18 C 89/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený dne Datum narození žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená dne Datum narození žalobce B oba bytem Adresa žalobce A, B zastoupeni advokátem Jméno advokáta žalobců A, B sídlem adresa c) Jméno žalobce C , narozená dne Datum narození žalobce C bytem Adresa žalobce C d) Jméno žalobce D , narozený dne Datum narození žalobce D bytem Adresa žalobce C, D zastoupení advokátem Jméno advokáta žalobců C, D sídlem adresa proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného , t.č. neznámého pobytu zastoupený ustanovenou opatrovnicí Jméno opatrovnice sídlem Adresa opatrovnice o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku p. č. , Anonymizováno, – zahrada, pozemku p. č. , Anonymizováno, – zahrada, pozemku p. č. , Anonymizováno, – zahrada, pozemku p. č. , Anonymizováno, – zahrada, pozemku p. č. , Anonymizováno, zahrada a pozemku p. č. , Anonymizováno, – zahrada, vše zapsané na LV č. , hodnota, pro obec a k.ú. , adresa, u , právnická osoba, pro Pardubický kraj, Katastrálního pracoviště , adresa, , se zrušuje.

II. Podílové spoluvlastnictví žalobce a/, žalobkyně b/, žalobkyně c/, žalobce d/ a žalovaného k pozemku p. č. st. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – rodinný dům č.p. , Anonymizováno, , zapsaný na LV č. , hodnota, pro obec a k.ú. , adresa, u , právnická osoba, pro Pardubický kraj, Katastrálního pracoviště , adresa, , se zrušuje.

III. Pozemek p. č. , Anonymizováno, – zahrada, pozemek p. č. , Anonymizováno, – zahrada, pozemek p. č. , Anonymizováno, – zahrada, pozemek p. č. , Anonymizováno, – zahrada, pozemek p. č. , Anonymizováno, – zahrada a pozemek p. č. , Anonymizováno, – zahrada, vše zapsané na LV č. , hodnota, pro obec a k.ú. , adresa, u , právnická osoba, pro Pardubický kraj, Katastrálního pracoviště , adresa, se přikazují do podílového spoluvlastnictví žalobců, a to žalobci a/ a žalobkyni b/ do společného jmění manželů v ideálním podílu 32/56, žalobkyni c/ v ideálním podílu 16/56, a žalobci d/ v ideálním podílu 8/56.

IV. Pozemek p. č. st. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – rodinný dům č.p. , Anonymizováno, , zapsaný na LV č. , hodnota, pro obec a k.ú. , adresa, u , právnická osoba, pro Pardubický kraj, Katastrálního pracoviště , adresa, se přikazují do podílového spoluvlastnictví, a to žalobci a/ a žalobkyni b/ do společného jmění manželů v ideálním podílu 32/56, žalobkyni c/ v ideálním podílu 16/56, a žalobci d/ v ideálním podílu 8/56.

V. Žalobce a/ a žalobkyně b/ jsou povinni zaplatit žalovanému na vypořádacím podílu částku 214 286 Kč do měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobkyně c/ je povinna zaplatit žalovanému na vypořádacím podílu částku 107 143 Kč do měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalobce d/ je povinen zaplatit žalovanému na vypořádacím podílu částku 53 571 Kč do měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IX. Žalovaný je povinen nahradit ČR – Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí náklady řízení 22 321 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

X. O odměně a náhradě hotových výdajů ustanovené opatrovnici žalovaného bude rozhodnuto samostatným usnesením.

XI. Stát nemá vůči účastníkům řízení právo na náhradu co do nákladů za opatrovnictví žalovaného.

XII. Žalobcům se vrací přeplatek soudního poplatku ve výši 3 000 Kč z rozpočtových prostředků ČR – prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Orlicí.

