17 C 105/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Polákovou ve věci žalobkyně a): celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně žalobkyně b): celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně obě zastoupeny advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému 1): celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného a žalované žalované 2): celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalovaného a žalované oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 56 313 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyním společně a nerozdílně částku 56 313 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni nahradit žalobkyním náklady řízení ve výši 53 080 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyň, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhaly zaplacení částky 56 313 Kč jako náhrady škody za odstranění zeleně z pozemku žalobkyň, a to 13,5 m živého plotu a 4 kusů dalších dřevin. Žalobu odůvodnily tak, že účastníci jsou vlastníci sousedních pozemků v zástavbě rodinných domů, žalovaní sice informovali jednu z žalobkyň, že hodlají provést rekonstrukci plotu, avšak žalobkyně již neinformovali o tom, že by při rekonstrukci měla být kácena zeleň. Dne 21. 5. 2022 žalobkyně b) zjistila, že namísto rekonstrukce plotu zahájili žalovaní stavbu nového plotu, při stavbě zasahují do pozemku žalobkyň a též vykáceli veškerou zeleň na straně pozemku žalobkyň v délce plotu 31 metrů. Odstraněné rostliny byly oceněny znalcem na částku 56 313 Kč. Zahradu není možné uvést do původního stavu, proto žalobkyně trvají na úhradě majetkové újmy finančními prostředky. Žalovaní uvedli, že žádnou škodou nezpůsobili, nárok na náhradu škody neuznávají a nepovažují jej za oprávněný. Dále uvedli, že dne 24. 11. 2020 uzavřeli s otcem žalobkyň dohodu o údržbě společného plotu, ve které se dohodli, že žalovaní budou udržovat první část plotu oddělující pozemky o délce 31 metrů. Rekonstrukce plotu byla zcela nezbytná, pan [jméno] [příjmení] s rekonstrukcí plotu souhlasil a byla o ní též předem informována žalobkyně b) a její manžel, který nevznesli žádné námitky. Plot je vybudován pouze na pozemku žalovaných, žalovaní při rekonstrukci plotu překročili sousedskou hranici, avšak pouze z důvodu odklizení a odstranění starých kořenů a pařezů, jiné technické řešení nebylo možné. Nové oplocení zvyšuje hodnotu obou nemovitostí. Řada porostů zasahovala do pozemků žalovaných, poškozovala oplocení mezi domy účastníků. Jednalo se o staré, proschlé a neudržované dřeviny, určené k výměně, jejich hodnota byla nicotná, proto žalobkyním žádná škoda nevznikla. Při jednání účastníci učinili nesporným, že původní plot stál v hranicích pozemků. Z účastnického výslechu žalovaného 1) soud zjistil, že šel za panem [příjmení], když otec žalobkyň zemřel, a sdělil mu své úmysly o rekonstrukci, ten jej ale odkázal na žalobkyně. Oslovil proto žalobkyni b) ale neřekl, že budou odstraněny rostliny, pouze měl za to, že jsou s tím srozuměny. Věděl, že jsou dvě spoluvlastnice, paní [celé jméno žalobkyně] neoslovil. Žalobkyni b) sdělil, že budou rekonstruovat plot, že začínají s přestavbou, podruhé s ní jednal o tom, zda mohou zrušit bránu, dohodli se na výměně brány. O novém plotu, jak bude vypadat, žalobkyni b) neříkal, ale ona se nezeptala. Stačilo, aby se žalobkyně zeptaly. Ony mu vždy jen s úsměvem řekly„ můžete, pane [celé jméno žalovaného]“. Následně tedy řekl„ chlapi můžete“. Na