12 C 85/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Benešovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec a číslo část obce zastoupený: anonymizováno jméno příjmení jméno , adresa , obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované , obec O zaplacení 56 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 35 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50% ročně z částky 18 000 Kč od 20.10.2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,50% ročně z částky 17 400 Kč od 4.8.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 4 060 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 19.5.2022 domáhal stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 56 400 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce spol. [právnická osoba] uzavřel s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] podle které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 27 000 Kč představující jistinu ve výši 15 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 24,24 % ročně a poplatek ve výši 12 000 Kč sestávající se z částky 3 000 Kč jako poplatku za administrativní činnost, úrok ve výši 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 450 Kč. Žalovaná podmínky smlouvy neplnila a splátky řádně nehradila, proto vzniklo věřiteli právo na uhrazení celé částky najednou. Žalovaná měla právnímu předchůdci žalobce uhradit celkovou dlužnou částku do 18.10.2021. Věřitel má právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, a to z celé dlužné částky do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované uhrazena v plné výši, úročí se neuhrazené jistina dále úrokem ve výši 24,24 % ročně sjednaném v čl. 1 smlouvy. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce. Žalobce se touto žalobou domáhá zaplacení částky 27 000 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč a dlužného poplatku ve výši 12 000 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 818,10 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 286,88 Kč, úroků ve výši 24,24 % ročně z částky 15 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 15 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení. Právní předchůdce žalobce spol. [právnická osoba] uzavřel dále s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] podle které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 36 000 Kč představující jistinu ve výši 20 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 25,14 % ročně a poplatek ve výši 16 000 Kč sestávající se z částky 4 000 Kč jako poplatku za administrativní činnost, úrok ve výši 4 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 600 Kč. Žalovaná podmínky smlouvy neplnila a splátky řádně nehradila, proto vzniklo věřiteli právo na uhrazení celé částky najednou. Žalovaná měla právnímu předchůdci žalobce uhradit celkovou dlužnou částku do 2.8.2021. Věřitel má právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, a to z celé dlužné částky do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované uhrazena v plné výši, úročí se neuhrazené jistina dále úrokem ve výši 25,14 % ročně sjednaném v čl. 1 smlouvy. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce. Žalobce se touto žalobou domáhá zaplacení částky 29 400 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč a dlužného poplatku ve výši 9 400 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 206,73 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 746,11 Kč, úroků ve výši 25,14 % ročně z částky 20 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 20 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud jednal ve věci v nepřítomnosti účastníků. Žalovaná se k jednání nedostavila, svou neúčast neomluvila ani nežádala o odročení jednání. Zást. žalobce svou neúčast omluvil, o odročení jednání nepožádal (§ 101 odst. 3 z.č. 99/1963 Sb., občanský soud řád – dále o.s.ř.).

4. Soud vzal za prokázaný tento skutkový stav: Právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) uzavřel dne 24.2.2020 s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalované vyplaceny peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit celkem částku 27 000 Kč. Tato představuje 15 000 Kč jako vyplacený úvěr, částku 3 000 Kč jako administrativní poplatek, částku 3 000 Kč jako úrok a částku 6 000 Kč za hotovostní režim splátek. Celkovou částku se žalovaná zavázala splácet v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. Z předložené smlouvy soud dále zjistil, že se jedná o formulářovou žalobu, kde jsou údaje o žalované, výše zapůjčených peněz i údaje o splátkách vypsány ručně. V článku 1.4 smlouvy je sjednána roční úroková sazba ve výši 32,15%. V článku [číslo] smlouvy je uvedena RPSN ve výši 206,15%. Právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) uzavřel dne 9.12.2019 s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalované vyplaceny peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit celkem částku 36 000 Kč. Tato představuje 20 000 Kč jako vyplacený úvěr, částku 4 000 Kč jako administrativní poplatek, částku 4 000 Kč jako úrok a částku 8 000 Kč za hotovostní režim splátek. Celkovou částku se žalovaná zavázala splácet v 60 týdenních splátkách po 600 Kč. Z předložené smlouvy soud dále zjistil, že se jedná o formulářovou žalobu, kde jsou údaje o žalované, výše zapůjčených peněz i údaje o splátkách vypsány ručně. V článku 1.4 smlouvy je sjednána roční úroková sazba ve výši 32,15%. V článku 1.10 smlouvy je uvedena RPSN ve výši 206,15%. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalobcem [právnická osoba] ze dne 7.1.2022 vzal soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 3.2.2022, kdy byla zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalované byla zaslána i předžalobní upomínka ze dne 14.4.2022. Z tvrzení žalobce obsaženého v žalobě bylo zjištěno, že žalovaná uhradila ve prospěch druhé smlouvy částku 6 600 Kč.

