14 C 82/2019

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Kučerovou, Ph.D. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec zastoupený: anonymizováno jméno příjmení , ulice a číslo , PSČ , obec proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalovaného, žalovaného, žalované a žalované , obec 2. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalovaného, žalovaného, žalované a žalované , obec 3. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného, žalovaného, žalované a žalované , obec 4. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného, žalovaného, žalované a žalované , obec vyklizení domu, zrušení spoluvlastnictví, zřízení nezbytné cesty

I. Řízení v této věci a ve věci č. j. 10 C 116/2021 se nespojují ke společnému řízení.

II. Žalovaní 1.- 4. jsou povinni vyklidit společně a nerozdílně rodinný dům [adresa] v obci [obec], zapsaný na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, [stát. instituce] pro obec a [katastrální uzemí], a to do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku jako celku a v této době jej vyklizený předat žalobci.

III. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalované [celé jméno žalované], [datum narození] a žalobce [celé jméno žalobce], [datum narození] k následujícím nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, [stát. instituce], č. st. [anonymizováno] a [číslo] a tyto pozemky se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce [celé jméno žalobce].

IV. Žalobce je povinen vyplatit žalované [celé jméno žalované] vypořádací podíl ve výši 900 000 Kč, a to do 3 měsíců od právní moci výroku III. tohoto rozsudku.

V. Zřizuje se služebnost nezbytné cesty pro vlastníka domu [adresa] přes pozemek [číslo] v obci a [katastrální uzemí], zapsaného na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, [stát. instituce] k domu [adresa] v [obec] v rozsahu geometrického plánu [celé jméno znalce] [číslo] 2020, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

VI. Žalobce je povinen zaplatit žalované [číslo] [celé jméno žalované] 100 000 Kč, a to do 3 měsíců od právní moci výroku V. tohoto rozsudku.

VII. Žalovaní jsou povinni nahradit žalobci náklady řízení, a to žalovaná [celé jméno žalované] 26 314,60 Kč, žalovaná [celé jméno žalované] 13 157,30 Kč a žalovaní [celé jméno žalovaného] [celé jméno žalovaného] 6 579 Kč každý, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

VIII. Žalovaní jsou povinni nahradit státu náklady řízení, a to žalovaná [celé jméno žalované] 9 165 Kč, a žalovaná [celé jméno žalované] 8 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí.

IX. Žalobce je povinen hradit státu náklady řízení ve výši 4 356 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí.

1. Žalobce se původně svou žalobou ze dne 21.3.2019 domáhal pouze vyklizení domu čp [číslo] v [obec], který žalovaní obývají bez právního titulu. Žalobce je vlastníkem domu, který nabyl v rámci insolvence kupní smlouvou uzavřenou s insolvenční správkyní JUDr. [jméno] [příjmení]. Právní účinky vkladu vlastnického práva nastaly ke dni 13.6.2016.

2. Žalovaní uvedli, že žalobce skutečně nabyl vlastnické právo kupní smlouvou v insolvenci, z jeho strany se však jedná pouze o spekulativní nákup nemovitosti. Předmětem byl však pouze dům a jedna polovina pozemku č. st. [anonymizováno] a [číslo] v k.ú. [obec]. Vlastníkem zbývající části podílu je žalovaná [celé jméno žalované]. Vlastníkem okolního pozemku kolem domu je pak žalovaná [celé jméno žalované] a není tedy zajištěn řádný přístup k domu. Od roku 2016 žalovaní o dům pečují a nemají se kam odstěhovat. Žalovaní nabízeli žalobci odkup domu, nebylo však možné se s ním dohodnout.

3. Soud při prvním jednání sdělil účastníkům, že žaloba o vyklizení je předčasná, neboť nelze vyklidit žalovanou [celé jméno žalované] z pozemku, k němuž má spoluvlastnické právo. Žalobce následně žalobu rozšířil a nadále požadoval vypořádání spoluvlastnictví pozemků st. [anonymizováno] a [číslo] v k.ú. [obec] a požadoval také zřízení nezbytné cesty přes pozemek [číslo] v k.ú. [obec], který je vlastnictvím [celé jméno žalované]. I když žalobce nabyl dům bez přístupové cesty, je třeba zohlednit skutečnost, že se tak stalo v insolvenčním řízení, tedy veřejným prodejem, aby mohli být uspokojeni věřitelé žalovaného [celé jméno žalovaného]. V průběhu insolvenčního řízení došlo k manipulacím s pozemky, což je patrné z toho, že vznikl pozemek [číslo] který je malý a vznikl pouze pro zabránění přístupu k nemovitosti.