přestupkovém řízení byly použity staré fotografie, nic schválně nezničil. Zeď si stavěl na svém pozemku, musela se dělat tímto způsobem, již v době vzniku dohody se uvažovalo o rekonstrukci plotu, ale nikoliv tímto způsobem. Plot byl nebezpečný, nic nedrželo, kůlky byly zrezlé, betonová zídka byla i plotem i opěrnou zdí, ale své funkce neplnila a drolila se. Soused mu umožňoval úpravy plotu. Túje byly přerostlé, záhony a buxusy byly u plotu. Dřeviny nebyly v dobrém stavu, byly sepnuty kabelem, uvnitř byly suché, rozpadly se. V té době to bylo hezký, ale středem šel plot. Buxus nebyl zastřižen, rostl, jak rostl, a to blízko plotu. Když žalobkyně upozornili, že část rostlin přerůstá, žalobkyně je do 14 dnů odstranily, jednalo se o túje, které se nakláněly nad pískoviště, bylo to v zadní části plotu. O odstranění rostlin, které jsou předmětem tohoto řízení, žalobkyně nežádal. Z usnesení zdejšího soudu č. j. 20 D 813/2021 – 22 soud zjistil, že soud schválil dohodu žalobkyň o tom, že žalobkyně po zemřelém [jméno] [příjmení] nabývají každá jednou polovinou pozemek st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], v k. ú. [obec]. Z dohody o údržbě společného plotu ze dne 24. 11. 2020 soud zjistil, že žalovaní uzavřeli dohodu s [jméno] [příjmení] o tom, že žalovaní budou udržovat první část plotu o délce 31 metrů, [jméno] [příjmení] druhou část plotu o délce 31 metrů. Z SMS zprávy z čísla [tel. číslo] bylo zjištěno, že odesílatel adresátu sděluje, že bez devastace zeleně by opěrná zeď nemohla být postavena. Z e-mailové komunikace ve dnech [datum] až [datum] soud zjistil, že žalovaný 1) sdělil žalobkyni a), že ty přerostlé stromy prorostlé plotem včetně kořenů se musely udělat tímto razantním způsobem, některé drobnější věci se daly přesadit, a dále, že i celoživotní láska se musí udržovat a někdy i více zredukovat. Z vyjádření„ [jméno] ze [právnická osoba]“ ze dne [datum] bylo zjištěno, že dle jeho názoru je z fotek vidět, že neprobíhala žádná údržba, keře byly uvnitř proschlé a navíc zasazeny v blízkosti hranice. Cena 8 metrů nového plotu by i s prací činila 5 623 Kč, zvýšila by se většími sazenicemi. Z posouzení výstavby nového plotu z hlediska realitního makléře soud zjistil, že dle Ing. [jméno] [příjmení], realitního makléře, je v případě prodeje nebo pronájmu lepší prodávat RD s novým plotem, který je stabilní a obě nemovitosti zhodnocuje. Ze stavebně technického posudku ze dne [datum] soud zjistil, že původní oplocení bylo ve velmi špatném stavebně technickém stavu, plot vykazoval velké odchylky od svislice a původního kolmého stavu. Realizace nového oplocení spočívala v odstranění plotu včetně dřevin, které byly blíže než cca 1,5 metru od společných hranic. Z výzvy ze dne 25. 5. 2022 soud zjistil, že žalovaní sdělili žalobkyním, že vzhledem k tomu, že doposud instalované oplocení již nevyhovovalo, bortilo se a sesouvalo k pozemkům žalovaných, tito započali s rekonstrukcí té části plotu, kterou mají dle dohody udržovat, o čemž byla informována i žalobkyně b). Připustili, že překročili sousedskou hranici, avšak pouze z důvodu odklizení starých kořenů a pařezů, které zasahovaly do pozemků žalovaných. Po dokončení výstavby se zavázali uvést pozemek do původního stavu a osázet jej novou zelení. Z předložených fotografií soud zjistil stav před výstavbou plotu i po výstavbě plotu. Před výstavbou plotu byl mezi pozemky umístěn starý pletivový plot. Na starých fotografiích jsou rostliny nízké a zastřihované, je