18 C 461/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 77 091,86 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 77 091,86 Kč, kapitalizovaný úrok 13 147,40 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 2 204,72 Kč, úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 75 191,86 Kč od 15. 10. 2024 do 23. 10. 2024, úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 75 191,86 Kč od 24. 10. 2024 do zaplacení a úrok z prodlení z částky 77 091,86 Kč ve výši 12,75 % ročně od 15. 10. 2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do nároku žalobkyně na zaplacení úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 75 191,86 Kč od 15. 10. 2024 do zaplacení v rozsahu převyšujícím úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 75 191,86 Kč od 15. 10. 2024 do 23. 10. 2024, úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 75 191,86 Kč od 24. 10. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 26 561,45 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 77 091,86 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazený úvěr a smluvní pokutu. Tvrdila, že spolu dne 23.6.2022 po řádném posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany žalobkyně (lustrace v registrech NRKI, SOLUS, CEE a ISIR a zjištění kreditního skóre) prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (správce financí, webové rozhraní žalobkyně s elektronickými časovými razítky, který je obdobou internetového bankovnictví, kdy byla totožnost žalované ověřena kopií OP a telefonním hovorem), uzavřely úvěrovou smlouvu (žalovaná danou smlouvu podepsala SMS kódem 634710 dne 23.6.2022 ve 14:26 hod. z IP adresy 10.42.7.0), na základě které žalobkyně žalované poskytla úvěr s úvěrovým rámcem 85 000 Kč a žalovaná se jej zavázala hradit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3,29% z výše sjednaného úvěrového rámce. V proběhu trvání úvěrového vztahu přitom žalovaná takto načerpala celkem 85 500 Kč a uhradila celkem 52 193 Kč. Jelikož pak žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, žalobkyně úvěr ke dni 10.7.2024 zesplatnila a žalovanou vyzvala k jeho úhradě. Žalovaná však žalobkyni ničeho neuhradila. Žalobkyně se tak po ní nyní domáhá zaplacení jistiny 75 191,86 Kč, nákladů na vymáhání 900 Kč, smluvní pokuty 1 000 Kč (2 x 500 Kč za prodlení s úhradou), úroku ve výši 14,75% ročně z jistiny od 15.10.2024 do zaplacení, a příslušného úroku z prodlení. K možné žalovanou navrhované aplikaci § 150 o.s.ř. v rámci náhrady nákladů řízení přitom žalobkyně uvedla, že s tím nesouhlasí, jelikož zde nejsou splněny důvody pro užití.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Ve svém vyjádření ze dne 9.12.2024 tvrdila, že z jejího pohledu byla čerpána souhrnná částka 85 000 Kč, následně však uvedla částku 85 500 Kč s tím, že na tento úvěr uhradila celkem 52 193 Kč. Dále uvedla, že v době, kdy s žalobkyní danou smlouvu uzavírala, hradila již další závazky týkající se bydlení a dalších úvěrů, přičemž sdílela společnou domácnost s partnerem a pobírala toliko rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč. V průběhu času se však dostala do finanční tísně z důvodu rozchodu s partnerem, kdy zůstala sama s malým dítětem a z rodičovského příspěvku nebyla sto své závazky hradit. Aktuálně je zaměstnaná a snaží se svým závazkům dostát, kontaktovala proto žalobkyni s návrhem smírného řešení, kdy by hradila 1 000 Kč měsíčně, žalobkyně však od 1.1.2025 požadovala navýšení této splátky na 2 000 Kč, což je pro ni nereálné. Následně pak kontaktovala finančního arbitra, řízení však bylo zastaveno, jelikož byla v této věci podána žaloba. Nadto má žalovaná za to, že žalobkyně řádně nevyhodnotila výsledky posouzení její úvěruschopnosti, protože jinak by jí neměl být úvěr schválen s ohledem na její nízký příjem, když žalobkyně vycházela z příjmů celé domácnosti, tedy včetně příjmu jejího partnera, ten k ní však nemá vyživovací povinnost, a blíže nezkoumala ani její příjmy a výdaje, daná smlouva je tak absolutně neplatná a žalobkyni nevzniklo právo na úhradu příslušenství. Konečně žalovaná uvedla, že nebyly naplněny požadavky pro právní jednání učiněné prostředky komunikace na dálku, když je to sama žalobkyně, kdo je v procesu tím, kdo poskytnutý kód za účelem podpisu smlouvy dopisuje do dané smlouvy, nelze tak zaručit její nezměnění, i proto je tak daná smlouva absolutně neplatná. S ohledem na uvedené žalovaná požádala o možnost uhradit daný dluh formou splátek po 1 000 Kč měsíčně a o aplikaci § 150 o.s.ř. v rámci náhrady nákladů řízení s tím, že žalobkyni nepřiznání nákladů řízení nijak nezasáhne do finanční sféry žalobkyně, jí by však způsobilo ještě tíživější následky.

3. Žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila, o odročení nepožádala. Předvolání k jednání jí bylo doručeno v souladu s § 49 o. s. ř. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez její přítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Pro úplnost soud uvádí, že po vyhlašování rozhodnutí, resp. následně po skončení jednání ve věci samé byla telefonicky a poté emailovou zprávou soudu předána omluva žalované z jednání s tím, že žalovaná z důvodu nemoci zaspala, tuto omluvu však není možné brát s ohledem na uvedené za včasnou a není k ní možné přihlížet, když je soud vyhlášeným rozhodnutím vázán.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující:

5. Žalobkyně má k dispozici kopii OP žalované (kopie OP).

6. Z metodiky a úvěrové zprávy soud zjistil, že v rámci výpisu z NRKI žalovaná v rozhodné době figurovala toliko u jedné splátkové operace, a to úvěru ve výši 15 000 Kč s měsíční splátkou 1 955 Kč a 77 zbývajícími splátkami, splátky však byly hrazeny řádně a včas. Jiné nesplátkové operace, karty ani služby u jejího jména neprocházely.

7. Dle výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, evidovaného na žalovanou za dobu od 4.4.2022 do 5.5.2022 hradila žalovaná z tohoto účtu v rámci vyšších částek toliko nájemné 13 300 Kč, není zde však žádná jiná vyšší platba, ani platba na další úvěry a půjčky. Zároveň je zde příjem od ÚP ve výši cca 14 900 Kč měsíčně.

8. Podle potvrzení o provedené transakci byla na shora specifikovaný bankovní účet , č. účtu, dne 10.6.2022 připsána od ÚP částka 17 197 Kč.

9. Z potvrzení o provedení ověření bonity a záznamu telefonního hovoru plyne, že ke dni 23.6.2022 žalovaná neprocházela registry JAP-PŮJČKA, SOLUS, CEE, ISIR ani MVČR. Při posouzení úvěruschopnosti pak žalobkyně vycházela z informací získaných od žalované ohledně jejích poměrů, a to z toho, že je žalovaná svobodná, bydlí v podnájmu, má jednu vyživovací povinnost, je na mateřské dovolené s příjmem 10 000 Kč měsíčně, na domácnost vynaloží 7 000 Kč měsíčně a příjem ostatních členů domácnosti dosahuje 40 000 Kč měsíčně.

10. Podle listiny z čl. 35 a úvěrových podmínek byla dne 23.6.2022 sestavena žalobkyní v písemné podobě smlouva, flexibilní půjčka - revolvingový úvěr č. , hodnota, , kde jsou jako strany této smlouvy označeny žalobkyně v pozici věřitele a žalovaná, s učňovským vzděláním, v pozici dlužníka. V rámci smluvních ujednání je uvedeno, že se jedná o revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 35 000 Kč, úrokem 27,88 % ročně, RPSN 31,73 % a minimální měsíční splátkou 3,293 % z úvěrového rámce, tj. 1 153 Kč splatnými k 20. dni v měsíci. Pro případ prodlení se splátkami je zde poté jednak uvedeno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s upomínáním ve výši 300 Kč měsíčně a úhradu smluvní pokuty 500 Kč za každé prodlení, jednak její právo daný úvěr zesplatnit v případě prodlení žalované se dvěma a více splátkami, nebo s jednou splátkou po dobu delší než tři měsíce. Tato listina přitom byla podepsána žalobkyní, na místo podpisu žalované byl uveden kód , Anonymizováno, . v rámci podpisu této smlouvy zde pak bylo uvedeno, že podpisem dojde k žádosti o čerpání úvěru převodem na bankovní účet ve smlouvě uvedený č. , č. účtu, . Za nedílnou součást této smlouvy byly označeny úvěrové podmínky.