4. V reakci na rozšíření žaloby žalovaní uvedli, že [celé jméno žalované] žádá o přikázání pozemků do svého vlastnictví, neboť pozemky dlouhodobě užívá. Žalobce v nemovitostech nebydlí, nikdy je neužíval. Zřízení cesty přes pozemek [celé jméno žalované] odmítli, neboť taková cesta není nezbytná. Žalovaný [celé jméno žalovaného] pak uvedl, že byl podveden paní [příjmení], která mu poradila, aby vyplatil nějaké věřitele, což on udělal, ale ona stejně dům prodala. On se soudí již 20 let. Požádal o ustanovení zástupce, neprokázal však soudu své poměry, které by ustanovení zástupce umožňovaly. Soudem bylo rozhodnuto tak, že se žalovanému [celé jméno žalovaného] zástupce neustanovuje, toto usnesení nabylo právní moci dne 4.5.2021. Žalovaný byl při jednání poučen, že pokud namítá, že dům byl prodán podvodem, čímž zpochybňuje vlastnictví žalobce, je povinen tvrdit a prokázat, v čem měla spočívat vada kupní smlouvy nebo insolvenčního řízení. K doplnění tvrzení byla žalovanému dána lhůta 3 týdny od jednání dne 28.1.2021. V této lhůtě tvrzení doplněno nebylo. Při jednání dne 24.6.2021 pak žalovaný předložil vyjádření, v němž obsáhle shrnuje dění kolem nemovitostí. Vzal si úvěr od [právnická osoba], který nemohl splácet, proto si půjčil peníze od [jméno] [příjmení], který následně začal dluh vymáhat, a to prodejem dalšího domu ve vlastnictví žalovaného. Nejprve probíhaly exekuce, pak insolvenční řízení, v němž se žalovaní bránili, ale neúspěšně. V průběhu roku 2015 vyplatil žalovaný [celé jméno žalovaného] se souhlasem insolvenční správkyně JUDr. [jméno] [příjmení] některé věřitele. Přesto došlo k prodeji nemovitostí v jeho vlastnictví, a to za nízké ceny. Proti tomu se žalovaný rovněž bránil, avšak neúspěšně. [adresa] byl prodán žalobci mimo dražbu, k čemuž insolvenční soud udělil souhlas, žalovaný proti prodeji podal námitky, usnesení však nabylo právní moci a došlo k přepisu na katastru nemovitostí. Žalovanému bylo vždy odpovězeno, že bylo postupováno podle práva. Je pravda, že bránil v přístupu k nemovitostem, což je však v jeho situaci pochopitelné.

5. Soud při svém rozhodování vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Žalobce je vlastníkem domu [adresa] v [obec] a jedné poloviny pozemků č. [anonymizováno] a [číslo] – zahrada, a to na podkladě kupní smlouvy ze dne [datum], kterou uzavřel s JUDr. [jméno] [příjmení], insolvenční správkyní žalovaného [celé jméno žalovaného]. Kupní cena byla 530 000 Kč (zjištěno z kupní smlouvy a výpisu z katastru nemovitostí). Pozemek [číslo] je vlastnictvím žalované [celé jméno žalované] a jedná se o úzký pozemek o velikosti 60 m2 kolem pozemku [číslo]. Tento pozemek nabyla žalovaná [celé jméno žalované] od své matky [celé jméno žalované] darovací smlouvou ze dne 20.2.2019, vklad do katastru nemovitostí byl proveden dne 9.4.2019 (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí, darovací smlouvy, katastrální mapy). Šetřením na místě samém bylo zjištěno, že pozemek [číslo] přiléhá k pozemku [číslo] to i v místech, kde je vstup do domu [adresa]. K pozemku [číslo] je přístup z pozemku [číslo] který je cestou, veřejně přístupnou účelovou komunikací (zjištěno ze sdělení Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, [stát. instituce] a [stát. instituce]).

6. Přístup přes pozemek [číslo] na pozemek [číslo] do domu [adresa] v [obec], je vytyčen v geometrickém plánu [celé jméno znalce], [číslo] 2020.

