh uzavírání smluv s klienty. Dále uvedl, že řádně posoudil úvěruschopnost žalované, kdy si vyžádal oboustrannou kopii občanského průkazu žalované, doklad o příjmech, výpis z bankovního účtu. Dále provedl lustraci v databázích. Vycházel i z vyplněného dotazníku žalovanou. Žalovaná výslovně požádala, aby částka ve výši 25 762 Kč byla vyplacena jí a částka 39 738 Kč vyplacena žalobci. Na stejný účet, na který žalobce žalované vyplatil částku 25 762 Kč, byla dne 7.1.2020 vyplacena částka 32 000 Kč z titulu předchozí úvěrové smlouvy. Žalobce uvedl, že žalovaná za dobu trvání úvěrové smlouvy uhradila částku 3 461 Kč, 15 000 Kč a 10 Kč jde-li o platbu 15 000 Kč, tak žalobce uvádí, že úvěr byl již jednou zesplatněn, a to konkrétně dne 21.1.2021. Zesplatnění úvěru dne 21.4.2021 je druhým zesplatněním. Žalovaná nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení. Částka 14 482,33 Kč pak zahrnuje upomínky z prodlení ve výši 1 600 Kč, úroky z prodlení ve výši 499,33 Kč, náklady advokáta 2 000 Kč a tři splátky po 3 461 Kč. Žalovaná pak namísto částky 14 482,33 Kč uhradila žalobci částku 15 000 Kč.

4. Žalovaná návrhem doručeným soudu dne 18.1.2022 vznesla námitku započtení. Žalovaná uvedla, že před uzavřením úvěrové smlouvy dne 4.1.2019 uzavřela smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo]. Žalovaná důrazně odmítá, že by žádala žalobkyni o úvěr pro účely podnikání, úvěr pro podnikatelské úvěry byl poskytnut zcela účelově bez vědomí žalované a žalobce o tom s žalovanou vůbec nejednal. Zapůjčená jistina byla použita na uhrazení jiných půjček nesouvisejících vůbec s podnikáním žalované. Žalobce se tímto chce vyhnout zkoumání platnost jím koncipované úvěrové smlouvy a obchází tímto způsobem zákon o spotřebitelském úvěru. Jedná se o zneužití práva a nepoctivé jednání, které nemůže požívat právní ochrany. Je to pak žalobce, který musí prokázat, že smlouva byla uzavřena s podnikatelem. Žalobce nikdy neověřoval údaje žalované o její podnikatelské činnost. Žalovaná dále poukazuje na to, že v pochybnostech musí být výklad ve prospěch spotřebitele. Žalované byly na smlouvu [číslo] poskytnuty finanční prostředky ve výši 14 885 Kč, žalobci zaplatila celkem 96 009 Kč. Na žalovanou smlouvu pak žalovaná zaplatila 18 461 Kč, kdy obdržela finanční prostředky ve výši 25 762 Kč. Žalovaná tak uhradila celkem částku 114 470 Kč, přičemž měla hradit pouze 40 647 Kč. Rozdíl mezi těmito částkami ve výši 73 823 Kč představuje bezdůvodné obohacení na straně žalobce, neboť žalovaná hradila žalobci na základě neplatných smluv nebo přinejmenším neplatného ujednání o doplňkových službách. Žalovaná provedla dne 17.1.2022 zápočet ve výši 81 124 Kč vůči pohledávce z neplatné smlouvy ve výši 7 301 Kč. Tímto započtením pohledávka ve výši 7 301 Kč zanikla. Žalovaná má za žalobcem pohledávku ve výši 73 823 Kč přestavující bezdůvodné obohacení. Žalované tedy navrhl, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. K výzvě soudu žalovaná doplnila pohledávka ze smlouvy [číslo] se stala splanou dne 3.6.2021 a splatnost pohledávky z titulu smlouvy [číslo] nastala dne 22.11.2021, tedy po doručení předžalobní výzvy.