11. Dle dohledání informací o činnosti klienta žalované byl z telefonního čísla uvedeného ve smlouvě zaslán dne 23.6.2022 žalobkyni kód , Anonymizováno, z IP adresy , Anonymizováno, .

12. Dle výpisu z ARAD dosahoval průměrný roční úrok u kontokorentů a revolvingových úvěrů v červnu r. 2022 výše 14,26 %.

13. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad plyne, že byla v rámci shora uvedené smlouvy čerpána dne 24.6.2022 částka 35 000 Kč, dne 28.6.2022 částka 20 000 Kč, dne 1.7.2022 částka 30 000 Kč a dne 27.7.2022 částka 500 Kč, a to bankovním převodem na bankovní účet specifikovaný ve smlouvě č. , č. účtu, . Prvních 19 splátek přitom bylo uhrazeno řádně, splátky č. 20., 21., 22 a 23. však již nebyly uhrazeny vůbec, došlo proto k vyúčtování nákladů na vymáhání 3 x 300 Kč a smluvních pokut 2 x 500 Kč. Ke dni 10.7.2024 pak byl úvěr zesplatněn. Po zesplatnění dosahovala dlužná jistina 75 191,86 Kč, úrok za hotovostní transakce 5 254,52 Kč, náklady na vymáhání 900 Kč, smluvní pokuta 1 000 Kč, úrok 2584,80 Kč, obchodní úrok 5 308,08 Kč a úrok z prodlení 2 204,72 Kč.

14. Z výzvy ke splacení a příslušného poštovního podacího archu vyplývá, že dne 11.7.2024 žalobkyně zaslala žalované oznámení o zesplatnění shora uvedeného úvěru plynoucího ze smlouvy č. , hodnota, ke dni 10.7.2024.

15. Podle předžalobní výzvy a příslušného poštovního podacího archu zaslala žalobkyně dne 2.8.2024 v této věci předžalobní upomínku.

16. Dle přípisu ze dne 28.8.2024 žalovaná daného dne sestavila na jméno žalobkyně žádost o umožnění splátkového kalendáře, v níž uvedla, že smlouvu o revolvingovém úvěru uzavřela dne 23.6.2022 na částku limitu 35 000 Kč s minimální měsíční splátkou 1 153 Kč s tím, že se však v posledních měsících dostala vlivem nepříznivých ekonomických okolností do situace, kdy je v prodlení se splácením, takže byl úvěr zesplatněn, přičemž požádala o možnost daný úvěr uhradit formou splátek ve výši 1 000 Kč měsíčně.

17. Z emailové zprávy z čl. 29 plyne, že žalobkyně odmítla navrhované splátky po 1 000 Kč s tím, že je možné dohodnout tuto výši splátek do 31.12.2024, od ledna r. 2025 je však nutné splátku navýšit minimálně na 2 000 Kč.

18. Podle návrhu na smírné řešení žalovaná dne 22.9.2024 sestavila na jméno žalobkyně přípis v němž uvedla, že spolu dne 23.6.2022 uzavřely smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, přes webový portál s tím, že na jejím základě načerpala 85 000 Kč a uhradila 50 382 Kč. Poukázala na řádné neposouzení její úvěruschopnosti a na neplatnost dané smlouvy s ohledem na průběh kontraktačního procesu s tím, že navrhla, že zbývající částku 34 618 Kč uhradí formou splátek po 1 000 Kč měsíčně.

19. Dle oznámení z čl. 24 a usnesení z čl. 25 bylo dne 9.10.2024 zahájeno řízení u finančního arbitra o určení neplatnosti shora specifikované smlouvy o úvěru, usnesením finančního arbitra ze dne 11.11.2024 však bylo toto řízení zastaveno, jelikož byla dne 14.10.2024 podána žaloba v této věci.

20. Soud ve věci zamítl návrh na provedení důkazu dotazem na poskytovatele služeb elektronické komunikace, jelikož má za to, že se jednalo o důkaz nadbytečný, když bylo možné na základě doposud provedených důkazů učinit adekvátní závěr o skutkovém stavu.

21. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

22. Žalobkyně má k dispozici kopii OP žalované.

23. Žalovaná za dobu od 4.4.2022 do 5.5.2022 hradila ze svého bankovního účtu v rámci vyšších částek toliko nájemné 13 300 Kč, přičemž v rámci výpisu z tohoto bankovního účtu nefiguruje ani žádná další platba na úvěry a půjčky a pobírala dávky od ÚP ve výši cca 15 000 Kč měsíčně.

