14 C 126/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Kučerovou, Ph.D. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec a číslo část obce zastoupený: anonymizováno jméno příjmení jméno , adresa , obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného , obec O zaplacení 25 150 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 9 400 Kč s úrokem ve výši 10,55% ročně od 4.5.2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně od 4.5.2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení 25 150 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru, který byl žalovanému poskytnut na základě smlouvy o úvěru. Smlouvu o úvěru uzavřel se společností [právnická osoba], která následně svou pohledávku postoupila na žalobce. Učinila tak smlouvou o postoupení pohledávky.

2. Žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému neúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč s úrokem ve výši 28% z jistiny úvěru po dobu trvání smlouvy. Celkové náklady spotřebitelského úvěru pak činily 10 950 Kč, žalovaný tedy měl vrátit 25 950 Kč ve 13 měsíčních splátkách po 1 950 Kč. Žalovaný nesplnil svou povinnost a žalobce se nyní domáhá zaplacení jistiny ve výši 15 000 Kč, úroku ve výši 240 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 702 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 208 Kč, smluvní pokuty 9 000 Kč kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 875,88 Kč a dále úroku ve výši 10,55% ročně, který odpovídá běžným sazbám a úroku z prodlení.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Soud jednal a rozhodoval bez přítomnosti účastníků, když žalobce se omluvil, o odročení nepožádal, žalovaný se na doručené předvolání nedostavil, svou neúčast neomluvil, o odročení nepožádal (ust. § 101 odst.3 o.s.ř.)

5. Aktivní věcnou legitimaci žalobce prokázal smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.6.2020.

6. Smlouvou o úvěru ze dne 4.4.2018 prokázal své tvrzení o tom, že mezi právním předchůdcem žalobce, tj. společnost [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru. Smlouva o úvěru byla uzavřena ve smyslu ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že se označená smlouva týká úvěru, jde o smlouvu o finanční smlouvě tak, jak ji definuje ustanovení § 1841 občanského zákoníku. Ve smlouvě je uvedeno, že úvěr je poskytnut za 28% jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, dále pak je uveden poplatek ze uzavření smlouvy ve výši 600 Kč, poplatek za správu úvěru 3 300 Kč, poplatek za hotovostní výběr splátek 2 850 Kč. Úvěr má být hrazen ve třinácti měsíčních splátkách po 1 950 Kč. Nejprve jsou hrazeny úroky a poplatky. V závislosti na počtu splátek a již zaplacených splátkách se mění také roční úroková sazba a RPSN. Smluvní pokuta byla sjednána na 0,1% denně z dlužné částky za každý den prodlení. Z transakční historie soud zjistil, že žalovaný uhradil 9 800 Kč.

7. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry) je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13 EHS (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno.

8. Podle ust. § 86 odst.1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle ust. § 95 odst.1 ZSÚ před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení, musí být spotřebiteli poskytnuty informace o a) druhu spotřebitelského úvěru, b) kontaktních údajích poskytovatele, popřípadě zprostředkovatele, zejména poštovní adrese pro doručování, telefonním čísle, popřípadě adrese pro doručování elektronické pošty, c) celkové výši spotřebitelského úvěru a podmínkách jeho čerpání, d) době trvání spotřebitelského úvěru, e) zboží nebo službě a o jejich ceně, která by byla placena bez využití spotřebitelského úvěru, v případě spotřebitelského úvěru ve formě odložené platby za zboží nebo službu a smlouvy o vázaném spotřebitelském úvěru, f) zápůjční úrokové sazbě, podmínkách upravujících použití této sazby a popřípadě o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu zápůjční úrokové sazby; uplatňují-li se za různých okolností různé úrokové sazby, uvádějí se výše uvedené informace o všech zápůjčních úrokových sazbách, g) celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, a roční procentní sazbě nákladů na spotřebitelský úvěr, která musí být dále vysvětlena prostřednictvím reprezentativního příkladu s uvedením veškerých předpokladů použitých pro její výpočet, u které je poskytovatel povinen zohlednit požadavky na spotřebitelský úvěr, které mu spotřebitel sdělil; stanoví-li smlouva o spotřebitelském úvěru různé způsoby čerpání s různými poplatky nebo zápůjčními úrokovými sazbami a použije-li poskytovatel předpoklad uvedený v části 2 bodě 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, uvede, že jiné mechanismy čerpání uplatňované na tento typ spotřebitelského úvěru mohou vést k vyšším ročním procentním sazbám nákladů na spotřebitelský úvěr, h) výši, počtu a četnosti plateb, jež má spotřebitel provést, popřípadě o způsobu přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými zápůjčními úrokovými sazbami pro účely splácení, i) platbách za vedení jednoho nebo více účtů zaznamenávajících platební transakce a čerpání, ledaže je otevření účtu nepovinné, dále o platbách za používání platebních prostředků pro platební transakce i čerpání a o veškerých ostatních platbách vyplývajících ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a o podmínkách, za nichž lze tyto platby změnit, j) případné povinnosti spotřebitele hradit notáři náklady spojené s uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, k ) případné povinnosti uzavřít smlouvu o doplňkové službě související se smlouvou o spotřebitelském úvěru, je-li uzavření smlouvy o doplňkové službě povinné pro získání spotřebitelského úvěru nebo pro jeho získání za nabízených podmínek, l) stanovené úrokové sazbě použitelné v případě opožděných plateb nebo smluvní pokutě v případě prodlení spotřebitele a o veškerých dalších důsledcích vyplývajících z prodlení spotřebitele, m) případném požadovaném zajištění, n) právu na odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru, o) právu na předčasné splacení spotřebitelského úvěru, o případném právu poskytovatele na náhradu vzniklých nákladů a o způsobu jejich stanovení, p) právu spotřebitele na okamžité a bezplatné vyrozumění o výsledku vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, je-li žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta na základě vyhledávání v databázi a o údajích o použité databázi, q) právu spotřebitele na bezplatné obdržení návrhu textu smlouvy o spotřebitelském úvěru, r) době, po kterou je poskytovatel vázán informacemi poskytnutými před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo návrhem na uzavření této smlouvy, a s ) skutečnosti, zda případné použití kapitálu, vytvořeného platbami spotřebitele namísto splácení spotřebitelského úvěru, povede k úplnému splacení spotřebitelského úvěru.

10. S ohledem na shora uvedené vzal soud za zjištěné, že žalovaný převzal od právního předchůdce žalobce půjčku ve výši 15 000 Kč s úrokem ve výši 28%, což činí 4 200 Kč a zaplatil 9 800 Kč.

11. Pro vyhodnocení nároku žalobce na zaplacení částky uplatněné žalobou je však nutné zabývat se platností uzavřené smlouvy o úvěru, a to s přihlédnutím ke shora citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovením občanského zákoníku.

12. S ohledem na ustanovení § 1814 písm. f) obč. z. se soud zabýval přípustností sjednaného poplatku ze smlouvy, když zvláště se zakazují ujednání, která zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy.

13. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že předmětné ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci náklady za poskytnutí úvěru částkou ve výši 10 950 Kč je nepřiměřené a proto se k němu nepřihlíží, kromě sjednaného úroku. Nemá žádné právní účinky. Jde o ujednání zdánlivé (§ 551 občanského zákoníku). Žalobci tak pohledávka na zaplacení poplatků za uzavření smlouvy, za správu úvěru a za hotovostní inkaso splátek nevznikla, neboť tyto poplatky jsou ve smlouvě stanoveny neurčitě a zavádějícím způsobem. Jedná se o skryté úroky, jejichž výše není promítnuta do úrokové sazby a ve smlouvě není řádně vysvětleno, k čemu zmíněné poplatky slouží. Poplatek za správu úvěru za situace, kdy není veden účet, nejsou poskytovány průběžně výpisy z účtů apod., je zjevně nepřiměřený. Stejně tak poplatek za hotovostní inkaso splátek, když toto inkaso neproběhlo v plném rozsahu je nepřijatelný. Vzhledem k tomu, že se žalobce k jednání nedostavil, nemohl být poučen o tom, že by měl řádně tvrdit, kolikrát proběhlo inkaso a jaká byla výše poplatku za jednotlivá inkasa, soud proto poplatek shledal neplatný jako celek. Stejně tak nemohl být žalobce poučen ohledně smluvní pokuty, neboť řádně netvrdil, za jaké období a za jaké částky je smluvní pokuta účtována. Byť byla smluvní pokuta řádně sjednána, není možné přezkoumat, zda je také žádána v odpovídající výši, soud proto nemohl smluvní pokutu přiznat.

14. S ohledem na shora uvedené a s přihlédnutím k tvrzení žalobce o tom, že žalovaný zaplatil ve prospěch právního předchůdce žalobce 9 800 Kč.

15. Jak již bylo shora uvedeno, soud shledal důvodný nárok žalobce na vrácení poskytnuté jistiny ve výši 15 000 Kč a sjednaného úroku ve výši 4 200 Kč, tj. celkem částka 19 200 Kč. Pokud žalovaný zaplatil 9 800 Kč, zbývá mu k doplacení 9 400 Kč s úrokem z prodlení v zákonem stanovené výši podle § 1970 a nařízení vlády č. 351/2013, § 2 a úrokem ve výši obvyklé sazby hotovostních úvěrů, tedy 10,55% ročně. Soud proto vyhověl žalobě žalobce ohledně části uplatněného nároku tak, jak je uvedeno ve výroku I. shora. Soud ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (výrok II.) pro nepřiměřenost ujednání obsažených ve smlouvě o úvěru.

16. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu, když větší úspěch ve sporu má žalovaný, kterému náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.