5. S ohledem na shora zjištěné skutečnosti vzal soud za prokázané, že žalovaná převzala od právního předchůdce žalobce dva úvěry ve výši 35 000 Kč. Dle tvrzení žalobce obsaženého v žalobě zaplatila žalovaná ve prospěch smluv o úvěru částku 6 600 Kč.

6. Pro právní hodnocení věci je nutné s ohledem na datum uzavření smlouvy použít zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. z.) a s přihlédnutím k tomu, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, také zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném k datu uzavření smlouvy, když s ohledem na povahu žalovaného jako klienta právního předchůdce žalobce lze dospět k závěru, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, kde na straně věřitele vystupuje společnost, jejíž činnost spočívá v poskytnutí zápůjčky, a na straně druhé dlužník fyzická osoba. Pro posouzení platnosti ujednání takové smlouvy je nutné použít ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem podle § 1810 a násl. obč. z.

7. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 1813 obč. z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinnosti stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

9. Podle § 1815 obč. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

10. V ustanovení § 1813 a následujících je provedena směrnice rady č. 93/13 EHS ze dne 15. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranných formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti.

11. Z § 1813 vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 občanského zákoníku), zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tzv. taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele.

12. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry) je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13 EHS (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno.

13. Žalovaná obdržela od věřitele částku 35 000 Kč, měla zaplatit úrok ve výši 7 000 Kč. Tato částka by byla věřiteli soudem přiznána. Soud shledal neplatným ujednání o úplatě za administrativní činnost i hotovostní inkaso splátek. Pokud je placena jakákoliv odměna za poskytnutí úvěru, jedná se o úroky, úrok je cena peněz. Pokud je spotřebiteli deklarována pevná úroková sazba a celková částka úroku 3 000 Kč, resp. 4 000 Kč, pak jakékoliv další ujednání o úplatě, která nemá být úrokem, i když jím je, shledává soud jako pro spotřebitele nejasné, neúměrně nevýhodné a zavádějící. Skutečná úroková sazba je totiž se započítáním těchto poplatků 80%, což již představuje neakceptovatelnou míru úroku ve smyslu konstantní judikatury Nejvyššího soudu (např. 21 Cdo 1484/2004). Soud také zamítl právo na inkasní poplatek – spotřebitel nemá vůbec možnost volby, jakým způsobem bude úvěr hradit, platit vysoký inkasní poplatek je pro něj opět extrémně nevýhodné. Právo na inkasní poplatek, i kdyby ho soud přisoudit chtěl, navíc vzniká až vybráním splátky – nelze jej tedy požadovat za splátky, u nichž inkaso neproběhlo. Vzhledem tomu, že žalovaná na úvěry zaplatila částku 6 600 Kč, je povinna zaplatit žalobci dosud neuhrazenou jistinu včetně pevně sjednaného úroku z úvěru, celkem ve výši 35 400 Kč (42 000 Kč – 6 600 Kč). Vzhledem k tomu, že žalovaná ve stanoveném termínu svůj dluh neuhradila, žalobci vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dle § 160 odst. 1 z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.) je žalovaná povinna uhradit svůj dluh žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

14. O nákladech řízení soudu rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobci vznikly náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 2 256 Kč a náklady za zastoupení advokátem dle vyhlášky č.177/1996 Sb. Dle cit. vyhlášky za každý úkon právní služby náleží zástupci žalobce 3 380 Kč, a to za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a výzvu se základním skutkovým a právním rozborem – celkem za tři úkony právní služby 10 140 Kč. Dále bylo zást. žalobce přiznáno 900 Kč (3x náhrada paušálních nákladů po 300 Kč). Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu přiznána náhrada uvedené daně ve výši 2 318,40 Kč. Celkové náklady řízení by činily 15 614,40 Kč. Žalobce byl ve věci úspěšný v 63%, neúspěšný v 37%. Soud proto přiznal žalobci právo na náhrady nákladů řízení ve výši 26%, tedy 4 060 Kč. Žalovaná je povinna náklady řízení nahradit dle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci rozsudku a podle § 149 o.s.ř. je povinna je zaplatit k rukám zástupce žalobce.