17 C 147/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Polákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného doručovací adresa adresa žalovaného o stanovení výživného otci zletilé jméno příjmení , datum narození

I. Žalovaný je povinen platit žalobci výživné pro mladou dospělou [jméno] [příjmení] narozenou dne [datum] počínaje dnem 6. 2. 2023 ve výši 2 000 Kč měsíčně vždy do každého prvého dne v měsíci.

II. Dlužné výživné za období od 6. 2. 2023 do 31. 8. 2023 ve výši 13 643 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč splatných vždy spolu s běžným výživným, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do zaplacení, pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení byť jediné splátky.

III. Tím se mění rozsudek [název soudu] ze dne 3. 11. 2021, č. j. [číslo jednací].

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se domáhal, aby bylo žalovanému uloženo platit výživné pro zletilou [jméno] [příjmení], narozenou [datum] (dále i jen„ mladá dospělá“), od 6. 2. 2023 ve výši 2 000 Kč měsíčně. Žalobu odůvodnil tak, že rozhodnutím žalobce ze dne 1. 3. 2023, [číslo jednací] byla dceři žalovaného [jméno] [příjmení] přiznána dávka zaopatřovací příspěvek ve výši 17 250 Kč měsíčně od 6. 2. 2023, právo na výživné proto přešlo na Českou republiku. S přihlédnutím k další vyživovací povinnosti k nezletilému [jméno] majetkové možnosti žalovaného odůvodňují, aby platil na účet žalobce výživné od 6. 2. 2023 ve výši 2 000 Kč. Žalovaný uvedl, že žalobu neuznává v celém rozsahu, vzhledem ke své současné situaci není schopen nic hradit. Dále uvedl, že po rozchodu se s bývalou partnerkou mimosoudně dohodl, že bude mít v péči nejmladšího syna, ona bude mít v péči [jméno] a syna [jméno]. Nejstarší syn k němu přijel na prázdniny, přišla mu SMS od matky, že už se nemá vracet, proto mu zařídil přestup na učiliště, kde se i následně vyučil. Před vánocemi 2021 mu volala dcera [jméno], přítel matky ji vyhodil, neměla zájem dále navštěvovat učební obor, proto jí sehnal brigádu a byt a staral se o ní. Dcera do zaměstnání nechodila, chytla se špatné party, začala kouřit marihuanu, hašiš a pervitin, proto ji matka nechala umístit do DDM [obec]. Dcera [jméno] pobírá od ÚP částku 17 250 Kč a má příjem z brigády, dne 16. 2. 2023 jí vložil na účet dluh ve výši 22 830 Kč, ona mu poděkovala s tím, že již po něm žádné peníze požadovat nebude. Musel se starat o své tři děti bez jakékoliv pomoci ze strany státu, do zaměstnání nemohl nastoupit, protože má exekuce, nemá čistý trestní rejstřík, byl ve výkonu trestu odnětí svobody. Nejmladší syn nemůže být sám doma, potřebuje dohled, v ZŠ má asistenta, proto si hledal zaměstnání pouze na ranní směny. Má problémy s pravým kolenem, s tímto problémem jej nikdo nevezme, má si přijít až po operaci, na operaci stále čeká, byla odložena, má si zavolat v září, doktor to nezvládá. Koleno mu vypadává, když udělá prudký pohyb nebo dřep, trápí jej asi od roku 2021. Má příjem ve výši 15 000 Kč z toho, že provádí drobné opravy na autech, pobírá přídavek na dítě ve výši 970 Kč měsíčně, teď zapomněl doložit příjmy, ale vyplatí mu je zpětně. Matka má platit alimenty, ty ale neposílá a exekuce není vedena. Platí 9 000 Kč nájem, v domácnosti bydlí pouze se synem, jinak má standardní výdaje. Jen co vyřeší problém s kolenem, má zájem si najít pravidelné zaměstnání, z evidence ÚP se nechal vyřadit, protože nemůže budoucímu zaměstnavateli lhát o svém zdravotním stavu. Po pěti letech může žádat o výmaz záznamů z rejstříku trestů, v současné době je to asi šest let, pak by mohl zkusit i živnostenský list. Z rodného listu [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jejím otcem je žalovaný. Z hlášení o nástupu Výchovného ústavu, střední školy a školní jídelny [obec] ze dne 24. 5. 2021 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byla přijata dne 21. 5. 2021. Ze sdělení Střední školy, Základní školy, Mateřské školy a Dětského domova [obec] ze dne 6. 2. 2023 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] ukončila zletilostí dne [datum] pobyt v dětském domově, kde nechtěla setrvat i po dovršení zletilosti. Z potvrzení Městského úřadu Zábřeh, odboru sociálních věcí, ze dne 8. 2. 