14 C 312/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Kučerovou, Ph.D. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec a číslo část obce zastoupený: JUDr. Ing. jméno příjmení jméno , adresa , obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , obec O zaplacení 77 031,35 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 39 740,35 Kč s úrokem ve výši 29% ročně z částky14 099,68 Kč od 7.10.2019, z částky 2 814,65 Kč od 19.7.2019 do zaplacení a z částky 22 826,02 Kč od 26.12.2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 14 099,68 Kč od 23.10.2018 do zaplacení, ve výši 9% ročně z částky 2 814,65 Kč od 19.1.2019 do zaplacení a ve výši 9,75% ročně z částky 22 826,02 Kč od 15.5.2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci 37 291 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení 77 031,35 Kč s tím, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba] uzavřel se žalovaným třikrát smlouvu o zápůjčce, podle které mu poskytl zápůjčku ve výši 21 000 Kč, 19 000 Kč a 14 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit jistinu a poplatek ve výši 18 175 Kč, 16 491 Kč a 12 283 Kč, který se skládá z kapitalizovaných úroků ve výši 29 % ročně (sjednáno v obchodních podmínkách), odměny za administrativní zpracování a doručení půjčky ve výši 8 228 Kč, 7 492 Kč a 5 652 Kč a nákladů na administrativní činnost (komfortní splácení a vedení zákaznického účtu) ve výši 6 191 Kč, 5 601 Kč a 4 127 Kč. Žalovaný měl vše vrátit v 60 týdenních splátkách po 653 Kč, v 60 týdenních splátkách po 592 Kč a v 60 týdenních splátkách po 439 Kč. Žalovaný podmínky smlouvy neplnil a splátky řádně nehradil, proto vzniklo věřiteli právo na uhrazení celé částky najednou, a to ve všech případech. Právo na úrok z prodlení z jistiny měl věřitel od marného uplynutí týdenní lhůty do zaplacení. Věřitel pak postoupil všechny pohledávky na žalobce, žalovaného o tom uvědomil. Žalobce se nyní domáhá dlužné jistiny ve výši 21 000 Kč, 14 692,55 Kč a 7 550,35 Kč, dlužného poplatku ve výši 16 245,02 Kč, 12 500,13 Kč a 5 043,30 Kč, kapitalizovaných úroků, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení a dále požaduje úroky z prodlení a běžné úroky z jistiny.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud rozhodoval bez přítomnosti žalovaného, který se na doručené předvolání nedostavil, o odročení nepožádal, svou nepřítomnost neomluvil (ust. § 101 odst.3 o.s.ř.).

4. Soud ve věci vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřel se žalovaným dne 31.10.2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] podle které bylo žalovanému vyplaceno 21 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit celkem 39 175 Kč, když 18 175 Kč byl poplatek – úrok ve výši 3 756 Kč, částka za zpracování a doručení a flexibilní splácení 8 228 Kč a částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 6 191 Kč. Uvedenou sumu se žalovaný zavázal splácet v 60 týdenních splátkách po 653 Kč Poslední z nich měla být představována částkou 648 Kč. Dále uzavřeli účastníci dne 12.8.2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] podle které bylo žalovanému vyplaceno 19 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit celkem 35 491 Kč, když 16 491 Kč byl poplatek – úrok ve výši 3 398 Kč, částka za zpracování a flexibilní splácení 7 492 Kč a částka za vedení účtu a komfortní splácení 5 601 Kč. Uvedenou sumu se žalovaný zavázal splácet v 60 týdenních splátkách po 592 Kč Poslední z nich měla být představována částkou 563 Kč. Dále uzavřeli účastníci dne 24.5.2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] podle které bylo žalovanému vyplaceno 14 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit celkem 26 283 Kč, když 12 283 Kč byl poplatek – úrok ve výši 2 504 Kč, částka za zpracování a flexibilní splácení 5 652 Kč a částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 4 127 Kč. Uvedenou sumu se žalovaný zavázal splácet v 60 týdenních splátkách po 439 Kč Poslední z nich měla být představována částkou 382 Kč. Ze všech předložených smluv soud dále zjistil, že se vždy jedná o formulářovou smlouvu, kde jsou údaje o žalovaném a výši půjčených peněz i dohodnutých splátek vypsány rukou. Smlouva v záhlavní odkazuje na Smluvní podmínky, které jsou její nedílnou součástí s uvedením, že se jedná o smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře. Na zadní straně je připojen podpis žalovaného a datum, kdy byl uskutečněn. Smluvní podmínky jsou připojeny k uvedené smlouvě. Nejsou však opatřeny podpisem žalovaného ani právního předchůdce žalobce. Výše RPSN a úrokové sazby je uvedena přímo ve smlouvě, vždy s odkazem na to, že se úroková sazba liší podle vybrané doby splácení a činí ve všech případech 29%. Není však uvedeno, že tato sazba se sjednává do budoucna, naopak je úrok vždy uveden pevnou částkou.

