12 C 98/2026

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Benešovou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO sídlem Adresa žalobce zastoupený: Jméno právního zástupce, Adresa právního zástupce proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 53 370 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 5. 10. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 23 370 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 000 Kč od 5. 10. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 591,80 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 4. 2. 2026 domáhal stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 53 370 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, na základě níž poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 40 % p.m, t.j. ve výši 12 000 Kč. Žalovaný tuto částku žalobci neuhradil ani na základě upomínek. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobce posuzoval úvěruschopnost žalovaného, a to lustrací v příslušených evidencích, výpisem z účtu žalovaného a výplatními páskami. Na základě zjištěných údajů nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř., neboť žalobce s tímto postupem projevil souhlas. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, přičemž byl upozorněn, že v takovém případě bude mít soud za to, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst.4 o.s.ř.).

4. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným. Na základě této smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky do výše úvěrového limitu až 30 000 Kč. Úvěr je poskytnut na dobu neurčitou, strany se dohodly, že úvěr bude úročen úrokovou sazbou ve výši 40 % p.m. Úvěrovaný je povinen splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období. Roční procentní sazba nákladů činí 5 513,37 %. Pro případ prodlení úvěrovaného po dobu delší než dva kalendářní měsíce, se úvěr stane bez dalšího splatný. V případě zesplatnění úvěru je úvěrovaný povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky, nesplacený úrok a veškeré sankce z prodlení. Ze tří výplatních pásek žalovaného bylo zjištěno, že žalobce prověřoval úvěruschopnost žalovaného. Z těchto bylo zjištěno, že žalovaný dosahuje příjmu ze zaměstnání a po odečtení např. hovorného, karty Anonymizováno je mu vypláceno měsíčně okolo 15 000 Kč. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že žalobce vyplatil žalovanému na účet č. č. účtu dne 1. 6. 2026 částku 15 000 Kč, dne 2. 6. 2026 částku 5 000 Kč a dne 16. 6. 2026 částku 10 000 Kč. Ze zprávy právnická osoba. bylo zjištěno, že majitelem účtu č. č. účtu je žalovaný. Žalobce oznámil žalovanému zesplatnění úvěru z důvodu opakujícího porušování smluvních podmínek. Zároveň vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 83 327 Kč (zjištěno z dopisu ze dne 1. 10. 2024). Žalovanému byla odeslána předžalobní upomínka ze dne 19. 10. 2025 (zjištěno z upomínky a z podacího lístku).

5. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy, tj. ve znění do 31. 12. 2023, když spotřebitelským úvěrem je v souladu s ust. § 2 odst. 1 úvěr poskytovaný spotřebiteli. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Poskytovatel úvěru je před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy v souladu s ust. § 86 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru náležitě posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, před uzavřením smlouvy žalobce prověřoval úvěruschopnost žalovaného, přičemž disponoval výplatními páskami žalovaného, které osvědčují měsíční příjem žalovaného. Soud však dospěl k závěru, že žalobce neprověřil úvěruschopnost žalovaného řádně, respektive z provedeného prověření vyvodil nesprávné závěry. Žalobce vycházel tolik z výplatních pásek žalovaného, zcela absentují zjištěné o měsíčních výdajích žalovaného. Žalobce tak neměl k dispozici přehlede o celkových poměrech žalovaného a za této situace mu neměl být úvěr poskytnut, neboť nebylo osvědčeno, že žalovanému měsíčně zbývají prostředky na řádné splácení úvěru.

8. Protože žalobce poskytl žalovanému úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je smlouva o úvěru neplatná a žalovaný je povinen vrátit žalobci toliko poskytnutou jistinu. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 30 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o. z., neboť je žalovaný s úhradou této částky v prodlení. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok I.).

9. Ve zbývající části, co do smluvního úroku a poměrné části zákonného úroku z prodlení a smluvní pokuty, byla žaloba z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy zamítnuta (výrok II.).

10. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci úspěch z 56 %, žalovaný z 44 %, žalobci proto náleží náhrada nákladů řízení ve výši 12 % nákladů řízení žalobce. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 135 Kč. Dle § 11 odst. 1 cit. vyhlášky za každý úkon právní služby náleží zástupci žalobce 3 260 Kč, a to za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a výzvu se základním skutkovým a právním rozborem – celkem za tři úkony právní služby 9 780 Kč. Dále bylo zást. žalobce přiznáno 1 350 Kč (3x náhrada paušálních nákladů po 450 Kč) dle § 14b) odst. 5 písm.a) cit.vyhlášky. Celková náhrada nákladů by činila 13 265 Kč. Část náležející žalobci ve výši 12 % proto činí 1 591,80 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení stejnopisu písemného vyhotovení, dvojmo, prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.