5. Žalobce se k započtení vyjádřil tak, že s ním kategoricky nesouhlasí. Smlouva [číslo] nebyla mezi účastníky uzavřena jako první, neboť ti uzavřeli více smluv o podnikatelském úvěru, a to [číslo] [číslo]. Žalovaná musela o existenci těchto smluv vědět, na smlouvu [číslo] uhradila 16 splátek a na smlouvu [číslo] uhradila 6 splátek. Žalovaná uzavřela s žalobcem tři smlouvy o podnikatelském úvěru. První smlouvu [číslo] uzavřeli účastníci dne 9.3.2017 a tento byl předčasně doplacen v rámci navýšeného úvěru [číslo] ve výši 50 000 Kč ze dne 12.6.2018 žalovaná se dotazovala na možnost navýšení úvěru. Úvěr [číslo] byl předčasně doplacen v rámci navýšeného úvěru [číslo]. Ve všech těchto smlouvách je uveden účel poskytnutí úvěru a žalovaná se zavázala úvěr na tento účel použít. Žalované byly vždy před podpisem návrhy smluv zaslány a byla vždy vyzvána k jejich pečlivému prostudování.

6. Žalobce vzal při jednání soudu dne 5.10.2021 žalobu co do zaplacení částky 95 404 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1% denně z této částky od 4.6.2021 do zaplacení zpět a navrhl, aby v této části bylo řízení zastaveno. Dle § 96 odst. 1, 2, 3, 4 z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.), navrhovatel může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal žalobu částečně zpět ještě před přečtením žaloby, soud řízení v uvedeném rozsahu zastavil (výrok I.).

7. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne 15.1.2020 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi účastníky. Na základě této smlouvy se žalobce jako věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr v celkové výši 80 000 Kč s tím, že částka 39 738 Kč bude na základě žádosti žalované vyplacena ve prospěch věřitele na úhradu předchozího závazku ze smlouvy [číslo] ze dne 7.1.2020. Částka ve výši 25 762 Kč bude vyplacena na účet žalované a částka 14 500 Kč bude započtena na náklady žalobce. Úvěr je sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 23 % ročně, RPSN činí 37,21% Smluvní strany výslovně sjednaly, že žalobci uhradí vynaložené náklady na vyřizování úvěru ve výši 360 Kč na zaslání smlouvy, 60 Kč za lustrum v centrální evidenci exekucí, 30 Kč za lustrum v insolvenčním rejstříku, 70 Kč za lustrum v evidenci odcizených dokladů, 50 Kč za lustrum v registrech spojených s AML, náklady na lustrum v nebankovním registru ve výši 80 Kč a částku 13 850 Kč za ostatní administrativní náklady poskytovatele. Žalovaná se zavázala vrátit žalobci celkovou dlužnou částku ve výši 148 165 Kč představující jistinu ve výši 80 000 Kč a úrok ve výši 68 165 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 058 Kč, splatných vždy k 15. dni v měsíci. V čl. V. odst. 5.3 písm. c) si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení. V čl. VII. účastníci sjednali doplňkové služby – doplňková inkasní služba a doplňková služba PODPORA (možnost odkladu tří splátek úvěru ročně, možnost přerušení splácení z důvodu nemoci či úrazu, možnost přerušení splácení v případě nezaviněné ztráty zaměstnání). V příloze č. 1 je uveden způsob výpočtu RPSN. V příloze č. 4 je smlouva o inkasní službě. V čl. II. se žalovaná zavázala uhradit žalobci částku 23 832 Kč, a to v měsíčních splátkách ve výši 331 Kč. Žalovaná se zavázala zřídit inkaso k účtu na částku 10 383 Kč celkem, splatné měsíčně nejdéle k 15.dni v měsíci. Příloha č. 5 obsahuje dotazník k posouzení bonity žadatele. Žalovaná uvedla, že je zaměstnaná, dosahuje příjmu ve výši 38 146 Kč měsíčně. Vlastní nemovitost, výše závazků na nemovitosti činí 1 500 000 Kč. Dále uvedla, že měsíčně splácí závazky ve výši 22 Kč, 2 500 Kč, hypotéku ve výši 3 000 Kč a dále částky 1 084 Kč, 210 Kč a 4 846 Kč Náklady na spotřebitele jsou uvedeny v částce 6 800 Kč měsíčně, na manžela 1 200 Kč měsíčně, náklady na bydlení 2 000 Kč měsíčně. Byl vyhodnocen měsíční zůstatek žalované ve výši 13 023 Kč a tudíž byla posouzena jako úvěrovatelná. V příloze č. 6 je smlouva o zřízení Doplňkové služby PODPORA. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci částku 77 184 Kč, a to v měsíčních splátkách ve výši 1 072 Kč. Tato služba zahrnuje možnost odložení splátek, či přerušení splácení, a to z důvodu nemoci, úrazu, či ztráty zaměstnání. Součástí smlouvy jsou žádosti žalované o zřízení inkasní služby a doplňkové služby PODPORA. Žalobce předložil detail povolení k inkasu ze strany žalované na částku 10 383 Kč (měsíční limit). Z potvrzení o vyplacení úvěru ze dne 15.1.2020 bylo zjištěno, že žalobce oznámil žalované vyplacení úvěru, a to v částkách uvedených ve smlouvě. Zároveň žalované oznámil celkovou výši měsíční splátky ve výši 3 461 Kč. Z Detailu pohybu v internetovém bankovnictví [anonymizováno] banky bylo zjištěno, že dne 15.1.2020 byla žalované vyplacena částka 25 762 Kč. Z potvrzení o úhradě dluhu ze dne 15.1.2020 bylo zjištěno, že žalobce oznámil žalované doplacení úvěrové smlouvy [číslo]. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 15.1.2020 bylo zjištěno, že žalovaná zaslala žalobci částku 10 Kč s tímto textem: Tímto souhlasím s návrhem [číslo]. Z detailu pohybu na účtu v internetovém bankovnictví [anonymizováno] banky bylo zjištěno, že dne 15.1.2020 žalobce vyplatil na svůj účet částku 39 738 Kč s variabilním symbolem [číslo]. Žalované byly zaslány dne 15.1.2020 přístupové údaje ke klientskému účtu. Z předložené upomínky ze dne 20.3.2021 bylo zjištěno, že žalobce upomenul žalovanou o zaplacení splátky ve výši 3 461 Kč splatné dne 15.3.2021 a dále žalovanou vyzval k zaplacení částky 300 Kč za zaslanou upomínku. Z upomínky č. 2 ze dne 5.4.2021 bylo zjištěno, že žalobce opětovně vyzval žalovanou k zaplacení uvedené splátky a dále náklady ů na upomínky ve výši 300 Kč, resp. 500 Kč za 2.upomínku. Žalovaná byla upozorněna a možnost zesplatnění úvěru. Dne 21.4.2021 bylo žalované zasláno zesplatnění úvěru s možnostmi alternativního řešení. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení celkové částky 298 236 Kč. Z podacích lístků bylo zjištěno, že upomínky a zesplatnění úvěru bylo žalované skutečně odesláno. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že žalované dne 14.2.2020 zaplatila ve prospěch úvěru částku 3 461 Kč a dne 10.3.2021 částku 15 000 Kč. Žalobce dále předložil zesplatnění úvěru ze dne 21.1.2021, ve kterém požadoval po žalované zaplacení částky 287 557,22 Kč. V oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 21.1.2020 vyzval žalobce žalovanou k zaplacení částky 14 482,33 Kč.

8. Z oznámení o provedení jednostranného započtení ze dne 17.1.2022 bylo zjištěno, že žalovaná uplatnila jednostranný zápočet, kdy žalovaná přeplatila ve prospěch smlouvy [číslo] částku 81 124 Kč. Ohledně této částky žalovaná vyzvala žalobce k jejímu zaplacení, a to předžalobní upomínkou ze dne 19.11.2021. Žalovaná tuto částku započítává vůči pohledávce ve výši 7 301 Kč z titulu žalované smlouvy. Z doručenek do datové schránky žalobce bylo zjištěno, že oznámení o jednostranném započtení a předžalobní výzva byly doručeny žalobci. Z potvrzení o provedení platby ze dne 20.5.2019 bylo zjištěno, že ve prospěch smlouvy [číslo] byla uhrazena částka 85 326 Kč. Z předložené reakce žalobce na předžalobní výzvu k zaplacení bezdůvodného obohacení bylo zjištěno, že žalobce sdělil žalovanému, že s tímto nesouhlasí.

9. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi účastníky dne 7.1.2020 a jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 40 000 Kč. Částka 32 000 Kč bude vyplacena na účet spotřebitele a částka 8 000 Kč bude započtena na náklady žalobce. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci celkovou částku 74 083 Kč zahrnující vedle jistiny i sjednané kapitalizované úroky. Žalovaná ve smlouvě požádala o sjednání doplňkové inkasní služby a služby PODPORA. Žalovaná se zavázala zaplatit za inkasní službu 11 808 Kč formou měsíčních splátek ve výši 164 Kč a za službu PODPORA částku 38 664 Kč v měsíčních splátkách po 537 Kč. Žalované bylo oznámeno poskytnutí úvěru [číslo] to přípisem ze dne 71.2020 Z výpisu bezhotovostní platby soud zjistil, že žalované byla vyplacena částka 32 000 Kč. Dne 15.1.2020 bylo žalované oznámeno doplacení úvěru [číslo].

10. V řízení byla předložena smlouva o poskytnutí podnikatelského úvěru uzavřená mezi účastníky dne 4.1.2019 [číslo]. Jejím předmětem je poskytnutí podnikatelského úvěru ve výši 80 000 Kč s tím, že částka 50 115 Kč bude na základě žádosti žalované vyplacena ve prospěch věřitele na úhradu předchozího závazku ze smlouvy [číslo] ze dne 12.6.2018. Částka ve výši 14 885 Kč bude vyplacena na účet žalované a částka 15 000 Kč bude započtena na náklady žalobce. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 23 % ročně, RPSN činí 37,70%. V čl. II. smlouvy odst. 2.8. byl sjednán účel podnikatelského úvěru – softwarová licence a aplikace. Součástí smlouvy je rozhodčí smlouva, výpočet RPSN, tabulka umoření. V dotazníku k posouzení bonity dlužníka bylo uvedeno IČ žalované a profese – propagace a marketing. Roční obrat a zisk 0. Žalovaná je podnikatelkou od 4.2.2016 Součástí smlouvy jsou i smlouvy o inkasní službě a doplňkové službě podpora nabízející shodná ujednání jako u žalované smlouvy, liší se pouze výše měsíční splátky. Z komunikace mezi účastníky bylo zjištěno, že žalované dne 4.1.2019 požádala žalobce o poskytnutí podnikatelského úvěru [číslo]. Žalobci sdělila, že souhlasí s návrhem smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] bez výjimek. V závěru návrhu smlouvy o podnikatelském úvěru je žádost žalované o poskytnutí podnikatelského úvěru. Z potvrzení o vyplacení úvěru [číslo] bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno vyplacení částky 14 885 Kč s tím, že částka 50 115 Kč bude vyplacena ve prospěch žalobce (úvěr [číslo]). K tomuto žalobce doložil potvrzení o provedení těchto transakcí (zjištěno z detailu pohybu na účtu). Z potvrzení o úhradě dluhu ze dne 7.1.2019 soud zjistil, že žalobce oznámil žalované doplacení úvěru [číslo]. Žalobce předložil soudu návrh smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo]. Mechanismus uzavření této smlouvy byl totožný jako u smlouvy [číslo]. Účel této smlouvy o podnikatelském úvěru je rovněž totožný. Smlouva obsahuje dotazník bonity dlužníka, jakožto smlouvy o doplňkových službách. Žalované bylo oznámeno potvrzení o vyplacení úvěru [číslo] rovněž potvrzení o doplacení úvěru [číslo].

11. Soud konstatuje, že žalobce předložil soudu smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] z níž bere za prokázané, že se jedná o další smlouvu o podnikatelském úvěru uzavřenou mezi účastníky.