7. Obvyklá cena pozemku č. st. [anonymizováno] a [číslo] je 316 250 Kč, obvyklá cena domu [adresa], s pozemkem [číslo] věcným břemenem průjezdu je 2 575 370 Kč. Obvyklá cena věcného břemene průjezdu je 1 120 Kč, obvyklá cena domu [adresa] s pozemkem [číslo] bez věcného břemene je 2 258 0000 Kč (zjištěno ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] 2020). Obvyklá ceny za užívání domu [adresa] v [obec] je 15 680 Kč měsíčně (zjištěno ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] 2020).

8. Žalovaní byli vyzváni k vyklizení nemovitosti výzvou ze dne 16.12.2018 (zjištěno z předžalobní výzvy).

9. Další dokazování soud neprováděl. Žalovaní navrhovali své účastnické výslechy, neuvedli však, k čemu by tyto výslechy měly sloužit, a kromě [celé jméno žalovaného] se k jednání nedostavovali. Dále navrhl [celé jméno žalovaného] důkazy vztahující se k insolvenčnímu řízení, bylo to však až po lhůtě určené soudem k podání důkazních návrhů a kromě toho tyto důkazy nejsou pro rozhodování soudu stěžejní, neboť žalovaní netvrdili skutečnosti, které by zakládaly důvodné pochybnosti o vlastnictví žalobce, ačkoliv byly k takovému tvrzení a vyzváni a byli poučeni o tom, že v opačném případě nebudou ve věci úspěšní.

10. Soud nejprve rozhodl o tom, že nespojuje řízení pod sp. zn. 10 C 116/2021 (o vydání bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí žalovanými) a současné řízení, neboť tato dvě řízení vedou dva odlišní soudci a spojením by byla porušena zásada zákonného soudce.

11. Podle ust. § 1040 odst.1 o.z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

12. Podle ust. § 1105 o.z. převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.

13. Podle ust. § 1140 odst.1 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

14. Podle ust. § 1140 odst.2 o.z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

15. Podle ust. § 1143 odst.1 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

16. Podle ust. § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

17. Podle ust. § 1029 odst.1 o.z. vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

18. Podle ust. § 1029 odst.2 o.z. nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

19. Žalobce a [celé jméno žalované] jsou spoluvlastníky pozemku, na němž je postaven dům [adresa] a dále jsou spoluvlastníky zahrady, která dům obklopuje. Je zřejmé, že ve spoluvlastnictví si nepřeje setrvat žádný z nich. Rozdělení pozemků není možné, na jednom stojí dům a druhý je s domem i stavebním pozemkem provázaný. Přikázání pozemků [celé jméno žalované] by založilo jen další problémové vztahy, protože by dům vlastnil žalobce a pozemky osoba od něj odlišná, což není žádoucí. Jediným možným řešením této situace bylo přikázání poloviny pozemků do vlastnictví žalobce za současné povinnosti k zaplacení vypořádacího podílu. Cena poloviny pozemků, které jsou zastavěny stavbou jiného vlastníka, se dá zjistit jen velmi složitě a soud tedy postupoval úvahou s využitím ust. § 136 o.s.ř.. Polovina pozemků by měla dle znalce cenu 158 125 Kč – to ovšem za situace, že by se jednalo o běžné pozemky s předpokládaným běžným vlastnickým statusem. Pozemky jsou však spjaté s domem. Dům byl prodán v insolvenčním řízení za 530 000 Kč – tato cena zjevně odrážela právě skutečnost, že dům a pozemky nemají a nebudou mít stejného vlastníka. Hodnota domu v roce 2020 činí i s pozemkem a přístupem 2 575 370 Kč. To je ve skutečnosti hodnota, která se žalobci přikázáním pozemku a zřízením cesty (o níž bude pojednáno dále) dostává. Pokud od této hodnoty bude odečtena kupní cena domu, zvýší se majetek žalobce o 2 045 370 Kč, a to právě jen zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví a zřízením cesty. Stanovit celou tuto hodnotu jako vypořádací podíl však není dobře možné, neboť žalobce kupoval nemovitosti, které měly v okamžiku koupě nejistý další právní osud, a bylo pro žalobce jistým rizikem tyto nemovitosti nabýt. Bylo pak na něm, aby složitou právní situaci vyřešil, což nakonec provedl až soud svým rozhodnutím. Žalobce tedy musel aktivně pokračovat v právních krocích, které mu teprve přinesly výsledek – vlastnictví domu i s pozemky. Za této situace se soudu jeví jako přiměřeným zadostiučiněním žalované [celé jméno žalované] vypořádací podíl ve výši 900 000 Kč (spolu s věcným břemenem činí platební povinnost žalobce 1 000 000 Kč), celkový zisk žalobce po nikoli bezproblémovém nákupu nemovitostí a soudním řízení o vypořádání spoluvlastnictví tak bude cca 1 000 000 Kč, což reflektuje i zvýšení ceny nemovitostí za dobu od koupě v insolvenčním řízení (rok 2016) dosud. Takový zisk je dle soudu přiměřený a spravedlivý.