z nich patrno množství i umístění rostlin. Z novějších fotografií je zřejmé, že rostliny nejsou udržované, nejsou zastřihované, ale jsou stálezelené a mají množství nových výhonků, vrůstají do plotu a přerůstají nad pozemky žalovaných. Z fotografií stavu po výstavbě plotu pak bylo zjištěno, že veškerá zeleň, v části plotu od silnice, byla odstraněna až k betonové dlažbě. Ze znaleckého posudku [číslo] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že aktuální ceny jednotlivých odstraněných vegetačních prvků činily 638 Kč za cypřišek hrachonosný, 43 417 Kč za 13,5 metru živého plotu zimostrázu vždyzeleného, 5 768 Kč za tis červený, 3 665 Kč za cypřišek Lawsonův a 2 825 Kč za zeravinec japonský. U všech rostlin znalec hodnotil pěstební stav (ve škále výborný – přijatelný – dobrý), zdravotní stav (ve skále velmi dobrý – výborný – dobrý) a dále uvedl i konkrétní poznámky ke stavu jednotlivých rostlin, ze kterých vyplývá, že byla vzata v úvahu i absence tvarování v posledních letech a též u některých rostlin i zhoršený zdravotní stav. Dle shrnutí podkladů a zdrojů znalec při zpracování svého posudku vycházel z nahlížení do webových stránek [webová adresa] a Google mapy, fotodokumentace předložené žalovanou a) z let 2002 až 2022, úředního záznamu Městské policie, záznamu o podaném vysvětlení i z usnesení o odložení věci. Dle přiložených fotografií znalec vycházel i z historického stavu v roce 2002, 2015 a 2019 i ze stavu poměrně nedávného v roce 2021 a zohlednil i fakt, že některé rostliny (jalovec) byly odstraněny vlastníkem. Předžalobní výzvou ze dne 14. 10. 202 vyzvaly žalobkyně žalované k úhradě náhrady škody ve výši 56 313 Kč a upozornili je na možnost soudního vymáhání této částky. Dle podací stvrzenky byla předžalobní výzva odeslána dne [datum]. Žalovaní navrhovali doplnit dokazování svědeckými výpověďmi manžela žalobkyně b) a [jméno] [jméno] z firmy, která plot stavěla, místním šetřením, další fotodokumentací, e-mailovou komunikací a zpracováním nového znaleckého posudku. Soud však návrhy žalovaných na doplnění dokazování zamítl, neboť by se jednalo o důkazy nadbytečné, když veškeré rozhodné skutečnosti byly v řízení náležitě objasněny. Provedení navrhovaných důkazů by pak pouze navyšovalo náklady řízení a bylo v rozporu se zásadou ekonomie a hospodárnosti řízení. S ohledem na to, že soud zamítl návrhy na dokazování, nebyla žalovaným ani určena další lhůta k doplnění rozhodných skutečností a označení důkazů. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalobkyně se domáhaly náhrady škody s tím, že žalovaní při stavbě nového plotu odstranili rostliny, které rostly na pozemku žalobkyň. V řízení bylo prokázáno, a to jednak z předložených fotografií, SMS a e-mailovou komunikací a dále i z výslechu žalovaného 1), že k odstranění rostlin došlo, a že rostliny byly odstraněny žalovaným 1), respektive z pokynu žalovaného 1), když žalovaný 1) výslovně uvedl, že osobám provádějícím rekonstrukci sdělil„ chlapi můžete“. Dle ust. § 2910 věty první o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Aby soud uložil povinnost k náhradě škody, musí být naplněny veškeré předpoklady pro náhradu této škody dle citovaného ustanovení. Těmito předpoklady jsou protiprávní čin a vznik škody, příčinná souvislost mezi vznikem škody a protiprávním činem a zavinění. Prvním z předpokladů je existence protiprávního činu. Soud má za to, že protiprávní čin byl dán, když došlo k narušení vlastnického práva žalobkyň. V řízení