2023 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] má vypracován individuální plán mladého dospělého, a to ze dne 6. 2. 2023. Z výpisu z rejstříku trestů fyzických osob [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že ke dni 10. 2. 2023 nebyly evidovány žádné informace o odsouzení. Z potvrzení o studiu ze dne 12. 9. 2022 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byla ve školním roce zahájeném dne 1. 9. 2022 studentkou denního studia Střední školy sociální péče a služeb [obec]. Z rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské [pobočka], Kontaktní pracoviště [obec] ze dne 1. 3. 2023, [číslo jednací] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byla přiznána dávka zaopatřovací příspěvek opakující se ve výši 17 250 Kč od 6. 2. 2023. Z rozsudku [název soudu] ze dne 3. 11. 2021, č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že byla nařízena ústavní výchova [jméno] [příjmení] a žalovanému bylo uloženo platit výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně k rukám zařízení, ve kterém je [jméno] umístěna. Z odůvodnění bylo dále zjištěno, že žalovaný byl naposledy evidován u zaměstnavatele v rámci výkonu trestu odnětí svobody v roce 2018, je vyučený jako automechanik a tuto činnost také v minulosti vykonával. Měl zájem v tomto oboru podnikat ale, jelikož má několik záznamů v rejstříku trestů, neměl možnost žádat o vydání živnostenského listu. Od ukončení výkonu trestu si přivydělával různými výpomocemi částku 15 000 Kč. Z potvrzení Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Pardubicích ze dne 28. 3. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od 11. 4. 2022 do 5. 2. 2023, podpora v nezaměstnanosti ani podpora při rekvalifikaci mu nebyla poskytována. Z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne 1. 2. 2023 bylo zjištěno, že žalovanému byl zvýšen přídavek na dítě [jméno] [celé jméno žalovaného] na částku 970 Kč. Z rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Pardubicích ze dne 28. 3. 2023, [číslo jednací] soud zjistil, že žalovaný byl ode dne 6. 2. 2023 vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu maření součinnosti s krajskou pobočkou tím, že se bez vážného důvodu nedostavil ve stanoveném termínu dne 6. 2. 2023 na Úřad práce – kontaktní pracoviště [obec]. Z rozsudku [název soudu] ze dne 3. 11. 2021, č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného] byl svěřen do péče otce a matce bylo uloženo platit výživné na nezletilého [jméno] ve výši 1 000 Kč měsíčně spolu se splátkami dluhu na běžném výživném ve výši 500 Kč měsíčně. Ze sdělení Úřadu práce – krajské pobočky v Pardubicích bylo zjištěno, že žalovaný byl naposledy evidován jako uchazeč o zaměstnání v období od 11. 4. 2022 do 5. 2. 2023, od roku 2010 byl evidován s pracovním poměrem u Vězeňské služby, případně na dohodu o provedení práce prodej-nákup-čistění vozidel. Z rozhodnutí Úřadu práce – krajské pobočky v Pardubicích ze dne 7. 12. 2021, [číslo jednací] bylo zjištěno, že žalovaný byl vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání od 1. 9. 2021 z důvodu maření součinnosti s krajskou pobočkou tím, že se bez vážného důvodu nedostavil ve stanoveném termínu dne 1. 9. 2021 na Úřad práce – kontaktní pracoviště [obec]. Dle záznamu o jednání ze dne 12. 10. 2022 se žalovaný byl ptát ve [právnická osoba], vzali by to, ale bude chodit na rehabilitace a v dubnu 2023 ho čeká operace, ve [právnická osoba] byl stejný problém. Z lékařských zpráv ze dne 22. 8. 2022, ze dne 24. 8. 2022, ze dne 29. 8. 2022 a ze dne 5. 9. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl ošetřen pro poranění na prstech pravé ruky při skládání ztraceného bednění, doporučení lékaře bylo koupele v řepíku, Betadine, promazávat, za ošetření uhradil regulační poplatek. Dle lékařské zprávy ze dne 5. 1. 2022 byl žalovaný ošetřen s vypadáváním kolene, doporučení bylo rehabilitace, ortéza a posilovat stehenní svalstvo. Dle rozpisu procedur žalovaný absolvoval v listopadu a prosinci 2022 rehabilitace. Z rozhodnutí o výši příspěvku na úhradu péče poskytované mládeži umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo preventivní péče ze dne 24. 5. 