12 C 192/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Benešovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa, obec a číslo část obce zastoupený: anonymizováno jméno příjmení jméno, adresa, obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného, obec o zaplacení 20 178,37 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 800 Kč od datum do zaplacení, to vše do 30 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývající části zamítá.

III. Rozsudek pro uznání se nevydává.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne datum domáhal stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 20 178,37 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 470,61 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 928,42 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 13 554 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 23,66% ročně z částky 13 554 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 241,26 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 115,02 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 2 578,37 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 23,66% ročně z částky 2 578,37 Kč od datum do zaplacení. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce spol. příjmení jméno příjmení, anonymizováno uzavřel s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo podle které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 20 000 Kč představující jistinu, 2 800 Kč představující úrok, 4 000 Kč jako odměnu za administrativní činnost a 8 000 Kč za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách ve výši 600 Kč. Žalovaný podmínky smlouvy neplnil a splátky řádně nehradil, proto vzniklo věřiteli právo na uhrazení celé částky najednou. Žalovaný měl právnímu předchůdci žalobce uhradit celkovou dlužnou částku do datum. Věřitel má právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, a to z celé dlužné částky do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného uhrazena v plné výši, úročí se neuhrazené jistina dále úrokem ve výši 23,66 % ročně sjednaném v čl. 1 smlouvy. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. Žalobce se tak žalobou domáhá zaplacení částky 17 600 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 13 554 Kč a dlužné části poplatku ve výši 4 046 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 928,42 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 470,61 Kč, úroků ve výši 23,66 % ročně z částky 13 554 Kč od datum do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 13 554 Kč od datum do zaplacení. Právní předchůdce žalobce spol. příjmení jméno příjmení, anonymizováno uzavřel s žalovaným dále smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo podle které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 15 000 Kč představující jistinu, 2 100 Kč představující úrok, 3 000 Kč jako odměnu za administrativní činnost a 6 000 Kč za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách ve výši 457 Kč. Žalovaný podmínky smlouvy neplnil a splátky řádně nehradil, proto vzniklo věřiteli právo na uhrazení celé částky najednou. Žalovaný měl právnímu předchůdci žalobce uhradit celkovou dlužnou částku do datum. Věřitel má právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, a to z celé dlužné částky do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného uhrazena v plné výši, úročí se neuhrazené jistina dále úrokem ve výši 23,66 % ročně sjednaném v čl. 1 smlouvy. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. Žalobce se tak žalobou domáhá zaplacení částky sestávající se z dlužné jistiny ve výši 2 578,37 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 115,02, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 241,26 Kč, úroků ve výši 23,66 % ročně z částky 2 578,37 Kč od datum do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 578,37 Kč od datum do zaplacení.

2. Podepsaný soud vyhověl žalobě elektronickým platebním rozkazem ze dne 6.11.2020, č.j. EPR 283580/2020-5, proti kterému podal žalovaný včasný odpor. Žalovaný v něm uvedl, že si je vědom svého závazku vůči žalobci. Na straně žalovaného došlo k výpadu příjmů. Žalovaný požádal o snížení dlužné částky na 12 000 Kč a navrhl zamítnout veškeré příslušenství.

3. Při jednání soudu žalovaný uvedl, že je pravdou, že smlouvy o spotřebitelském úvěru podepsal. V té době měl finanční problémy a potřeboval peníze, které by u banky nedostal, neboť byl veden v registru neplatičů. Bankovní sektor byl pro žalovaného uzavřen. Žalovaný namítl, že u právního předchůdce žalobce pouze vyplnil formulář ohledně příjmů, jiné dokumenty, které by prokazovaly úvěruschopnost žalovaného, vyžadovány nebyly. Žalovaný nesporuje, že na smlouvy o spotřebitelském úvěru uhradil 17 200 Kč, resp. 24 106 Kč.

4. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Právní předchůdce žalobce (příjmení anonymizována tři slova) uzavřel dne datum s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byly žalovanému vyplaceny peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit celkem částku 34 800 Kč. Tato představuje 20 000 Kč jako vyplacený úvěr, částku 2 800 Kč jako úrok, částku 8 000 Kč za hotovostní inkaso splátek a částku 4 000 Kč jako poplatek. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet v 58 týdenních splátkách po 600 Kč. Z předložené smlouvy soud dále zjistil, že se jedná o formulářovou smlouvu, kde jsou údaje o žalovaném, výše zapůjčených peněz i údaje o splátkách vypsány ručně. V článku 1.4 je uvedena úroková sazba ve výši 23,72% ročně. V čl. 1 je uveden údaj o výši roční procentní sazby nákladů (RPSN), a to ve výši 195%. Z karty zákazníka ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný vyplnil formulář jako podklad pro poskytnutí spotřebitelského úvěru, ve kterém uvedl, že je ženatý a bydlí ve vlastním domě. Dále uvedl, že je příjemcem invalidního důchodu a u právního předchůdce žalobce již uzavřel smlouvu o zápůjčce na částku 20 806 Kč s měsíční splátkou 2 100 Kč. Celkové příjmy žalovaný vyčíslil částkou 11 947 Kč a měsíční výdaje částkou 7 100 Kč. Ve formuláři je zaškrtnuto políčko, že žalovaný doložil doklad o výměře důchodu. Z žaloby pak bylo zjištěno, že žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobce částku 17 200 Kč. Právní předchůdce žalobce (příjmení anonymizována tři slova) uzavřel dne datum s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byly žalovanému vyplaceny peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit celkem částku 26 508 Kč. Tato představuje 15 000 Kč jako vyplacený úvěr, částku 2 100 Kč jako úrok, částku 6 000 Kč za hotovostní inkaso splátek, částku 406 Kč za pojištění a částku 3 000 Kč jako poplatek. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet v 58 týdenních splátkách po 457 Kč. Z předložené smlouvy soud dále zjistil, že se jedná o formulářovou smlouvu, kde jsou údaje o žalovaném, výše zapůjčených peněz i údaje o splátkách vypsány ručně. V článku 1.4 je uvedena úroková sazba ve výši 23,72% ročně. V čl. 1 je uveden údaj o výši roční procentní sazby nákladů (RPSN), a to ve výši 195%. Z karty zákazníka ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný vyplnil formulář jako podklad pro poskytnutí spotřebitelského úvěru, ve kterém uvedl, že je ženatý a bydlí ve vlastním domě. Dále uvedl, že je příjemcem invalidního důchodu a u právního předchůdce žalobce již uzavřel smlouvu o zápůjčce na částku 10 000 Kč s měsíční splátkou 1 350 Kč. Celkové příjmy žalovaný vyčíslil částkou 11 947 Kč a měsíční výdaje částkou 6 050 Kč. Ve formuláři je zaškrtnuto políčko, že žalovaný doložil doklad o výměře důchodu. Z žaloby pak bylo zjištěno, že žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobce částku 24 106 Kč.

5. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce příjmení jméno příjmení, anonymizováno a žalobcem právnická osoba ze dne datum vzal soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum, kdy byl zároveň vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovaný byl upomenuto zaplacení dlužných částek předžalobní výzvou ze dne datum.

6. Soud věc posoudil dle z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.) a z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (ZSÚ), když lze dospět k závěru, že se jednalo o spotřebitelský úvěr za situace, kdy na jedné straně vystupuje společnost, jejíž činnost spočívá v poskytování zápůjček a na straně druhé dlužník jako fyzická osoba. Pro posouzení platnosti smluvních ujednání je pak nutné použít § 1810 a násl. o.z. o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem.

7. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

8. Podle § 86 odst.1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Dle § 1813 o.z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo o ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 o.z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. V ustanovení § 1813 a následujících je provedena směrnice rady č. 93/13/EHS ze dne 15. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranných formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti.

10. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry) je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13/ (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno.

11. Z § 1813 o.z. tedy vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 o.z.) a zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tedy taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele.

12. V souzené věci bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, rámci kterých věřitel řádně nezjišťoval úvěruschopnost dlužníka. Věřitel se spoléhal toliko na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale detailněji tato tvrzení neprověřoval (výpisy z účtu, zkoumání zařazení dlužníka do registru dlužníků, rejstříku exekucí apod.). Navíc za situace, kdy je požadován poplatek za úvěr ve výši jedné pětiny jistiny – tento poplatek je akceptovatelný v případech, kdy je skutečně prováděna lustrace dlužníka a je patrná alespoň nějaká snaha o zjištění úvěruschopnosti a administraci úvěru. V tomto případě je však poplatek sjednán zcela neurčitě, není patrné, k jakému účelu slouží, a je tedy spíše skrytým úrokem. Žalovaný uvedené namítl při jednání soudu. Soud tedy s ohledem na námitku žalovaného shledal obě smlouvy o úvěru jako neplatné. Žalovaný tak má povinnost vrátit jistinu úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. V prvém případě byly žalovanému vyplaceny finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, žalovaný uhradil částku 17 200 Kč, je tedy povinen žalobci zaplatit částku 2 800 Kč. Ve druhém případě žalovaný obdržel finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalobci uhradil částku 24 106 Kč. V tomto případě pak žalovaný celou jistinu uhradil. Soud tak zavázal žalovaného k úhradě částky 2 800 Kč do 30 dnů od nabytí právní moci rozsudku, což je doba přiměřená jeho možnostem. Žalobci náleží úrok z prodlení ve výši ve výši o 8 procentních bodů vyšší, než je repo sazba vyhlašována Českou národní bankou dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od zaslání předžalobní výzvy. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

13. Pro úplnost soud dodává, že i v případě, kdy by nebyla vznesena námitka na řádné neprověření úvěruschopnosti žalovaného, by byl nárok žalobce posouzen dle ustanovení na ochranu spotřebitele. Sjednání poplatku za úvěr (jedna pětina jistiny a vyšší částka nežli deklarovaný úrok) a poplatku za hotovostní inkaso splátek považuje soud za nepřiměřené ujednání v neprospěch spotřebitele. Spotřebiteli není žádným způsobem sděleno, k čemu slouží poplatek za sjednání úvěru a jaké případné služby jsou mu za poplatek poskytnuty (vedení účtu, pravidelné výpisy a pod. – nic takového sjednáno nebylo). Jedná se tak o skrytý úrok za půjčení peněz a také ujednání je vůči spotřebiteli klamavé a tedy zakázané. Poplatek za hotovostní inkaso splátek by pak měl sloužit k jednoduššímu splácení, pokud však není takové inkaso prováděno (třeba i kvůli tomu, že úvěr není ze strany dlužníka řádně hrazen), není možné poplatek požadovat, neboť za něj nebylo poskytnuto žádné protiplnění. Jedná se opět o ujednání zakázané, způsobující nerovnováhu v neprospěch spotřebitele. Z těchto důvodů nemohl soud vydat rozsudek pro uznání, neboť takový rozsudek by byl v rozporu s právními předpisy na ochranu spotřebitele (§ 153a odst. 2 z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád - o.s.ř.).

14. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žalobce byl se svou žalobou převážně neúspěšný a žalovaný žádné náklady řízení nepožadoval. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně dvojmo, prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím povinným splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.