bylo z předložených fotografií prokázáno, přičemž o tom vlastně ani nebylo sporu, že rostliny rostly z pozemku žalobkyň, a tedy v souladu s ust. § 507 o.z. byly součástí pozemku žalobkyň. Žalovaní zasáhli do vlastnického práva žalobkyň, když tyto rostliny, které byly součástí věci náležející žalobkyním, bez svolení (jak sami žalovaní uváděli, věděli, že nemají výslovné svolení k odstranění rostliny) či jiného důležitého důvodu, odstranili. Žalovaní sice rostliny neodstranili sami, nýbrž prostřednictvím zmocněnce, pomocníka, avšak to na právním posouzení ničeho nemění, když dle ust. § 2914 o.z. ten, kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Tímto svým jednáním tedy v rozporu se základními zásadami soukromého práva (ust. § 3 odst. 2 písm. e) o.z.), dokonce i v rozporu se základními lidskými právy (čl. 11 Listiny základních práv a svobod) zasáhli do absolutního práva žalobkyň, práva vlastnického. Co se týká zavinění, žalovaní jednali s úmyslem, žalovaní věděli, že svým jednáním naruší vlastnické právo žalobkyň. V řízení bylo dále prokázáno i to, že žalobkyním vznikla škoda, vznikla škoda spočívající v odstraněných rostlinách (viz předložené fotografie), přičemž ke zdůvodnění konkrétní výše škody viz odůvodnění níže. Byla pak naplněna i příčinná souvislost, neboť škoda vznikla z jediné příčiny, a to z jednání žalovaných, ze zásahu do absolutního práva žalobkyň. Byly proto naplněny veškeré předpoklady pro odpovědnost za škodu dle ust. § 2910 věty první o.z. Žalovaní jsou proto povinni nahradit žalobkyním vzniklou škodu. Dle ust. § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. S ohledem na to, že škoda vznikla odstraněním vzrostlých rostlin, které na svých stanovištích rostly více než dvacet let (viz předložené historické fotografie a závěry znaleckého posudku), a které byly do svého umístění a tvaru směřovány otcem žalobkyň, který již zemřel, má soud za to, že uvedení do původního stavu není možné, a je třeba nahradit škodu v penězích, jak žádaly žalobkyně. Požadovaná konkrétní výše škody pak vychází ze závěrů znaleckého posudku, s jehož závěry se soud ztotožnil. Žalovaní sice namítali, že takové ocenění je nepřiměřené, znalec nevzal v úvahu konečný stav rostlin a neměl aktuální podklady, když rostliny byly ve špatném stavu, soud však má za to, že provedeným dokazováním byly tyto námitky vyvráceny. Znalec při zpracování posudku vycházel nejenom z údajů sdělených žalobkyněmi, ale i z dalších dostupných podkladů, kterými byly úřední záznamy a zejména veřejně dostupné a třetí osobou získané fotografické podklady místa [webová adresa], google mapy). Samozřejmě znalec nemohl zhodnotit konečný stav rostlin při jejich odstranění, to však vychází z podstaty věci a ničeho by na tom nezměnil ani nový znalecký posudek, byly-li rostliny již dávno odstraněny a zničeny. Znalec nehodnotil rostliny v nejlepším stavu, ale zohlednil aktuální stav rostlin, který dle závěrů posudku nebyl vždy žalobkyním ku prospěchu, naopak často zdravotní stav a pěstební stav jednotlivých rostlin hodnotil negativně a v poznámkách se si svůj závěr blíže odůvodnil. Navíc i z fotografií předložených žalovanými je naopak zřejmé, že rostlinám se poměrně dařilo, když byly stálezelené s novými výhonky, nedbaly svého původního umístění a rozrůstaly se i nad pozemky žalovaných. Sám žalovaný pak uvedl, že„ to bylo hezký“ (ale středem šel plot). Žalovaní v řízení předložili odborné vyjádření, dle kterého by zřízení a osázení osmi metrů nového živého plotu stálo 5 623 Kč. Avšak délka vykáceného živého plotu (a dalších rostlin) byla delší osmi metrů (délka živého plotu byla konkrétně 13,5 metru) a jak je uvedeno i v tomto vyjádření, vzrostlejší sazenice by byly dražší. Ani toto vyjádření pak nemůže zvrátit závěry znaleckého posudku, neboť i laikovi musí být zřejmé, že hodnota vzrostlých a dlouhodobě pěstovaných rostlin bude vyšší než hodnota nově zasazených rostlin. Ze všech těchto důvodů soud neměl pochybnosti o správnosti a přesvědčivosti závěrů žalobkyněmi předloženého znaleckého posudku, kterým byly rostliny ohodnoceny, a při určení výše škody z těchto závěrů znaleckého posudku vycházel. K jednotlivým námitkám žalovaných pak soud uvádí následující. Hlavní námitkou žalovaných bylo, že k odstranění dřevin došlo z důvodu rekonstrukce plotu, když při stavbě nového plotu bylo stavebně nutné dřeviny odstranit. Z provedeného dokazování, zejména z výslechu žalovaného 1), bylo zjištěno, že žalovaný 1) sice s žalobkyní b) konzultoval zřízení nového plotu, avšak nikoliv jeho konkrétní podobu a už vůbec ne to, že bude nutno odstranit přilehlou zeleň. Byl to však právě žalovaný 1), který ze svého zamýšleného jednání pro sebe vyvozoval příznivé důsledky, a proto měl žalobkyně informovat o konkrétním úmyslu. Žalovaní již předem měli mít výslovný souhlas žalobkyň s konkrétním záměrem, hodlali-li zeleň vykácet a vyhnout se případné náhradě škody. Nelze teď zpětně namítat, že žalobkyně b) se víc neptala. Žalobkyně nemohla předpokládat, že dojde i k odstranění rostlin. Už vůbec pak nelze presumovat nějaký blanketní souhlas, bylo-li, a to pouze jedné ze žalobkyň, pouze předestřeno, že bude zbudován nový plot, avšak bez bližších podrobností. Absence nutnosti veřejnoprávního povolení pro stavbu takového plotu či nevyhovující stavebnětechnický stav původního plotu pak nejsou důvody, které by zakládaly možnost liberace žalovaných. Příslušná ustanovení občanského zákoníku sice umožňují vstoupit na pozemek svého souseda (ust. § 1021 o. z. pro údržbu a hospodaření, ust. § 1022 o. z. pro provádění stavby), avšak žádné z těchto ustanovení již nijak neospravedlňuje vzniklou škodu. Naopak je ust. § 1021 o. z. stanoveno, že ten, kdo vstoupí na pozemek souseda, nahradí vlastníku pozemku škodu tím způsobenou. Tento následek sice již není zopakován při užití pozemku pro stavbu dle ust. § 1022 o. z., avšak dle smyslu a účelu zákona, má-li soused povinnost nahradit vzniklou škodu při méně závažných zásazích (vstupu pro údržbu a hospodaření), je třeba se těchto závěrů přidržet i pro závažnější zásahy (užití pozemku pro stavbu). I z těchto ustanovení proto vyplývá povinnost souseda stavebníka nahradit druhému sousedovi vzniklou škodu. K námitce, že rostliny přerůstaly na pozemky žalovaných, je třeba uvést, že ani tato skutečnost nezakládá oprávnění žalovaných rostliny zcela odstranit. Dle příslušného ustanovení § 1016 o. z. je soused oprávněn redukovat přerůstající rostliny, avšak pouze přesahující větve či kořeny, pouze ve vhodné roční době a pouze poté, co tak neučinil vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal. Jak bylo v řízení z účastnického výslechu žalovaného 1) prokázáno, žalovaní neupozornili žalobkyně na potřebu odstranění přesahujících kořenů a větví rostlin, které jsou předmětem tohoto řízení, přestože mohli důvodně předpokládat, že kdyby tak učinili, žalobkyně by přijaly příslušná opatření (tak jako v případě jiných přesahujících rostlin, jak uvedl žalovaný 1). Konečně ani (výslovně neuvedená, avšak z předložených důkazů vyplývající) námitka, že rostliny rostly příliš blízko vlastnické hranici, neobstojí, když nárok na odstranění stromů vysázených v těsné blízkosti vlastnické hranice, nelze uplatnit, jde-li o stromy vysázené před účinností nového občanského zákoníku, tj. před 1. 