2022 bylo zjištěno, že žalovanému nebyla uložena povinnost hradit příspěvek na úhradu péče poskytované dceři [jméno] [příjmení], neboť je bez finančních prostředků. Z nabídek zaměstnání bylo zjištěno, že jsou vypsány různé poptávky pro vzdělání střední odborné (vyučení), a to například od zaměstnavatele [právnická osoba], mechanici a opraváři nákladních automobilů, výroba a provoz a služby, v jednosměnném provozu se mzdou od 30 000 Kč měsíčně, [jméno] [příjmení] – [právnická osoba], obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z plastu v nepřetržitém provozu se mzdou od 25 000 Kč měsíčně či [právnická osoba], mechanici a opraváři osobních automobilů v jednosměnném provozu se mzdou od 20 000 Kč. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování další lékařskou zprávou, neboť veškeré podstatné skutečnosti byly v řízení zjištěny a jednalo by se tak o důkaz nadbytečný. Stejně tak soud neprovedl k návrhu žalobce ani výslech žalovaného, neboť veškeré skutečnosti rozhodné pro posouzení věci v řízení byly zjištěny z tvrzení žalovaného učiněných v jeho vyjádření, případně doplněných při jednání. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a dle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Dle ust. § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Dle ust. § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Dle ust. § 50u odst. 1 věty první zákona o sociálně-právní ochraně dětí Náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Soud se primárně zabýval tím, zda je žalobce aktivně legitimován, tedy zda právo na výživné na žalobce skutečně přešlo. V řízení bylo prokázáno, že byla nařízena ústavní výchova mladé dospělé, která trvala dobu delší 12 měsíců, jak bylo zjištěno z rozsudku [název soudu] a sdělení dětského domova, mladá dospělá je nezaopatřeným dítětem, jak bylo zjištěno z potvrzení o studiu, nebyla odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, jak bylo zjištěno z výpisu z rejstříku trestů, a má vypracován individuální plán, jak bylo zjištěno z potvrzení Městského úřadu v Zábřehu. Pro splnění všech těchto podmínek byla mladé dospělé přiznána dávka zaopatřovacího příspěvku, jak bylo zjištěno z rozhodnutí žalobce. Mladé dospělé ze shora uvedených důvodů náleží od 6. 2. 2023 zaopatřovací příspěvek, právo na výživné přešlo na stát, proto žalobce byl v řízení aktivně legitimován. Soud se dále zabýval tím, zda vyživovací povinnost žalovaného k [jméno] trvá. Žalovaný namítal, že mladá dospělá pobírá zaopatřovací příspěvek a přivydělává si, je tedy schopna se sama živit. Mohlo by se zdát, že náleží-li mladé dospělé zaopatřovací příspěvek ve výši 17 250 Kč, je schopna se sama živit. Avšak už jenom z toho, že je zákonem výslovně stanoveno, že právo na výživné při poskytování zaopatřovacího příspěvku přechází na stát, lze dovodit, že vyživovací povinnost rodičů trvá. Navíc tato dávka není dávkou na pravidelné živobytí, naopak se jedná o časově limitovanou motivační dávku, dávku sloužící k podpoře mladého dospělého, aby mu bylo umožněno dále studovat a byl mu ulehčen počátek dospělého života, když jsou dány pochybnosti o zaopatření ze strany rodičů, byl-li mladý dospělý jako nezletilý umístěn mimo péči rodiny. Jak bylo v řízení prokázáno, mladá dospělá je studentkou denního studia, a proto vyživovací povinnost žalovaného k mladé dospělé trvá. Je pak bez právního významu ta skutečnost, že mladá dospělá žalovanému sdělila, že již po něm žádné výživné požadovat nebude. Mladá dospělá není schopna se sama živit, a proto vyživovací povinnost žalovaného k mladé dospělé trvá. Stejně tak pro posouzení věci nejsou důležité okolnosti péče o děti, respektive domluvy rodičů, před 6. 2. 2023. Zbývalo proto posoudit to, zda částka požadovaná žalobcem ve výši 2 000 Kč odpovídá schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům žalovaného. Žalovaný opakovaně uváděl, že je omezen ve výběru zaměstnání z důvodu náročné péče o nejmladšího syna, zdravotních obtíží, exekucí a jeho záznamů v rejstříku trestů. Zároveň však žalovaný uvedl, že si měsíčně přivydělá asi 15 000 Kč drobnými opravami na autech, tuto částku jako svůj měsíční příjem pak žalovaný uvádí setrvale, jak bylo zjištěno z odůvodnění rozsudku [název soudu] ze dne 3. 11. 