12 C 24/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Benešovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec a číslo část obce zastoupený: anonymizováno jméno příjmení jméno , adresa , obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované , část obce O zaplacení 38 034,23 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 12 086,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 12 086,40 Kč od [datum] do zaplacení a částku 7 715,83 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 7 715,83 Kč od 27.9.2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 27.11.2020 domáhal stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 38 034,23 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce spol. [právnická osoba] uzavřel s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] podle které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 13 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 11 441 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 325 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování půjčky ve výši 5 570 Kč a náhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 646 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v šedesáti týdenních splátkách ve výši 408 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 28.10.2018. Žalovaná podmínky smlouvy neplnila a splátky řádně nehradila, proto vzniklo věřiteli právo na uhrazení celé částky najednou. Věřitel má právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny, a to od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného uhrazena v plné výši, úročí se neuhrazené jistina dále úrokem ve výši 29 % ročně sjednaném na straně 2 smlouvy o zápůjčce. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. Žalobce se touto žalobou domáhá zaplacení částky 21 202,40 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 12 447,44 Kč a dlužné části poplatku ve výši 8 754,96 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4 502,17 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 357,53 Kč, úroků ve výši 29% ročně z částky 12 447,44 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 447,44 Kč od 21.1.2020 do zaplacení. Právní předchůdce žalobce spol. [právnická osoba] uzavřel s žalovanou dále smlouvu o zápůjčce [číslo] podle které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 13 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 11 441 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 325 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování půjčky ve výši 3 386 Kč a náhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 730 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v šedesáti týdenních splátkách ve výši 408 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 1.8.2018. Žalovaná podmínky smlouvy neplnila a splátky řádně nehradila, proto vzniklo věřiteli právo na uhrazení celé částky najednou. Věřitel má právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny, a to od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného uhrazena v plné výši, úročí se neuhrazené jistina dále úrokem ve výši 29 % ročně sjednaném na straně 2 smlouvy o zápůjčce. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. Žalobce se touto žalobou domáhá zaplacení částky 16 831,83 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 10 144,12 Kč a dlužné části poplatku ve výši 6 687,71 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4 388,18 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 921,28 Kč, úroků ve výši 29% ročně z částky 10 144,12 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 144,12 Kč od 21.1.2020 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud jednal ve věci v nepřítomnosti účastníků, neboť zástupce žalobce svou neúčast na jednání omluvil, o odročení nepožádal. Žalovaná se k jednání nedostavila, svou neúčast neomluvila ani nežádala o odročení jednání (§ 101 odst. 3 z.č. 99/1963 Sb., občanský soud řád – dále o.s.ř.).

4. Soud vzal za prokázaný tento skutkový stav: Právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) uzavřel dne 3.9.2017 s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalované vyplaceny peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit celkem částku 24 441 Kč. Tato představuje 13 000 Kč jako vyplacenou zápůjčku, částku 2 325 Kč jako úrok, částku 3 646 Kč za administrativní činnost a částku 5 470 Kč za hotovostní režim splátek. Celkovou částku se žalovaná zavázala splácet v šedesáti týdenních splátkách po 408 Kč Poslední splátka činila 369 Kč. Z předložené smlouvy soud dále zjistil, že se jedná o formulářovou žalobu, kde jsou údaje o žalované, výše zapůjčených peněz i údaje o splátkách vypsány ručně. V záhlaví smlouvy je odkazováno na Smluvní podmínky, které by měly být nedílnou součástí smlouvy a měly by být uvedeny na zadní straně formuláře. Zadní strana smlouvy obsahuje údaje týkající se výši zápůjční úrokové sazby ve výši 29% ročně při šedesáti splátkách. Zadní strana smlouvy obsahuje podpis žalované. Smluvní podmínky jsou připojeny ke smlouvě, neobsahují však podpis žalované ani právního předchůdce žalobce. Jedná se o samostatnou listinu. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalobcem [právnická osoba] ze dne 20.1.2020 vzal soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 20.1.2020, kdy byla zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky. Právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) uzavřel dne 7.6.2017 s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalované vyplaceny peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit celkem částku 24 441 Kč. Tato představuje 13 000 Kč jako vyplacenou zápůjčku, částku 2 325 Kč jako úrok, částku 3 386 Kč za administrativní činnost a částku 5 730 Kč za hotovostní režim splátek. Celkovou částku se žalovaná zavázala splácet v šedesáti týdenních splátkách po 408 Kč Poslední splátka činila 369 Kč. Z předložené smlouvy soud dále zjistil, že se jedná o formulářovou žalobu, kde jsou údaje o žalované, výše zapůjčených peněz i údaje o splátkách vypsány ručně. V záhlaví smlouvy je odkazováno na Smluvní podmínky, které by měly být nedílnou součástí smlouvy a měly by být uvedeny na zadní straně formuláře. [ulice] strana smlouvy obsahuje údaje týkající se výši zápůjční úrokové sazby ve výši 29% ročně při šedesáti splátkách. [ulice] strana smlouvy obsahuje podpis žalované. Smluvní podmínky jsou připojeny ke smlouvě, neobsahují však podpis žalované ani právního předchůdce žalobce. Jedná se o samostatnou listinu. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalobcem [právnická osoba] ze dne 20.1.2020 vzal soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 20.1.2020, kdy byla zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky.

