17 C 188/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Polákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalované 1): celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa žalovanému 2): celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o stanovení výživného vůči žalované 1) rozsudkem pro uznání

I. Žalovaná 1) je povinna platit žalobci výživné pro mladého dospělého jméno celé jméno žalovaného narozeného dne 20. 8. 2003 počínaje dnem 27. 4. 2022 ve výši 400 Kč měsíčně vždy do každého posledního dne v měsíci.

II. Dlužné výživné za období od 27. 4. 2022 do 30. 9. 2023 ve výši 6 835 Kč je žalovaná 1) povinna zaplatit žalobci v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč splatných vždy spolu s běžným výživným, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do zaplacení, pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení byť jediné splátky.

III. Žalovaný 2) je povinen platit žalobci výživné pro mladého dospělého jméno celé jméno žalovaného narozeného dne 20. 8. 2003 počínaje dnem 27. 4. 2022 ve výši 2 500 Kč měsíčně vždy do každého posledního dne v měsíci.

IV. Dlužné výživné za období od 27. 4. 2022 do 30. 9. 2023 ve výši 42 833 Kč je žalovaný 2) povinen zaplatit žalobci v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč splatných vždy spolu s běžným výživným, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do zaplacení, pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení byť jediné splátky.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Žalobce se domáhal, aby bylo žalovaným uloženo platit žalobci výživné pro mladého dospělého jméno celé jméno žalovaného, narozeného 20. 8. 2003 (dále i jen„ mladý dospělý“) od 27. 4. 2022, a to žalované 1) ve výši 400 Kč a žalovanému 2) ve výši 2 500 Kč. Žalobu dále odůvodnil tak, že žalobce vyplácí mladému dospělému od 27. 4. 2022 dávku zaopatřovací příspěvek, právo na výživné proto přešlo na stát. Žalovaná 1) při jednání s podanou žalobou souhlasila, nárok žalobce uznala co do důvodu a výše. Žalovaný 2), ač řádně a včas předvolán, se k jednání nedostavil ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání, proto soud rozhodoval v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Z rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské pobočka ze dne 9. 5. 2022, číslo jednací, soud zjistil, že mladému dospělému byla přiznána dávka zaopatřovacího příspěvku opakujícího se ve výši 15 000 Kč měsíčně. Z rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské pobočka ze dne 25. 10. 2022, číslo jednací, soud zjistil, že mladému dospělému byla zvýšena dávka zaopatřovacího příspěvku opakujícího se na částku 17 250 Kč. Z potvrzení o studiu soud zjistil, že mladý dospělý byl ve školním roce 2022 2023 žákem prvního ročníku Středního odborného učiliště stavebního, obec. Ze sdělení právnická osoba s.r.o. bylo zjištěno, že žalovaná 1) měla od 1. 1. 2022 čistý měsíční příjem ve výši 4 727 Kč. Ze sdělení České správy sociálního zabezpečení bylo zjištěno, že žalovaná 1) pobírá invalidní důchod druhého stupně, a to od dubna 2022 ve výši 9 889 Kč měsíčně, od června 2022 ve výši 10 381 Kč měsíčně, od září 2022 ve výši 10 719 Kč měsíčně, od ledna 2023 ve výši 11 207 Kč měsíčně a od června 2023 ve výši 11 772 Kč měsíčně. Ze sdělení žalobce bylo zjištěno, že žalovaná 1) ani žalovaný 2) nepobírají od Úřadu práce žádné dávky. Z rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 8. 6. 2022, č. j. číslo jednací, soud zjistil, že byla schválena dohoda rodičů, na základě které se žalovaný 2) zavázal přispívat na výživu nezletilé jméno narozené datum částkou 4 000 Kč měsíčně a nezletilého jméno narozeného dne datum částkou 3 000 Kč měsíčně. Dle odůvodnění tohoto rozsudku uvedl žalovaný 2), že pracuje jako pokrývač a jeho příjem se pohybuje mezi 25 000 Kč – 30 000 Kč měsíčně. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 21. 8. 2008, č. j. číslo jednací, soud zjistil, že nezletilá příjmení datum narození byla svěřena do péče žalované 1) a žalovanému 2) bylo uloženo přispívat na její výživu částkou 800 Kč měsíčně. Soud dále zamítl návrh žalobce na doplnění dokazování výslechem žalovaných, neboť u žalované 1) by se jednalo o důkaz nadbytečný, když žalovaná 1) nárok žalobce uznala, u žalovaného 2) by se pak jednalo o důkaz nehospodárný, když by bylo potřeba odročovat jednání jen z tohoto důvodu. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a dle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Dle ust. § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Dle ust. § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Dle ust. § 50u odst. 1 věty první zákona o sociálně-právní ochraně dětí náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. K odůvodnění rozsudku vůči žalované 1) soud uvádí následující. Dle ust. § 153a odst. 1 o.s.ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Dle odst. 2 rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.). V případě podané žaloby na výživné pro zletilé dítě se jedná o věc, ve které lze uzavřít a schválit smír. Žalovaná 1) při ústním jednání nárok žalobce zcela uznala, soud proto rozhodl vůči žalované 1) rozsudkem pro uznání a uložil žalované platit žalobci výživné pro mladého dospělého ve výši 400 Kč. Dlužné výživné ve výši 6 835 Kč bylo žalované 1) v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. umožněno platit v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč, když má soud za to, že takové splátky žalobci nebudou na újmu a žalovaná jimi v přiměřené době dluh splní. K odůvodnění rozsudku vůči žalovanému 2) soud uvádí následující. Soud se primárně zabýval tím, zda je žalobce aktivně legitimován, tedy zda právo na výživné na žalobce skutečně přešlo. V řízení bylo rozhodnutím Úřadu práce prokázáno, že mladému dospělému byla od 27. 4. 2022 přiznána dávka zaopatřovacího příspěvku, právo na výživné proto v souladu s ust. § 50u zákona o sociálně-právní ochraně dětí přešlo na stát, proto žalobce byl v řízení aktivně legitimován. Soud se dále zabýval tím, zda vyživovací povinnost žalovaného 2) vůči mladému dospělému trvá. V řízení bylo prokázáno, že mladý dospělý je studentem střední školy, lze proto uzavřít, že vyživovací povinnost žalovaného 2) vůči mladému dospělému trvá. Zbývalo posoudit to, zda částka požadovaná žalobcem ve výši 2 500 Kč odpovídá schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům žalovaného 2). Jak bylo v řízení prokázáno, žalovaný 2) má čtyři další vyživovací povinnosti, a to ke zletilému jméno (přičemž rozhodnutí o stanovení výživného ke dni tohoto rozhodnutí prozatím nenabylo právní moci, jak je soudu známo z úřední činnosti), nezletilé příjmení ve výši 800 Kč, jak bylo zjištěno z rozsudku zdejšího soudu, nezletilé jméno ve výši 4 000 Kč a nezletilému jméno ve výši 3 000 Kč, jak bylo zjištěno z rozsudku Okresního soudu v Liberci. Žalovaný 2) nebyl v řízení procesně aktivní, soud proto při zjišťování jeho příjmu vycházel z jeho sdělení učiněného před Okresním soudem v Liberci, kdy žalovaný 2) pro účely rozhodnutí o výživném pro dvě nejmladší děti uvedl, že dosahuje příjmů až 30 000 Kč měsíčně. S ohledem na to, že mladý dospělý je nejstarším dítětem žalovaného 2) má soud za to, že požadované výživné ve výši 2 500 Kč i při zohlednění čtyř dalších vyživovacích povinností odpovídá tvrzenému dosahovanému příjmu a schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům žalovaného 2). Soud má za to, že nelze brát vůči ostatním třem dětem žalovaného 2) na újmu, že při rozhodování o výživném pro dvě nejmladší děti žalovaného 2) nebyly tyto tři další vyživovací povinnosti žalovaného 2) zohledněny a bylo jim v porovnání s ostatními dětmi žalovaného 2) stanoveno poměrně vysoké výživné. Soud proto uložil žalovanému 2) platit žalobci výživné pro mladého dospělého ve výši 2 500 Kč měsíčně. Dlužné výživné ve výši 42 833 Kč pak bylo i žalovanému 2) v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. umožněno platit v pravidelných měsíčních splátkách, a to po 2 000 Kč, když má soud za to, že takové splátky žalobci nebudou na újmu a žalovaný 2) jimi je schopen v přiměřené době dluh splnit. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný, žádné náklady mu však nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Proti výroku I a II tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích. U odvolání proti rozsudku pro uznání jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř. a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyl splněn předpoklad pro jeho vydání (§ 153a o.s.ř.). Proti výroku o lhůtě k plnění lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce v Pardubicích. Proti výroku III, IV a V tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce v Pardubicích. Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, lze se domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.