14 C 142/2005

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Kučerovou, Ph.D. ve věci ŽALOBKYNĚ: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupena: anonymizováno jméno příjmení , advokát se sídlem adresa proti ŽALOVANÝ: celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupen: anonymizováno jméno příjmení , advokát se sídlem adresa o zaplacení 210 000 Kč s příslušenstvím a vzájemném návrhu o zaplacení 71 173 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit 141 917 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Vzájemný návrh žalovaného, aby byla žalobkyně povinna zaplatit 71 173 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 151 150 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí náklady řízení ve výši 33 249,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí náklady řízení ve výši 11 261 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 210 000 Kč s tím, že dne 26.7.2004 uzavřela se žalovaným smlouvu o dílo jako objednatel. Předmětem této smlouvy bylo provedení stavebních prací podle projektové dokumentace a dalších prací dle článku I. smlouvy při rekonstrukci domu v [adresa] na ulici [ulice]. Termín zahájení prací byl 9.8.2004, termín dokončení 9.9.2004, celková cena díla 210 000 Kč včetně DPH. V důsledku neodborného přístupu žalovaného, který odkryl zeminu po celé délce zdi, došlo ke zborcení jedné zdi a došlo k ústní změně původně sjednaného rozsahu prací, nebylo sjednáno jejich přesné vymezení ani cena. Celkem žalobkyně zaplatila žalovanému 430 000 Kč. Žalobkyně neuzavřela smlouvu o dílo s nikým jiným, pokud ještě někdo další na stavbě pracoval, jednalo se o zaměstnance či subdodavatele žalovaného (takto vystupoval i [jméno] [příjmení]), brigádníky sice zajistila, ale práci jim nezadávala. V původně sjednaném termínu žalovaný dílo nepředal. Dne 20.10.2004 mělo dojít k předání díla, žalobkyně jej však nepřevzala z důvodu výskytu množství vad a nedodělků, k jejichž odstranění žalobkyně stanovila lhůtu 5 dní. Žalovaný v této lhůtě vady neodstranil, ani se o to nepokusil, a žalobkyně proto od smlouvy odstoupila. Byla splněna minimálně ta podmínka, že dílo nebylo provedeno včas. Podle posouzení Ing. [jméno] [příjmení] vykazuje stavba vady a nedodělky a provedené práce mají hodnotu 219 486,11 Kč. Žalovaný provedl pouze práce, uvedené v posouzení Ing. [anonymizováno], jinak žalobkyně nemůže svá skutková tvrzení konkretizovat. Žalovaný prováděl práce ledabyle a nekvalitně, předání díla se oproti sjednanému termínu protahovalo (mělo k němu dojít až 20.10.2004). Žalobkyně tedy zaplatila o 210 000 Kč více a žalovaný se v této částce bezdůvodně obohatil. K vrácení tohoto bezdůvodného obohacení žalobkyně žalovaného vyzvala. Dále žalobkyně navrhla zamítnutí vzájemného návrhu žalovaného na zaplacení 71 173 Kč, neboť žalovanému nic nedluží, když cena díla byla nižší, než dosud žalobkyně zaplatila. Také namítla promlčení tohoto nároku, neboť není zřejmé, kdy byl soudu doručen. Materiál dodaný na stavbu měl být zapracován, k tomu však díky liknavosti žalovaného nedošlo, je tedy třeba vycházet z ceny materiálu, stanovené znaleckým posudkem. Tento materiál také stárnul po dobu jeho uskladnění na stavbě, než byl zapracován novým dodavatelem stavby, byl to tedy materiál použitý. Je třeba vycházet ze znaleckého posudku, který stanovuje obvyklou cenu díla – žalobkyně od smlouvy odstoupila, kromě toho je část smlouvy uzavřena ústně a i na takovou situaci je třeba aplikovat zásady o bezdůvodném obohacení.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a uvedl, že je třeba se zabývat platností smlouvy, která je neurčitá. Projektová dokumentace ani slepý rozpočet nebyly součástí smlouvy o dílo a projektová dokumentace řešila stavební práce v daleko širším rozsahu, stavbu také realizovalo více subjektů. Projektová dokumentace byla v průběhu stavby měněna a byla vadná, na suterén domu nebyla vůbec zpracována. Na část stavby (montáž stropů, věnec, izolační vyzdívka) měl ústní smlouvu o dílo i [jméno] [příjmení], který také stavbu spolu se žalovaným předával. Žalovaný provedl vícepráce (podpíraní zdí, bagrování, odvoz a uložení zeminy, bourání stávajícího stropu, položení odpadů, vyzdění obvodových zdí a nosné zdi) a také práce, na kterých se účastníci dohodli novou smlouvou o dílo (dodávka materiálu na stavbu), tyto práce byly vždy ústně projednány a odsouhlaseny. Problémy se statikou objektu se projevily již 10.8.2004, kdy žalovaný upozornil stavební dozor a ve stavebním deníku byl dohodnut jiný postup a provedení díla. Byl nestabilní terén v okolí domu, zeď se nezřítila, byla podepřena. Nebylo možné dodržet původně sjednaný postup postupného odkrývání zdi a bylo tedy zvoleno řešení pomocí betonových tvárnic a přizdění vedle základů, což byly vícepráce. Vnější izolace, drenážování, nedostatečně uložené stropní panely – to prováděl J. Sršeň. Žalobkyně neprokázala, že stropní panely jsou uloženy nedostatečně – způsob jejich uložení odsouhlasil stavební dozor a nyní již nelze tuto tvrzenou vadu prokázat bez provedení nákladné sondy a ta provedena nebyla. I pokud by tato vada existovala, bylo nereálné, aby ji žalovaný odstranil ve lhůtě pěti dnů. Také ostatní vady nejsou nijak prokázány (nedostatečná hloubka základů) a není tedy nijak zdůvodněn závěr znalce o nutnosti slevy z ceny díla. Většina vad také nebyla žalobkyní vytknuta a jsou prekludované. Naopak jí vytčené vady (folie, izolace) prováděli brigádníci, které si sama najala. Základ pod vstup do domu žalovaný neprováděl a neúčtoval. Chybně vyzděné KB bloky nesnižují hodnotu díla, neboť jsou zakryty omítkou. Posouzení Ing. [anonymizováno] některé položky vůbec neobsahuje. Žalovaný vytýkané vady odstranil, ostatní vady se týkaly díla, které prováděl J. Sršeň. Žalobkyně tedy odstoupila od díla až po jeho řádném splnění, odstoupení také nemohlo být platné, když si žalobkyně na část díla najala jiné subjekty ([jméno] [anonymizováno], brigádníci – izolace, folie, drenážování), čímž způsobila následnou nemožnost plnění. Žalovaný tedy dílo řádně a včas splnil, odstoupení od smlouvy nebylo důvodné a žalovaný má právo na zaplacenou sjednanou cenu. Soud by měl vycházet z ceny stanovené znalcem. Žalobkyně také dluží žalovanému nedoplatek za dílo ve výši 70 280 Kč dle faktur a 893 Kč za materiál, který byl na stavbu dodán. Tento materiál byl předmětem kupní smlouvy za domluvenou cenu 150 000 Kč (tu žalobkyně akceptovala), to je zachyceno v předávacím protokolu, nelze na něj uplatňovat následné slevy. Žalovaný se proto domáhá vzájemným návrhem zaplacení 71 173 Kč. Tento vzájemný návrh byl zaslán soudu dne 28.8.2007.

3. Okresní soud již ve věci třikrát rozhodoval. Rozsudkem ze dne 27.9.2012 uložil žalovanému zaplatit 141 917 Kč s příslušenstvím, žalobu o zaplacení 68 083 Kč zamítl, vzájemný návrh na zaplacení 71 173 Kč také zamítl. V rozsudku soud uvedl, že účastníci uzavřeli písemnou smlouvu o dílo, která byla dostatečně určitá, protože účastníkům bylo zřejmé, jakého předmětu díla se má smlouva týkat. Žalovaný podle této smlouvy a následné změny projektu dílo prováděl od 8.8.2004 do 18.10.2004, a to výlučně. Nebylo prokázáno, že by žalobkyně uzavřela smlouvu i s jinými dodavateli. Dne 20.10.2004 proběhlo předání stavby, žalobkyně odmítla dílo převzít a vytkla vady, žalovaný vady neuznal a nezapočal s jejich odstraňováním ve stanovené pětidenní lhůtě, žalobkyně proto dne 26.10.2004 od smlouvy odstoupila a žalovanému vzniklo právo na zaplacení prací, které provedl. Cenu dovodil soud dle znaleckého posudku, když cena měla být snížena o 20% z důvodu nedostatečné kvality a dodal lepenku IPA v ceně 4 062 Kč, celkem měla žalobkyně zaplatit 288 083 Kč, zaplaceno bylo 430 000 Kč, žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni 141 917 Kč, do zbytku byla žaloba zamítnuta. Soud také zamítl vzájemný návrh žalovaného jako nedůvodný s ohledem na stanovenou cenu provedených prací.

4. Výrok o zamítnutí žaloby o zaplacení 68 083 Kč nabyl právní moci dne 11.9.2013. Proti ostatním výrokům se žalovaný odvolal a krajský soud rozsudek okresního soudu zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení s tím, že je nepřezkoumatelný. Z rozsudku není zřejmé, jaké mělo dílo vady a zda bylo odstoupení žalobkyně důvodné. Dále okresní soud vzal za výchozí cenu díla sníženou o 20%, což znalec stanovil, pokud by se nebrala v potaz vada izolací a drenáže, zároveň se však soud nevypořádal s tvrzením, že tuto část díla žalovaný neprováděl a vzal za prokázané, že žalovaný byl výlučným dodavatelem díla. Také tento závěr byl nepřezkoumatelný. Podle krajského soudu také zamítnutí vzájemného návrhu postrádalo odůvodnění. Krajský soud okresnímu soudu uložil, aby přesně zjistil, zda vady díla způsobil žalovaný nebo jiný subjekt, zda dílo skutečně mělo vady a jaké. Okresní soud měl posoudit, zda žalobkyně důvodně odstoupila od smlouvy o dílo, podle jakého zákonného ustanovení, zda smlouva nezanikla pro nemožnost plnění, zda byla platně uzavřena. Dále se měl zabývat protinávrhem žalovaného a své rozhodnutí přesvědčivě odůvodnit.

5. Okresní soud pak ve věci znovu rozhodl rozsudkem ze dne 24.3.2016 ve znění opravného usnesení ze dne 29.4.2016, v němž uložil žalovanému zaplatit 127 168 Kč, žalobu na zaplacení 82 832 Kč zamítl, uložil žalobkyni zaplatit 71 173 Kč a zamítl úrok z prodlení ze vzájemného návrhu. Proti tomuto rozsudku se odvolali oba účastníci a krajský soud jej zrušil s tím, že rozsudek je zcela nepřezkoumatelný a odůvodnění je v rozporu s výrokem. Okresnímu soudu uložil znovu ve věci rozhodnout a své rozhodnutí řádně odůvodnit.

6. Následně okresní soud rozhodl rozsudkem ze dne 19.4.2018, kde uložil žalovanému zaplatit 5 297,25 Kč s úrokem z prodlení, žalobu co do 136 637,75 Kč zamítl, vzájemný návrh ve výši 71 173 Kč zamítl. V odůvodnění soud uvedl, že považuje smlouvu o dílo za platně uzavřenou, protože mezi účastníky nebyl spor o tom, jaký je předmět díla a oba účastníci se podle smlouvy chovali. Práce konané nad rámec uzavřené smlouvy soud posoudil jako vícepráce. Soud neuznal námitku žalovaného, že pro žalobkyni pracoval i [jméno] [příjmení], neboť smlouva byla uzavřena pouze mezi účastníky a také pouze žalovaný fakturoval cenu za dílo. Znalec také oceňoval pouze dílo žalovaného. Dále soud uzavřel, že žalobkyně odstoupila od smlouvy před dokončením díla. Dílo mělo vady, žalovanému byla stanovena lhůta k nápravě, kterou žalovaný nevyužil a vady odmítl. Účastníci se měli vypořádat podle zásad bezdůvodného obohacení. Znalec ohodnotil dílo na 275 220 Kč, odečetl některé vady a soud dospěl k názoru, že mělo být žalovanému zaplaceno 273 827,75 Kč. Dále měla žalovaná zaplatit podle kupní smlouvy za dodaný materiál na stavbu 150 893 Kč, celkem tedy 424 720,75 Kč, zaplatila 430 000 Kč, zbytek tedy má žalovaný vrátit. Vzájemný návrh soud zamítl, když žalobkyně zaplatila za materiál a práce víc, než měla zaplatit dle znaleckého posudku.

7. Proti rozsudku podali odvolání oba účastníci a krajský soud opět rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Ve svém usnesení uvedl, že hodnocení uzavřené smlouvy o dílo, provedené okresním soudem není zcela přiléhavé, podle názoru krajského soudu nebylo postupováno dle původně uzavřené smlouvy o dílo, ale byly postupnými ústními dohodami uzavřeny nové smlouvy o dílo v rozsahu uvedeném ve stavebním deníku. Cena díla sjednána nebyla, proto je třeba věc posoudit dle ust. § 634 odst.1 obč. zák, tedy určit cenu, za jakou by v daném místě a čase mohla žalobkyně dílo získat. Krajský soud se také neztotožnil s názorem, že bylo od smlouvy platně odstoupeno (písemné odstoupení se vztahovalo k písemné smlouvě, která prováděna nebyla a vytýkalo nekonkrétní vady), dospěl k závěru, že dílo bylo ukončeno dohodou. Ohledně materiálu zanechaného na stavbě krajský soud uvedl, že žalovaný neprokázal, že byla uzavřena kupní smlouva, ani to, o jaký přesně materiál se jednalo. Pokud toto neprokáže, je třeba postupovat dle zásad o bezdůvodném obohacení a stanovit cenu materiálu znalcem. Ohledně protinávrhu žalovaného krajský soud uvedl, že pokud by bylo zjištěno, že je třeba se jím věcně zabývat, je třeba učinit zjištění, kdy byl protinávrh soudu doručen, neboť proti němu byla podána námitka promlčení. Podací lístek, který žalovaný soudu předložil, neprokazuje doručení konkrétního podání. Krajský soud tedy okresnímu soudu uložil, aby pomocí znaleckého posudku zjistil, jaká byla přiměřená cena díla, když vezme v úvahu prokázané vady díla. Žalovaný pak musí prokázat, že žalobkyni prodal materiál za 150 893 Kč a následně je třeba se zabývat protinávrhem žalovaného.

8. Okresní soud poučil účastníky v intencích usnesení krajského soudu o tom, co mají pro úspěch ve věci tvrdit a prokazovat. Účastníci setrvali na svých tvrzeních a odkázali na důkazy, které již byly provedeny. Žádný z účastníků netvrdil nové skutečnosti a nenavrhl provedení nových důkazů (kromě opakovaného výslechu stavebního dozoru, který soud neprovedl z důvodu značného časového odstupu od provádění díla – ke dni projednávání činila tato doba již 15 let a nelze předpokládat, že by jakýkoliv svědek uvedl podrobnější vyjádření, než které již je součástí spisu). Žalovaný k doručení protinávrhu uvedl, že prokázal jeho podání na poštu a nesetkal se nikdy s povinností prokazovat, co bylo na poštu podáno. Pokud tento návrh nebyl doručen, nelze to vykládat k tíži žalovaného.

9. Soud při svém nynějším rozhodování vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Účastníci uzavřeli smlouvu o dílo, v níž se žalovaný zavázal provést pro žalobkyni dílo dle projektové dokumentace, která je nedílnou součástí této smlouvy, výstavbu základové desky včetně kanalizačního potrubí a prostupů pro přípojky inženýrských sítí. Závazkem zhotovitele není zajištění a vyhotovení projektové dokumentace a neručí za vady této dokumentace. Dílem se rozumí zemní práce v rozsahu dle PD a výkazu výměr, základy v rozsahu dle PD a výkazu výměr a rozvod potrubí v rozsahu dle PD. Vše ostatní jsou vícepráce, které budou oceněny dle ceníku [příjmení] v době realizace. Zhotovitel nese zodpovědnost za práce provedené třetí osobou. Dílo mělo být provedeno v termínu 9.8.2004 – 9.9.2004, cena díla včetně DPH byla 210 000 Kč O díle měl být veden stavební deník, dílo mělo být předáno se zápisem, dílo se považuje za ukončené tehdy, jestliže nemá vady ani nedodělky. Vady, které má dílo při předání je možné uplatnit písemně do jeho předání, objednatel má právo na opravu, slevu, zajištění opravy třetí osobou; zásadně však má být vada opravena do 14 dnů, kdy klimatické podmínky opravu umožní. Objednatel může od smlouvy odstoupit v případě, že je zhotovitel v prodlení se zhotovením déle než 15 dnů. Změny a doplňky smlouvy lze provádět jen způsobem ve smlouvě uvedeným. (zjištěno ze smlouvy ze dne 29.7.2004). Dále účastníci měnili rozsah a způsob provádění díla ústními dohodami, cena takto upraveného díla sjednána nebyla (zjištěno z výslechu účastníků a jejich shodného tvrzení).

10. Žalobkyně zaplatila žalovanému celkem 430 000 Kč od 8.8.2004 do 30.9.2004, poslední platba dne 30.9.2004 byla 150 000 Kč (zjištěno z potvrzení a shodného tvrzení účastníků).

11. Dne 12.10.2004 zaslala žalobkyně žalovanému přípis, v němž reklamovala špatné provedení izolace a také žádá, aby bylo dílo předáno, neboť se tak již mělo stát, i když byly prováděny vícepráce (zjištěno z přípisu). Dne 20.10.2004 v kanceláři zástupce žalobkyně proběhlo jednání, kde žalobkyně namítala vady díla – celkově jsou práce provedeny pod přijatelnou úrovní kvality, je chybně provedena vnější izolace včetně drenáže, stropní panely jsou nedostatečně uloženy na podpěry (50 mm), výztuž věnců není provedena dle obvyklých pravidel, vnější svislá izolace je nedokončená, není proveden základ pro vstup do domu, nebylo řádně účtováno, nebyl předán řádný soupis prací a nebyly předány atesty k použitým materiálům. Podle žalobkyně byly vícepráce způsobeny neodborným postupem zhotovitele a žádala nápravu do pěti kalendářních dnů. Žalovaný považoval práce za provedené v přiměřené kvalitě, cena byla účtována v obvyklé výši (zjištěno ze zápisu ze dne 20.10.2004 a zápisu ve stavebním deníku). Dne 22.10.2004 předal žalovaný zástupci žalobkyně atesty a přepracovanou fakturu s doplatkem, dále pan [jméno] [příjmení] předal fakturu a položkový rozpočet. Žalovaný neuznal vady díla a požadoval nezávislý posudek a zastavení stavby. (zjištěno ze zápisu ze dne 22.10.2004). Dne 26.10.2004 zaslala žalobkyně žalovanému odstoupení od smlouvy s tím, že nebyly odstraněny vady a nedodělky ve lhůtě, která byla stanovena a žalobkyně proto od smlouvy odstupuje (zjištěno z odstoupení od smlouvy a podacího lístku).

12. K průběhu provádění díla soud zjistil, že byl veden stavební deník. Započato s dílem bylo 9.8.2004, dne 10.8.2004 bylo dle stavebního deníku odkopáno 1,2 m zeminy a bylo zjištěno, že podezdívky se hroutí, byl přizván statik a stavební dozor, kteří navrhli nový postup – přizdění základu vedle stávajícího. Dne 11.8 došlo k betonování základu v chodbě (5m3 betonu, doprava mixem). 11.8 zapsal statik, že stávající způsob podbetonování základů nevyhovuje a je třeba jej provést z betonových tvárnic přisazených vedle zdiva. 18.8 bylo bagrováno, po odkrytí zeminy došlo k dalšímu sesutí, zemina je podmáčená a nesoudržná. 19.8 byla ujíždějící část stěny podepřena na pokyn st. dozoru. Od 19.8 do 2.9. probíhalo betonování. 2.9. stavební dozor zapsal, že je třeba přistoupit ke změnám projektu z důvodu nestabilního terénu a narušení stěny výkopem. Měl se zvětšit sklep místo základů. 3.9. – 10.9 se betonovalo. 13.9 zapsal stavební dozor, že žádá o průběžné vyčíslování provedených prací a uvádí, jak by mělo být postupováno ohledně izolace. 13.9 – 16.9 se betonovalo, následně byly usazovány armovací sítě, navážen štěrk. Dne 20.9 pokládány drenážní trubky – brigádníci žalobkyně. 21.9 zdění nosné zdi. Dne 6.10 zapsal stavební dozor, že práce byla přerušena na 14 dní, je však třeba stavbu urychlit a do zimy zakrýt, vnější izolace je provedena špatně. Téhož dne byla prováděna vnitřní izolace, v dalších dnech rovněž a také přizdívání plnými cihlami, byly naváženy stropní panely, 11.10 rozměření a 12.10 pokládka traverz, vyrovnání obvodového zdiva, přizdívání, vložení stropních panelů, byl u toho jeřáb. Po konzultaci s odborníkem byla zvolena jiná metoda drenáže a vnější izolace, vnější izolace byla odstraněna, byl navážen štěrk. 14.10 bylo dokončeno bednění pro věnec, položeny ocelové výztuže, průraz sklepního panelu. 15.10 proběhla betonáž ztužujících věnců, dokončen výkop pro vodoměr. 18.10 bylo odstraněno bednění. Po datu 6.10.2004 již zápisy ve stavebním deníku podepisoval [anonymizováno] (zjištěno ze stavebního deníku).

13. Stavební dozor, Ing. [jméno] [jméno] uvedl, že prováděl odborný dozor pro žalobkyni, svá zjištění uváděl buď do stavebního deníku, nebo ústně. Bylo chybně účtováno, na což několikrát upozorňoval a také byla chybně provedena izolace a drenáž neměla dostatek spádu. Při stavbě je běžné, že se provádějí vícepráce, se kterými projekt nepočítá. Žalobkyně se pak rozhodla pro změnu projektu, nechala vypracovat novou dokumentaci, která řešila nedostatky původní projektové dokumentace, z toho důvodu vznikly vícepráce, vznikly i kvůli vadně provedené izolaci. Dům byl na svahu, který vykazuje pohyb, objevily se trhliny. Na stavbě pracovali jeden až dva pracovníci. Svědek psal zápis o závadách, který byl součástí jednání dne 20.10.2004. Odkop u stěny se měl provádět postupně, tak se také prováděl. On sám navrhl podbetonování základů, to se pak ukázalo být trochu na škodu. Neví už, které práce kdo prováděl, jestli byly změny i proti druhé projektové dokumentaci. Docházelo k odbagrování zeminy, neví, jestli se odvezla, byla deponována na pozemku. Pokud dal žalovanému nějaké doporučení, ten jej respektoval, byť nekvalitně.

14. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že pracoval se žalovaným a pro něj jako živnostník, se žalobkyní smlouvu uzavřenou neměl. Podílel se na veškerých pracích. K faktuře, kterou předal dne 22.10. 2004 uvedl, že se jednalo o práce, které už byly provedené a žalobkyně v té době nechtěla spolupracovat se žalovaným, ale se svědkem. Izolace a drenáže prováděli brigádníci žalobkyně. Vnější izolace prováděli jím najatí živnostníci.

15. Ing. [jméno] [příjmení] uvedl, že vypracoval základní dokumentaci pro stavební řízení, ta se v průběhu stavby upřesňovala i s ohledem na konkrétní požadavky stavebního dozoru a žalobkyně a dělaly se změny ohledně podsklepení, doneslo se mu, že důvodem změn měla být i nekvalita prováděných prací. Docházelo k určitým nepřesnostem, byly různé názory na izolaci. Postupné podbetonování základů je běžný postup a byl navržen i v tomto případě. Jestli je v zápise ve stavebním deníku uvedeno, že se od toho upustilo, tak je to pravda, statik a stavební dozor navrhli, aby se provedl samostatný základ a na něm vyzdila zeď, z toho důvodu mohlo dojít i ke změně v projektové dokumentaci.

16. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že na stavbě pracoval jako živnostník pro žalovaného, prováděl odkopy, odvoz zeminy. Odkopávalo se u jedné zdi asi natřikrát, odvážely se desítky aut zeminy a sutě, vozilo se to na jinou stavbu vzdálenou asi 10 km.

17. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že jako stavbyvedoucí firmy [právnická osoba] pokračoval na stavbě domu žalobkyně, nevšiml si větších problémů s kvalitou práce předchozího stavitele, jen hydroizolace nebyly provedeny standardně a také přizdívka, která se dělala zevnitř.

18. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi uvedla, že jednala ohledně smlouvy o dílo jen se žalovaným, předala mu projekt a slepý rozpočet. Na počátku žalovaný odkryl jednu zeď po celé délce, prasklo to a musela se měnit projektová dokumentace a také způsob zajištění základů. Práce, které prováděl žalovaný, jsou uvedeny ve stavebním deníku. Ona byla nespokojená se způsobem provádění prací žalovaným, na stavbě pracoval jeden až dva lidi, blížila se zima a dům byl otevřený, protahovaly se termíny. Žalovaný nekomunikoval, jen ohledně peněz. Byla nucena ukončit práce, prováděné žalovaným a pozvala si znalce, aby zhodnotil kvalitu prací a vyzvala žalovaného, aby vady a nedodělky odstranil. K tomu nedošlo. Pak odstoupila od smlouvy. Ona stavbu neřídila, dávala žalovanému peníze a on stavbu řídil. Se [anonymizováno] smlouvu neměla, neví, proč jí dával fakturu. Drenáž a vnější izolace prováděli jí najatí brigádníci, práci jim dával [anonymizováno].

19. Žalovaný ve svém účastnickém výslechu uvedl, že již na počátku prací upozorňoval na to, že to ujíždí a nebude možné provést dílo tak, jak je uvedeno ve smlouvě. Pak se s [jméno] a [příjmení] dohodli na jiném způsobu a to prováděl. To co bylo dohodnuto ve smlouvě, skutečně prováděl, další práce byly ještě dohodnuty a pak byly přerušeny. Měl k dispozici původní projektovou dokumentaci, tu novou ne, ta se dělala až podle skutečného stavu. Ohledně nově sjednaných prací nebyl stanoven termín. Předpokládal, že není třeba měnit smlouvu o dílo, že budou stačit zápisy ve stavebním deníku. Posledních 150 000 Kč bylo na materiál, který pak na stavbě zůstal, proti tomu neměla žalobkyně námitky. Žalobkyně chodila na stavbu často, fotila si to. Neměla námitky proti pokračování prací ani proti účtování. Strop prováděl [anonymizováno], [příjmení] způsob provedení stropu schválil. Izolace neprováděl ani neúčtoval, to si účtoval [anonymizováno].

20. Dne 17.10.2004 předal žalovaný žalobkyni materiál, který byl dodán dle zálohové faktury. Za materiál žalovaný vyúčtoval nejprve zálohu 150 000 Kč, následně konečnou fakturou 150 893 Kč. Jednalo se o stropní panely Heluz, podklady, cihly, palety, překlady, nosníky a dále dopravu a skládání (zjištěno z faktury [číslo] předávacího protokolu). Dne 21.10.2004 vyúčtoval žalovaný doplatek na dílo 41 801,50 Kč (zjištěno z faktury [číslo]).

21. Dne 25.10.2004 Ing. [jméno] [příjmení] potvrdil, že stropní panely budou uloženy na obvodovou zeď minimálně 5 cm a staženy věncem. Věnec bude vyztužen dle dovolujících možností. Navržené řešení zajišťuje dostatečnou stabilitu objektu.

22. Žalovaný odebíral beton dovážený mixem a materiál od různých dodavatelů (zjištěno z faktur dodavatelů).

23. Na fotodokumentaci je patrné, že byl vyhlouben odkop vedle celé jedné zdi domu, přímo odhalená zeď byla však pouze částečně.

24. Městský úřad Česká Třebová vedl stavební řízení s názvem Přístavba a stavební úpravy; plynovodní přípojka [obec], [část obce], [adresa]. Stavba měla být prováděna podle projektové dokumentace [titul] [jméno] [příjmení], a to svépomocí, stavební dozor byl Ing. [jméno] [příjmení] (zjištěno ze spisu stavebního úřadu).

25. Ve věci bylo k důkazu provedeno odborné posouzení Ing. [jméno] [příjmení], který pak své závěry doplnil při výslechu. Ing. [anonymizováno] ve vyjádření ze dne 25.10.2004 uvedl, že byly zjištěny vady a nedostatky – podzemní podlaží je vícepráce a není k němu projektová dokumentace, obvodové zdivo má nízký tepelný odpor, izolační vyzdívka je provedena zevnitř, výztuž věnce je chybně provedena, uložení stropních panelů je jen 50 mm, podle typového podkladu by to však mělo být minimálně 125 mm, není statický výpočet pro osazování stropních nosníků, vodorovná i svislá izolace je chybně provedena, nejsou k dispozici žádné doklady o kvalitě použitých materiálů. Ve svém výslechu pak potvrdil, že popsané nedostatky a vady na díle v okamžiku posouzení existovaly. Základním problémem byly nekvalitně provedené konstrukce stropů, překladů, izolací. Materiál zanechaný na stavbě – tvárnice Porotherm neoceňoval, neboť by to bylo pro žalobkyni nevýhodné, aby nakoupila materiál, který by pak jiná stavební firma použila, a to z důvodu rozdílného DPH.

26. Dále byl zpracován znalecký posudek s několika doplňky a znalec [celé jméno znalce] byl ve věci třikrát slyšen. Ve svém posudku uvedl, že vycházel z prací, uvedených v položkovém rozpočtu A a B, které prováděl žalovaný. Podle písemné smlouvy o dílo byla provedena část zemních prací a položení kanalizačního potrubí. Základy jsou v jiném rozsahu, než je projektová dokumentace, rozvod potrubí rovněž. Prostupy pro přípojky inženýrských sítí nebyly provedeny, a nebyly provedeny ani zemní práce, základová deska a rozvody potrubí v garáži. Také nebyly provedeny zemní práce a základová deska v zádveří. Nebyla dodržena technologie při podbetonování základů a došlo k porušení statiky celého domu a popraskání obvodového zdiva. Podle fotodokumentace nedodržel žalovaný hloubku základů u obvodového zdiva a provedl svislou izolaci zevnitř. Hloubku základů znalec fyzicky nezkoumal. Zdivo z KB bloků je špatně vyzděno, je chybně provedena drenáž a izolace kolem základů. Vady nelze odstranit. Při ocenění díla znalec ocenil stropy dle všeobecné položky, posléze ji upřesnil podle faktury, za co byl materiál Heluz skutečně nakoupen, neoceňoval to dle ceníku Heluz. Dále se znalec vyjadřoval k přesněji ke způsobu výpočtu ceny za odvoz materiálu a nacenění betonu. Původně ocenil beton jako by byl míchán na místě, provedl pak i doplnění posudku a ocenil dodávku mixem. I kdyby pominul vadu věnce a izolací a drenáže, nebylo plnění bezvadné a nebylo možno je jako bezvadné ocenit. Podle závěrů znalce po zohlednění všech doplňků znaleckého posudku byly žalovaným provedeny práce v obvyklé ceně 275 220 Kč bez ohledu na vadu izolací a se započítáním dodávky betonu mixem. Znalec také ocenil materiál zanechaný na stavbě na 85 541 Kč.

27. Po vrácení věci krajským soudem byl zadán a vypracován nový znalecký posudek, v němž znalec [celé jméno znalce] určil obvyklou cenu díla v říjnu 2004 na 280 339 Kč. Ve svém posudku dále uvedl, že bez bouracích prací není možné určit a posoudit délku uložení stropních panelů, hloubku základů, provedení ztužujícího věnce a dalších nedostatků. Na místním šetření pohledově žádné vady a nedostatky zjištěny nebyly, dům byl standardně užíván. Cena materiálu, který nebyl do stavby zabudován a byl zanechán na stavbě je 81 468 Kč (zjištěno ze znaleckého posudku [číslo] [rok]).

28. Žalovaný měl proti posudku námitky, a to nepřesnost výměr a neocenění skutečně provedených prací, namítal, že znalec by měl vycházet z toho, co bylo skutečně dodáno. Znalec pak při svém výslechu uvedl, že vycházel z podkladů ve spise, místní šetření proběhlo a ve skutečnosti bylo dodáno např. více betonu.

29. Znalec pak vypracoval doplnění znaleckého posudku, v němž uvedl, že cena skutečně provedeného díla na místě činí 352 760 Kč (zjištěno ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] č- [číslo]). Proti tomuto znaleckému posudku podal námitky žalovaný s tím, že bylo oceněno vykopání pouze 84 m2 zeminy, když však bylo zjištěno, že vytěženo a odvezeno bylo 135m2 zeminy, skládkováno 148 m2 zeminy. Dále žalovaný namítal, že dodaný materiál byl oceněn bez DPH a je třeba jej o DPH docenit. Také neměl být odečten vyrovnávací potěr na panelech Heluz, když tento byl součástí dodávky panelů.

30. Znalec zohlednil tyto námitky a určil cenu díla na 399 612 Kč, sporných 13m2 zeminy (když oceněno bylo 135m2 zeminy) - vytěžení, odvoz skládkovné – 7 835 Kč Cena stavebního materiálu byla stanovena bez DPH, pokud by měl být materiál investorovi prodán bez zabudování do stavby, činila by DPH 19%, celkem by tedy měl materiál hodnotu 96 947 Kč. V soudním spise však je účtována DPH 5%, s touto daní by činila cena materiálu 85 542 Kč. Potěr byl v opraveném posudku započítán. (zjištěno ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo]).

31. Soud provedl také výslech znalce, kde znalec uvedl, že ani na místě za přítomnosti obou účastníků nebyl nikdo schopen sdělit, kolik čeho bylo provedeno a není tedy možné určit např. to, jak velký výkop byl proveden. Vycházel tedy z výměr předchozího znalce, které byly na místě odsouhlaseny. Stejně tak není schopen nyní určit, kolik bylo odvezeno zeminy. Posudek zpracoval podle skutečných výměr. Cena díla byla určena rozpočtářem v cenách obvyklých ke dni zhotovení díla. I kdyby měl k dispozici fotografie, které žalobkyně poskytla soudu až po vypracování posudku, nevyzněl by jeho posudek jinak. Na místě samém nebyli účastníci schopni blíže a přesně určit, co bylo provedeno, je tedy s podivem, že při jednání soudu by toho schopni byli.

32. K posudku znalce [celé jméno znalce] následně měla ještě výhrady žalobkyně, když uvedla, že znalec dodal tři znalecké posudky, které se liší cenou a vytvářel je podle připomínek žalovaného, skutečné výměry však prokázány nebyly. Fakturace žalovaného byla nedostatečná a chaotická, neprokázal dodání materiálu na stavbu. Nebylo prokázáno ani skutečné množství vyvezené zeminy, kam byla uložena, znalec počítá s velkým množstvím použitého betonu, když podle jeho výpočtu bylo na ztracené bednění použito tolik betonu, kolik činí kubatura bednění. Znalci také nepočítali se skutečností, že se stavba nachází v příkrém svahu.

33. K podání vzájemného návrhu soud zjistil, že ve spise je obsažen podací lístek na čl. 258, z něhož vyplývá podání zásilky na poštovní Úřad v [obec] zástupcem žalovaného, adresátem je Okresní soud v Ústí nad Orlicí. Není zde uvedeno, o jakou zásilku se jedná, jen to, že byla podána dne 28.8.2007.

34. Dále na podatelně bylo zjištěno, že úhrnné dodací listy došlých zásilek z roku 2007 byly v roce 2015 skartovány.

35. Podle ust. § 631 zákona č.40/1964 Sb. občanského zákoníku se smlouvou o dílo zavazuje objednateli ten, komu bylo dílo zadáno (zhotovitel díla), že je za sjednanou cenu provede na své nebezpečí.

36. Podle ust. § 633 odst.1 obč. zák. je zhotovitel povinen dílo provést podle smlouvy, řádně a v dohodnuté době. Je-li pro provedení díla stanovena závazná technická norma, musí provedení odpovídat této normě.

37. Podle ust. § 634 odst.1 obč. zá. není-li výše ceny sjednána smlouvou nebo stanovena zvláštními předpisy, je třeba poskytnout cenu přiměřenou.

38. Podle ust. § 641 odst.1 obč. zák. až do zhotovení díla může objednatel od smlouvy odstoupit; je však povinen zaplatit zhotoviteli částku, která připadá na práce již vykonané, pokud zhotovitel nemůže jejich výsledek použít jinak a nahradit mu účelně vynaložené náklady.

39. Podle odst. 2 téhož ustanovení je objednatel oprávněn odstoupit od smlouvy i tehdy, je-li zřejmé, že dílo nebude včas hotovo nebo nebude provedeno řádně a jestliže zhotovitel neučiní nápravu ani v poskytnuté přiměřené lhůtě.

40. Soud nejprve zkoumal, zda byla mezi účastníky uzavřena platná smlouva o dílo. Účastníci podepsali listinu, v níž je dílo charakterizováno odkazem na projektovou dokumentaci a výkaz výměr a dále je tam uvedeno, že se jedná o zemní práce, základy a potrubí, vše podle výkazu výměr. Žalovaný tvrdil, že projektová dokumentace nebyla součástí smlouvy, ve svém výslechu však uvedl, že původní projektovou dokumentaci měl k dispozici. Dílo, které bylo provedeno, uzavřené písemné smlouvě neodpovídalo, oba účastníci však postupovali ve shodě – žalovaný prováděl dílo a žalobkyně za něj platila, a to i zálohově, neshody o tom, co by mělo být předmětem díla, nebyly ani tvrzeny ani prokázány. Soud tedy v souladu s názorem krajského soudu uzavřel, že účastníci ukončili provádění původně sjednané smlouvy o dílo (k níž se vázala i sjednaná cena ve výši 210 000 Kč) a nadále byly uzavírány postupně nové smlouvy o dílo, když je zřejmé, že práce byly zadávány a prováděny. Z tohoto důvodu tedy žalovaný neměl právo na cenu sjednanou, ale na cenu přiměřenou, tedy takovou, za kterou by daném místě a čase mohla žalobkyně totéž dílo získat. Krajský soud vycházel z toho, že bylo učiněno nesporným, že žalovaný provedl práce, které byly popsány v posudku Ing. [příjmení] a okresní soud nemá důvod se od tohoto posouzení odchýlit.

41. Další spornou otázkou bylo, kolik subjektů provádělo dílo, zda žalobkyně uzavřela smlouvu ještě s někým jiným. Tady soud setrvává na svém dříve prezentovaném právním názoru, že v době, kdy žalovaný dílo prováděl (kromě izolací a drenáže, o nichž bude pojednáno níže) byl zhotovitelem pouze on. I když pro něj pracoval [jméno] [příjmení] a další pracovníci, smluvní stranou byl pouze žalovaný. On sám účtoval a fakturoval provedenou práci a materiál, a proto i on sám byl zodpovědný za provádění díla – za jeho včasnost i kvalitu. Žalovaný také nenamítal, že by znalec oceňoval práce, které on neprovedl (kromě izolací) a nemůže tedy být úspěšná jeho námitka, že [jméno] [příjmení] měl současně rovněž uzavřenou smlouvu o dílo se žalobkyní např. na věnec. Jiří [příjmení] následně pro žalovanou prováděl nějakou práci, za niž mu ona dle jeho faktury zaplatila, to však bylo již mimo rámec posuzovaného díla.

42. Izolace a drenáž prováděli brigádníci žalobkyně, to uvedl žalovaný i [jméno] [příjmení] a je to rovněž zapsáno ve stavebním deníku. Žalobkyně tvrdí, že sice sehnala brigádníky, práci jim však nezadávala, to dělal žalovaný příp. [jméno] [příjmení]. Žalovaný takovou možnost nepřipustil a trval na tom, že on izolace a drenáž neprováděl. Soud se v tomto případě přiklonil k tvrzení žalovaného. Již v okamžiku, kdy byly práce prováděny, byla přítomnost brigádníků nestandardní, o tom svědčí skutečnost, že to žalovaný zvlášť zapsal do stavebního deníku. Pokud by jim zadával práci a vnímal je jako své subdodavatele nebo zaměstnance, neměl by důvod zdůrazňovat, že brigádníky najala žalobkyně, uvedl by pouze jejich jména s tím, že prováděli drenáž. Pokud žalovaný drenáž a izolaci neprováděl, neměl za to dostat zaplaceno a nemělo mu být přičítáno k tíži, že je tato část díla provedena nekvalitně, což bude dále zhodnoceno při výpočtu ceny za provedené dílo.

43. V předchozím rozsudku se soud zabýval tím, zda mělo dílo vady, zda měla žalobkyně důvod odstoupit od smlouvy a podle jakého ustanovení. Krajský soud však vycházel z toho, že během trvání smluvního vztahu žalobkyně žalovanému žádnou listinou nevytýkala prodlení se zhotovením díla a popis vad, který je uveden v listině ze dne 20.10.2004 obsahuje částečně vytčení vad na částech díla, které žalovaný neprováděl (izolace, drenáže, vstup do domu – ten žalovaný neprováděl a ani provádět neměl), částečně obsahuje obecné a nekonkrétní formulace (celkově nepřijatelná úroveň kvality, neprovedení výztuže věnců dle obvyklých pravidel). Nesprávné uložení stropních panelů pak nebylo prokázáno. Z toho krajský soud dovodil, že k ukončení smlouvy došlo dohodou, když nelze jednoznačně uzavřít, že žalobkyně od smlouvy platně odstoupila dle ust. § 642 odst.2 obč. zák. Okresní soud tedy nadále vychází z tohoto právního názoru a má za to, že smlouva o dílo (uzavřená ústně a během díla postupně měněná) byla ukončena ústní dohodou.

44. Jak již také uvedl krajský soud, nemá způsob ukončení smlouvy zásadní vliv na finanční vypořádání účastníků, neboť při odstoupení i při nesjednání ceny za dílo náleží žalovanému cena přiměřená.

45. Žalobkyně byla povinna nahradit žalovanému to, oč se jeho dílem obohatila – cenu přiměřenou, bylo tedy nutné zjistit, jakou hodnotu mělo dílo, zhotovené žalovaným, a to v kvalitě i rozsahu, v níž skutečně provedeno bylo.

46. Ve věci bylo zpracováno mnoho znaleckých posudků, přičemž k posudkům zpracovaným Ing. [příjmení] se soud vyjadřoval v předchozím rozsudku a v tomto rozhodnutí z nich při stanovení ceny díla nevycházel.

47. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] zpracoval posudek i s dodatky, když se postupně vyjadřoval k námitkám žalovaného, které uznal jako relevantní, co se týká rozsahu prací, vycházel z toho, co mu účastníci na místě samém řekli a také z toho, co zjistil předchozí znalec.

48. Žalobkyně v samém závěru řízení zpochybnila znalecký posudek znalce [příjmení] [celé jméno znalce], zejména jeho zjištění na místě, znalec k tomu uvedl, že vycházel z toho, co bylo účastníky na místě odsouhlaseno. Soud již neprováděl upřesnění znaleckého posudku ani místní šetření, neboť takové dokazování již nemůže přinést nová zjištění. Od provedení díla k datu vydání tohoto rozsudku uplynulo 17,5 roku a jakákoliv další zjištění o díle jsou zatížena stále větší nepřesností, soud tedy nepovažuje za přínosné, aby byl posudek znovu zkoumán nebo přepracováván. Účastníci měli možnost mnohokrát sdělit dvěma různým znalcům, co bylo provedeno a tito znalci to mnohokrát posoudili. V posledním znaleckém posudku bylo ohodnoceno dílo tak, jak bylo skutečně provedeno, resp. jak mohl znalec na místě zjistit, že bylo provedeno, v cenách ke dni zhotovení. K námitkám žalobkyně o množství betonu, ztraceném bednění apod. se znalec vyjádřil, svá zjištění soudu vysvětlil a přesvědčivě svůj závěr odůvodnil. Soud proto vycházel ze znaleckého posudku R. [celé jméno znalce], který určil cenu díla na 399 612 Kč, spornou vytěženou zeminu na 7 835 Kč.

49. Ohledně materiálu zanechaného na stavbě soud zjistil, že jeho obvyklá cena byla 85 542 Kč s 5% DPH a 96 647 Kč s 19% DPH. Tento materiál byl na stavbě zanechán žalovaným předtím, než jím byla stavba opuštěna, což vyplývá z předávacího protokolu ze dne 17.10.2004, kde je uvedeno, že na stavbě je 18 palet cihel Porotherm, stropní panely Heluz, nosníky a překlady. Žalobkyně nikdy nezpochybnila, že tam materiál zůstal nezabudován, namítala pouze s odkazem na Ing. [anonymizováno], že je pro ni nevýhodné, aby využila materiál, který jí byl dodán žalovaným, neuvedla však, že by jej nevyužila, nebo že na stavbě nebyl. Ze stavebního deníku vyplývá, že po 6.10.2004 již žalovaný neprováděl zápisy, nemohl tedy ani zabudovat další materiál, jehož existenci žalobkyně zápisem ze dne 17.10.2004 potvrdila. Soud má tedy za to, že materiál na stavbě existoval. K dohodě o jeho ceně nebylo zjištěno nic dalšího, než co bylo tvrzeno a prokazováno v předchozím řízení, žalovaný odkázal na již provedené důkazy a navrhl opětovný výslech stavebního dozoru. Opětovný výslech soud neprovedl, neboť s ohledem na časový odstup již nelze předpokládat, že by si svědek vybavil jakékoli podrobnosti o stavbě a dohodách o ceně. Již při svém prvním výslechu si svědek nevzpomínal ani na to, kdo jaké práce přesně prováděl a zda byla odvezena zemina, nelze tedy nyní předpokládat, že by uvedl k věci cokoliv nového. Na stavbě tedy zůstal materiál, nebylo prokázáno, že byla sjednána jeho cena a že byl žalobkyni prodán kupní smlouvou, žalobkyně se tedy jeho ponecháním bezdůvodně obohatila, a to o hodnotu 85 542 Kč, když soud uvažuje s DPH ve výši 5%, která byla jinak žalobkyni žalovaným účtována.

50. Celkem měla tedy žalobkyně žalovanému zaplatit minimálně 485 154 Kč (399 612 Kč za dílo, 85 542 Kč za materiál) bez sporné vytěžené zeminy a se započítám DPH na dodaný materiál ve výši 5%, maximálně 504 094 Kč (s DPH 19% za materiál a započítáním sporné zeminy) a zaplatila 430 000 Kč.

51. Žalováno bylo 210 000 Kč, 68 083 Kč již bylo pravomocně zamítnuto, zbývalo tedy rozhodnout o 141 917 Kč, v této části soud žalobu zamítl, neboť obvyklá cena díla a částka za dodaný materiál byla vyšší, než kolik žalobkyně zaplatila. Žalovaný se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně neobohatil.

52. Vzájemný návrh žalovaného byl celý zamítnut, protože je promlčený a žalobkyně jeho promlčení namítla. Žalovaný se ve svém vzájemném návrhu domáhá doplacení ceny díla, která byla vyúčtována fakturou ze dne 27.9.2004, splatnost dne 7.10.2004 a ze dne 21.10.2004, splatnost dne 29.10.2004. Jednalo se o nedoplatky těchto faktur oproti zálohám. Tento vzájemný návrh je zažurnalizován ve spise na čl. 257, žalovaný se o něm zmiňuje v protokole o jednání ze dne 13.7.2011. Soudkyně v protokole dále uvedla, že návrh dosud ve spisu obsažen není, žalovaný poukázal na to, že jej soudu zaslal dne 28.8.2007 poštou, podací číslo [anonymizováno] z poštovního úřadu [obec]. Na č. 258 je obsažena kopie podacího lístku na němž je pouze uvedeno, že zástupce žalovaného podal zásilku k Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí dne 28.8.

7. Soudu se šetřením nepodařilo zjistit, zda mu byla doručena tato podaná zásilka, ani co bylo jejím obsahem, neboť kniha došlé pošty z roku 2007 byla v roce 2015 skartována. Podle ust. § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Žalovaný se mohl tedy svého práva domáhat poprvé den po splatnosti faktur (8.10.2004 a 30.10.2004), právo se promlčelo dne 8.10.2007 a 30.10.2007. Návrh je prokazatelně obsahem spisu až ode dne 13.7.2011, je tedy podán po uplynutí promlčecí doby a jako takový byl soudem zamítnut.

53. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí č.j. 32 Cdo 3999/2007 uvádí: Pokud u zásilky zaslané soudu účastníkem, u níž bylo zjištěno, že soudu došla, nebyl soudem osvědčen opak, tj. že podání tvrzené účastníkem neobsahovala (tj. že obsahovala jiné podání), je nepřípustné, aby soud požadoval po účastníku, aby doložil, co konkrétně v předmětné zásilce odeslal. Jsou-li pro to dostatečné důvody, je nutné vycházet z presumpce, že obsahem předmětné zásilky je účastníkem tvrzené a předložené podání. V nyní projednávaném případě však nebylo prokázáno, že zásilka soudu skutečně došla, pouze to, že byla odeslána, nelze tedy tento závěr Nejvyššího soudu aplikovat. Kromě toho se zmíněné rozhodnutí Nejvyššího soudu zabývá procesní lhůtou (podání vyjádření k žalobě), nikoliv lhůtou hmotněprávní, jakou je promlčecí lhůta.

54. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst.2 o.s.ř. a přiznal jejich částečnou náhradu žalovanému, který byl úspěšný v 74,7% a má proto právo na náhradu 49,4% nákladů řízení. Náklady žalovaného jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 2 850 Kč ze vzájemného návrhu a 10 650 Kč z odvolání a dále náklady na právní zastoupení. Odměna zástupci byla stanovena dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu účinného vždy ke dni úkonu právní služby. Za převzetí věci, odpor, jednání 12.1.2006, 6.4.2006 a 3.5.2006 (pět úkonů) náleží zástupci dle ust. § 7,8,11 advokátního tarifu za jeden úkon právní služby 5 775 Kč z merita věci 210 000 Kč, celkem 28 875 Kč, za jednání 4.10.2006, 23.10.2008, 17.8.2009, 22.10.2009 a 3.11.2010, tedy 5 úkonů částka 9 140 Kč, celkem 45 700 Kč (meritum stále 210 000 Kč), za vzájemný návrh a jednání 13.7.2011, 16.5.2012, závěrečný návrh z 22.5.2012, jednání 5.9.2012, tedy 5 úkonů ve výši 9 460 Kč za úkon, celkem 47 300 Kč (meritum 281 173 Kč), dále pak z merita 213 090 Kč odvolání z 27.8.2013, odvolací jednání 25.9.2014, jednání 23.10.2015, 18.3.2016 (jehož součástí byl závěrečný návrh), odvolání ze dne 4.5.2016, jednání 4.5.2017, 1.6.2017, jednání 28.3.2018, závěrečný návrh ze dne 17.4.2018, odvolání, vyjádření k odvolání, odvolací jednání dne 31.10.2018, jednání dne 14.2.2019, dvakrát účast u místního šetření, jednání dne 28.11.2019, vyjádření ke znaleckému posudku, jednání 8.4.2021, tj. 18 úkonů po 9 180 Kč, celkem 165 240 Kč, celkem odměna zástupce 287 115 Kč. Dále zástupci náleží paušální náhrada hotových výdajů zástupce za 33 úkonů ve věci po 300 Kč, celkem 9 900 Kč (§ 13 odst.3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Zástupce se zúčastnil celkem 19 jednání u okresního soudu (trasa 16 km) a dvou jednání odvolacího soudu, za což mu náleží cestovné. Do 9.8.2011 soud přiznal cestovné osobním automobilem Škoda Fabia se spotřebou 6,6 l benzínu na 100 km. Za čtyři jednání v roce 2006 (64 km) při ceně paliva 30,40 Kč za jeden litr a základní sazbě 3,80 Kč za jeden kilometr 372 Kč dle vyhlášky 496/2005 Sb., za jedno jednání v roce 2008 za 16 km při ceně paliva 30,90 Kč za jeden litr a základní sazbě 4,10 Kč za jeden kilometr 98 Kč podle vyhlášky č. 357/2007 Sb., za dvě jednání v roce 2009 (32km) při ceně 26,80 Kč za litr paliva a základní sazbě 3,90 Kč za jeden kilometr 181 Kč podle vyhlášky č. 451/2008 Sb., za jedno jednání v roce 2010 (16 km) při ceně paliva 28,70 Kč za jeden litr a základní sazbě 3,90 Kč za jeden kilometr 93 Kč dle vyhlášky č. 462/2009 Sb. a za jedno jednání v roce 2011 (16 km) při ceně paliva 31,60 Kč za jeden litr a základní sazbě 3,70 Kč za jeden kilometr 93 Kč dle vyhlášky č. 337/2010 Sb. Od 10.8.2011 přiznal soud cestovné za osobní automobil Hyundai i30 se spotřebou 6,3 l benzínu na 100 km. Za dvě jednání v roce 2012 při ceně paliva 34,90 Kč za jeden litr a základní sazbě 3,70 Kč za jeden kilometr je cestovné 189 Kč dle vyhlášky č. 429/2011 Sb., za odvolací jednání při trase 136 km, ceně paliva 35,70 Kč za jeden litr a základní náhradě 3,70 Kč za jeden kilometr 809 Kč dle vyhlášky č. 435/2013 Sb., za jednání v roce 2015 při ceně paliva 35,90 Kč za jeden litr a základní sazbě 3,70 Kč za jeden kilometr 95 Kč dle vyhlášky 328/2014 Sb., za dvě jednání v roce 2016 při ceně paliva 29,70 Kč za jeden litr a základní sazbě 3,80 Kč za jeden kilometr 182 Kč podle vyhlášky č. 385/2015 Sb., za dvě jednání v roce 2017 při ceně paliva 29,50 Kč za jeden litr a základní sazbě 3,90 Kč za jeden kilometr 184 Kč podle vyhlášky č. 440/2016 Sb. a za jedno jednání okresního soudu v roce 2018 při ceně paliva 30,50 Kč za jeden litr a základní sazbě 4 Kč za jeden kilometr 95 Kč dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. Dále to bylo jednání u odvolacího soudu v roce 2018 při ceně paliva 30,50 Kč a základní sazbě 4 Kč na jeden kilometr za 130 km celkem 770 Kč, v roce 2019 dvě jednání při základní sazbě 4,10 Kč za jeden kilometr a ceně paliva 33,10 Kč za jeden litr, celkem 198 Kč dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. a jedno jednání v roce 2021 při základní sazbě 4,40 Kč za jeden kilometr, ceně paliva 27,80 Kč za jeden litr, celkem 98 Kč dle vyhlášky 589/2020 Sb., celkem 3 457 Kč a 50 půlhodin ztráty času po 100 Kč (§ 14 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), celkem 5 000 Kč. Dále žalovaný uplatnil ztrátu na výdělku za svou účast u dvou jednání. U odvolacího soudu trvalo jednání od 10.30 hod. do 12.00 hod., v ten den měl žalovaný pracovní dobu od 12.00 hod do 24.00 hod., hodinová mzda 249,56 Kč. Po skončení jednání se mohl dostavit do zaměstnání nejpozději ve 14.00 hod. soud mu tedy přiznal ztrátu za dvě hodiny, celkem 499 Kč. Za jednání u Okresního soudu žalovaný nepředložil vyúčtování, takže mu nebyla náhrada mzdy přiznána. Celkové náklady žalovaného činí 305 971 Kč, z toho 49,4% je 151 150 Kč. Žalovaný požadoval též náhradu 14 050 Kč, což mu mělo být uloženo rozhodnutím soudu, tuto částku však žalovaný na účet Okresního soudu neuhradil, když rozhodnutí o povinnosti k její náhradě bylo zrušeno.

55. Dále soud rozhodoval o nákladech státu, které byly vynaloženy na znalecké posudky v celkové výši 44 510,50 Kč. Žalobkyně byla úspěšná ve 25,3% a žalovaný byl úspěšný v 74,7% žalovaných částek (celková výše merita 281 173 Kč, žalovaný úspěšný v 210 000 Kč, žalobkyně v 71 173 Kč). Žalobkyně je proto povinna nahradit státu 74,7% nákladů – 33 249,50 Kč a žalovaný je povinen nahradit 25,3% nákladů, tedy 11 261 Kč.