18 C 27/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 80 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 80 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od 1. 8. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 30 371 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 80 000 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o vyplacenou zálohu na provedení stavebních prací, k jejichž provedení však nedošlo. Tvrdila, že se s žalovaným dlouhodobě zná a ví, že žalovaný provádí drobné stavební práce, proto s ním v březnu r. 2022 uzavřela ústně smlouvu o dílo na zhotovení fasády a zateplení - odkrytí původního plastového opláštění domu, nalepení a ukotvení polystyrenu, natažení 2 vrstev lepidla s perlinkou a zhotovení horní pohledové vrstvy na zateplení - na rodinném domě ve vlastnictví jejího syna na adrese [adresa]. K zahájení prací mělo dojít 13.7.2022 a k dokončení do konce podzimu r. 2022 tak, aby byl na zimu 2022 2023 dům již zateplen. Mezi stranami bylo dohodnuto, že žalobkyně předá žalovanému zálohu 60 000 Kč na nákup materiálu, což na jaře r. 2022 učinila, a žalovaný za to pořídil stavební materiál. Žalovaný zahájení prací oddaloval a v červenci r. 2022 žalobkyni požádal o další zálohu ve výši 80 000 Kč s tím, že se jedná o zálohu na práci a příp. dokoupení dalšího potřebného materiálu nutného k provedení díla. Žalobkyně žalovanému předala tuto částku v červenci r. 2022 v hotovosti u sebe doma v pergole za přítomnosti svého syna, svého otce a p. [příjmení], potvrzení převzetí nebylo žalovaným učiněno. Strany se přitom dohodly, že jakmile bude tato záloha spotřebována, vyzve žalovaný žalobkyni k úhradě další zálohy, celková cena díla nebyla sjednána, žalovaný nedokázal žalobkyni říct ani odhad ceny díla, nebyl sjednán ani způsob ani postup pro provedení díla, nebyla vytvořena projektová dokumentace. Žalovaný se stavebními pracemi ani přes opakované urgence nezapočal, do prodlení s plněním se dostal 13.7.2022, k tomuto dni tak žalobkyni vzniklo právo na odstoupení od dané smlouvy, v září r. 2022 proto žalobkyně žalovanému telefonicky sdělila, že již nemá na provedení daných prací zájem, čímž odstoupila od předmětné smlouvy a vyzvala žalovaného k vrácení vyplacené zálohy ve výši 80 000 Kč. Žalovaný vrácení této částky přislíbil, přes opakované urgence (SMS, meessenger přes telefonní číslo [tel. číslo]) se tak však doposud nestalo. Dne 19.7.2023 žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřil. K jednáním soudu se bez omluvy nedostavil, o odročení nepožádal. Předvolání k jednáním mu bylo doručeno v souladu s § 49 o. s. ř., proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jeho přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující:

4. Z opisu elektronické komunikace plyne, že žalobkyně od srpna do ledna následujícího roku komunikovala přes RCS chat s uživatelem označeným jako [jméno], kdy jej opakovaně vyzývala k řešení nastalé situace, vyfakturování cementu a písku, co měl kupovat z těch 80 000 Kč, které mu dávala. Druhá strana se omlouvala, že je nekontaktní, přičemž i uvedla, že se situaci bude snažit napravit, vydělat peníze, nebo je sehnat jinak, či je splatit jinak s tím, že to určitě nechce nechat být.

5. Ze svědecké výpovědi [jméno] [jméno], otce žalobkyně, vyplývá, že žalovaného zná delší dobu, byli sousedy. Na začátku letních prázdnin r. 2022 byl přítomen jednání žalobkyně s žalovaným. Jednání proběhlo u žalobkyně doma v pergole. Řešila se tam otázka zhotovení stavebních prací na rodinném domě na adrese [ulice a číslo] - odbourání původního opláštění, zateplení polystyrénem a nová fasáda. Žalobkyně mu řekla, že se na provedení těchto prací dohodli na jaře, kdy mu předala zálohu 60 000 Kč na materiál, za to byl koupen písek, cement a polystyrén, vše bylo uloženo na dvoře. Tato schůzka sloužila k objasnění toho, co po něm přesně žalobkyně chtěla, ke vzájemnému utvrzení. Při této schůzce chtěl žalovaný další zálohu ve výši 80 000 Kč na práci, žalobkyně mu předala tuto částku v hotovosti, jednalo se o její peníze, žalovaný jí však nevydal žádné potvrzení o převzetí, vše bylo„ na dobré slovo“. K předání došlo za přítomnosti svědka, kamaráda žalovaného p. [příjmení] a pravděpodobně syna žalobkyně. K započetí prací mělo dojít po předání zálohy a hotové měly být do podzimu, resp. začátku zimy, aby již byla v předmětném domě v zimě nižší spotřeba energií. K započetí prací ale nedošlo, přičemž mu žalobkyně sdělovala, že žalovaného urgovala prostřednictvím SMS a telefonních hovorů. Nakonec práce provedl někdo jiný.

6. Svědek [jméno] [příjmení], syn žalobkyně a bývalý kamarád žalovaného, ve své výpovědi uvedl, že ví, že žalobkyně předala žalovanému 60 000 Kč, za které žalovaný dodal nějaký materiál, byl to nějaký písek, polystyrén, lepidlo a tak, složil to k žalobkyni do dílny. To bylo někdy před letními prázdninami r. 2022. Svědek sám byl pak přítomen předání částky 80 000 Kč v hotovosti mezi žalobkyní a žalovaným, jednalo se o peníze žalobkyně. Bylo to na provedení prací na jeho domě na adrese [adresa], a to na materiál - polystyrén, lepidlo, cement, písek, a na práci, kdy mělo být provedeno zateplení domu - nalepení polystyrénu, první vrstva lepidla, druhá vrstva lepidla a fasáda. Daná částka byla předána, bez toho aniž by následně dostali nějaké protiplnění. Předání byl přítomen svědek, [jméno] [příjmení] a p. [jméno]. Na provedení prací se dohodli on a žalobkyně na jedné straně a žalovaný na straně druhé ústně někdy v červenci nebo v červnu minulého roku, přičemž mezi ním a nebylo žádné ujednání o příp. sanaci nákladů, které by hradila žalobkyně, jednalo se o vzájemnou výpomoc. Nebyla sjednána celková cena prací, dohodli se na tom, že se to bude řešit během prací, co a jak dál, co je potřeba hradit. Těch 80 000 Kč bylo na nákup toho, co žalovanému chybělo v rámci materiálu a na práci, s tím že pak jim měl dodávat faktury. Žalovaný se od té doby neukázal, chtěli ho kontaktovat, ale bez úspěchu. Práce nakonec provedl někdo jiný v letošním roce.

7. Dle zprávy [právnická osoba] bylo telefonní [číslo] evidováno jako telefonní číslo žalovaného.

8. Podle předžalobní upomínky a příslušné podací stvrzenky zaslala žalobkyně žalovanému dne 19.7.2023 předžalobní upomínku, v níž jej vyzvala k vrácení částky 80 000 Kč do 7 dnů od doručení této výzvy.

9. Soud ve věci zamítl návrh na provedení důkazu účastnickou výpovědí žalobkyně, zprávami dalších mobilních operátorů a výpovědí svědka [jméno] [příjmení], jelikož se dle názoru soudu jedná o důkazy nadbytečné, když je možné učinit adekvátní závěr o skutkovém stavu z ostatních provedených důkazů, když má soud za to, že se co do provedených svědeckých výpovědí jedná o výpovědi ucelené, věrohodné a navzájem se doplňující.

10. Z podvedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

11. Na jaře r. 2022 spolu žalobkyně a žalovaný jednali o zhotovení prací v podobě fasády a zateplení rodinného domu ve vlastnictví syna žalobkyně p. [příjmení] na adrese [adresa]. V téže době předala žalobkyně žalovanému 60 000 Kč, za což žalovaný zakoupil potřebný materiál. V létě r. 2022 bylo mezi žalobkyní, p. [příjmení] a žalovaným jednáno o daných pracích znovu, v této době přitom bylo jednáno o rozsahu potřebných prací, jejich cena přitom nebyla sjednána, měla být řešena až během provádění prací na základě výzev a faktur žalovaného. V červenci r. 2022 žalobkyně předala žalovanému zálohu na provedení daných prací ve výši 80 000 Kč, a to ze svých výlučných finančních prostředků, žalovaný však neprovedl na daném domě žádné práce.

12. Dne 19.7.2023 žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku.

13. Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z.

14. Ust. § 1807 o.z. stanoví, že se má za to, že co dala jedna strana druhé před uzavřením smlouvy, je záloha.

15. Podle § 2586 odst. 1 a 2 o.z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

16. Dle § 2590 odst. 1 a 2 o.z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba. Není-li doba plnění ujednána, provede zhotovitel dílo v době přiměřené jeho povaze. Má se za to, že je čas plnění ujednán ve prospěch zhotovitele.