1. Žalobci se domáhali zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem specifikovaným ve výroku I a II tohoto rozsudku s tím, že jsou účastníci jejich podílovými spoluvlastníky – žalobce a/ a žalobkyně b/ v rozsahu 1/2 v rámci společného jmění manželů, žalobkyně c/ v rozsahu 1/4 , žalobce d/ v rozsahu 1/8 a žalovaný v rozsahu 1/8, přičemž žalobci nemají nadále zájem setrvat v tomto spoluvlastnictví, dohodli se na jeho zrušení a jeho vypořádání prodejem s rozdělením výtěžku dle velikosti podílů, žalovaný s nimi však nekomunikoval, takže prodej nebyl možný. S ohledem na uvedené žalobci navrhli přikázání nemovitostí do svého spoluvlastnictví s tím, že následně nemovitosti prodají. Předmětné nemovitosti kupovali žalobci jako dvě rodiny, postupem času však zjistili, že je nezvládají obhospodařovat. O nemovitosti se starají výlučně žalobci, žalovaný se o ně nikdy nestaral, nikdy nic neplatil, cca 10 let už tam nebyl, nemá k nim žádný vztah, roky je již neznámého pobytu.

2. Opatrovník ustanovený žalovanému z důvodu jeho neznámého pobytu usnesením zdejšího soudu ze dne 16.7.2024, č.j. , spisová značka, , souhlasil se zrušením daného spoluvlastnictví, když zde nejsou žádné skutečnosti, které by tomu bránily. Z hlediska oprávněných zájmů žalovaného měl však za to, že nejspravedlivějším způsobem vypořádání by byl prodej daných nemovitostí s rozdělením výtěžků dle spoluvlastnických podílů, neboť žalobci shodně avizovali úmysl tyto nemovitosti prodat nejvyšší nabídce a utržené peníze si rozdělit podle výše spoluvlastnických podílů. Při přikázání nemovitostí do spoluvlastnictví žalobců s vypořádacím podílem žalovanému ve výši dle znaleckého posudku vypracovaného ve věci by tak mohlo dojít ke zkrácení práv žalovaného a nedůvodnému zvýhodnění žalobců, když není vyloučeno, že prodej nemovitostí může být realizován za vyšší než znalcem stanovenou cenu, tudíž i výše vypořádacího podílu náležejícího žalovanému dle reálné ceny, za jaké se nemovitosti prodají, by mohla být vyšší. Pokud by však soud dospěl k závěru, že vhodnějším způsobem vypořádání bude přikázání nemovitostí do spoluvlastnictví žalobců s vyplacením vypořádacího podílu žalovanému, navrhl, aby výše vypořádacího podílu byla stanovena dle znaleckého posudku se splatností dle uvážení soudu cestou soudní úschovy.

3. Mez účastníky bylo nesporné, že jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí zapsaných na LV č. , hodnota, pro obec a k.ú. , adresa, , kdy žalobce a/ a žalobkyně b/ mají ve společném jmění manželů jejich ideální 1/2, žalobkyně c/ má jejich ideální 1/4, žalobce d/ má jejich ideální 1/8 a žalovaný má jejich ideální 1/8, přičemž tyto nemovitosti tvoří jeden funkční celek a nelze je reálně rozdělit.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující:

5. Podle výzvy k vypořádání a příslušného dokladu o odeslání vyzvali žalobci a/ a b/ přípisem ze dne 1.12.2023 žalovaného ke sdělení svého postoje co do vypořádání předmětného podílového spoluvlastnictví.

6. Ve věci byl vypracován znalecký posudek z oboru ekonomika - ceny a odhady nemovitostí a stavebnictví - stavby, obytné, který soudu podal dne 21.1.2025 znalec , tituly před jménem, , jméno FO, . Z daného posudku přitom vyplývá, že je obvyklá cena předmětných nemovitostí 3 000 000 Kč, obvyklá cena ideálního podílu na těchto nemovitostech ve výši 1/8 tedy činí 375 000 Kč.

7. Z výpisu ze spořicího účtu žalobkyně b/ soud zjistil, že ke dni 28.2.2025 dosahoval zůstatek na tomto účtu 428 976,11 Kč.

8. Z potvrzení o zůstatku na účtu z čl. 129 vyplývá, že ke dni 7.3.2025 byl na bankovním účtu vedeném ve prospěch žalobkyně c/ evidován zůstatek 151 444,19 Kč.

9. Dle potvrzení o vedení účtu z čl. 125 a 126 byl ke dni 14.3.2025 na bankovním účtu vedeném ve prospěch žalobce d/ zůstatek 49 663,27 Kč, ke dni 28.3.2025 měl poté žalobce d/ ve fondech 30 385,96 Kč.

10. Z nesporných tvrzení účastníků a z provedeného dokazování má soud za prokázaný následujících skutkový stav:

11. Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí zapsaných na LV č. , hodnota, a , Anonymizováno, pro obec a k.ú. , adresa, , kdy žalobce a/ a žalobkyně b/ mají ve společném jmění manželů jejich ideální 1/2, žalobkyně c/ má jejich ideální 1/4, žalobce d/ má jejich ideální 1/8 a žalovaný má jejich ideální 1/8, přičemž tyto nemovitosti tvoří jeden funkční celek a nelze je reálně rozdělit. Jejich obvyklá cena je 3 000 000 Kč, obvyklá cena ideálního podílu na těchto nemovitostech ve výši 1/8 tedy činí 375 000 Kč.

12. Ke dni 28.2.2025 dosahoval zůstatek na bankovním účtu vedeném ve prospěch žalobkyně b/ 428 976,11 Kč. ke dni 7.3.2025 byl na bankovním účtu vedeném ve prospěch žalobkyně c/ evidován zůstatek 151 444,19 Kč. Ke dni 14.3.2025 činil zůstatek na bankovním účtu žalobce d/ 49 663,27 Kč, přičemž měl ke dni 28.3.2025 ve fondech dalších 30 385,96 Kč.

13. Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z.

14. Dle § 1115 odst. 1 o.z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. Každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu (§ 1121 o.z.).

15. Ust. § 1140 odst. 1 a 2 o.z. stanoví, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

16. Podle § 1141 odst. 1 a 2 o.z. se spoluvlastnictví zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. Spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.

17. Ust § 1142 odst. 1 o.z. uvádí, že jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.

18. Podle § 1144 odst. 1 a 2 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

19. Dle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

20. Z výše uvedených zákonných ustanovení vyplývá, že spor o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví může být zahájen na základě žaloby kteréhokoli spoluvlastníka, který se cítí být ve spoluvlastnictví nespokojen a nechce v něm setrvat; jako takové je pak dané řízení nutno vnímat perspektivou základního práva na ochranu vlastnictví zaručeného čl.11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Vlastnické právo přitom zahrnuje i právo přestat být vlastníkem (věc opustit, zcizit), kdy se v případě spoluvlastnictví specificky uplatňuje zásada, že nikdo nemůže být spravedlivě nucen setrvávat ve spoluvlastnictví (srovnej nález ÚS ze dne 10.11.2020, sp. zn. I.ÚS 262/20). V daném případě žalobci shodně tvrdili, že nemají zájem setrvat v předmětném spoluvlastnictví, naopak jej chtějí zrušit, přičemž v průběhu řízení nevyšlo najevo ničeho o tom, že by se mělo jednat o požadavek uplatněný v nevhodnou dobu, nebo k újmě některého ze spoluvlastníků, proto soud žalobě bez dalšího vyhověl a podílové spoluvlastnictví účastníků zrušil (výrok I a II).

21. Rovněž ze zákonných ustanovení specifikovaných shora vyplývá, že soud není v rámci vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví vázán návrhy účastníků, jsou však pro něj závazné možné způsoby vypořádání podílového spoluvlastnictví, stejně jako jejich pořadí, v němž mohou být tyto jednotlivé způsoby vypořádání použity. Při rozhodování o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podle o.z. tak soud nejprve zkoumá, zda je rozdělení společné věci možné, není-li rozdělení dobře možné, přikáže ji za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům, nechce-li však věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej společné věci ve veřejné dražbě. Takto přitom soud postupuje i v případě, že ten spoluvlastník, který má o věc zájem, nemá finanční prostředky k zaplacení vypořádacího podílu (rozhodnutí NS ze dne 28.2.2018, č.j. 22 Cdo 1/2018).

22. Soud tedy ve věci nejprve zkoumal, zda jsou předmětné nemovitosti reálně dělitelné, z nesporných tvrzení účastníků však vyplynulo, že se jedná o nemovitosti, které tvoří jeden funkční celek, když se jedná o rodinný dům s přilehlou zahradou, podle názoru soudu je tak není možné reálně rozdělit (§ 1142 odst. 1 o.z.).

23. S ohledem na uvedené proto soud dále zkoumal, zda je namístě dané nemovitosti přikázat za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Žalobci v řízení projevili zájem o přikázání daných nemovitostí do jejich spoluvlastnictví, o dané nemovitosti se dlouhodobě starali a hradili vše potřebné co do jejich údržby a provozu a rozhodovali o nich, resp. uvedené nebylo sporováno, přičemž je soudu z úřední činnosti známo, že je žalovaný delší dobu neznámého pobytu, není tedy možné, aby „chod“ daných nemovitostí zajišťoval. Žalobci pak mají na daných nemovitostech většinový podíl a v řízení bylo prokázáno, že jsou dostatečně solventní (mají dostatek finančních prostředků k vyplacení vypořádacího podílu žalovanému). S ohledem na uvedené proto soud dospěl k závěru, že je namístě přikázat dané nemovitosti do spoluvlastnictví žalobců, a to v rozsahu jejich dosavadních podílů (tj. co do ½ do společného jmění žalobců a / a b/, 1/4 žalobkyni c/ a 1/8 žalobci d/), soud proto ve věci rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III a IV tohoto rozsudku (žalobcům a / a b/ v rámci jejich společného jmění manželů tedy náleží ideální podíl 32/56 na daných nemovitostech, žalobkyni c/ náleží ideální podíl 16/56 na daných nemovitostech a žalobci d/ náleží ideální podíl 8/56 na daných nemovitostech). Ve výroku V-VII. poté soud žalobcům uložil povinnost zaplatit žalovanému odpovídající vypořádací podíl. Soud přitom vycházel co do obvyklé ceny daných nemovitostí ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , který soud považuje za úplný, vyčerpávající, řádně odůvodněný, založený na odpovídajících podkladech, obsahující všechny zákonem stanovené náležitosti a přesvědčivý, vycházel tedy z obvyklé ceny těchto nemovitostí ve výši 3 000 000 Kč, tj co do podílu žalovaného v rozsahu ideální 1/8 daných nemovitostí z ceny tohoto podílu ve výši 375 000 Kč. Jelikož pak soud přistoupil k přikázání daných nemovitostí do spoluvlastnictví žalobců v rozsahu jejich dosavadních podílů (viz výše), stanovil vypořádací podíly účastníků v souladu s tímto přikázáním (žalobce a/ a žalobkyně b/ jsou tak povinni zaplatit žalovanému 32/56 z této částky, tj. 214 286 Kč; žalobkyně c/ je povinna žalovanému zaplatit 16/56 z této částky, tj. 107 143 Kč; a žalobce d/ je povinen mu zaplatit 8/56 z dané částky, tj. 53 571 Kč).

24. Pro úplnost soud uvádí, že je, jak je uvedeno výše, vázán způsoby vypořádání podílového spoluvlastnictví, a stejně tak jejich pořadím, bylo-li tedy možné přikázání do vlastnictví žalobců, nebyl zde dán prostor pro nařízení prodeje daných nemovitostí, a to ani s ohledem na skutečnost, že je žalovaný tč. neznámého pobytu. Nadto má soud za to, že tímto způsobem vypořádání nebude nikterak zasaženo do práv a oprávněných zájmů žalovaného, když se mu v rámci zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k daným nemovitostem dostane tolik, kolik stanoví zákon (tj. 1/8 z obvyklé ceny daných nemovitostí). Nadto pak nelze podle názoru soudu jakkoli předjímat, jakou částku žalobci utrží za příp. prodej předmětných nemovitostí, když nelze předjímat ani „vyšší poptávku“ po nemovitostech v dané obci při zohlednění stavu daných nemovitostí.

25. Co se poté týče lhůty k úhradě daných vypořádacích podílů, dospěl soud k závěru, že je na místě s ohledem na výši daných částek poskytnout žalobcům v souladu s § 160 o.s.ř. delší lhůtu k plnění, a to v trvání 1 měsíce, když bude nutné tyto částky v dané lhůtě „zajistit“ (např. u žalobce d/ bude nutné vypovědět fondy), přičemž má soud za to, že se v tomto případě jedná o lhůtu přiměřenou, která k onomu „zajištění“ postačí a na druhou stranu nikterak zásadně nezasáhne do práv a oprávněných zájmů žalovaného. Nadto pak soud uvádí, že nepřistoupil k uložení povinnosti žalobcům složit s ohledem na aktuální neznámý pobyt žalovaného dané částky do soudní úschovy, když má za to, že uvedené není v civilním sporném řízení možné, jelikož je uvedené řízení o úschově, až na zákonem stanovené výjimky (o což se v tomto případě nejedná), návrhovým řízením (§291 z.ř.s.). Nadto pak má soud za to, že není namístě „předjímat“ nezákonné jednání žalobců v tom smyslu, že by žalovaného hodlali bez dalšího s ohledem na uvedené jakkoli zkrátit na jeho právech a uvedené vypořádací podíly mu nevyplatit, a to zejména za situace, kdy je toto plnění přiznáno rozsudkem, promlčení doba je zde tak 10 let (§642 o.z.), přičemž nesplní-li žalobci tuto svou povinnost řádně a včas, vznikne žalovanému právo rovněž na úhradu příslušného úroku z prodlení, který aktuálně dosahuje 12 % ročně (§1970 o.z.). Soud má proto za to, že je namístě ponechat na uvážení žalobců, jak dojde z jejich strany k předmětné úhradě.

26. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud vyšel z nálezu ÚS ze dne 10.11.2020, sp. zn. I.ÚS 262/20 a ze stanoviska ÚS ze dne 13. 9. 2023, Pl.ÚS-st. 59/23. Z nich vyplývá, že řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je řízením s povahou iudicium duplex, které může být zahájeno k návrhu kteréhokoli z budoucích účastníků, v němž jsou i přes formální označení odpovídající dikci zákona všichni účastníci vzájemně v postavení odpovídající procesní pozici žalobce i žalovaného, a to nehledě na to, kdo žalobu podal. Povahově tak nejde o klasické sporné řízení, v němž by jedna z proti sobě stojících stran musela vyhrát a druhá prohrát, s ohledem na uvedené má být o náhradě nákladů řízení zásadně rozhodováno tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Jen v odůvodněných případech pak lze některému z účastníků právo na náhradu nákladů přiznat. Vzhledem k tomu, že zde poté soud nespatřuje žádnou okolnost zvláštního zřetele hodnou, kdy nebyla žádná ani ze strany účastníků tvrzena, rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, jak je uvedeno ve výroku VIII tohoto rozsudku.

27. Dle § 148 o.s.ř. má stát dle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Jak je uvedeno výše, byl ve věci vypracován znalecký posudek, náklady s tím spojené ve výši 22 321 Kč přitom nesl stát. Dle názoru soudu je pak namístě uložit žalovanému povinnost tyto náklady státu nahradit, když byl znalecký posudek v této věci zpracován toliko z důvodů na straně žalovaného a v jeho prospěch, proto soud ve věci rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IX tohoto rozsudku.

28. Žalovanému byla, jak je uvedeno výše, s ohledem na jeho neznámý pobyt ustanovena v souladu s § 29 odst. 3 o.s.ř. opatrovnice, která má v souladu s § 140 odst. 2 o.s.ř. právo na odměnu a náhradu hotových výdajů za jeho zastupování v tomto řízení, uvedené je však možné přiznat až po pravomocném skončení věci, soud proto v tomto konečném rozhodnutí ve věci toliko konstatoval, že o nich bude rozhodnuto samostatným usnesením (výrok X).

29. Vzhledem k tomu, že poté žalovaný, jemuž byla ustanovena opatrovnice, s čímž jsou spojené určité náklady, které bude platit stát (viz výše), nemá vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení (viz výše), rozhodl soud pro forma (uvedené by se projevilo již v rámci výroku o náhradě nákladů řízení účastníků) v souladu s § 149 odst. 2 o.s.ř. a contrario tak, že stát nemá vůči účastníkům řízení právo na náhradu těchto nákladů řízení (výrok XI).

30. Žalobci uhradili solidárně na soudním poplatku celkem 15 000 Kč, dle položky 6 Sazebníku poplatků však v tomto případě činí soudní poplatek toliko 12 000 Kč - 2 000 Kč za návrh na zahájení řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví + zvýšení o 2 x 5 000 Kč za každou nemovitou věc, když se v tomto případě jednalo o 2 nemovitosti (dle § 6a odst. 6 zákona o soudních poplatcích se za nemovitost pokládají všechny nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí na jednom LV, přičemž v tomto případě se jednalo o LV č. , hodnota, a LV č. , hodnota, ). Soud proto v souladu s § 10 odst. 1 zákona o soudních poplatcích rozhodl ve výroku XII o vrácení příslušného přeplatku ve výši 3 000 Kč.