24. V rámci výpisu z NRKI žalovaná v rozhodné době figurovala u jedné splátkové operace, a to úvěru ve výši 15 000 Kč měsíční splátkou 1 955 Kč a 77 zbývajícími splátkami, splátky však byly hrazeny řádně a včas. Jiné nesplátkové operace, karty ani služby u jejího jména neprocházely. Zároveň žalovaná neprocházela registry JAP-PŮJČKA, SOLUS, NRKI, CEE ISIR ani MVČR. Při posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně vycházela rovněž z informací získaných od žalované ohledně jejích poměrů, a to z toho, že je svobodná, vyučená, bydlí v podnájmu, má jednu vyživovací povinnost, je na mateřské dovolené s příjmem 10 000 Kč měsíčně, na domácnost vynaloží 7 000 Kč a příjem ostatních členů domácnosti dosahuje 40 000 Kč.

25. Dne 23.6.2022 spolu žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, flexibilní půjčka - revolvingový úvěr č. , hodnota, , jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 35 000 Kč, úrokem 27,88 % ročně, RPSN 31,73 % a žalovaná se jej naopak zavázala splácet minimální měsíční splátkou 3,293% z úvěrového rámce, tj. 1 153 Kč se splatností k 20. dni v měsíci. Pro případ prodlení se splátkami si přitom strany sjednaly právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s upomínáním ve výši 300 Kč měsíčně, na úhradu smluvní pokuty 500 Kč za každé prodlení a právo daný úvěr zesplatnit v případě prodlení žalované se dvěma a více splátkami, nebo s jednou splátkou po dobu delší než tři měsíce.

26. V červnu r. 2022 dosahoval průměrný roční úrok u kontokorentů a revolvingových úvěrů výše 14,26 % ročně.

27. V rámci shora uvedené smlouvy byla žalovanou čerpána dne 24.6.2022 částka 35 000 Kč, dne 28.6.2022 částka 20 000 Kč, dne 1.7.2022 částka 30 000 Kč a dne 27.7.2022 částka 500 Kč, a to bankovním převodem na její bankovní účet.

28. Prvních 19 splátek bylo ze strany žalované uhrazeno řádně, splátky č. 20., 21., 22 a 23. však již nebyly uhrazeny vůbec, došlo proto k vyúčtování nákladů na vymáhání 3 x 300 Kč a smluvních pokut 2 x 500 Kč.

29. Ke dni 10.7.2024 byl úvěr specifikovaný shora ze strany žalobkyně pro neplacení splátek ze strany žalované zesplatněn. Po zesplatnění dosahovala dlužná jistina 75 191,86 Kč, úrok za hotovostní transakce 5 254,52 Kč, náklady na vymáhání 900 Kč, smluvní pokuta 1 000 Kč, úrok 2584,80 Kč, obchodní úrok 5 308,08 Kč a úrok z prodlení 2 204,72 Kč.

30. Dne 2.8.2024 zaslal žalobkyně žalované v této věci předžalobní upomínku.

31. Dne 28.8.2024 žalovaná žalobkyni požádala o splátky daného zesplatněného úvěru ve výši 1 000 Kč měsíčně s tím, že tuto smlouvu o revolvingovém úvěru uzavřela dne 23.6.2022 na částku limitu 35 000 Kč s minimální měsíční splátkou 1 153 Kč, v posledních měsících se však dostala vlivem nepříznivých ekonomických okolností do situace, kdy je v prodlení se splácením, takže byl úvěr zesplatněn. Tuto žádost žalobkyně neakceptovala.

32. Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ).

33. Ust. § 547 o.z. stanoví, že právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

34. Ust. § 570 odst. 1 o.z. uvádí, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

35. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

36. Ust. § 580 odst. 1 stanoví, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

37. Ust. § 2395 o. z. uvádí, že se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

38. Dle § 2 odst. 1 ZSÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až § 108 a § 109 odst. 1 ZSÚ uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 ZSÚ).

39. Podle § 3 odst. 1 písm. c/ ZSÚ se pro účely tohoto zákona se rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

40. Ust. § 419 o. z. uvádí, že spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

41. Dle § 84 odst. 1 – 3 ZSÚ § 84 poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. Spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, včetně možnosti využití automatizovaných modelů, a je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů. Sdělené nebo zveřejněné informace podle odstavce 1 obsahují upozornění, že pokud spotřebitel nesplní povinnost podle odstavce 2 a poskytovatel proto nebude schopen posoudit jeho úvěruschopnost, poskytovatel spotřebitelský úvěr neposkytne.

