14 C 144/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Kučerovou, Ph.D. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec a číslo - část obce zastoupený: anonymizováno jméno příjmení , ulice a číslo , PSČ , obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , obec O zaplacení 11 639 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 11 639 Kč s úrokem z prodlení z částky 9 990 Kč od 16.12.2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci 4 737 Kč na nákladech řízení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení 11 639 Kč s tím, že žalobce se žalovaným uzavřeli smlouvu pomocí prostředků komunikace na dálku, podepsána byla prostřednictvím zaslaného SMS kódu. Žalobce poskytuje svým klientům možnost nákupu zboží ve vybraných e-shopech a zaplacení až po vyzkoušení zboží. Žalobce se zavazuje e-shopům uhradit cenu zboží za zákazníka a ten, pokud od smlouvy do 14ti dnů neodstoupí, hradí cenu žalobci. Žalovanému byla zřízena služba Twisto účet s limitem odložených plateb až 30 000 Kč. Žalovaný využil nákup za 9 990 Kč, celkem dluží 11 639 Kč včetně poplatku za prodloužení splatnosti v případě, že si zboží po 14 dnech ponechá. Dlužné poplatky jsou stanoveny podle počtu dnů po splatnosti vyúčtování od 150 Kč do 650 Kč Celkem činí dlužné poplatky částku 1 649 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. V žalobě byla žalovaný označen stejně jako ve smlouvě jako [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa žalovaného]. Taková osoba však neexistuje, byť byl takto označen i v žalobách jiných žalobců, což je soudu známo z předešlé činnosti, a to včetně fotografie občanského průkazu. Občanský průkaz, který takto označený žalovaný používá, však byl vydán [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa žalovaného]. Je zřejmé, že žalovaný uvedl nesprávné označení svého bydliště a data narození, soudem však byl ztotožněn podle zprávy [stát. instituce] a o vydaném občanském průkazu.

3. Soud jednal bez přítomnosti žalovaného, který se na doručené předvolání nedostavil, o odročení nepožádal, svou neúčast neomluvil (ust. § 101 odst.3 o.s.ř.).

4. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Žalobce a žalovaný uzavřeli dne 5.11.2019 smlouvu, podle které byl žalovanému zřízen Twisto účet a žalovaný měl možnost realizovat platby prostřednictvím tohoto účtu a byl povinen řádně hradit vyúčtování plateb a nákupů, a to alespoň 10% všech dosud neuhrazených čerpání. (zjištěno ze smlouvy ze dne 5.11.2019). Twisto účet je veden tak, že klientovi je vystaveno měsíční vyúčtování a je na něm, kolik (nejméně však 10%) z tohoto vyúčtování uhradí, zbylá částka je odložena a zatížena poplatkem za odložení ve výši dle odložené částky a ceníku. Pokud není uhrazeno alespoň 10% částky, pak je klientovi účtována náhrada účelně vynaložených nákladů od 150 Kč (5 dnů po splatnosti) až do 650 Kč + 10% z celkového vyúčtování (30 a více dnů po splatnosti) (zjištěno z obchodních podmínek). Žalovaný si objednal na e-shopu [příjmení] [příjmení] [jméno] za 9 990 Kč, tento e-shop má se žalobcem smlouvu o poskytování služby Twisto (zjištěno ze smlouvy o poskytování služby Twisto a objednávky z 11.11.2019). Žalovanému bylo vystaveno vyúčtování, v němž je účtována cena zboží 9 990 Kč, která měla být uhrazena k 15.12.2019, čtyřikrát poplatek za prodlení 100 Kč, jednou 150 Kč a jednou 1 099 Kč, ten je k 14.1.2020 (zjištěno z vyúčtování). Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka (zjištěno z upomínky a podacího archu).

5. Pro právní hodnocení věci je nutné s ohledem na datum uzavření smlouvy použít zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. z.) a s přihlédnutím k tomu, že se ve své podstatě jednalo o spotřebitelský úvěr, také zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném k datu uzavření smlouvy, když s ohledem na povahu žalovaného jako klienta žalobce lze dospět k závěru, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, kde na straně věřitele vystupuje společnost, jejíž činnost spočívá v poskytnutí úvěru – nazvaného odložená platba, a na straně druhé dlužník fyzická osoba. Pro posouzení platnosti ujednání takové smlouvy je nutné použít ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem podle § 1810 a násl. obč. z.

6. Podle ust. § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 1813 obč. z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinnosti stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

8. Podle § 1815 obč. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

9. V ustanovení § 1813 a následujících je provedena směrnice rady č. 93/13 EHS ze dne 15. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranných formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti.

10. Z § 1813 vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 občanského zákoníku), zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tzv. taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele.

11. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry) je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13 EHS (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno.