2021, kterým bylo o výživném naposledy rozhodováno. S ohledem na to, že žalovaný má jednu další vyživovací povinnost, když jeho nejstarší syn je schopen se živit sám, přičemž potřeby nejmladšího syna žalovaného jsou saturovány též přídavky na toto dítě (ač jej žalovaný v současné době nepobírá, stalo se tak z jeho zavinění, když nedoložil příjmy, avšak jak i sám žalovaný uvedl, tyto přídavky mu byly vypláceny a budou mu doplaceny zpětně), výdaje domácnosti žalovaného jsou standardní, má soud za to, že vlastně ani nebylo nutné blíže zjišťovat, zda se žalovaný bez důležitého důvodu nevzdal výhodnějšího zaměstnání a zda mu jeho zdravotní a další omezení umožňují dosahovat vyšších příjmů, neboť už jen tento příjem odpovídá výživnému žalobcem požadovanému. Při užití doporučující tabulky Ministerstva spravedlnosti k určování výživného dětí, která je obecnou metodickou pomůckou, by z pravidelného příjmu ve výši 15 000 Kč bylo skutečně vyměřené výživné ve výši 18 % z příjmu (při zachování nedotknutelné částky) vyšší než částka žalobcem požadovaná. Bylo proto nadbytečné se zabývat tím, zda je žalovaný skutečně zdravotně omezen, zda je omezen s ohledem na záznamy v rejstříku trestů a zda je omezen s ohledem na náročnou péči o nejmladšího syna. Avšak i k těmto skutečnostem je třeba se vyjádřit, neboť má soud za to, že se nejedná o skutečné překážky ve výkonu zaměstnání. Žalovaný uvedl, že má za to, že po pěti letech může požádat o výmaz z rejstříku trestů, lhůta již uplynula a žalovaný o výmaz nepožádal. Žalovaný dále uvedl, že z důvodu zdravotních potíží a plánované operace ukončil evidenci na úřadu práce, avšak tato evidence byla ukončena z důvodu jeho nespolupráce, jak bylo zjištěno z rozhodnutí Úřadu práce. Žalovaný při schůzce dne 12. 10. 2022 uvedl, že v jedné firmě by jej vzali, mohl tedy být už téměř rok zaměstnán, neboť jak i sám uvedl, operaci kolene dosud neabsolvoval. Soud s ohledem na jednu předloženou lékařskou zprávu (ostatní se týkaly poranění ruky, které bylo dle lékařských doporučení pouze krátkodobé) shledal věrohodným tvrzení žalovaného, že jej zdravotní obtíže omezují (a proto ani nebylo zapotřebí doplnit dokazování dalšími lékařskými zprávami), avšak s ohledem na to, že si žalovaný přivydělává opravami na autech, je zřejmé, že minimálně méně zatěžující práce schopen je. Stejně tak bylo z nabídek odkazovaných žalobcem zjištěno, že jsou nabízeny i zaměstnání v jednosměnném provozu, která by žalovaný byl schopen vykonávat i s náročnou péčí o syna. Argument o exekucích je třeba zcela vyloučit s ohledem na to, že i pro pohledávku na výživném by bylo možné vést exekuci a její postavení by pak bylo prioritním. Bez důležitých důvodů pak žalovaný spoléhá na to, že matka nezletilého [jméno] bude plnit soudem stanovené výživné na tohoto syna dobrovolně, tato jej však neplní a žalovaný se o nucený výkon prostřednictvím exekuce ani nepokusil. Z těchto všech důvodů má soud za to, že by mohlo přicházet v úvahu i výživné vyšší, avšak soud je vázán návrhem žalobce, který nemůže překročit (ust. § 153 o.s.ř a contrario). Soud vzal v řízení za prokázané, že vyživovací povinnost žalovaného k mladé dospělé trvá, právo na výživné přešlo na stát z důvodu poskytování zaopatřovacího příspěvku mladé dospělé. Od data 6. 2. 2023, od kterého žalobce výživné požaduje, skutečně bylo v možnostech žalovaného dosahovat příjmu ve výši minimálně 15 000 Kč (bez zohlednění přídavku na dítě), tomuto příjmu pak požadované výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně odpovídá. Soud proto uložil žalovanému platit žalobci výživné na mladou dospělou ve výši 2 000 Kč měsíčně. Dlužné výživné za období od 6. 2. 2023 do 31. 8. 2023 bylo žalovanému v souladu s ust. § 160 o.s.ř. umožněno platit v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč, když má soud za to, že takto nízké splátky bude žalovaný schopen plnit a zároveň žalobci jako státu nebude jejich určení v takto nízké hladině na újmu. S ohledem na to, že se podstatně změnily okolnosti od posledního rozhodnutí o výživném už jenom tím, že právo na výživné přešlo na stát, přistoupil soud ke změně původního rozsudku, jak je uvedeno ve výroku

III. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný, náleží mu proto náhrada nákladů řízení, a to ve výši 300 Kč za jeden úkon dle ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení.