12 C 184/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Benešovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený: Jméno právního zástupce , Adresa právního zástupce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného žaloba na určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalovaný , Jméno žalovaného, , narozený , Datum narození žalovaného, , je vlastníkem osobního automobilu , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , a to ode dne 8. 5. 2025.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 10 850 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 3. 6. 2025 domáhal toho, aby bylo určeno, že žalovaný je vlastníkem osobního automobilu uvedeného ve výroku I. rozsudku. Uvedl, že žalobce osobní automobil prodal na základě kupní smlouvy ze dne 8. 5. 2025. Na základě této smlouvy byl žalovaný jako kupující poučen, že je povinen přepsat vozidlo v registru vozidel, kdy za tímto účelem mu byla poskytnuta žalobcem úředně ověřená plná moc a předány veškeré doklady k vozidlu. Žalovaný však i přes opakované výzvy žalobce vozidlo v registru vozidel na své jméno nepřepsal. Na základě kupní smlouvy přešlo vlastnické právo k předmětnému vozidlu na žalovaného. Žalobce nemá jinou možnost, jak dosáhnout přepisu v registru vozidel a nebýt zodpovědný za případné páchání přestupků na úseku dopravy s tímto vozidlem. Tím je dán naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k tomuto vozidlu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř., neboť žalobce s tímto postupem projevil souhlas. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, přičemž byl upozorněn, že v takovém případě bude mít soud za to, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst.4 o.s.ř.).

4. Soud vzal za prokázané, a to z kupní smlouvy datované dnem 8. 5. 2025, že žalobce žalovanému tímto dnem prodal vozidlo popsané ve výroku I. tohoto rozsudku za sjednanou kupní cenu. Ve smlouvě bylo sjednáno, že nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel zajistí kupující, k čemuž mu prodávající uděluje plnou moc přiloženou k této smlouvě. Výzvou datovanou dnem 20. 5. 2025 a odeslanou žalovanému doporučeně byl žalovaný žalobcem vyzván k nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel (zjištěno z výzvy ze dne 25. 10. 2025). Ze zprávy Městského úřadu , adresa, , odbor dopravních a správních agend ze dne 18. 6. 2025 bylo zjištěno, že vlastníkem a provozovatelem vozidla uvedeného ve výroku I. rozsudku je stále žalobce.

5. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2079 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.), podle kterého se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. V řízení bylo prokázáno, že žalobce jako vlastník předmětného vozidla uzavřel se žalovaným podle ustanovení § 2079 a násl. o.z. kupní smlouvu, předal žalovanému předmět koupě a zavázal se mu poskytnout veškerou součinnost k přepisu vozidla na žalovaného v registru vozidel. Vlastnické právo k předmětnému vozidlu žalovaný nabyl v souladu s § 1099 o.z. k okamžiku účinnosti kupní smlouvy. Pokud ve smlouvě není dohodnuto jinak, nabývá smlouva účinnosti v okamžik, kdy nabyla platnosti (v daném případě dnem podpisu smlouvy oběma stranami dle ustanovení § 561 odst. 1 o.z.). Žalovaný se tak dnem podpisu smlouvy, tedy dnem 8. 5. 2025, stal vlastníkem vozidla. Jelikož žalovaný neposkytl potřebnou součinnost k realizaci přepisu vozidla na žalovaného, tedy k zapsání sebe jako vlastníka předmětného vozidla do registru silničních vozidel, má žalobce naléhavý právní zájem na požadovaném určení (§ 80 o.s.ř.). Naléhavý právní zájem soud spatřuje v tom, že bez požadovaného určení nelze dosáhnout změny údajů v registru silničních motorových vozidel, popř. v technickém průkazu vozidla. Stav zapsaný v registru silničních vozidel je totiž podstatný např. z hlediska odpovědnosti provozovatele za přestupek či povinnosti platit příspěvky v případě porušení povinnosti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce jako dosavadní zapsaný vlastník vozidla je nepochybně oprávněn podat žádost o zápis změny vlastníka v registru silničních vozidel, ovšem aby uspěl a aby došlo k zápisu žalovaného jako vlastníka, musí mj. předložit protokol o evidenční kontrole silničního vozidla. Ten však nemůže žalobce získat, neboť vozidlo již bylo žalovanému předáno, a bez jeho součinnosti není možné evidenční kontrolu provést. Určení vlastnického práva žalovaného k vozidlu má tak pro žalobce význam. Naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení je tedy dán. Přestože mu samotné určení vlastnického práva žalovaného k vozidlu neumožní uspět se žádostí o zápis žalovaného jako jeho vlastníka, může přinejmenším dosáhnout výmazu údaje o tom, že je vlastníkem (a potažmo provozovatelem) on sám a tím předejít nepříznivým důsledkům, které jsou s tím spojeny, a docílit alespoň částečného souladu registrace se skutečným stavem. Ze všech shora uvedených důvodů, tedy že žalobce se žalovaným uzavřel kupní smlouvu dle ustanovení § 2079 o.z., vlastnické právo k předmětnému automobilu přešlo na žalovaného a žalovaný se stal vlastníkem vozidla, a protože žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.).

6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce, který byl ve věci úspěšný, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení sestávají z odměny advokáta za tři úkony právní služby po 2.500 Kč dle § 7 a § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále ze tří paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 citované vyhlášky a zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.000 Kč. Celkové náklady řízení ve výši 10 850 Kč je žalovaný povinen dle § 149 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.