12 C 136/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Benešovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec a číslo část obce zastoupený: anonymizováno jméno příjmení jméno , adresa , obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , obec o zaplacení 27 254 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci: a) částku 5 758 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 785 Kč od 7.9.2006 do 31.12.2006 ve výši 9% ročně, od 1.1.2007 do 30.6.2007 ve výši 9,50% ročně, od 1.7.2007 do 31.12.2007 ve výši 9,75% ročně, od 1.1.2008 do 30.6.2008 ve výši 10,50% ročně, od 1.7.2008 do 31.12.2008 ve výši 10,75% ročně, od 1.1.2009 do 30.6.2009 ve výši 9,25% ročně, od 1.7.2009 do 31.12.2009 ve výši 8,50% ročně, od 1.1.2010 do 30.6.2010 ve výši 8,00% ročně, od 1.7.2010 do 31.12.2010 ve výši 7,75% ročně, od 1.1.2011 do 30.6.2011 ve výši 7,75% ročně, od 1.7.2011 do 31.12.2011 ve výši 7,75% ročně, od 1.1.2012 do 30.6.2012 ve výši 7,75% ročně, od 1.7.2012 do 31.12.2012 ve výši 7,50% ročně, od 1.1.2013 do 30.6.2013 ve výši 7,05% ročně, od 1.7.2013 do 31.12.2013 ve výši 8,05% ročně, od 1.1.2014 do 31.12.2017 ve výši 8,05% ročně, od 1.1.2018 do 30.6.2018 ve výši 8,50% ročně, od 1.7.2018 do 31.12.2018 ve výši 9,00% ročně, od 1.1.2019 do 30.6.2019 ve výši 9,75% ročně, od 1.7.2019 do 30.6.2020 ve výši 10,00% ročně, od 1.7.2020 do 30.6.2021 ve výši 8,25% ročně, od 1.7.2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den příslušného kalendářního pololetí, b) částku 3 364 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 364 Kč od 16.4.2007 do 30.6.2007 ve výši 9,50% ročně, od 1.7.2007 do 31.12.2007 ve výši 9,75% ročně, od 1.1.2008 do 30.6.2008 ve výši 10,50% ročně, od 1.7.2008 do 31.12.2008 ve výši 10,75% ročně, od 1.1.2009 do 30.6.2009 ve výši 9,25% ročně, od 1.7.2009 do 31.12.2009 ve výši 8,50% ročně, od 1.1.2010 do 30.6.2010 ve výši 8,00% ročně, od 1.7.2010 do 31.12.2010 ve výši 7,75% ročně, od 1.1.2011 do 30.6.2011 ve výši 7,75% ročně, od 1.7.2011 do 31.12.2011 ve výši 7,75% ročně, od 1.1.2012 do 30.6.2012 ve výši 7,75% ročně, od 1.7.2012 do 31.12.2012 ve výši 7,50% ročně, od 1.1.2013 do 30.6.2013 ve výši 7,05% ročně, od 1.7.2013 do 31.12.2013 ve výši 8,05% ročně, od 1.1.2014 do 31.12.2017 ve výši 8,05% ročně, od 1.1.2018 do 30.6.2018 ve výši 8,50% ročně, od 1.7.2018 do 31.12.2018 ve výši 9,00% ročně, od 1.1.2019 do 30.6.2019 ve výši 9,75% ročně, od 1.7.2019 do 30.6.2020 ve výši 10,00% ročně, od 1.7.2020 do 30.6.2021 ve výši 8,25% ročně, od 1.7.2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den příslušného kalendářního pololetí, c) částku 2 860 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 860 Kč od 5.3.2007 do 30.6.2007 ve výši 9,50% ročně, od 1.7.2007 do 31.12.2007 ve výši 9,75% ročně, od 1.1.2008 do 30.6.2008 ve výši 10,50% ročně, od 1.7.2008 do 31.12.2008 ve výši 10,75% ročně, od 1.1.2009 do 30.6.2009 ve výši 9,25% ročně, od 1.7.2009 do 31.12.2009 ve výši 8,50% ročně, od 1.1.2010 do 30.6.2010 ve výši 8,00% ročně, od 1.7.2010 do 31.12.2010 ve výši 7,75% ročně, od 1.1.2011 do 30.6.2011 ve výši 7,75% ročně, od 1.7.2011 do 31.12.2011 ve výši 7,75% ročně, od 1.1.2012 do 30.6.2012 ve výši 7,75% ročně, od 1.7.2012 do 31.12.2012 ve výši 7,50% ročně, od 1.1.2013 do 30.6.2013 ve výši 7,05% ročně, od 1.7.2013 do 31.12.2013 ve výši 8,05% ročně, od 1.1.2014 do 31.12.2017 ve výši 8,05% ročně, od 1.1.2018 do 30.6.2018 ve výši 8,50% ročně, od 1.7.2018 do 31.12.2018 ve výši 9,00% ročně, od 1.1.2019 do 30.6.2019 ve výši 9,75% ročně, od 1.7.2019 do 30.6.2020 ve výši 10,00% ročně, od 1.7.2020 do 30.6.2021 ve výši 8,25% ročně, od 1.7.2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 20.8.2021 domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 27 254 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce spol. [právnická osoba] uzavřel s žalovaným dne 20.7.2006 smlouvu o půjčce [číslo] podle které byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 3 984 Kč představující souhrnný poplatek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách ve výši 192 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 19.7.2007. Žalovaný podmínky smlouvy neplnil a splátky řádně nehradil, proto vzniklo věřiteli právo na uhrazení celé částky najednou. Žalovaný na tuto smlouvu uhradil pouze 242 Kč. Žalobce touto žalobou požaduje zaplacení zbytku jistiny ve výši 5 854,57 Kč a souhrnný poplatek ve výši 3 887,43 Kč. Právní předchůdce žalobce spol. [právnická osoba] uzavřel s žalovaným dne 8.4.2006 smlouvu o půjčce [číslo] podle které byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 4 684 Kč představující souhrnný poplatek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách ve výši 224 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 7.4.2007. Žalovaný podmínky smlouvy neplnil a splátky řádně nehradil, proto vzniklo věřiteli právo na uhrazení celé částky najednou. Žalovaný na tuto smlouvu uhradil pouze 3 636 Kč. Žalobce touto žalobou požaduje zaplacení zbytku jistiny ve výši 4 814,90 Kč a souhrnný poplatek ve výši 3 197,10 Kč. Právní předchůdce žalobce spol. [právnická osoba] uzavřel s žalovaným dne 25.2.2006 smlouvu o půjčce [číslo] podle které byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 6 640 Kč představující souhrnný poplatek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách ve výši 320 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 24.2.2007. Žalovaný podmínky smlouvy neplnil a splátky řádně nehradil, proto vzniklo věřiteli právo na uhrazení celé částky najednou. Žalovaný na tuto smlouvu uhradil pouze 7 140 Kč. Žalobce touto žalobou požaduje zaplacení zbytku jistiny ve výši 5 709,13 Kč a souhrnný poplatek ve výši 3 790,87 Kč. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud jednal ve věci v nepřítomnosti účastníků, neboť zástupce žalobce svou neúčast ne jednání omluvil, o odročení nepožádal. Žalovaný se k jednání nedostavil, svou neúčast neomluvil ani nežádal o odročení jednání (§ 101 odst. 3 z.č. 99/1963 Sb., občanský soud řád – dále o.s.ř.).

