12 C 192/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Benešovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec a číslo část obce zastoupený: anonymizováno jméno příjmení jméno , adresa , obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného , obec o zaplacení 20 178,37 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 800 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 30 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývající části zamítá.

III. Rozsudek pro uznání se nevydává.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 20 178,37 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 470,61 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 928,42 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 13 554 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 23,66% ročně z částky 13 554 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 241,26 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 115,02 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 2 578,37 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 23,66% ročně z částky 2 578,37 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce spol. [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] uzavřel s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] podle které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 20 000 Kč představující jistinu, 2 800 Kč představující úrok, 4 000 Kč jako odměnu za administrativní činnost a 8 000 Kč za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách ve výši 600 Kč. Žalovaný podmínky smlouvy neplnil a splátky řádně nehradil, proto vzniklo věřiteli právo na uhrazení celé částky najednou. Žalovaný měl právnímu předchůdci žalobce uhradit celkovou dlužnou částku do [datum]. Věřitel má právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, a to z celé dlužné částky do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného uhrazena v plné výši, úročí se neuhrazené jistina dále úrokem ve výši 23,66 % ročně sjednaném v čl. 1 smlouvy. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. Žalobce se tak žalobou domáhá zaplacení částky 17 600 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 13 554 Kč a dlužné části poplatku ve výši 4 046 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 928,42 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 470,61 Kč, úroků ve výši 23,66 % ročně z částky 13 554 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 13 554 Kč od [datum] do zaplacení. Právní předchůdce žalobce spol. [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] uzavřel s žalovaným dále smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] podle které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 15 000 Kč představující jistinu, 2 100 Kč představující úrok, 3 000 Kč jako odměnu za administrativní činnost a 6 000 Kč za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách ve výši 457 Kč. Žalovaný podmínky smlouvy neplnil a splátky řádně nehradil, proto vzniklo věřiteli právo na uhrazení celé částky najednou. Žalovaný měl právnímu předchůdci žalobce uhradit celkovou dlužnou částku do [datum]. Věřitel má právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, a to z celé dlužné částky do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného uhrazena v plné výši, úročí se neuhrazené jistina dále úrokem ve výši 23,66 % ročně sjednaném v čl. 1 smlouvy. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. Žalobce se tak žalobou domáhá zaplacení částky sestávající se z dlužné jistiny ve výši 2 578,37 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 115,02, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 241,26 Kč, úroků ve výši 23,66 % ročně z částky 2 578,37 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 578,37 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Podepsaný soud vyhověl žalobě elektronickým platebním rozkazem ze dne 6.11.2020, č.j. EPR 283580/2020-5, proti kterému podal žalovaný včasný odpor. Žalovaný v něm uvedl, že si je vědom svého závazku vůči žalobci. Na straně žalovaného došlo k výpadu příjmů. Žalovaný požádal o snížení dlužné částky na 12 000 Kč a navrhl zamítnout veškeré příslušenství.

3. Při jednání soudu žalovaný uvedl, že je pravdou, že smlouvy o spotřebitelském úvěru podepsal. V té době měl finanční problémy a potřeboval peníze, které by u banky nedostal, neboť byl veden v registru neplatičů. Bankovní sektor byl pro žalovaného uzavřen. Žalovaný namítl, že u právního předchůdce žalobce pouze vyplnil formulář ohledně příjmů, jiné dokumenty, které by prokazovaly úvěruschopnost žalovaného, vyžadovány nebyly. Žalovaný nesporuje, že na smlouvy o spotřebitelském úvěru uhradil 17 200 Kč, resp. 24 106 Kč.

4. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Právní předchůdce žalobce ([příjmení] [anonymizována tři slova]) uzavřel dne [datum] s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému vyplaceny peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit celkem částku 34 800 Kč. Tato představuje 20 000 Kč jako vyplacený úvěr, částku 2 800 Kč jako úrok, částku 8 000 Kč za hotovostní inkaso splátek a částku 4 000 Kč jako poplatek. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet v 58 týdenních splátkách po 600 Kč. Z předložené smlouvy soud dále zjistil, že se jedná o formulářovou smlouvu, kde jsou údaje o žalovaném, výše zapůjčených peněz i údaje o splátkách vypsány ručně. V článku 1.4 je uvedena úroková sazba ve výši 23,72% ročně. V čl. 1 je uveden údaj o výši roční procentní sazby nákladů (RPSN), a to ve výši 195%. Z karty zákazníka ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný vyplnil formulář jako podklad pro poskytnutí spotřebitelského úvěru, ve kterém uvedl, že je ženatý a bydlí ve vlastním domě. Dále uvedl, že je příjemcem invalidního důchodu a u právního předchůdce žalobce již uzavřel smlouvu o zápůjčce na částku 20 806 Kč s měsíční splátkou 2 100 Kč. Celkové příjmy žalovaný vyčíslil částkou 11 947 Kč a měsíční výdaje částkou 7 100 Kč. Ve formuláři je zaškrtnuto políčko, že žalovaný doložil doklad o výměře důchodu. Z žaloby pak bylo zjištěno, že žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobce částku 17 200 Kč. Právní předchůdce žalobce ([příjmení] [anonymizována tři slova]) uzavřel dne [datum] s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému vyplaceny peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit celkem částku 26 508 Kč. Tato představuje 15 000 Kč jako vyplacený úvěr, částku 2 100 Kč jako úrok, částku 6 000 Kč za hotovostní inkaso splátek, částku 406 Kč za pojištění a částku 3 000 Kč jako poplatek. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet v 58 týdenních splátkách po 457 Kč. Z předložené smlouvy soud dále zjistil, že se jedná o formulářovou smlouvu, kde jsou údaje o žalovaném, výše zapůjčených peněz i údaje o splátkách vypsány ručně. V článku 1.4 je uvedena úroková sazba ve výši 23,72% ročně. V čl. 1 je uveden údaj o výši roční procentní sazby nákladů (RPSN), a to ve výši 195%. Z karty zákazníka ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný vyplnil formulář jako podklad pro poskytnutí spotřebitelského úvěru, ve kterém uvedl, že je ženatý a bydlí ve vlastním domě. Dále uvedl, že je příjemcem invalidního důchodu a u právního předchůdce žalobce již uzavřel smlouvu o zápůjčce na částku 10 000 Kč s měsíční splátkou 1 350 Kč. Celkové příjmy žalovaný vyčíslil částkou 11 947 Kč a měsíční výdaje částkou 6 050 Kč. Ve formuláři je zaškrtnuto políčko, že žalovaný doložil doklad o výměře důchodu. Z žaloby pak bylo zjištěno, že žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobce částku 24 106 Kč.

5. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] a žalobcem [právnická osoba] ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], kdy byl zároveň vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovaný byl upomenuto zaplacení dlužných částek předžalobní výzvou ze dne [datum].

6. Soud věc posoudil dle z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.) a z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (ZSÚ), když lze dospět k závěru, že se jednalo o spotřebitelský úvěr za situace, kdy na jedné straně vystupuje společnost, jejíž činnost spočívá v poskytování zápůjček a na straně druhé dlužník jako fyzická osoba. Pro posouzení platnosti smluvních ujednání je pak nutné použít § 1810 a násl. o.z. o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem.

7. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

8. Podle § 86 odst.1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Dle § 1813 o.z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo o ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 o.z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. V ustanovení § 1813 a následujících je provedena směrnice rady č. 93/13/EHS ze dne 15. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranných formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti.

10. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry) je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13/ (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno.

11. Z § 1813 o.z. tedy vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 o.z.) a zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tedy taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele.

12. V souzené věci bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, rámci kterých věřitel řádně nezjišťoval úvěruschopnost dlužníka. Věřitel se spoléhal toliko na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale detailněji tato tvrzení neprověřoval (výpisy z účtu, zkoumání zařazení dlužníka do registru dlužníků, rejstříku exekucí apod.). Navíc za situace, kdy je požadován poplatek za úvěr ve výši jedné pětiny jistiny – tento poplatek je akceptovatelný v případech, kdy je skutečně prováděna lustrace dlužníka a je patrná alespoň nějaká snaha o zjištění úvěruschopnosti a administraci úvěru. V tomto případě je však poplatek sjednán zcela neurčitě, není patrné, k jakému účelu slouží, a je tedy spíše skrytým úrokem. Žalovaný uvedené namítl při jednání soudu. Soud tedy s ohledem na námitku žalovaného shledal obě smlouvy o úvěru jako neplatné. Žalovaný tak má povinnost vrátit jistinu úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. V prvém případě byly žalovanému vyplaceny finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, žalovaný uhradil částku 17 200 Kč, je tedy povinen žalobci zaplatit částku 2 800 Kč. Ve druhém případě žalovaný obdržel finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalobci uhradil částku 24 106 Kč. V tomto případě pak žalovaný celou jistinu uhradil. Soud tak zavázal žalovaného k úhradě částky 2 800 Kč do 30 dnů od nabytí právní moci rozsudku, což je doba přiměřená jeho možnostem. Žalobci náleží úrok z prodlení ve výši ve výši o 8 procentních bodů vyšší, než je repo sazba vyhlašována Českou národní bankou dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od zaslání předžalobní výzvy. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

13. Pro úplnost soud dodává, že i v případě, kdy by nebyla vznesena námitka na řádné neprověření úvěruschopnosti žalovaného, by byl nárok žalobce posouzen dle ustanovení na ochranu spotřebitele. Sjednání poplatku za úvěr (jedna pětina jistiny a vyšší částka nežli deklarovaný úrok) a poplatku za hotovostní inkaso splátek považuje soud za nepřiměřené ujednání v neprospěch spotřebitele. Spotřebiteli není žádným způsobem sděleno, k čemu slouží poplatek za sjednání úvěru a jaké případné služby jsou mu za poplatek poskytnuty (vedení účtu, pravidelné výpisy a pod. – nic takového sjednáno nebylo). Jedná se tak o skrytý úrok za půjčení peněz a také ujednání je vůči spotřebiteli klamavé a tedy zakázané. Poplatek za hotovostní inkaso splátek by pak měl sloužit k jednoduššímu splácení, pokud však není takové inkaso prováděno (třeba i kvůli tomu, že úvěr není ze strany dlužníka řádně hrazen), není možné poplatek požadovat, neboť za něj nebylo poskytnuto žádné protiplnění. Jedná se opět o ujednání zakázané, způsobující nerovnováhu v neprospěch spotřebitele. Z těchto důvodů nemohl soud vydat rozsudek pro uznání, neboť takový rozsudek by byl v rozporu s právními předpisy na ochranu spotřebitele (§ 153a odst. 2 z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád - o.s.ř.).

14. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žalobce byl se svou žalobou převážně neúspěšný a žalovaný žádné náklady řízení nepožadoval.