12. Z předloženého výpisu z běžného účtu žalované ze dne 4.2.2019 bylo zjištěno, že roční kreditní obrat na účtu žalované činil 286 243 Kč a debetní obrat 255 004,69 Kč. Z výpisu z účtu žalované ze dne 4.4.2019 bylo zjištěno, že roční kreditní obrat činil 382 997,91 Kč a roční debetní obrat 380 637,10 Kč. Žalobce soud předložil faktury vystavené na jméno žalované za období od 22.3.2018 do 16.4.2018, na základě nichž mělo být žalované od spol. [právnická osoba] vyplaceno 33 198 Kč, 42 751 Kč, 32 300 Kč. Na fakturách je uvedeno IČ žalované a tyto faktury byly předloženy žalované před poskytnutím úvěru. Žalobce doložil soudu faktury vystavené na jméno žalované za období od února 2016 do prosince 2017 a dále od listopadu do prosince 2018. Žalobce dále doložil oboustrannou kopii občanského průkazu žalované. Dále doložil výsledky lustrace v evidenci neplatných dokladů ze dne 14.1.2020, v katastru nemovitostí, v obchodním rejstříku ([právnická osoba]) a v nebankovním registru ze dne 14.1.2020. Dne 14.1.2020 provedl žalobce scoring žalované (zjištěno z předložené listiny). Z výplatní pásky žalované u spol. [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalované byla v říjnu 2019 vyplacena mzda 32 557 Kč a v listopadu 2019 38 146 Kč. Z výpisu z běžného účtu žalované ze dne 31.12.2019 soud zjistil, že roční kreditní obrat činil 760 289,87 Kč a debetní obrat 760 452,23 Kč. Zůstatek je záporný (- 5 752,32 Kč).

13. Z emailu ze dne 3.1.2019 bylo zjištěno, že žalovaná učinila dotaz na žalobce, zda je možné navýšení úvěru. Ze zprávy ze dne 9.9.2019 soud zjistil, že žalovaná zaslala žalobci kopii daňového přiznání za rok 2018.

14. Z velkého srovnání poskytovatelů půjček zpracovaného Člověkem v tísni nebyly zjištěny žádné skutečnosti relevantní pro rozhodnutí. Žádné relevantní skutečnosti nebyly zjištěny ani z předloženého znaleckého posudku [číslo] 2017 od [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

15. Pro právní hodnocení věci je nutné s ohledem na datum uzavření smlouvy použít zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. z.) a s přihlédnutím k tomu, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, také zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném k datu uzavření smlouvy, když s ohledem na povahu žalovaného jako klienta právního předchůdce žalobce lze dospět k závěru, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, kde na straně věřitele vystupuje společnost, jejíž činnost spočívá v poskytnutí zápůjčky, a na straně druhé dlužník fyzická osoba. Pro posouzení platnosti ujednání takové smlouvy je nutné použít ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem podle § 1810 a násl. obč. z.

16. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 1813 obč. z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinnosti stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

18. Podle § 1815 obč. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

19. V ustanovení § 1813 a následujících je provedena směrnice rady č. 93/13 EHS ze dne 15. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranných formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti.

20. Z § 1813 vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 občanského zákoníku), zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tzv. taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele.

21. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry) je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13 EHS (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno.

22. Podle § 86 odst.1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Dle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. Soud posoudil věc dle shora uvedených zákonných ustanovení a dopěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] jsou neplatné. Soud je toho názoru, že žalobce neprověřil řádně úvěruschopnost žalované, čehož se žalovaná úspěšně dovolala. Žalobce sice provedl lustraci v registrech, udělal scoring žalované a nechal si předložit výpisy z účtu a výplatní pásky a faktury na jméno žalované. Soud však konstatuje, že tyto doklady nevyhodnotil s odbornou péčí, kdy např. z předložených výpisů z účtu žalované je patrné, že žalovaná rok 2019 skončila na účtu v debetu. Žalobce pak z tohoto nemohl s odbornou péčí dovodit, že je žalovaná schopna platit další splátky úvěru. V této době tu existovaly důvodné pochybnosti o tom, že žalovaná bude úvěr schopna splácet. Stejně tak soud konstatuje, že výplatní pásky žalované jsou předloženy pouze za dva měsíce (před uzavřením shora uvedených smluv), nikoli za delší období, ze kterého by jasně vyplývala finanční situace žalované. Rovněž z dotazníku žalované uvedeného ve smlouvě je patrné, že žalovaná měla celou řadu závazků, které byla povinna splácet. Soud tedy posoudil tyto smlouvy za neplatné, a to z důvodu řádného neprověření úvěruschopnosti žalované ze strany žalobce. Tento závěr pak koresponduje s tím, že žalobce s žalovanou v rozmezí několika let uzavřel minimálně pět smluv o úvěru, je tak zřejmé tzv. řetězení smluv sloužících k předchozí úhradě dluhů. Též je třeba zohlednit, že úvěrové smlouvy byly uzavřeny v krátkém časovém odstupu. Je zřejmé, že žalovaná v době uzavření smlouvy [číslo] byla v tzv. dluhové spirále a uzavírala další smlouvu. Za těchto okolností má soud za to, že žalobce nejednal poctivě a v souladu se zákonnými požadavky na poskytování úvěrů.