4. Soud vzal za prokázaný tento skutkový stav: Právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) uzavřel dne 20.7.2006 s žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byly žalovanému vyplaceny peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit celkem částku 9 984 Kč. Tato představuje 6 000 Kč jako vyplacenou půjčku a částku 3 984 Kč představující souhrnný poplatek. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet v 52 týdenních splátkách po 192 Kč. Z předložené smlouvy soud dále zjistil, že se jedná o formulářovou žalobu, kde jsou údaje o žalovaném, výše zapůjčených peněz i údaje o splátkách vypsány ručně. V záhlaví smlouvy je odkazováno na Smluvní podmínky, které jsou na zadní straně formuláře. Neobsahují však podpis žalovaného ani právního předchůdce žalobce. V čl. 1 je uvedena výše RPSN ve výši 199,4%. Neobsahuje údaje o výši sjednaného úroku. Právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) uzavřel dne 6.4.2006 s žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byly žalovanému vyplaceny peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit celkem částku 11 648 Kč. Tato představuje 7 000 Kč jako vyplacenou půjčku a částku 4 648 Kč představující souhrnný poplatek. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet v 52 týdenních splátkách po 224 Kč. Z předložené smlouvy soud dále zjistil, že se jedná o formulářovou žalobu, kde jsou údaje o žalovaném, výše zapůjčených peněz i údaje o splátkách vypsány ručně. V záhlaví smlouvy je odkazováno na Smluvní podmínky, které jsou na zadní straně formuláře. Neobsahují však podpis žalovaného ani právního předchůdce žalobce. V čl. 1 je uvedena výše RPSN ve výši 199,4%. Neobsahuje údaje o výši sjednaného úroku. Právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) uzavřel dne 24.2.2006 s žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byly žalovanému vyplaceny peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit celkem částku 16 640 Kč. Tato představuje 10 000 Kč jako vyplacenou půjčku a částku 6 640 Kč představující souhrnný poplatek. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet v 52 týdenních splátkách po 320 Kč. Z předložené smlouvy soud dále zjistil, že se jedná o formulářovou žalobu, kde jsou údaje o žalovaném, výše zapůjčených peněz i údaje o splátkách vypsány ručně. V záhlaví smlouvy je odkazováno na Smluvní podmínky, které jsou na zadní straně formuláře. Neobsahují však podpis žalovaného ani právního předchůdce žalobce. V čl. 1 je uvedena výše RPSN ve výši 199,4%. Neobsahuje údaje o výši sjednaného úroku. Všechny smlouvy jsou typově naprosto shodné. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 byly pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 6.1.2021.

5. S ohledem na shora zjištěné skutečnosti vzal soud za prokázané, že žalovaný převzal od právního předchůdce žalobce půjčky ve výši 23 000 Kč. Dle tvrzení žalobce obsaženého v žalobě zaplatil žalovaný ve prospěch této půjčky částku 11 018 Kč. K tomuto závěru lze dospět jednoduchým matematickým výpočtem.

6. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném do 31. 12. 2013.

7. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále obč.z), přenechává smlouvou o půjčce věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit mu po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 52 odst. 1 obč.z., spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé dodavatel. Podle § 55 odst. 1 obč. z. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Podle odstavce druhého ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná. Podle § 56 odst. 1 obč.z. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

8. V této souvislosti je nutné poukázat na nález Ústavního soudu ČR ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, podle kterého v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na něž spotřebitel připojuje svůj podpis). V pozitivním právu se ochrana spotřebitele promítá například do podoby vyšší informační povinnosti dodavatele, do práva spotřebitele odstoupit od smlouvy, do podoby zákazu u některých ujednání o spotřebitelských smlouvách či do podoby příkazu, v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv, vykládat pro spotřebitele co nejpříznivěji (§ 51 a následujících obč. zák. č. 40/1964 Sb., ve znění platném do 31. 12. 2013). Princip autonomie a vůle a princip rovnosti je doplňován a korigován principem ekvity či spravedlnosti. Zcela jasně je to patrné na ustanovení § 56 odst. 1 obč. zák., kde je uvedeno, že spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. V tomto ustanovení je uvedeno, že smluvní podmínka, která nebyla individuálně sjednána, je považována za nepřiměřenou, jestliže v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy v neprospěch spotřebitele.

9. S ohledem na ustanovení § 56 odst. 3 písmeno g) obč.z. se soud zabýval přípustností sjednaného poplatku ze smlouvy, když nepřípustná jsou zejména smluvní ujednání, která zavazují spotřebitele k plnění podmínek, s nimiž se neměl možnost seznámit před uzavřením smlouvy, a podle ustanovení § 55 odst. 2 obč.z. jsou ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 neplatná.

10. S ohledem na shora uvedené, smlouvy o půjčce byly žalovaným řádně podepsány. Žalovaný tedy v době podpisu věděl, že jaká je celková výše dlužné částky Ze smlouvy samotné však nelze dovodit, jakým způsobem věřitel, tj. právní předchůdce žalobce, stanovil výši poplatku, tzn. kolik z toho připadá na úrok, kolik na administrativní poplatek apod. Ujednání o poplatku za půjčené peníze pak soud zhodnotil jako zavádějící a klamavé, způsobující značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Celková výše úplaty pak dosahuje výše 66%, což představuje neakceptovatelnou míru. Věřitelem sdělované informace jsou tedy zcela nesrozumitelné. S ohledem na to soud neuznal poplatky za platně sjednané a žalovanému tedy neuložil povinnost tyto poplatky hradit. Soud zavázal žalovaného pouze k úhradě nezaplacené části jistiny tak, jak je uvedeno ve výroku I.rozsudku. Žalobce má právo na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o.z. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

11. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobce byl se svou žalobou převážně neúspěšný, a žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.