5. Pro právní hodnocení věci je nutné s ohledem na datum uzavření smlouvy použít zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. z.) a s přihlédnutím k tomu, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, také zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném k datu uzavření smlouvy, když s ohledem na povahu žalované jako klienta právního předchůdce žalobce lze dospět k závěru, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, kde na straně věřitele vystupuje společnost, jejíž činnost spočívá v poskytnutí zápůjčky, a na straně druhé dlužník fyzická osoba. Pro posouzení platnosti ujednání takové smlouvy je nutné použít ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem podle § 1810 a násl. obč. z.

6. Podle § 2390 obč. z. přenechává smlouvou o zápůjčce zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

7. Podle § 1813 obč. z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinnosti stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

8. Podle § 1815 obč. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

9. V ustanovení § 1813 a následujících je provedena směrnice rady č. 93/13 EHS ze dne 15. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranných formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti.

10. Z § 1813 vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 občanského zákoníku), zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tzv. taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele.

11. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry) je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13 EHS (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno.

12. Podle ust. § 86 odst.1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle ust. § 95 odst.1 ZSÚ před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení, musí být spotřebiteli poskytnuty informace o a) druhu spotřebitelského úvěru, b) kontaktních údajích poskytovatele, popřípadě zprostředkovatele, zejména poštovní adrese pro doručování, telefonním čísle, popřípadě adrese pro doručování elektronické pošty, c) celkové výši spotřebitelského úvěru a podmínkách jeho čerpání, d) době trvání spotřebitelského úvěru, e) zboží nebo službě a o jejich ceně, která by byla placena bez využití spotřebitelského úvěru, v případě spotřebitelského úvěru ve formě odložené platby za zboží nebo službu a smlouvy o vázaném spotřebitelském úvěru, f) zápůjční úrokové sazbě, podmínkách upravujících použití této sazby a popřípadě o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu zápůjční úrokové sazby; uplatňují-li se za různých okolností různé úrokové sazby, uvádějí se výše uvedené informace o všech zápůjčních úrokových sazbách, g) celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, a roční procentní sazbě nákladů na spotřebitelský úvěr, která musí být dále vysvětlena prostřednictvím reprezentativního příkladu s uvedením veškerých předpokladů použitých pro její výpočet, u které je poskytovatel povinen zohlednit požadavky na spotřebitelský úvěr, které mu spotřebitel sdělil; stanoví-li smlouva o spotřebitelském úvěru různé způsoby čerpání s různými poplatky nebo zápůjčními úrokovými sazbami a použije-li poskytovatel předpoklad uvedený v části 2 bodě 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, uvede, že jiné mechanismy čerpání uplatňované na tento typ spotřebitelského úvěru mohou vést k vyšším ročním procentním sazbám nákladů na spotřebitelský úvěr, h) výši, počtu a četnosti plateb, jež má spotřebitel provést, popřípadě o způsobu přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými zápůjčními úrokovými sazbami pro účely splácení, i) platbách za vedení jednoho nebo více účtů zaznamenávajících platební transakce a čerpání, ledaže je otevření účtu nepovinné, dále o platbách za používání platebních prostředků pro platební transakce i čerpání a o veškerých ostatních platbách vyplývajících ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a o podmínkách, za nichž lze tyto platby změnit, j) případné povinnosti spotřebitele hradit notáři náklady spojené s uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, k ) případné povinnosti uzavřít smlouvu o doplňkové službě související se smlouvou o spotřebitelském úvěru, je-li uzavření smlouvy o doplňkové službě povinné pro získání spotřebitelského úvěru nebo pro jeho získání za nabízených podmínek, l) stanovené úrokové sazbě použitelné v případě opožděných plateb nebo smluvní pokutě v případě prodlení spotřebitele a o veškerých dalších důsledcích vyplývajících z prodlení spotřebitele, m) případném požadovaném zajištění, n) právu na odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru, o) právu na předčasné splacení spotřebitelského úvěru, o případném právu poskytovatele na náhradu vzniklých nákladů a o způsobu jejich stanovení, p) právu spotřebitele na okamžité a bezplatné vyrozumění o výsledku vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, je-li žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta na základě vyhledávání v databázi a o údajích o použité databázi, q) právu spotřebitele na bezplatné obdržení návrhu textu smlouvy o spotřebitelském úvěru, r) době, po kterou je poskytovatel vázán informacemi poskytnutými před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo návrhem na uzavření této smlouvy, a s ) skutečnosti, zda případné použití kapitálu, vytvořeného platbami spotřebitele namísto splácení spotřebitelského úvěru, povede k úplnému splacení spotřebitelského úvěru.

