12 C 35/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Benešovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec část obce zastoupený: anonymizováno jméno příjmení , anonymizována dvě slova , PSČ , obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , obec o zaplacení 17 955 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 17 955 s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 17 955 Kč od 13.8.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 8 496 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 20.8.2021 domáhal stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 17 955 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že žalobce je vlastníkem bytu [číslo] o velikosti 0+2 v 5.nadzemním podlaží budovy [adresa], č.or. [anonymizováno] na ulici [ulice], [územní celek] – [část obce]. Žalovaný užíval předmětný byt v období od 1.1.2019 do 6.11.2019 zcela bez právního důvodu poté, co nájemní poměr k předmětnému bytu skončil ke dni 14.8.2017 uplynutím doby určité. Žalovaný má za období bezesmluvního užívání předmětného bytu povinnost uhradit žalobci jednak náklady za bezesmluvní užívání předmětného bytu od výše čistého nájemného a dále spotřebované služby. V období od 1.1.2019 do 30.4.2019 byla za bezesmluvní užívání předmětného bytu stanovena náhrada odvozená od výše čistého nájemného, a to ve výši 5 174 Kč měsíčně. V období od 1.5.2019 do 6.11.2019 byla za bezesmluvní užívání předmětného bytu stanovena částka 5 993 Kč měsíčně. Na náhradách za bezesmluvní užívání předmětného bytu v období od 1.1.2019 do 6.11.2019 měla být žalobci uhrazena celkem částka 57 852 Kč a na službách pak 11 752 Kč. Žalovaný uhradil toliko 51 649 Kč. Žalovaný svůj dluh neuhradil žalobci ani na základě upomínky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celou dobu řízení nečinný.

3. Soud jednal v nepřítomnosti účastníků. Žalobce svou neúčast na jednání omluvil, o odročení jednání nepožádal. Žalovaný se k jednání nedostavil, o odročení z důležitého důvodu nepožádal (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).

4. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 13.4.2017 bylo zjištěno že žalobce jako pronajímatel pronajal žalovanému byt [číslo] o velikosti 0+2 v 5.nadzemním podlaží budovy č.p [číslo], č.or. 28 na ulici [ulice], obec Ostrava Poruba. Nájem byl sjednán od 15.4.2017 do 14.8.2017. Výše nájemného činila 4 850 Kč měsíčně. Nájemce se dále zavázal hradit pronajímateli plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby ve výši 2 470 Kč měsíčně. Z evidenčního listu pro výpočet měsíčních úhrad z bytu a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu platných od 1.5.2018 činí tyto 7 640 Kč měsíčně a od 1.5.2019 činí 8 460 Kč měsíčně. Jedná se o platby za užívání bytu bez právního důvodu. Z vyúčtování služeb a plnění spojených s užíváním bytu za období od 1.1.2019 do 6.11.2019 bylo zjištěno, že žalovaný byl za toto období povinen zaplatit částku 11 752 Kč. Žalovanému byla dne 24.4.2020 zasláno vyúčtování služeb. Žalovanému byla zaslána i předžalobní výzva.

5. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2991 odst. 1, 2 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2999 o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný užíval byt žalobce bez právního důvodu a na úkor žalobce se bezdůvodně obohatil. Žalovaný měl povinnost zaplatit žalobci částku 57 649 Kč představující bezdůvodné obohacení ve výši nájemného a částku 11 752 Kč za spotřebované služby. Žalovaný uhradil žalobci částku 51 649 Kč. Zbývající částku ve výši 17 955 Kč uložil soud žalovanému zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že žalovaný ve stanoveném termínu svůj dluh neuhradil, žalobci vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

6. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. rozhodl soud tak, že žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal právo na jejich náhradu v plném rozsahu. Žalobci vznikly náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady za zastoupení advokátem dle vyhlášky č.177/1996 Sb. Dle § 11 cit. vyhlášky za každý úkon právní služby náleží zástupci žalobce 1 820 Kč, a to za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a výzvu se základním skutkovým a právním rozborem – celkem za tři úkony právní služby 5 460 Kč. Dále bylo zást. žalobce přiznáno 900 Kč (3x náhrada paušálních nákladů po 300 Kč). Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu přiznána náhrada uvedené daně ve výši 1 336 Kč. Celkové náklady řízení ve výši 8 496 Kč je žalovaný povinen nahradit dle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci rozsudku a podle § 149 o.s.ř. je povinen je zaplatit k rukám zástupce žalobce.