20. K řádnému využití domu je však nutný přístup do domu přes pozemek [celé jméno žalované]. Je zřejmé, že převod tohoto pozemku ze žalované [celé jméno žalované] na [celé jméno žalované] byl účelový, což vyplývá z tvaru pozemku (obklopuje zahradu u domu a„ odřezává“ ji od přístupové cesty) a z data uzavření darovací smlouvy, která byla uzavřena po výzvě k vyklizení, měsíc před podáním žaloby a vklad byl proveden až po podání žaloby. Za této situace není možné přičítat žalobci k tíži skutečnost, že nabyl nemovitost bez přístupové cesty. Žalobce kupoval dům a polovinu pozemků v insolvenčním řízení, které má za cíl zpeněžení majetkové podstaty, pokud by bylo možné dělením a převáděním částí pozemků takový prodej zcela zmařit, nemělo by insolvenční řízení smysl. Žalovaní postupovali tak, aby insolvenční řízení ztížili, což je pochopitelné, došlo však k tomu, že těmito kroky jen snížili cenu majetku v majetkové podstatě a tedy snížili i případnou hyperochu, která by jim byla vyplacena. Jak již bylo výše uvedeno, soud považuje takové jednání za pochopitelné, nemůže však vést k tomu, aby žalovaní cenu svého majetku uměle zvýšili nebo jeho prodej zcela znemožnili. Proto byla zřízena nezbytná cesta v rozsahu geometrického plánu a za tuto služebnost byla soudem stanovena náhrada ve výši 100 000 Kč, neboť cena určená znaleckým posudkem ve výši 1 120 Kč je pouze cenou administrativní a neodpovídá významu nezbytné cesty pro vlastníka domu [adresa]. Soud tedy opět určil náhradu za zřízení cesty s využitím ust. § 136 o.s.ř., neboť zjištění jiným způsobem je za této situace nemožné. Vlastník domu [adresa] a přilehlého pozemku by svůj majetek bez zřízení cesty nemohl vůbec využívat, jeho cena by tomu odpovídala. Zřízením cesty se cena domu a pozemků navýšila spolu s vypořádáním spoluvlastnictví na cenu obvyklou, neboť žalobce se stane vlastníkem domu, pozemků a bude mít zajištěn ke svému majetku přístup. Lhůta k zaplacení všech náhrad byla stanovena na 3 měsíce od právní moci rozsudku, aby měl žalobce prostor pro zajištění peněžních prostředků, které nejsou zanedbatelné.

21. Žaloba o vyklizení domu byla podána jako první, soud se jí však mohl zabývat teprve poté, kdy dojde k vypořádání spoluvlastnictví, neboť není možné vyklidit z domu spoluvlastníka pozemku, na kterém dům stojí. Do doby, než dojde k pravomocnému vypořádání spoluvlastnictví má žalovaná [celé jméno žalované] právo svůj pozemek užívat a pokud toto umožní komukoliv jinému, mají takové právo i jiné osoby. Po nabytí právní moci výroku o vypořádání spoluvlastnictví však takové právo žalovaným zanikne a vlastník tedy bude mít právo na to, aby jej nadále ve vlastnictví nerušili. Soud uložil vyklizení domu teprve až po nabytí právní moci rozsudku jako celku, a to do 3 měsíců, aby měli žalovaní možnost si zajistit jiné bydlení.

22. Žalovaní vlastnictví žalobce zpochybnili jen velmi obecně, odkazem na průběh insolvenčního řízení. Ani po poučení soudem však své tvrzení nedoplnili, naopak uvedli, že se v insolvenčním řízení domáhali nápravy, avšak bezvýsledně, soud jejich námitky nepřijal. V řízení před soudem, a to i v insolvenčním řízení, mají účastníci možnost se vyjadřovat ke všem skutečnostem a namítat vše, co považují za prospěšné pro svůj postup. Pokud však těmto námitkám soud nepřisvědčí, je nutno vycházet z toho, že řízení probíhalo v souladu se zákonem a vlastnictví na žalobce přešlo vkladem do katastru nemovitostí na základě kupní smlouvy. Pokud měli žalovaní proti této kupní smlouvě námitky, měli její platnost napadnout žalobou u insolvenčního soudu dle ust. § 289 odst.3 insolvenčního zákona, což však neučinili.

23. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a soud mu přiznal dle ust. § 142 odst.1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 14 000 Kč a dále náklady na právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobce požaduje odměnu pro svého zástupce ve výši 3 100 Kč na jeden úkon, což odpovídá tarifní hodnotě 50 000 Kč, což s ohledem na spojení několika věcí do jedné žaloby a nemožnost určit řádně hodnotu sporu (viz výše stanovení vypořádacího podílu s využitím úvahy soudu) považuje soud za přiměřené. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 3 100 Kč za jeden úkon právní služby celkem tedy 26 350 Kč za 8 úkonů (převzetí věci a žaloba, účast u místního šetření soudu a znalce, účast u 4 jednání soudu - soud nepovažuje podání ze dne 17.8.2020 za podání ve věci, neboť se týká bezdůvodného obohacení, kterým se soud v této věci nezabýval) dle ust. § 6 a 7 a 11 odst.1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 1 550 Kč za jeden úkon právní pomoci dle ust. § 11 odst.2 vyhlášky (výzva k plnění) a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 9 úkonů ve věci po 300 Kč, celkem 2 700 Kč (§ 13 odst.3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Zástupci dále náleží náhrada cestovného za cestu k jednání soudu osobním automobilem Citroen se spotřebou 6,1 l benzínu na 100 km za 20 km v roce 2019 při základní sazbě 4,10 Kč za jeden kilometr a ceně paliva 33,10 Kč za jeden litr dle vyhl. č. 333/2018 Sb.) – 122 Kč, za 128 km v roce 2020 při základní sazbě 4,20 Kč za jeden kilometr a ceně paliva 32 Kč za jeden litr dle vyhl. č. 358/2019 Sb.) – 787 Kč a za 60 km v roce 2021 při základní sazbě 4,40 Kč za jeden kilometr a ceně paliva 27,80 Kč za jeden litr dle vyhl. č. 289/2020 Sb.) – 366 Kč, celkem 1 275 Kč a 16 půlhodin ztráty času po 100 Kč (§ 14 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tedy 1 600 Kč. Odměna zástupci byla dále zvýšena o DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 6 704,25 Kč. Soud přiznal náklady v celkové výši 52 629,25 Kč. Podíl žalovaných na zaplacení nákladů řízení však není stejný. Žalovaná [celé jméno žalované] byla žalována o vypořádání spoluvlastnictví, což byla nejzásadnější položka žaloby, bylo jí tedy uloženo zaplatit jednu polovinu nákladů řízení – 26 314,60 Kč. Ze zbývající poloviny byla jedna polovina nákladů řízení uložena k zaplacení [celé jméno žalované], tedy celkem jedna čtvrtina – 13 157,30 Kč. Poslední čtvrtina nákladů řízení byla podělena mezi [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalovaného], protože jich se týkala žaloba pouze na vyklizení, každý z nich má tedy zaplatit 6 579 Kč.

24. Účastníkům byla také uložena povinnost k náhradě nákladů řízení státu. Znalecký posudek o hodnotě pozemků a domu se týkal pouze neúspěšné žalované [celé jméno žalované], je tedy povinna nahradit státu dle ust. § 148 odst.1 o.s.ř. částku 9 165 Kč. Znalecký posudek ohledně vytyčení cesty se týkal rovněž neúspěšné [celé jméno žalované], je tedy povinna nahradit státu 8 500 Kč. Znalecký posudek ohledně ceny bezdůvodného obohacení za užívání domu nebyl v řízení vůbec využit, neboť žalobce nakonec o zaplacení tohoto bezdůvodného obohacení žaloval v jiném řízení, které nebylo s tímto aktuálním spojeno. Na tento znalecký posudek soud vynaložil 4 356 Kč, které je povinen nahradit žalobce, který posudek požadoval, avšak žalobu v tomto smyslu nerozšířil.