17 C 127/2026

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Netkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 16 970,80 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá zaplacení částky 16 970,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 16 970,80 Kč od 13. 10. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se domáhal zaplacení částky 16 970,80 Kč s příslušenstvím jako dlužné jistiny ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, kterou uzavřel s žalovaným dne 12. 6. 2024, na základě které žalobce poskytl žalovanému částku 30 000 Kč. Žalovaný na dluh uhradil celkem 37 029,20 Kč. Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaný se nijak nevyjádřil, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobce uzavřel s žalovaným dne 12. 6. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky do částky 30 000 Kč za úrok ve výši 40 % měsíčně, RPSN bylo vyčísleno na 5 513,37 % (smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota). Žalobce disponoval fotografií občanského a řidičského průkazu žalovaného (fotografie průkazů žalovaného). Žalobce prověřoval úvěruschopnost žalovaného (žádost o spotřebitelský úvěr č. hodnota). Žalovaný dosáhl v březnu 2024 příjmu 46 758 Kč čistého (mzdový lístek 3/2024), v dubnu 2024 příjmu 39 978 Kč čistého (mzdový lístek 4/2024) a v květnu 2024 příjmu 42 971 Kč čistého (mzdový lístek 5/2024), v březnu a dubnu byla žalovanému ze mzdy stržena vždy částka 5 000 Kč jako půjčka od zaměstnavatele. Z účtu žalobce byla na účet č. č. účtu poukázána dne 12. 6. 2024 částka 15 000 Kč (potvrzení o provedené platbě ze dne 12. 6. 2024), dne 14. 6. 2024 částka 2 000 Kč (potvrzení o provedené platbě ze dne 14. 6. 2024), dne 14. 6. 2024 částka 2 000 Kč (potvrzení o provedené platbě ze dne 14. 6. 2024), dne 17. 6. 2024 částka 1 000 Kč (potvrzení o provedené platbě ze dne 17. 6. 2024), dne 22. 6. 2024 částka 6 000 Kč (potvrzení o provedené platbě ze dne 22. 6. 2024), dne 23. 6. 2024 částka 3 000 Kč (potvrzení o provedené platbě ze dne 23. 6. 2024) a dne 24. 6. 2024 částka 1 000 Kč (potvrzení o provedené platbě ze dne 24. 6. 2024). Účet č. č. účtu je účtem žalovaného (zpráva Československé obchodní banky, a.s. ze dne 15. 6. 2026). Žalobce úvěr ke dni 12. 10. 2024 zesplatnil pro opakované porušování smluvních podmínek žalovaným (zesplatnění spotřebitelského úvěru č. hodnota ze dne 12. 10. 2024). Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 16. 11. 2025) Z ostatních žalobcem předložených listin (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 13. 3. 2023, seznam pohledávek, potvrdenie o podaji obyčajnej zásielky) nebyly zjištěny žádné skutečnosti rozhodné pro skutkové či právní posouzení této věci. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když spotřebitelským úvěrem je v souladu s ust. § 2 odst. 1 úvěr poskytovaný spotřebiteli. Dle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % měsíčně, RPSN byla vyčíslena na 5 513,37 %. Dle ust. § 1813 věty první o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Žalobce vystupoval v souvislosti s uzavíráním smlouvy jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel, smlouva byla smlouvou spotřebitelskou. Žalobce byl silnější stranou právního vztahu. Smlouva byla uzavřena jako smlouva adhezní, ujednání byla jednostranně určena žalobcem. Dle ust. § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Úplata za poskytnutí peněžních prostředků, úrok ve výši 40 % měsíčně, když v době uzavření smlouvy (červen 2024) byla průměrná výše úrokových sazeb u úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu ve výši 8,90 % ročně (viz statistika úrokových sazeb ČNB – nové obchody, úvěry spotřebitelské) je úplatou zcela nepřiměřenou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Odkázat lze i na setrvalou judikaturu Ústavního soudu, který považuje za neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, a to právě takovými jednostrannými vnucenými ujednáními (srov. například nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn.

I. ÚS 199/11). RPSN byla ve smlouvě vyčíslena na 5 513,37 %, avšak jako nepřiměřená a rozporná s dobrými mravy byla posouzena již roční procentní sazba nákladů ve výši 94,96 % (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2021, sp. zn. 20 Cdo 2617/2020) či 115,32 % (nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn.

III. ÚS 4084/12). A proto, s ohledem na naprosto nepřiměřenou úplatu za poskytnutí peněžních prostředků (hodnocenou výší úroku, ale také objektivním kritériem – roční procentní sazbou nákladů), lze uzavřít, že celá smlouva o úvěru je v souladu s ust. § 588 o.z. absolutně neplatným právním jednáním, když celé toto právní jednání se zcela zjevně příčí dobrým mravům a jednotlivá ujednání nelze pro svoji komplexnost oddělit od zbytku smlouvy (ust. § 576 o.z. a contrario). Z toho důvodu pak nebylo třeba se blíže zabývat tím, zda žalobce skutečně náležitě prověřil úvěruschopnost žalovaného (žalobce sice předložil tabulku posouzení a mzdové lístky, avšak k závěru, zda byla úvěruschopnost náležitě prověřena, by bylo třeba předložit ještě některé další listiny), když by tato skutečnost vedla k obdobnému právnímu posouzení věci. S ohledem na to, že úvěrová smlouva byla shledána absolutně neplatným právním jednáním jako celek, byl žalovaný v souladu s ust. § 2991 o.z. povinen hradit pouze to, oč se na úkor žalobce bezdůvodně obohatil. Žalobce v řízení prokázal, že poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši celkem 30 000 Kč. Zároveň žalobce tvrdil, že žalovaný na dluh uhradil celkem 37 029,20 Kč. Protože tedy žalovaný uhradil více, než mu bylo poskytnuto, není povinen z úvěrové smlouvy ze dne 12. 6. 2024 hradit ničeho dalšího. Soudu proto nezbylo, než žalobu zcela zamítnout. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl v řízení plně úspěšný, náleží mu proto náhrada nákladů řízení v plném rozsahu. Žalovanému však v řízení žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Výrok III je pak odůvodněn bodem 2 položky 2 Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soud v řízení na návrh žalobce elektronický platební rozkaz nevydal a pokračoval v řízení, proto žalobci doměřil soudní poplatek do výše dle položky 1. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce v Pardubicích. Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, lze se domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.