26. I kdyby snad soud dospěl k závěru o řádném prověření úvěruschopnosti žalované ze strany, smlouvy by byly posouzeny jako neplatné s ohledem na shora citovaná ustanovení o spotřebitelských smlouvách v občanském zákoníku i zákonu o spotřebitelském úvěru. Žalobce zneužil svého silnějšího postavení a jeho jednání způsobilo značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Pokud na základě uzavřené smlouvy č. 126014 Kč byla žalované vyplacena částka 25 762 Kč a na předchozí smlouvu pak částka 39 738 Kč a žalovaná byla povinna zaplatit žalobci celkem (včetně doplňkových služeb) částku 249 181 Kč, tak se jedná o smlouvu uzavřenou v rozporu s dobrými mravy, a to ohledem na § 588 o.z. Takovému právnímu jednání soud nemůže poskytnout právní ochranu. Žalované by se dostalo násobně nižšího plnění, a to v porovnání s plněním, kterého by se mělo dostat žalobci.

27. Smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou proto dle ust. § 588 o.z. absolutně neplatné. V souzené věci je předmětem řízení smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Bylo prokázáno, že žalované byla vyplacena částka 25 762 Kč na jistině úvěru a tuto částku by byla povinna žalobci vrátit. Soud nezohlednil částku vyplacenou ve prospěch předchozího úvěru [číslo] neboť tuto částku žalobce vyplatil na svůj účet. Nadto smlouva [číslo] je rovněž absolutně neplatná, tudíž mezi účastníky v tu dobu neexistoval žádný smluvní vztah. Pokud pak žalovaná ve prospěch smlouvy [číslo] zaplatila částku 18 471 Kč (vycházeno z tvrzení žalobce), je pak povinna žalobci zaplatit částku 7 291 Kč. Ohledně této části shledal soud žalobu jako důvodnou. Vzhledem k tomu, že žalovaná ve stanoveném termínu svůj dluh neuhradila, žalobci vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dle § 160 odst. 1 z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.) je žalovaná povinna uhradit svůj dluh žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II). Soud poté odlišně posoudil smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo]. V době uzavření této smlouvy žalovaná předkládala žalobci doklady souvisejícími s jejím podnikáním, opakovaně byla informována o tom, že se jedná o smlouvu uzavřenou mezi podnikateli. Žalobce pak nemohl důvodně pochybovat o pravdivost informací, které mu v souvislosti s podnikáním poskytla žalovaná. O tom, že byla žalovaná před podepsáním smluv o podnikatelském úvěru v podnikání aktivní, svědčí i předložené faktury s IČ žalované. Soud proto neaplikoval na tuto smlouvu ustanovení o ochraně spotřebitele, proto nesdílí závěr žalované o tom, že pohledávka ve výši 7 301 Kč zanikla započtením.

28. Ve výroku III. rozsudku soud žalobu, co do zaplacení částky 171 835,46 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 109 770,26 Kč od 4.6.2021 do zaplacení, zamítl neboť se jedná o úroky a poplatky, na které žalobci s ohledem na shora citované závěry nárok nevznikl.

29. O nákladech řízení soud rozhodl dle 142 odst. 3 z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.) a žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení v v plné výši, neboť její neúspěch ve věci představoval pouze nepatrnou část. Žalované vznikly náklady na náklady za zastoupení advokátem dle vyhlášky č.177/1996 Sb. Dle § 11 cit. vyhl. zástupci žalované náleží za tři úkony právní služby, kdy tarifní hodnota činila 274 530,46 Kč, 9 420 Kč, a to za převzetí a přípravu zastoupení, podání vyjádření ze dne 4.10.2012 a účast na jednání soudu dne 5.10.2021 – celkem za tři úkony právní služby 28 260 Kč. Dále zást. žalované náleží za pět úkonů právní služby, kdy tarifní hodnota činila 179 126,46 Kč, dle § 11 odst. 1 cit vyhlášky 8 300 Kč za jeden úkon (vyjádření ze dne 18.1.2022, jednání 25.1.2022, doplnění tvrzení ze dne 23.2.2022, jednání před soudem dne 5.4.2022 a dne 14.6.2022) – celkem 41 500 Kč. Dále bylo zást. žalované přiznáno 2 400 Kč (8x náhrada paušálních nákladů po 300 Kč. Zást. žalované dále náleží náhrada cestovních výdajů za cestu osobním automobilem z Veselí nad Moravou do Ústí nad Orlicí a zpět dne 5.10.2021, celkem 374 km, při průměrné spotřebě 4,9l/100km, ceně benzínu 31,50 Kč/litr a náhradě opotřebení ve výši 4,40 Kč za 1 km. Dále soud žalobci přiznal náhradu za promeškaný čas za dvanáct půlhodin á 100 Kč, celkem 1 200 Kč. Zást. žalované dále náleží náhrada cestovních výdajů za cestu osobním automobilem z Veselí nad Moravou do Ústí nad Orlicí a zpět dne 25.1.2022, celkem 374 km, při průměrné spotřebě 4,9l/100km, ceně benzínu 40,50 Kč/litr a náhradě opotřebení ve výši 4,70 Kč za 1 km. Dále soud žalobci přiznal náhradu za promeškaný čas za dvanáct půlhodin á 100 Kč, celkem 1 200 Kč. Zást. žalované dále náleží náhrada cestovních výdajů za cestu osobním automobilem z Veselí nad Moravou do Ústí nad Orlicí a zpět dne 5.4.2022, celkem 374 km, při průměrné spotřebě 4,9l/100km, ceně benzínu 31,50 Kč/litr a náhradě opotřebení ve výši 4,40 Kč za 1 km. Dále soud žalobci přiznal náhradu za promeškaný čas za dvanáct půlhodin á 100 Kč, celkem 1 200 Kč. Zást. žalované dále náleží náhrada cestovních výdajů za cestu osobním automobilem z Veselí nad Moravou do Ústí nad Orlicí a zpět dne 14.6.2022, celkem 374 km, při průměrné spotřebě 4,9l/100km, ceně benzínu 31,50 Kč/litr a náhradě opotřebení ve výši 4,40 Kč za 1 km. Dále soud žalobci přiznal náhradu za promeškaný čas za dvanáct půlhodin á 100 Kč, celkem 1 200 Kč. Soud zást. žalované dále přiznal za jeden úkon právní služby (účast na jednání soudu dne 24.6.2022 – vyhlášení rozsudku) částku 4 150 Kč a 1x úhradu paušálních nákladů ve výši 300 Kč. Zást. žalované dále náleží náhrada cestovních výdajů za cestu osobním automobilem z Veselí nad Moravou do Ústí nad Orlicí a zpět dne 24.6.2022, celkem 374 km, při průměrné spotřebě 4,9l/100km, ceně benzínu 31,50 Kč/litr a náhradě opotřebení ve výši 4,40 Kč za 1 km. Dále soud žalobci přiznal náhradu za promeškaný čas za dvanáct půlhodin á 100 Kč, celkem 1 200 Kč. Jelikož je zástupce žalované plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu přiznána náhrada uvedené daně ve výši 20 260,50 Kč. Celkové náklady řízení ve výši 116 739 Kč je žalobce povinen nahradit žalované dle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci rozsudku a podle § 149 o.s.ř. je povinen je zaplatit k rukám zástupce žalované. Soud posoudil vyjádření žalované ze dne 20.7.2021 a ze dne 4.10.2021 jako jeden úkon právní služby, neboť žalované nic nebránilo v tom všechny skutečnosti uvést v jednom podání a jedná se tak o úkon nadbytečný.