14 C 121/2022
č. j. 14 C 121/2022-31
V PLATNOSTICitované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 137 § 142
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6 § 13 § 14
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1793 § 1796 § 1813 § 2395
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 86
Plný text
Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Kučerovou, Ph.D. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec , část obce zastoupený: anonymizováno jméno příjmení jméno , ulice a číslo , PSČ , obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , obec O zaplacení 201 582,73 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 240 401,19 Kč s úrokem ve výši 8,5% ročně z částky 199 882,73 Kč od 28.1.2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 201 582,73 Kč od 28.1.2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 56 225,15 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení 201 582,73 Kč s tím, že dne 6.8.2019 uzavřeli účastníci smlouvu o revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem 200 000 Kč, vyčerpanou částku měl splácet v měsíčních splátkách ve výši 2,79% úvěrového rámce. Žalovaný vyčerpal celkem 218 000 Kč, uhradil 62 182 Kč. Žalovaný pak porušil svou povinnost hradit úvěr řádně a včas a úvěr byl ke dni 27.10.2021 zesplatněn. Žalobce nyní požaduje jistinu ve výši 199 882,73 Kč, náklady na vymáhání 200 Kč, smluvní pokuty 1 500 Kč dle smlouvy, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 661,46 Kč od 15. dne po zesplatnění úvěru ke dni sepisu žaloby), kapitalizovaný úrok ve výši 35 157 Kč ke dni podání žaloby) a dále úrok ve výši 28,88% ročně a úrok z prodlení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Soud jednal a rozhodoval bez přítomnosti žalovaného, který se na doručené předvolání nedostavil, o odročení nepožádal, svou neúčast neomluvil (ust. § 101 odst.3 o.s.ř.).
4. Soud při svém rozhodování vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Dne 6.8.2019 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, podle které byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec původně 80 000 Kč, žalovaný se zavázal splácet měsíčně 2,79% úvěrového rámce. Úrok byl sjednán na 28,8% ročně, RPSN 33,03%. Byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč z nezaplacené splátky, po zesplatnění maximálně 0,1% denně. (zjištěno z úvěrové smlouvy). Naposledy čerpal žalovaný úvěr dne 28.6.2021, pak již nic nezaplatil, úvěr byl zesplatněn ke dni 27.10.2021 po zezaplacení čtyř splátek. Celkem žalovaný vyčerpal 218 000 Kč, zaplatil 62 182 Kč Tyto platby byly započítávány na úroky, poplatky za hotovostní transakce a jistinu. Celkem po dopočtu úroků měl žalovaný hradit 302 583,19 Kč, po odečtení úhrad zůstává jistina 199 882,73, Kč, 14 437,46 Kč úrok za hotovostní transakce, 200 Kč náklady na vymáhání, 1 500 Kč smluvní pokuta, 6 532,39 Kč úrok, 14 187,05 Kč obchodní úrok, 3 661,46 Kč úrok z prodlení. (zjištěno ze splátkového kalendáře). Dne 27.10.2021 bylo žalovanému oznámeno zesplatnění úvěru (zjištěno ze zesplatňujícího dopisu). Žalovanému byla zaslána i předžalobní upomínka (zjištěno z upomínky). Úvěruschopnost žalovaného byla zjišťována pracovní smlouvou, výpisem z účtu (zjištěno z pracovní smlouvy a výpisu z účtu). Žalovaný poskytl také svůj občanský průkaz (zjištěno z kopie občanského průkazu).
5. Podle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ust. § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Podle ust. § 106 odst.1 zákona o spotřebitelském úvěru Smlouva o spotřebitelském úvěru musí vždy obsahovat tyto informace: a) druh spotřebitelského úvěru, b) kontaktní údaje smluvních stran, a je-li spotřebitelský úvěr zprostředkován, též kontaktní údaje zprostředkovatele, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, popřípadě adresu pro doručování elektronické pošty, c) celkovou výši spotřebitelského úvěru a podmínky jeho čerpání, d) dobu trvání spotřebitelského úvěru, není-li to možné, způsob jejího určení, e) určení zboží nebo služby a jejich cenu, která by byla placena bez využití spotřebitelského úvěru, jde-li o spotřebitelský úvěr ve formě odložené platby za zboží nebo službu nebo vázaný spotřebitelský úvěr, f) zápůjční úrokovou sazbu, podmínky upravující použití této sazby a popřípadě údaj o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční zápůjční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu zápůjční úrokové sazby; uplatňují-li se za různých okolností různé zápůjční úrokové sazby, uvádějí se tyto informace o všech zápůjčních úrokových sazbách, g) roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr, veškeré předpoklady použité pro výpočet této sazby a celkovou částku, kterou má spotřebitel zaplatit, vyjádřenou číselným údajem a vypočtenou k okamžiku předpokládaného uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, h) výši, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, a popřípadě způsob přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými úrokovými sazbami pro účely splácení; pokud u spotřebitelského úvěru na bydlení není možné k okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení určit výši, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, uvede poskytovatel podmínky, na nichž výše, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, závisí, i) vyplývá-li ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s pevně stanovenou dobou jeho trvání umoření jistiny spotřebitelského úvěru, informaci o právu obdržet bezplatně výpis z účtu v podobě tabulky umoření uvedené v příloze č. 5 k tomuto zákonu kdykoliv během trvání závazku z takové smlouvy, j) soupis uvádějící doby a podmínky pro splacení úroku a veškeré související opakující se či jednorázové platby, mají-li být tyto platby a úroky splaceny bez umoření jistiny, k ) případnou povinnost spotřebitele hradit platby za vedení jednoho nebo více účtů zaznamenávajících platební transakce a čerpání, jejich výši, je-li poskytovateli známa, a podmínky, za nichž lze tyto platby změnit, ledaže je otevření účtu nepovinné, povinnost spotřebitele hradit platby za používání platebních prostředků pro platební transakce i čerpání, jejich výši, je-li poskytovateli známa, a veškeré další platby vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, l) úrokovou sazbu použitelnou v případě opožděných plateb platnou v okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a podmínky pro její úpravu a další důsledky vyplývající z prodlení spotřebitele, m) informaci o případných nákladech na služby notáře či jiných obdobných nákladech a jejich výši, je-li poskytovateli známa, n) požadavek na případné zajištění nebo pojištění, o) informaci o právu na odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení a lhůtě, během níž může být toto právo vykonáno, a dalších podmínkách pro výkon tohoto práva, včetně informace o povinnosti spotřebitele zaplatit čerpanou jistinu a příslušný úrok podle § 118 odst. 4, jakož i o částce úroku splatné za den, p) informaci o právech vyplývajících z § 119 odst. 1 a 3 a podmínkách jejich uplatnění, q) informaci o právu na předčasné splacení spotřebitelského úvěru, o případném právu poskytovatele na náhradu vzniklých nákladů a u spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení informaci o způsobu jejich stanovení, p) informaci o způsobu ukončení smluvního vztahu, s ) informaci o možnosti mimosoudního řešení spotřebitelských sporů prostřednictvím finančního arbitra, t) označení příslušného orgánu dohledu a u) informaci o tom, zda případné použití kapitálu vytvořeného platbami spotřebitele namísto splácení spotřebitelského úvěru povede k úplnému splacení spotřebitelského úvěru.
8. Podle ust. § 122 odst.1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.
9. Podle ust. § 122 odst.2 zákona o spotřebitelském úvěru uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.
10. Podle ust. § 122 odst.3 zákona o spotřebitelském úvěru souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
11. Podle ust. § 124 zákona o spotřebitelském úvěru stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.
12. Z § 1813 občanského zákoníku vyplývá, že při zkoumání výrazné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 občanského zákoníku), zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, které za ně podnikatel požaduje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tzv. taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele.
13. Žalovaný uzavřel se žalobcem smlouvu o úvěru, která je platná, není v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Sjednaný úrok je přiměřený charakteru úvěru, úvěruschopnost žalovaného byla prověřena. Sankce za nesplacení jsou rovněž sjednány v intencích zákona. Žalovaný je proto povinen zaplatit jistinu, úrok, úrok z prodlení, smluvní pokutu i náklady na vymáhání, celkem částku 240 401,19 Kč. Žalovaný je rovněž povinen hradit úrok do budoucna, a to ve snížené míře, která odpovídá sazbě úroků z prodlení.
14. Žalobce požadoval po žalovaném zákonný úrok z prodlení a to od data podání žaloby, na což má právo dle ust. § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od prvního dne prodlení ve výši o 8 procentních bodů vyšší, než je repo sazba vyhlašována Českou národní bankou.
15. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a soud mu přiznal dle ust. § 142 odst.1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 8 064 Kč a dále náklady na právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 9 140 Kč za jeden úkon právní služby celkem tedy 36 560 Kč za 4 úkony (převzetí věci a žaloba, předžalobní upomínka, účast u jednání) dle ust. § 6 a 7 a 11 odst.1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 4 úkony ve věci po 300 Kč, celkem 1 200 Kč (§ 13 odst.3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Zástupci dále náleží náhrada cestovného za cestu k jednání soudu osobním automobilem Škoda Fabia se spotřebou 3,4 l nafty na 100 km za 200 km při základní sazbě 4,70 Kč za jeden kilometr a ceně paliva 47.10 Kč za jeden litr dle vyhl. č. 511/2021 Sb.), celkem 1 242,60 a 8 půlhodin ztráty času po 100 Kč (§ 14 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 8 358,55 Kč. Soud přiznal náklady v celkové výši 56 225,15 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.