14 C 2/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Kučerovou, Ph.D. ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený: Anonymizováno proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená dne Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 O zaplacení 19 088 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci 19 088 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení 19 088 Kč s tím, že mezi předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, . a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, podle které bylo žalované poskytnuto 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit jistinu, úrok ve výši 1 444 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 394 Kč a úhradu za hotovostní inkaso ve výši 2 700 Kč. Žalovaná nehradila řádně a včas a nejpozději ke dni 25.1.2022 vznikla věřiteli právo na zaplacení celého zbytku úvěru. Věřitel pak postoupil svou pohledávku na žalobce a žalované to bylo oznámeno. Žalobce se nyní domáhá jistiny ve výši 5 728,98 Kč, úroku za sjednanou dobu smlouvy ve výši 219,38 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru 2 658,73 Kč, úhrady za administrativní činnost ve výši 504,23 Kč, úhrady za hotovostní inkaso ve výši 976,68 Kč, smluvní pokuty ve výši 9 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 005,49 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 252,16 Kč a dále požaduje úrok ve výši 15% ročně z jistiny od 12.7.2023 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 11,75% ročně z jistiny od 12.7.2023 do zaplacení.

2. Po poučení soudem o nutnosti tvrdit a prokazovat posouzení úvěruschopnosti žalované žalobce uvedl, že úvěruschopnost žalované zkoumal a ta uvedla, že je zaměstnána s příjmem 24 583 Kč, její výdaje činí 8 000 Kč, bydlí u rodičů a nikoho nevyživuje. Toto bylo ověřeno z výplatní pásky, výpisu z účtu a pracovní smlouvy.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. Soud jednal a rozhodoval bez přítomnosti žalované, která se na doručené předvolání nedostavila, svou neúčast neomluvila, o odročení nepožádala (ust. § 101 odst-3 o.s.ř.).

5. Soud při svém rozhodování vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Dne 24.11.2020 uzavřela žalovaná a , právnická osoba, . smlouvu o úvěru, podle které bylo žalované poskytnuto 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit jistinu a dále úrok ve výši 1 444 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a inkasní poplatek ve výši 2 700 Kč, celkem 27 888 Kč ve čtrnácti měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Smluvní pokuta byla sjednána na 0,1% denně z částky, s níž se dlužník v prodlení. RPSN činí 272,44%, úroková sazba 15% ročně (zjištěno ze smlouvy o úvěru). Žalovaná zaplatila na úvěr celkem 17 800 Kč (zjištěno z transakční historie). Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že žádá o úvěr ve výši 30 000 Kč se splátkou 3 984 Kč měsíčně na 14 měsíců, její příjem je 24 582 Kč, výdaje 8 000 Kč, nikoho nevyživuje, je rozvedená (zjištěno ze žádosti o úvěr). Věřitel postoupil svou pohledávku na žalobce a žalované to bylo oznámeno (zjištění ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení). Žalované byla zaslána i předžalobní upomínka (zjištěno z upomínky a podacího lístku).

6. Pro právní hodnocení věci je nutné s ohledem na datum uzavření smlouvy použít zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. z.) a s přihlédnutím k tomu, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, také zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném k datu uzavření smlouvy, když s ohledem na povahu žalované jako klienta právního předchůdce žalobce lze dospět k závěru, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, kde na straně věřitele vystupuje společnost, jejíž činnost spočívá v poskytnutí úvěru, a na straně druhé dlužník fyzická osoba. Pro posouzení platnosti ujednání takové smlouvy je nutné použít ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem podle § 1810 a násl. obč. z.

7. Podle § 2395 obč. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 1813 obč. z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinnosti stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

9. Podle § 1815 obč. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

10. V ustanovení § 1813 a následujících je provedena směrnice rady č. 93/13/EHS ze dne 15. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranných formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání podnikatele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti.

11. Z § 1813 vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 občanského zákoníku), zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tzv. taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele.

12. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry) je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13/EHS (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno.

13. Podle ust. § 86 odst.1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle ust. § 87 odst.1 ZSÚ účinného ke dni podpisu smlouvy poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