14. S ohledem na shora uvedené vzal soud za zjištěné, že žalovaný převzal od právního předchůdce žalobce půjčku ve výši 21 000 Kč s úrokem ve výši 3 756 Kč, půjčku ve výši 19 000 Kč s úrokem ve výši 3 398 Kč a 14 000 Kč s úrokem ve výši 2 504 Kč. Dle tvrzení žalobce obsaženého v žalobě zaplatil žalovaný ve prospěch půjček částku 1 929,98 Kč, 8 298,32 Kč a 13 689,35 Kč.

15. Pro vyhodnocení nároku žalobce na zaplacení částky uplatněné žalobou je však nutné zabývat se platností uzavřené smlouvy o zápůjčce, a to s přihlédnutím ke shora citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovením občanského zákoníku.

16. S ohledem na ustanovení § 1814 písm. f) obč. z. se soud zabýval přípustností sjednaného poplatku ze smlouvy, když zvláště se zakazují ujednání, která zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy.

17. Jak již bylo shora uvedeno, předmětné smlouvy o zápůjčce byly žalovaným řádně podepsány. Žalovaný tedy v době podpisu věděl, kolik činí celková dlužná částka. Ze smlouvy samotné však nelze dovodit, jakým způsobem věřitel, tj. právní předchůdce žalobce, stanovil výši jednotlivých položek poplatku. Názvy poplatků jsou zavádějící a neurčité, jedná se o skryté úroky, tedy cenu půjčených peněz. Deklarované úroky jsou 29% ročně, poplatek za první smlouvu celkem činí 86,5 % jistiny, v případě druhé smlouvy je poplatek 86,8% jistiny a ve třetím případě je poplatek 87,7% jistiny. Věřitelem sdělované informace jsou zavádějící. Také nelze přehlédnout, že během jediného roku byly se žalovaným uzavřeny tři smlouvy o zápůjčce, což nenasvědčuje tomu, že by žalovaný byl schopen jakékoli své závazky hradit. Je tedy také otázkou, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. ten však nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti nenamítl, soud se jím proto ze své iniciativy blíže nezabýval. S ohledem na výše uvedené soud neuznal poplatky (kromě pevně sjednaného úroku) za platně sjednané a žalovanému tedy neuložil povinnost tyto poplatky hradit.

18. Po odečtení zaplacených částek, které soud započetl na jistinu a úrok z půjčených peněz je tedy žalovaný povinen zaplatit celkem 39 740,35 Kč s úrokem z prodlení z jednotlivých nedoplacených částek od data prodlení, tedy od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky. Úrok z prodlení byl stanoven dle ust. § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši o 8% vyšší než repo sazba České národní banky. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Soud nestanovil povinnost k placení úroku do budoucna, protože to ve smlouvě nebylo sjednáno, tam byl úrok výslovně ujednán jen pevnou částkou. I když má věřitel právo na běžné úroky, platí to v případě, kdy nejsou platně sjednány – zde však má soud za to, že platně sjednány byly, avšak pevnou částkou, která obvyklou úrokovou míru nepřesahuje.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst.2 o.s.ř., neboť úspěch účastníků byl téměř shodný.