42. Podle § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

43. Ust. § 87 ZSÚ stanoví, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

44. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

45. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

46. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

47. Ust. § 1958 odst. 2 o. z. stanoví, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

48. Dle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

49. Ust. § 1970 o.z. poté uvádí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

50. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná.

51. Dle názoru soudu bylo v řízení prokázáno, že spolu žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 23.6.2022 platně a účinně smlouvu o revolvingovém úvěru. Žalovaná v řízení namítala, že s ohledem na průběh uzavření dané smlouvy, kdy je sice smlouva zachycena v písemné podobě, ale je opatřena namísto jejího podpisu toliko kódem, který na danou smlouvu umístila v elektronické podobě sama žalobkyně, není možné učinit závěr, že byla mezi stranami tato smlouva v tomto znění uzavřena, pročež je daná smlouva absolutně neplatnou. S ohledem na vyjádření samotné žalované, která ve svém písemném vyjádření k žalobě uvedla, že k uzavření smlouvy mezi ní a žalobkyní došlo 23.6.2022, přičemž totéž uvedla i v listinách, které soudu předložila k důkazu, konkrétně v návrhu smírného řešení a v žádosti o poskytnutí splátek, i s ohledem na skutečnost, že žalovaná na danou smlouvu plnila od uzavření smlouvy až do března r. 2024 (byla si tak vědoma konkrétních smluvních ujednání, např. výše a splatnost splátek apod.) má však soud za to, že je namístě uzavřít, že byla tato smlouva mezi stranami v tomto znění řádně uzavřena. Soud má přitom za to, že podpis žalované na dané smlouvě byl v tomto případě v souladu s § 561 o.z. nahrazen mechanickými prostředky, a to SMS kódem, který byl zaslán z telefonního čísla, z něhož byl učiněn telefonní hovor s osobou, která se představila jako žalovaná a věděla i základní údaje ohledně žalované. Nadto soud uvádí, že smlouva o úvěru je smlouvou konsenzuální, u níž není zákonem stanovena písemná forma, je tedy možné uzavřít tuto smlouvu i jinak, např. konkludentně či ústně – vzhledem k tomu, že žalovaná ve všech svých shora uvedených vyjádřeních, resp. důkazech sama uvádí, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru s úvěrovým rámcem 35 000 Kč a minimální měsíční splátkou 1 153 Kč, přičemž se v souladu s těmito tvrzeními i chovala, když hradila dané splátky, lze podle soudu uzavřít, že i kdyby nebyla tato smlouva uzavřena v písemné podobě, byla tato smlouva mezi stranami v tomto znění uzavřena jinou formou (konkludentně).

52. Dále žalovaná v řízení namítala, že ze strany žalobkyně nebyla řádně posouzena před uzavřením dané smlouvy její úvěruschopnost. Soud má však za to, že žalobkyně úvěruschopnost žalované před uzavřením předmětné smlouvy posoudila řádně, když si od žalované vyžádala základní údaje, které ve svém vyjádření k žalobě žalovaná rovněž následně potvrdila, a tyto údaje poté prověřila jednak výpisem z bankovního účtu žalované, z něhož nevyplývá ničeho o tom, že by žalovaná měla další, než zjištěné a v té době žalovanou tvrzené závazky, které i vyplynuly z NRKI, přičemž v rámci vyšších plateb bylo z jejího účtu hrazeno pouze nájemné ve výši cca 14 000 Kč, jednak potvrzením o příjmu v podobě platby od ÚP ve výši cca 15 000 Kč měsíčně a jednak výpisy z registrů NRKI (v tomto registru byl evidován jeden splátkový závazek žalované, který byl řádně splácen a žalobkyně jej zohlednila, viz výše), SOLUS, JAK - Půjčka, ISIR, CEE a MVČR, jimiž žalovaná neprocházela. Co se pak týče samotné „porovnání“ mezi příjmy a výdaji žalované, má soud za to, že i toto samotné posouzení bylo ze strany žalobkyně učiněno řádně. Je sice pravdou, že zde byl vyšší výdaj na bydlení, žalovaná však uvedla, že sdílí společnou domácnost se svým partnerem, i když tak sice tento partner nemá vůči žalované vyživovací povinnost, má soud za to, že je namístě, aby se s žalovanou stejnou měrou podílel na nákladech v souvislosti s vedením společné domácnosti, tedy včetně jídla a nájemného. Je-li tedy vycházeno z nájemného připadajícího na osobu žalované 7 000 Kč a závazku cca 2 000 Kč, z příjmu jí tak zbývalo cca 6 000 Kč, z čehož byla podle soudu sto daný úvěr hradit, a to i za situace, kdy měla jednu vyživovací povinnost, jelikož měl tuto vyživovací povinnost k danému dítěti rovněž i jeho otec. Nadto soud opětovně poukazuje na to, že žalovaná byla sto daný závazek hradit více než rok, což podle něj svědčí o tom, že v době uzavření dané smlouvy žalovaná byla sto jej hradit (dále srovnej i rozhodnutí NS ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023), ovšem následně došlo v jejích poměrech ke změnám, což konečně ve svém vyjádření, žádosti o splátky i žádosti o smírné řešení připustila i sama žalovaná, to však bez dalšího nezakládá důvod pro učinění závěru o nesprávném posouzení její úvěruschopnosti v době, kdy docházelo ke kontraktací.

53. Vzhledem k uvedenému tedy soud dospěl k závěru, že byla smlouva uzavřena platně a účinně. Stejně tak má pak soud za to, že byla mezi stranami platně v souladu se zákonem sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč, kterou soud považuje za přiměřenou, i náhrada účelně vynaložených nákladů 300 Kč měsíčně a úrok ve výši 27,88 %, který je podle soudu přiměřeným, když nikterak výrazně nepřevyšuje v době uzavření smlouvy průměrné sazby úroků u tohoto typu úvěru.

54. Žalobkyně svou smluvně stanovenou povinnost splnila, když žalované poskytla sjednaný úvěrový rámec, přičemž žalovaná takto vyčerpala celkem 85 500 Kč (co se týče této výše vycházel soud jednak z tabulky čerpání, jednak z vyjádření žalované, která tuto částku připustila), uhradila však toliko 52 193 Kč (rovněž co se týče výše této úhrady vycházel soud z tabulky čerpání a z tvrzení stran), když řádně a včas uhradila toliko 19 splátek a další splátky již nehradila. Žalobkyně tedy využila své smluvně stanovené právo, úvěr ke dni 10.7.2024 zesplatnila a žalovanou vyzvala k jeho úhradě. Žalovaná však žalobkyni doposud ničeho neuhradila. Žalobkyně má tak právo na úhradu dlužné jistiny 75 191,86, nákladů na uplatnění (3 x 300 Kč za prodlení žalované s plněním 3 splátek po měsíci), smluvní pokuty 1 000 Kč ( 2 x 500 Kč za prodlení se dvěma splátkami), úroku ve výši 27,88 % ročně od poskytnutí úvěru, resp. daných částek do zesplatnění a od zesplatnění do 90. dne prodlení (v rámci zesplatnění došlo „ke vzniku nové celkové pohledávky“, s níž byla žalovaná od zesplatnění v prodlení, do té doby byla v prodlení toliko s několika dílčími splátkami), přičemž žalobkyně tento úrok požadovala toliko ve výši 14,75% ročně a dále úroku ve výši 12,75% ročně od 91. dne (tj. ode dne 24.10.2024) do zaplacení s ohledem na § 122 ZSÚ. Vzhledem k tomu, že se pak žalovaná dostala do prodlení s plněním, má žalobkyně rovněž nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od prvního dne prodlení do zaplacení. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I) a ve zbytku (tj. co do přesahujícího úroku od 91. dne prodlení s plněním zesplatněné jistiny) žalobu zamítl (výrok II).

55. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, soud jí proto přiznal dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 3 o.s.ř. plnou náhradu nákladů řízení, když měla žalobkyně neúspěch toliko v nepatrné části, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 3 084 Kč a dále náklady na zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci žalobkyně tedy byla stanovena ve výši 4 220 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 16 880 Kč za 4 úkony (převzetí věci, žaloba, předžalobní upomínka, účast u jednání) dle §6, §7 bod 5 a § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., a paušální náhradou hotových výdajů po 300 Kč za úkon učiněný do 31.12.2024, celkem tedy 900 Kč za 3 úkony ve věci (§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění do 31.12.2024) a po 450 Kč za úkon učiněný po 31.12.2024 (§13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v aktuálním znění). Zástupci dále náleží náhrada cestovného ve výši 572,85 Kč za cestu k jednání soudu osobním automobilem zn. Volkswagen za 73 km (cesta , adresa, a zpět) při sazbě 7,8473 Kč za jeden kilometr dle § 1 písm. b/ a § 4 písm. a/ vyhl. č. 475/2024 Sb. a náhrada za 4 půlhodiny ztráty času strávených cestou k jednání soudu po 150 Kč, celkem 600 Kč (§ 14 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v aktuálním znění). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21 % tedy o 4 074,60 Kč, když zástupce žalobkyně řádně doložil, že je plátcem DPH. Soud tak žalobkyni přiznal náklady v celkové výši 26 561,45 Kč. Vzhledem k tomu, že byla žalobkyně zastoupena ve věci advokátem, je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

56. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyni nepřiznal právo na odměnu a hotové výdaje za další úkon ve věci v podobě vyjádření ze dne 23.1.2025, jelikož se jednalo o úkon nadbytečný bez výzvy soudu, když jím byla toliko zopakována tvrzení z žaloby, příp. žaloba doplněna o tvrzení a návrhy na provedení dokazování, která však již měla a mohla být obsažena v žalobě, příp. měla a mohla být doplněna při jednání.

57. Nadto pak soud uvádí, že v této věci nepřistoupil k moderaci práva na náhradu nákladů řízení dle § 150 o.s.ř., jelikož má za to, že zde nejsou dány podmínky pro užití tohoto postupu. Tato moderace je institutem výjimečným, který má být užit pouze v případě, kdy jsou v řízení důvody hodné zvláštního zřetele. V tomto případě má však soud za to, že zde žádné takové důvody nejsou. Žalovaná se domáhala této aplikace s ohledem na své současné poměry, tyto své poměry však řádně nespecifikovala, ani je nedoložila - vzhledem k tomu, že se pak nedostavila ani k jednání, nebylo možné jí v tomto směru poskytnout ani potřebná poučení. Nadto má pak soud za to, že i kdyby zde byla dána žalovanou tvrzená zhoršená finanční situace její osoby, nezakládala by bez dalšího důvod zvláštního zřetele hodný, když se nejedná o objektivní žalovanou jakkoli nezaviněnou skutečnost, nadto soud rovněž přihlédl k postoji žalované, která na jednu stranu avizovala snahu věc vyřešit smírnou cestou a daný dluh uhradit, na stranu druhou však od zesplatnění na daný dluh ničeho neuhradila. Rovněž pak nemá soud za to, že by bylo namístě po žalobkyni uvedené spravedlivě požadovat toliko s odůvodněním, že ji to nikterak výrazněji finančně nepostihne.

58. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek poté byla žalované stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v základní pariční lhůtě 3 dnů, jelikož má soud za to, že zde nejsou podmínky pro úhradu dluhu a nákladů řízení ve splátkách, jak navrhovala žalovaná, ani v delším časovém horizontu. Žalovaná totiž jednak svou současnou finanční, osobní a majetkovou situaci, kvůli které se domáhala úhrady formou splátek, nespecifikovala (uvedla toliko, že je aktuálně zaměstnána) ani nedoložila (dále viz výše), jednak má soud za to, že je namístě zohlednit i postoj žalované, která sice na jednu stranu avizuje snahu se dohodnout a daný dluh uhradit, na druhou stranu však od zesplatnění úvěru na daný dluh ničeho neuhradila, jednak se soudu žalovanou navržená výše splátek 1 000 Kč jeví s ohledem na výši dluhu nepřiměřenou, když by daný dluh byl uhrazen nejdříve cca za sedm let, což není v souladu s právem žalobkyně na brzkou úhradu daného dluhu a nelze to po ní ani s ohledem na její silné finanční postavení spravedlivě požadovat. Jako přiměřená by se tak soudu jevila splátka ve výši cca 4 500 Kč měsíčně, kdy by došlo k úhradě daného dluhu cca do dvou let – žalovaná však nepřistoupila v rámci pokusu o smírné řešení mezi stranami před podáním žaloby na splátky ve výši 2 000 Kč měsíčně tím, že je to pro ni nereálné. Soud tak má za to, že i kdyby přistoupil k úhradě formou splátek, žalovaná by nebyla sto jim dostát.