17. Ust. § 2610 odst. 1 o.z. uvádí, že právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

18. Ust. § 2604 a § 2605 odst. 1 o.z. stanoví, že je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. Dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

19. Podle § 2001 o.z. lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

20. Dle § 2002 odst. 1 a 2 o.z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.

21. Ust. § 2003 o.z. uvádí, že jakmile strana oprávněná odstoupit od smlouvy oznámí druhé straně, že od smlouvy odstupuje, nebo že na smlouvě setrvává, nemůže volbu již sama změnit. Mohla-li strana odstoupit od smlouvy pro podstatné porušení smluvní povinnosti a nevyužila své právo, nebrání jí to odstoupit od smlouvy později s odkazem na obdobné jednání druhé strany.

22. Podle § 2004 odst. 1 a 2 o.z. se odstoupením od smlouvy závazek zrušuje od počátku. Plnil-li dlužník zčásti, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění.

23. Dle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Ust. § 1958 odst. 1 a 2 o.z. stanoví, že je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

25. Na základě těchto zákonných ustanovení a shora specifikovaného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná.

26. Žalobkyně v řízení tvrdila, že mezi ní a žalovaným došlo v březnu r. 2022 k uzavření smlouvy o dílo v podobě zhotovení fasády a zateplení - odkrytí původního plastového opláštění domu, nalepení a ukotvení polystyrenu, natažení 2 vrstev lepidla s perlinkou a zhotovení horní pohledové vrstvy na zateplení - na rodinném domě ve vlastnictví jejího syna na adrese [adresa] Smlouva o dílo nevyžaduje písemnou formu, je tedy možné ji uzavřít i ústně. I v případě této formy uzavření dané smlouvy je však nutné, aby obsahovala veškeré zákonem stanovené podstatné náležitosti pro to, aby byla uzavřena platně. Podstatnými náležitostmi smlouvy o dílo přitom je 1. přesné označení stran (zhotovitel x objednatel), 2. přesné vymezení díla, 3. závazek provést dané dílo na vlastní náklad a nebezpečí, 4. závazek objednatele dílo převzít a 5. závazek objednatele zaplatit cenu díla, a to za přesného stanovení výše ceny díla, resp. alespoň řádného určení vymezení způsobu jejího určení, či uvedení projevu vůle stran o uzavření smlouvy bez určení ceny díla.

27. K posouzení, že mezi stranami došlo k dohodě o podstatných náležitostech dané smlouvy o dílo (a tedy k posouzení, že byla předmětná smlouva o dílo uzavřena mezi stranami platně), přitom soud může dospět až za předpokladu, že je mu obsah dané dohody fakticky znám. Soud tedy ve věci nejprve přistoupil k dokazování týkající se tvrzené mezi stranami uzavřené smlouvy o dílo, resp. jejího přesného znění (znění konkrétních ujednání). Za rozhodné přitom zdejší soud v této věci považuje ujednání o ceně a označení stran.

28. Cenu díla lze platně ujednat 1. uvedením její konkrétní výše /včetně odkazu na rozpočet se zaručenou úplností/ v podobě konkrétního ujednaného způsobu jejího určení, které je závislé na objektivních skutečnostech, včetně skutečností, které nastanou teprve v budoucnu, ať již mají původ v okolnostech tržních, resp. ve spojení s určitou měnovou či cenovou doložkou, nebo v okolnostech spočívajících v povaze díla (např. vazbou dílčí ujednané konkrétní ceny na rozsah konkrétně provedených prací, které jsou vymezeny určitě, avšak není znám jejich potřebný rozsah., 2. určením třetí osobou nebo soudem, 3. odhadem, nebo rozpočtem (Občanský zákoník, 2. vydání (2. aktualizace, 2023): O. Kubát). Žalobkyně ve věci ohledně ujednání o ceně díla tvrdila, že celková cena díla nebyla sjednána, kdy se strany nejprve dohodly na zálohách s tím, že jakmile bude záloha spotřebována, vyzve žalovaný žalobkyni k úhradě další zálohy, přičemž žalovaný nebyl sto žalobkyni sdělit ani odhad ceny díla. Z uvedeného je dle názoru soudu zřejmé, že strany projevily vůli co do úplatnosti tohoto ujednání, neprojevily přitom však svou vůli uzavřít předmětnou smlouvu bez určení ceny díla s tím, že by se poté uplatnila cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy za obdobných smluvních podmínek, když toto žalobkyně ani netvrdila, když tvrdila, že byla cena navázána na úhradu záloh, resp. následné výzvy žalovaného k úhradě dalších záloh v závislosti na provedení určitých prací a spotřebování předchozí zálohy, a když i ze svědecké výpovědi p. [příjmení] vyplynulo, že se cena měla řešit až v průběhu prací v závislosti na provedených pracích, přičemž uvedené nelze dovodit ani z jednání stran. Nadto je nutné přihlédnout k tomu, že daná smlouva měla být uzavřena pouze neformálně, ústně mezi známými, sousedy. Dle názoru soudu je tak možné na základě uvedeného dospět k závěru, že se jednalo o ujednání ceny jiným způsobem, a to na základě vyúčtování úkonů žalovaného a provedení příp. poddodávek, ovšem vzájemné ujednání stran ono účtování úkonů žalovaného nikterak nelimitovalo. Takovéto ujednání ceny však není dostatečně určité (rozhodnutí NS ze dne 22. 6. 2006, sp. zn. 32 Odo 983/2004). Nadto soud uvádí, že v této věci je rozhodným i ujednání co do přesného označení stran smlouvy (zhotovitel x objednatel), když žalobkyně v této věci tvrdila, že objednatelem byla toliko ona, což uvedl i svědek p. [jméno], ovšem pouze jako žalobkyní zprostředkovanou informaci, ovšem svědek p. [příjmení], syn žalobkyně a vlastník domu, na němž měly být dané práce provedeny, ve své výpovědi uvedl, že objednateli byli on a žalobkyně a zhotovitelem žalovaný. V tomto bodu by přitom nedošlo dle názoru soudu k osvětlení ani posledním žalobkyní označeným důkazem k prokázání jejího tvrzení - její účastnickou výpovědí, když by žalobkyně dle názoru soudu ve své výpovědi zopakovala pouze svá soudu předložená tvrzení, která fakticky ve své výpovědi uvedl svědek p. [jméno], přičemž je však v této věci osobně zainteresovaná – žalobkyně tedy neunesla v tomto bodu důkazní břemeno, ačkoli byla ze strany soudu v souladu s § 118 odst. 1 a 3 o.s.ř. o této své povinnosti poučena.

29. S ohledem na vše výše uvedené proto dospěl soud k závěru, že smlouva o dílo nebyla v této věci mezi stranami sjednána platně, jelikož zde absentovaly její podstatné náležitosti, a to určité sjednání výše ceny díla a přesné označení stran. Dále bylo dle názoru soudu v řízení svědeckými výpověďmi p. [příjmení] a p. [jméno] prokázáno, že žalobkyně předala v červenci r. 2022 žalovanému zálohu v rámci této neplatné smlouvy o dílo, a to částku 80 000 Kč v hotovosti, jednalo se přitom o peníze z výlučného vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně tedy tuto částku předala žalovanému bez právního důvodu, takže se žalovaný na její úkor v tomto případě bezdůvodně obohatil (srovnej rozhodnutí NS ze dne 26.6.2018, sp. zn. 32 Cdo 1745/2018) a je povinen žalobkyni tuto částku vydat. Jelikož poté žalovaný nezaplatil tuto částku žalobkyni řádně a včas, má žalobkyně nárok rovněž na úhradu úroku z prodlení z dané částky od prvního dne, kdy se žalovaný dostal do prodlení (tj. 1. 8. 2023, jelikož splatnost nastala 31.7.2023, tedy 3. pracovní den po odeslání předžalobní výzvy, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě této částky) ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I).

30. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, soud jí proto přiznal dle § 142 odst. 1 ve spojení s §142a odst. 1 o. s. ř. plnou náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 4 000 Kč a dále náklady na zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci žalobkyně tedy byla stanovena ve výši 4 300 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 17 200 Kč za 4 úkony (převzetí věci, žaloba, účast u jednání dne 9. 10. 2023 a účast u jednání dne 13. 11. 2023) dle §6, §7 bod 5 a § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále ve výši 2 150 Kč za jeden úkon právní služby (předžalobní výzva) dle §6, §7 bod 5 a § 11 odst. 2 písm. h/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů po 300 Kč za úkon, celkem tedy 1 500 Kč za 5 úkonů ve věci (§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Zástupci dále náleží náhrada cestovného ve výši 544,20 Kč za 2 cesty k jednání soudu osobním automobilem Škoda Kodiaq dlouhé 38 km (cesta [obec] – [obec] nad orlicí a zpět) při sazbě 7, 1608 Kč/km dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. a náhrada za promeškaný čas ve výši 400 Kč za 4 půlhodiny ztráty času po 100 Kč (§ 14 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř., při sazbě 21% tedy o 4 576,80 Kč, když zástupce žalobkyně řádně doložil, že je plátcem DPH. Soud tak žalobkyni přiznal náklady v celkové výši 30 371 Kč. Vzhledem k tomu, že byla žalobkyně zastoupena ve věci advokátem, je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

31. Lhůta k zaplacení soudem přiznaných částek byla žalovanému stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.