1. 2014, přičemž ani toto ustanovení § 1017 odst. 1 o. z. nemůže ospravedlnit svévolné odstranění rostlin. Soud zvažoval též to, zda není na místě náhradu škody přiměřeně snížit dle ust. § 2953 o. z. s ohledem na to, že žalovaní namísto starého nevyhovujícího plotu zbudovali nový betonový plot, avšak k přiměřenému snížení náhrady škody dle tohoto ustanovení nebylo možné přistoupit, neboť škoda byla způsobena úmyslně. Proto s ohledem na shora uvedené má soud za to, že byly naplněny veškeré předpoklady odpovědnosti za škodu, když byl zjištěn protiprávní čin, bylo zjištěno též zavinění žalovaných a stejně tak byla zjištěna výše škody i příčinná souvislost mezi protiprávním činem i škodou. Škodu nebylo možné nahradit uvedením v předešlý stav, bylo proto třeba ji nahradit v penězích. Výše škody pak byla vyčíslena na částku 56 313 Kč. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovaným tuto částku žalobkyním zaplatit. Povinnost byla žalovaným uložena společně a nerozdílně jako společným škůdcům dle ust. § 2915 o. z. respektive manželům dle ust. § 713 o. z. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně měly ve věci plný úspěch, soud jim proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Žalobkyně sice účtovaly náhradu nákladů řízení zvlášť, avšak s ohledem na to, že se domáhaly žalované částky společně a byly zastoupeny jedním advokátem, který činil za žalobkyně společné úkony, byla náhrada nákladů řízení žalovaným uložena k zaplacení oběma žalobkyním. Povinnost k náhradě nákladů řízení pak nebyla uložena zaplatit společně a nerozdílně, neboť z hmotného práva solidární odpovědnost nevyplývá a žalovaní v řízení nebyli nerozlučnými společníky. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 186 Kč, nákladů na vypracování znaleckého posudku ve výši dle znaleckého posudku, tedy ve výši 5 600 Kč, z částky 32 448 Kč za dvakrát šest úkonů právní služby po 2 704 Kč (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření k odporu a jednání přesahující dvě hodiny; za účtovaný úkon konzultaci s klientem soud žalobkyním náhradu nepřiznal, neboť tento úkon nebyl nijak doložen; v souladu s ust. § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. pak byla náhrada za provedené úkony přiznána za každou žalobkyň, tedy společné úkony byly započteny dvakrát a všechny odměny za úkony pak byly sníženy o 20 %) dle ust. § 7, 9 a 11 a ust. § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 3 600 Kč jako dvakrát šesti paušálních náhrad nákladů po 300 Kč dle ust. § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 400 Kč jako náhrady za promeškaný čas 4 půlhodin dle ust. § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a z částky 464 Kč jako náhrady cestovného (ze sídla právního zástupce žalobce k jednání soudu v [obec] a zpět při celkem 70 ujetých km a průměrné spotřebě vozidla 5,2 litrů BA na 100 km) dle ust. § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 7 751,52 Kč. Celková náhrada nákladů po zaokrouhlení činí 53 080 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. jsou žalovaní povinni ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyň.