12 C 145/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Benešovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec a číslo část obce zastoupený: anonymizováno jméno příjmení jméno , adresa , obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované , obec o zaplacení 9 699,97 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 5 302 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 5 302 Kč od 26.7.2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 149 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 15.7.2021 domáhal stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 9 699,97 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce spol. [právnická osoba] uzavřel s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] podle které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 12 330 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 932 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 054 Kč a částku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 2 344 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách ve výši 274 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 6.4.2018. Žalovaná podmínky smlouvy neplnila a splátky řádně nehradila, proto vzniklo věřiteli právo na uhrazení celé částky najednou. Věřitel má právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny, a to od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované uhrazena v plné výši, úročí se neuhrazené jistina dále úrokem ve výši 29 % ročně sjednaným na straně 2 smlouvy. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce. Žalobce se touto žalobou domáhá zaplacení částky 9 699,97 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 6 023,37 Kč a dlužné části poplatku ve výši 3 676,60 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 339,65 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 436,39 Kč, úroků ve výši 29% ročně z částky 6 023,37 Kč od 15.6.2018 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 023,37 Kč od 15.6.2018 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud jednal ve věci v nepřítomnosti účastníků, neboť zástupce žalobce svou neúčast na jednání omluvil, o odročení nepožádal. Žalovaný se k jednání nedostavil, svou neúčast neomluvil ani nežádal o odročení jednání (§ 101 odst. 3 z.č. 99/1963 Sb., občanský soud řád – dále o.s.ř.).

4. Soud vzal za prokázaný tento skutkový stav: Právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) uzavřel dne [datum] s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalované vyplaceny peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit celkem částku 12 330 Kč. Tato představuje 7 000 Kč jako vyplacenou zápůjčku, částku 932 Kč jako úrok, částku 2 054 Kč za administrativní zpracování a částku 2 344 Kč za komfortní splácení. Celkovou částku se žalovaná zavázala splácet v 45 týdenních splátkách po 274 Kč. Z předložené smlouvy soud dále zjistil, že se jedná o formulářovou žalobu, kde jsou údaje o žalované, výše zapůjčených peněz i údaje o splátkách vypsány ručně. V záhlaví smlouvy je odkazováno na Smluvní podmínky, které by měly být nedílnou součástí smlouvy a měly by být uvedeny na zadní straně formuláře. Zadní strana smlouvy ale obsahuje údaje týkající se ochrany osobních údajů a oznámení pro možné odstoupení od smlouvy. Zadní strana smlouvy obsahuje podpis žalovaného a částečně smluvní podmínky. Smluvní podmínky jsou pak připojeny ke smlouvě, neobsahují však podpis žalované ani právního předchůdce žalobce. Jedná se o samostatnou listinu. Ve smlouvě byla účastníky sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 29% ročně, a to jako pevná sazba po celou dobu trvání smlouvy. Z předložené tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaná zápůjčku řádně nesplácela. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalobcem [právnická osoba] ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 14.6.2018, kdy byla zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalované byla zaslána i předžalobní upomínka.

5. Pro právní hodnocení věci je nutné s ohledem na datum uzavření smlouvy použít zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. z.) a s přihlédnutím k tomu, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, také zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném k datu uzavření smlouvy, když s ohledem na povahu žalovaného jako klienta právního předchůdce žalobce lze dospět k závěru, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, kde na straně věřitele vystupuje společnost, jejíž činnost spočívá v poskytnutí zápůjčky, a na straně druhé dlužník fyzická osoba. Pro posouzení platnosti ujednání takové smlouvy je nutné použít ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem podle § 1810 a násl. obč. z.

6. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

7. Podle § 1813 obč. z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinnosti stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

8. Podle § 1815 obč. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

9. V ustanovení § 1813 a následujících je provedena směrnice rady č. 93/13/EHS ze dne 15. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranných formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti.

10. Z § 1813 vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 občanského zákoníku), zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tzv. taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele.

11. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry) je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13/ (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno.

12. Podle § 86 odst.1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle ust. § 95 odst.1 ZSÚ před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení, musí být spotřebiteli poskytnuty informace o a) druhu spotřebitelského úvěru, b) kontaktních údajích poskytovatele, popřípadě zprostředkovatele, zejména poštovní adrese pro doručování, telefonním čísle, popřípadě adrese pro doručování elektronické pošty, c) celkové výši spotřebitelského úvěru a podmínkách jeho čerpání, d) době trvání spotřebitelského úvěru, e) zboží nebo službě a o jejich ceně, která by byla placena bez využití spotřebitelského úvěru, v případě spotřebitelského úvěru ve formě odložené platby za zboží nebo službu a smlouvy o vázaném spotřebitelském úvěru, f) zápůjční úrokové sazbě, podmínkách upravujících použití této sazby a popřípadě o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu zápůjční úrokové sazby; uplatňují-li se za různých okolností různé úrokové sazby, uvádějí se výše uvedené informace o všech zápůjčních úrokových sazbách, g) celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, a roční procentní sazbě nákladů na spotřebitelský úvěr, která musí být dále vysvětlena prostřednictvím reprezentativního příkladu s uvedením veškerých předpokladů použitých pro její výpočet, u které je poskytovatel povinen zohlednit požadavky na spotřebitelský úvěr, které mu spotřebitel sdělil; stanoví-li smlouva o spotřebitelském úvěru různé způsoby čerpání s různými poplatky nebo zápůjčními úrokovými sazbami a použije-li poskytovatel předpoklad uvedený v části 2 bodě 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, uvede, že jiné mechanismy čerpání uplatňované na tento typ spotřebitelského úvěru mohou vést k vyšším ročním procentním sazbám nákladů na spotřebitelský úvěr, h) výši, počtu a četnosti plateb, jež má spotřebitel provést, popřípadě o způsobu přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými zápůjčními úrokovými sazbami pro účely splácení, i) platbách za vedení jednoho nebo více účtů zaznamenávajících platební transakce a čerpání, ledaže je otevření účtu nepovinné, dále o platbách za používání platebních prostředků pro platební transakce i čerpání a o veškerých ostatních platbách vyplývajících ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a o podmínkách, za nichž lze tyto platby změnit, j) případné povinnosti spotřebitele hradit notáři náklady spojené s uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, k ) případné povinnosti uzavřít smlouvu o doplňkové službě související se smlouvou o spotřebitelském úvěru, je-li uzavření smlouvy o doplňkové službě povinné pro získání spotřebitelského úvěru nebo pro jeho získání za nabízených podmínek, l) stanovené úrokové sazbě použitelné v případě opožděných plateb nebo smluvní pokutě v případě prodlení spotřebitele a o veškerých dalších důsledcích vyplývajících z prodlení spotřebitele, m) případném požadovaném zajištění, n) právu na odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru, o) právu na předčasné splacení spotřebitelského úvěru, o případném právu poskytovatele na náhradu vzniklých nákladů a o způsobu jejich stanovení, p) právu spotřebitele na okamžité a bezplatné vyrozumění o výsledku vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, je-li žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta na základě vyhledávání v databázi a o údajích o použité databázi, q) právu spotřebitele na bezplatné obdržení návrhu textu smlouvy o spotřebitelském úvěru, r) době, po kterou je poskytovatel vázán informacemi poskytnutými před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo návrhem na uzavření této smlouvy, a s ) skutečnosti, zda případné použití kapitálu, vytvořeného platbami spotřebitele namísto splácení spotřebitelského úvěru, povede k úplnému splacení spotřebitelského úvěru.

14. Žalovaná převzala od právního předchůdce žalobce zápůjčku ve výši 7 000 Kč s pevně stanoveným úrokem ve výši 932 Kč.

15. Pro vyhodnocení nároku žalobce na zaplacení částky uplatněné žalobou je však nutné zabývat se platností uzavřené smlouvy o zápůjčce, a to s přihlédnutím ke shora citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovením občanského zákoníku.

16. S ohledem na ustanovení § 1814 písm. f) obč. z. se soud zabýval přípustností sjednaného poplatku ze smlouvy, když zvláště se zakazují ujednání, která zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy.

17. Jak již bylo shora uvedeno, předmětná smlouva o zápůjčce byla žalovanou řádně podepsána. Žalovaná tedy v době podpisu věděla, kolik činí celková dlužná částka. Ze smlouvy samotné však nelze dovodit, jakým způsobem věřitel, tj. právní předchůdce žalobce, stanovil výši jednotlivých položek poplatku. Ujednání o poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení shledal soud neplatným. Pokud je placena jakákoliv odměna za poskytnutí úvěru, jedná se o úroky, úrok je cena peněz. Pokud je spotřebiteli deklarována úroková sazba 29% a celková částka úroku 932 Kč, pak jakékoliv další ujednání o úplatě, která nemá být úrokem, i když jím je, shledává soud jako pro spotřebitele nejasné, neúměrně nevýhodné a zavádějící. Skutečná úroková sazba je totiž se započítáním těchto poplatků 76%, což již představuje neakceptovatelnou míru úroku ve smyslu konstantní judikatury Nejvyššího soudu (např. 21 Cdo 1484/2004). Věřitelem sdělované informace jsou tedy zcela nesrozumitelné. S ohledem na to soud neuznal poplatky (kromě pevně sjednaného úroku) za platně sjednané a žalované tedy neuložil povinnost tyto poplatky hradit. Žalovaná byla tedy povinna na předmětnou smlouvu o zápůjčce zaplatit celkem 7 932 Kč. Z tvrzení žalobce obsaženého v žalobě uhradila žalovaná částku 2 630 Kč (Žalovaná dle smlouvy měla platit celkem 12 330 Kč, žalobce žalobou požaduje 9 699,97 Kč). Soud proto žalovanou zavázal k povinnosti zaplatit žalobci částku 5 302 Kč představující dosud nesplacenou jistinu úvěru a úrok, a to dle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci rozsudku. Úrok z prodlení byl stanoven dle ust. § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši o 8% vyšší než repo sazba České národní banky. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Soud nestanovil povinnost k placení úroku do budoucna, protože to ve smlouvě nebylo sjednáno, tam byl úrok výslovně ujednán jen pevnou částkou. I když má věřitel právo na běžné úroky, platí to v případě, kdy nejsou platně sjednány – zde však má soud za to, že platně sjednány byly, avšak pevnou částkou, která obvyklou úrokovou míru nepřesahuje.

18. O nákladech řízení soudu rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobci vznikly náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady za zastoupení advokátem dle vyhlášky č.177/1996 Sb. Dle § 14b odst. 1 cit. vyhlášky za každý úkon právní služby náleží zástupci žalobce 200 Kč, a to za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a výzvu se základním skutkovým a právním rozborem – celkem za tři úkony právní služby 600 Kč. Dále bylo zást. žalobce přiznáno 300 Kč (3x náhrada paušálních nákladů po 100 Kč) dle § 14b) odst. 5 písm.a) cit.vyhlášky. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu přiznána náhrada uvedené daně ve výši 189 Kč. Žalobce byl ve věci úspěšný v 55%, neúspěšný pak v 45%. Soud proto žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 10%, tzn. 149 Kč. Žalovaná je povinna nahradit náklady řízení dle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci rozsudku a podle § 149 o.s.ř. je povinen je zaplatit k rukám zástupce žalobce.