5. S ohledem na shora zjištěné skutečnosti vzal soud za prokázané, že žalovaná v prvním případě převzala od právního předchůdce žalobce zápůjčku ve výši 13 000 Kč. Dle tvrzení žalobce obsaženého v žalobě zaplatila žalovaná ve prospěch této půjčky částku 3 238,60 Kč. K tomuto závěru lze dospět jednoduchým matematickým výpočtem, když sám žalobce tvrdí, že žalovaná měl celkem na půjčku zaplatit 24 441 Kč a zbývá zaplatit 21 202,40 Kč. Žalovaná ve druhém případě převzala od právního předchůdce žalobce zápůjčku ve výši 13 000 Kč. Dle tvrzení žalobce obsaženého v žalobě zaplatila žalovaná ve prospěch této půjčky částku 7 609,17 Kč. K tomuto závěru lze dospět jednoduchým matematickým výpočtem, když sám žalobce tvrdí, že žalovaná měl celkem na půjčku zaplatit 24 441 Kč a zbývá zaplatit 16 831,83 Kč.

6. Soud věc posoudil dle z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.) a z. č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru (ZSÚ), když s ohledem lze dospět k závěru, že se jednalo o spotřebitelský úvěr za situace, kdy na jedné straně vystupuje společnost, jejíž činnost spočívá v poskytování zápůjček a na straně druhé dlužník jako fyzická osoba. Pro posouzení platnosti smluvních ujednání je nutné použít § 1810 a násl. o.z. o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem.

7. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

8. Dle § 1813 o.z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo o ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 o.z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. V ustanovení § 1813 a následujících je provedena směrnice rady č. 93/13 EHS ze dne 15. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranných formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti.

9. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry) je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13 EHS (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno.

10. Z § 1813 o.z. tedy vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 o.z.) a zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tedy taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele. Dle ust. § 588 věty první o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

11. Smlouvy o zápůjčce byly žalovanou podepsány. Žalovaná tedy v době podpisu věděla, kolik činí celková dlužná částka. Ze smlouvy samotné však nelze dovodit, jakým způsobem právní předchůdce žalobce stanovil výši jednotlivých položek poplatku (kromě sjednaného úroku). Sjednání poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek považuje soud za nepřiměřené ujednání v neprospěch spotřebitele. Spotřebiteli není žádným způsobem sděleno, k čemu slouží poplatek za sjednání úvěru a jaké případné služby jsou mu za poplatek poskytnuty (vedení účtu, pravidelné výpisy a pod. – nic takového sjednáno nebylo). Jedná se tak o skrytý úrok za půjčení peněz a také ujednání je vůči spotřebiteli klamavé a tedy zakázané. Poplatek za hotovostní inkaso splátek by pak měl sloužit k jednoduššímu splácení, pokud však není takové inkaso prováděno (třeba i kvůli tomu, že úvěr není ze strany dlužníka řádně hrazen), není možné poplatek požadovat, neboť za něj nebylo poskytnuto žádné protiplnění. Jedná se opět o ujednání zakázané, způsobující nerovnováhu v neprospěch spotřebitele. S ohledem na shora učiněné závěry soud shledal ujednání o výši poplatku za administrativní činnost a hotovostní inkaso za neplatné. Soud má za to, že právní předchůdce žalobce zneužil na úkor spotřebitele silnější postavení, v rozporu s dobrými mravy požadoval nepřiměřenou úplatu, aniž by to bylo odůvodněno zvláštními okolnostmi případu. Žalobci tak pohledávka na zaplacení uvedené části poplatku nevznikla.

12. V předmětné věci tak žalovaná na smlouvu o zápůjčce zaplatila 3 238,60 Kč. Za situace kdy jí byly právním předchůdcem žalobce poskytnuty peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit sjednaný úrok ve výši 2 325 Kč, zbývá doplatit částka 12 086,40 Kč. Ve druhém případě žalovaná na smlouvu o zápůjčce zaplatila 7 609,17 Kč. Za situace kdy jí byly právním předchůdcem žalobce poskytnuty peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit sjednaný úrok ve výši 2 325 Kč, zbývá doplatit částka 7 715,83 Kč. Ohledně těchto částek soud shledal žalobu důvodnou, a to včetně požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. shora. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. Soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci uvedené částky s úrokem z prodlení v zákonem stanovené výši (výrok I. rozsudku), a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 o.s.ř.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když žalobce měl úspěch ve věci pouze částečný a žalovanému náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.