12. Podle ust. § 86 odst.1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle ust. § 95 odst.1 ZSÚ před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení, musí být spotřebiteli poskytnuty informace o a) druhu spotřebitelského úvěru, b) kontaktních údajích poskytovatele, popřípadě zprostředkovatele, zejména poštovní adrese pro doručování, telefonním čísle, popřípadě adrese pro doručování elektronické pošty, c) celkové výši spotřebitelského úvěru a podmínkách jeho čerpání, d) době trvání spotřebitelského úvěru, e) zboží nebo službě a o jejich ceně, která by byla placena bez využití spotřebitelského úvěru, v případě spotřebitelského úvěru ve formě odložené platby za zboží nebo službu a smlouvy o vázaném spotřebitelském úvěru, f) zápůjční úrokové sazbě, podmínkách upravujících použití této sazby a popřípadě o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu zápůjční úrokové sazby; uplatňují-li se za různých okolností různé úrokové sazby, uvádějí se výše uvedené informace o všech zápůjčních úrokových sazbách, g) celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, a roční procentní sazbě nákladů na spotřebitelský úvěr, která musí být dále vysvětlena prostřednictvím reprezentativního příkladu s uvedením veškerých předpokladů použitých pro její výpočet, u které je poskytovatel povinen zohlednit požadavky na spotřebitelský úvěr, které mu spotřebitel sdělil; stanoví-li smlouva o spotřebitelském úvěru různé způsoby čerpání s různými poplatky nebo zápůjčními úrokovými sazbami a použije-li poskytovatel předpoklad uvedený v části 2 bodě 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, uvede, že jiné mechanismy čerpání uplatňované na tento typ spotřebitelského úvěru mohou vést k vyšším ročním procentním sazbám nákladů na spotřebitelský úvěr, h) výši, počtu a četnosti plateb, jež má spotřebitel provést, popřípadě o způsobu přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými zápůjčními úrokovými sazbami pro účely splácení, i) platbách za vedení jednoho nebo více účtů zaznamenávajících platební transakce a čerpání, ledaže je otevření účtu nepovinné, dále o platbách za používání platebních prostředků pro platební transakce i čerpání a o veškerých ostatních platbách vyplývajících ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a o podmínkách, za nichž lze tyto platby změnit, j) případné povinnosti spotřebitele hradit notáři náklady spojené s uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, k ) případné povinnosti uzavřít smlouvu o doplňkové službě související se smlouvou o spotřebitelském úvěru, je-li uzavření smlouvy o doplňkové službě povinné pro získání spotřebitelského úvěru nebo pro jeho získání za nabízených podmínek, l) stanovené úrokové sazbě použitelné v případě opožděných plateb nebo smluvní pokutě v případě prodlení spotřebitele a o veškerých dalších důsledcích vyplývajících z prodlení spotřebitele, m) případném požadovaném zajištění, n) právu na odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru, o) právu na předčasné splacení spotřebitelského úvěru, o případném právu poskytovatele na náhradu vzniklých nákladů a o způsobu jejich stanovení, p) právu spotřebitele na okamžité a bezplatné vyrozumění o výsledku vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, je-li žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta na základě vyhledávání v databázi a o údajích o použité databázi, q) právu spotřebitele na bezplatné obdržení návrhu textu smlouvy o spotřebitelském úvěru, r) době, po kterou je poskytovatel vázán informacemi poskytnutými před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo návrhem na uzavření této smlouvy, a s ) skutečnosti, zda případné použití kapitálu, vytvořeného platbami spotřebitele namísto splácení spotřebitelského úvěru, povede k úplnému splacení spotřebitelského úvěru.

14. Podle ust. § 110 odst.1 ZSÚ neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

15. S přihlédnutím ke všem výše zmíněným ustanovením soud posoudil smlouvu o vedení účtu a poskytnutí úvěru jako platnou s výjimkou ujednání o úroku. Různá navýšení za pozdější platbu jsou totiž úrokem a ujednání o úroku musí být součástí přímo písemné smlouvy v listinné podobě nebo uložené na trvalém nosiči dat, nemohou být obsažena pouze ve všeobecných obchodních podmínkách nebo v sazebníku. Žalobce se však těchto plateb nedomáhá, ty jsou stanoveny v případě, kdy klient hradí sjednané splátky, avšak ve zvolených částkách. V souzeném případě žalovaný neuhradil nic a navýšení kupní ceny tedy soud posoudil jako náklady na upomínání a vymáhání (tak jsou také v obchodních podmínkách označeny). Pokud by měl soud posoudit navýšení jako smluvní pokutu, pak i v tomto případě by nebylo možné ji přiznat, neboť nebyla sjednána přímo ve smlouvě, která byla spotřebitelem podepsána. Navýšení o náklady ve výši 1 649 Kč je sice hraniční, nicméně za situace, kdy žalovaný neuhradil vůbec nic, se žalobcem a ani se soudem nekomunikuje a využil pravděpodobně zkreslených identifikačních dat o své osobě, se soudu nejeví takové náklady jako nepřiměřené.

16. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobci celkem 11 639 Kč. Žalobce požadoval po žalovaném zákonný úrok z prodlení a to od 16.12.2019, na což má právo dle ust. § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od prvního dne prodlení ve výši o 8 procentních bodů vyšší, než je repo sazba vyhlašována Českou národní bankou.

17. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a zaslal žalovanému výzvu k plnění ve lhůtě delší než sedm dní před podáním žaloby a soud mu přiznal dle ust. § 142 odst.1 a 142a odst.1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále náklady na právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby před podáním žaloby a 1 580 Kč za jeden úkon po podání žaloby (účast u jednání) celkem tedy 2 080 Kč za 2 právní úkony po 200 Kč (převzetí věci a žaloba) a jeden úkon v plné výši dle ust. § 11 odst.1 advokátního tarifu a jeden úkon (předžalobní upomínka, která nesplňuje předpoklady právního rozboru věci a jedná se pouze o jednoduchou, byť dlouhou výzvu k plnění) v poloviční výši 100 Kč dle ust. § 11 odst.2 a 14b odst.1 bod 1 advokátního tarifu a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč a jeden úkon po 300 Kč celkem 600 Kč (§ 13 odst.3 a 14b odst.5 advokátního tarifu). Zástupci dále náleží náhrada cestovného za cestu k jednání soudu osobním automobilem Mazda CX-9 se spotřebou 9,5 l benzínu na 100 km za 53 km při základní sazbě 4,40 Kč za jeden kilometr a ceně paliva 27,80 Kč za jeden litr dle vyhl. č. 589/2020 Sb.), celkem 374 Kč a 2 půlhodiny ztráty času po 100 Kč (§ 14 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 683 Kč. Soud přiznal náklady v celkové výši 4 737 Kč.