17 C 35/2026

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Netkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované doručovací adresa Anonymizováno o 19 420 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá zaplacení částky 14 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 000 Kč od 26. 1. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % a částky 5 420 Kč se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se domáhal zaplacení částky 19 420 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru, kterou žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba., dne 25. 9. 2023, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 10 000 Kč. Právní předchůdce žalobce ověřil úvěruschopnost žalované. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 10 000 Kč, úroku ve výši 4 000 Kč, zákonného úroku z prodlení a smluvní pokuty ve výši 5 420 Kč. Žalovaná požádala o umožnění plnění dluhu ve splátkách. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky do částky 30 000 Kč za úrok ve výši 40 % měsíčně, RPSN bylo vyčísleno na 5 521,29 % (smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, všeobecné obchodní podmínky). Právní předchůdce žalobce ověřoval totožnost žalované (fotografie občanského průkazu žalované). Prověřoval také úvěruschopnost žalované (žádost o spotřebitelský úvěr č. hodnota). Z výpisů z účtu za období od 1. 6. 2023 do 31. 8. 2023 soud zjistil, že žalovaná dosahovala pravidelného měsíčního příjmu (příchozí úhrada „právnická osoba, Anonymizováno“) ve výši asi 18 000 Kč až 21 000 Kč, čerpala také další úvěry či o ně žádala (opakovaně právnická osoba, právnická osoba., opakovaně právnická osoba, opakovaně Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno) a také vynakládala nemalé peněžní prostředky na sázky (položky Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno.). Právní předchůdce žalobce úvěr ke dni 25. 1. 2024 zesplatnil pro opakované porušování smluvních podmínek (zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne 25. 1. 2024). Účet č. č. účtu je účtem žalované, na účtu banka eviduje příchozí platby v různých částkách, není proto možné jednoznačně odpovědět, zda byly v období od uzavření smlouvy do zesplatnění úvěru provedeny platby ve výši 10 000 Kč na účet žalované (zpráva právnická osoba.). Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou žalobci (nedatovaná smlouva o postoupení pohledávek a smlouva o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2025). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 7. 2025). Žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 7. 2025, potvrzení o odeslání zásilky). Z výpisů z účtu žalované za období od 1. 4. 2025 do 31. 7. 2025 a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru společnosti právnická osoba nebyly zjištěny žádné skutečnosti rozhodné pro skutkové či právní posouzení této věci. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když spotřebitelským úvěrem je v souladu s ust. § 2 odst. 1 úvěr poskytovaný spotřebiteli. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Poskytovatel úvěru je před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru náležitě posoudit úvěruschopnost spotřebitele, přičemž poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Soud vzal v řízení za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou úvěrovou smlouvu, na základě které se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky do částky 30 000 Kč. Protože se jednalo o úvěr poskytovaný podnikatelem spotřebiteli, byl právní předchůdce žalobce povinen v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru prověřit úvěruschopnost žalované a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplyne, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet. Žalobce v řízení tvrdil, že úvěruschopnost žalované byla náležitě prověřena. S tím však nelze souhlasit. Právní předchůdce žalobce disponoval výpisy z účtu žalované za období předcházející uzavření úvěrové smlouvy, které podávají nejvěrohodnější obraz o hospodaření žalované. Z výpisů z účtu žalované pak vyplynulo, že žalovaná (i jen v jednom měsíci) čerpá velké množství dalších úvěrů a zároveň v oblasti financí vykazuje rizikové chování (sázky). To vše při relativně nízkém příjmu. Proto má soud za to, že důvodné pochybnosti o schopnosti žalované plnit své dluhy vyvstaly a právní předchůdce žalobce neměl s žalovanou úvěrovou smlouvu uzavírat. Smlouvu o úvěru ze dne 25. 9. 2023 je proto v souladu s ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru třeba hodnotit jako absolutně neplatnou a žalovaná je povinna vrátit žalobci pouze poskytnutou jistinu. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované jistinu ve výši 10 000 Kč. Tuto skutečnost však nijak neprokázal. Soud v souladu s důkazním návrhem žalobce vyžádal zprávu banky o příchozích platbách na účtu žalované, banka však tuto informaci nebyla schopna poskytnout. O tom byl žalobce soudem vyrozuměn ještě před nařízením jednání, kdy soud vyzval žalobce k doplnění důkazu o poskytnutí peněžních prostředků žalované. Této výzvě však žalobce nevyhověl. Jestliže se pak žalobce omluvil z ústního jednání, znemožnil soudu, aby mu bylo poskytnuto příslušné poučení za účelem unesení důkazního břemene. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007). Protože žalobce neprokázal, jaká částka byla žalované ze smlouvy o úvěru skutečně poskytnuta, soudu nezbylo, než žalobu zcela zamítnout. V části, ve které se žalobce domáhal smluvního úroku, smluvní pokuty a zákonného úroku z prodlení byla žaloba zamítnuta pro absolutní neplatnost úvěrové smlouvy dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve zbývající části pak z důvodu neunesení důkazního břemene žalobcem o tom, jaká částka byla žalované skutečně poskytnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla v řízení plně úspěšná, práva na náhradu nákladů řízení se však vzdala, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. O povinnosti doplatit soudní poplatek rozhodl soud dle bodu 2 položky 2 Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soud v řízení na návrh žalobce platební rozkaz nevydal a pokračoval v řízení, proto bylo žalobci uloženo doplatit soudní poplatek do výše dle položky 1 Sazebníku poplatků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce v Pardubicích. Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, lze se domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.