16. Podle ust. § 95 odst.1 ZSÚ před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení, musí být spotřebiteli poskytnuty informace o a) druhu spotřebitelského úvěru, b) kontaktních údajích poskytovatele, popřípadě zprostředkovatele, zejména poštovní adrese pro doručování, telefonním čísle, popřípadě adrese pro doručování elektronické pošty, c) celkové výši spotřebitelského úvěru a podmínkách jeho čerpání, d) době trvání spotřebitelského úvěru, e) zboží nebo službě a o jejich ceně, která by byla placena bez využití spotřebitelského úvěru, v případě spotřebitelského úvěru ve formě odložené platby za zboží nebo službu a smlouvy o vázaném spotřebitelském úvěru, f) zápůjční úrokové sazbě, podmínkách upravujících použití této sazby a popřípadě o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu zápůjční úrokové sazby; uplatňují-li se za různých okolností různé úrokové sazby, uvádějí se výše uvedené informace o všech zápůjčních úrokových sazbách, g) celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, a roční procentní sazbě nákladů na spotřebitelský úvěr, která musí být dále vysvětlena prostřednictvím reprezentativního příkladu s uvedením veškerých předpokladů použitých pro její výpočet, u které je poskytovatel povinen zohlednit požadavky na spotřebitelský úvěr, které mu spotřebitel sdělil; stanoví-li smlouva o spotřebitelském úvěru různé způsoby čerpání s různými poplatky nebo zápůjčními úrokovými sazbami a použije-li poskytovatel předpoklad uvedený v části 2 bodě 2 přílohy č. , hodnota, k tomuto zákonu, uvede, že jiné mechanismy čerpání uplatňované na tento typ spotřebitelského úvěru mohou vést k vyšším ročním procentním sazbám nákladů na spotřebitelský úvěr, h) výši, počtu a četnosti plateb, jež má spotřebitel provést, popřípadě o způsobu přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými zápůjčními úrokovými sazbami pro účely splácení, i) platbách za vedení jednoho nebo více účtů zaznamenávajících platební transakce a čerpání, ledaže je otevření účtu nepovinné, dále o platbách za používání platebních prostředků pro platební transakce i čerpání a o veškerých ostatních platbách vyplývajících ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a o podmínkách, za nichž lze tyto platby změnit, j) případné povinnosti spotřebitele hradit notáři náklady spojené s uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, k) případné povinnosti uzavřít smlouvu o doplňkové službě související se smlouvou o spotřebitelském úvěru, je-li uzavření smlouvy o doplňkové službě povinné pro získání spotřebitelského úvěru nebo pro jeho získání za nabízených podmínek, l) stanovené úrokové sazbě použitelné v případě opožděných plateb nebo smluvní pokutě v případě prodlení spotřebitele a o veškerých dalších důsledcích vyplývajících z prodlení spotřebitele, m) případném požadovaném zajištění, n) právu na odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru, o) právu na předčasné splacení spotřebitelského úvěru, o případném právu poskytovatele na náhradu vzniklých nákladů a o způsobu jejich stanovení, p) právu spotřebitele na okamžité a bezplatné vyrozumění o výsledku vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, je-li žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta na základě vyhledávání v databázi a o údajích o použité databázi, q) právu spotřebitele na bezplatné obdržení návrhu textu smlouvy o spotřebitelském úvěru, r) době, po kterou je poskytovatel vázán informacemi poskytnutými před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo návrhem na uzavření této smlouvy, a s) skutečnosti, zda případné použití kapitálu, vytvořeného platbami spotřebitele namísto splácení spotřebitelského úvěru, povede k úplnému splacení spotřebitelského úvěru.

17. V první řadě se soud musel zabývat otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, neboť jednou ze smluvních stran byl spotřebitel a bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Věřitel posoudil úvěruschopnost žalované, i když pravděpodobně žádala o vyšší úvěr, byl jí poskytnut úvěr nižší, s nižší splátkou, takže nějak zřejmě poměry žalované vyhodnoceny byly, z tohoto důvodu smlouva neplatná není.

18. Je však nutné zabývat se také sjednanými poplatky za poskytnutí peněz - tedy cenou úvěru, ať je nazvaná jakkoli. Názvy jednotlivých částí poplatku jsou zcela zavádějící, matoucí, nejasné. Žalovaná měla platit úrok pevnou částkou 1 444 Kč, což představuje celkem 9,62% z půjčené částky, při trvání úvěru 14 měsíců to činí 8,25% ročně. Spolu s ostatními poplatky však měla žalovaná zaplatit oproti půjčené částce celých 86% navíc, přičemž název poplatku úhrada za poskytnutí úvěru (7 350 Kč) jasně svědčí o tom, že se jedná o úrok. Další poplatek je nazván náklady na vyhodnocení úvěru a je téměř ve stejné výši jako úrok (1 394 Kč). Následně je však ve smlouvě uvedeno, že při úvěru na 14 měsíců činí úroková sazba 15% ročně. Není tedy vůbec jasné, kolik a za co dlužník platí, takové jednání vůči spotřebiteli je matoucí, staví ho do nevýhodného postavení a vzbuzuje klamný dojem, že úvěr má pouze běžnou úrokovou sazbu, což je však v rozporu s ust. § 1813 o.z. Postavení spotřebitele je takovým jednáním znevýhodněno a z tohoto důvodu je také absolutně neplatné pro rozpor s veřejným pořádkem.

19. Jestliže bylo žalované půjčeno 15 000 Kč s úrokem ve výši 1 444 Kč a ona zaplatila 17 800 Kč, pak uhradila jistinu i úrok a žaloba byla zmítnuta, neboť ostatní ujednání smlouvy o úvěru jsou neplatná a žalobce na zaplacení dalších poplatků nemá právo.

20. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 145 odst.1 o.s.ř. a nepřiznal jí žádnému z účastníků, když úspěšné žalované podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.