205 C 1/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Anderovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 5 711 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4.400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4.400 Kč od 7. 9. 2019 do zaplacení a částku 1.311 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.311 Kč od 1. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí soudní poplatek z podané žaloby ve výši 1.000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se domáhal zaplacení celkem 5.711 Kč s příslušenstvím jako nákladů za převoz žalovaného do zdravotnického zařízení dne 9. 5. 2019 ve výši 61 Kč za celkem 10 ujetých km a náhrady za odborné lékařské vyšetření žalovaného, a to za odběr vzorku náhradu ve výši 765 Kč a za rozbor vzorku náhradu ve výši 485 Kč a nákladů za převoz žalovaného do zdravotnického zařízení dne 26. 1. 2019 ve výši 15 Kč za celkem 2 ujeté km a náhrady za odborné lékařské vyšetření žalovaného, a to za odběr vzorku náhradu ve výši 665 Kč a za rozbor vzorku náhradu ve výši 3.720 Kč. Soud vyzval účastníky ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaný se nijak nevyjádřil, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání. Soud vzal v řízení za prokázaný následující skutkový stav. Žalobce provedl dne 9. 5. 2019 převoz žalovaného do zdravotnického zařízení za účelem odborného lékařského vyšetření, přítomnost návykové látky byla u žalovaného prokázána, zdravotnické zařízení vyúčtovalo odběr vzorku na částku 765 Kč, rozbor vzorku na částku 485 Kč (úřední záznam č. j. KRPE-37536-1/P [číslo], žádost o vyšetření osoby ze dne 9. 5. 2019, protokol o lékařském a toxikologickém vyšetření ze dne 9. 5. 2019, faktury ze dne 9. 5. 2019 a ze dne 23. 5. 2019, vyčíslení nákladů spojených s převozem osoby). Žalobce provedl převoz žalovaného do zdravotnického zařízení za účelem odborného lékařského vyšetření též dne 26. 1. 2019, přítomnost návykové látky byla u žalovaného prokázána, zdravotnické zařízení vyúčtovalo odběr vzorku na částku 665 Kč, rozbor vzorku na částku 3.720 Kč (úřední záznam č. j. KRPE-7409-4/P [číslo], žádost o lékařské a toxikologické vyšetření osoby ze dne 26. 1. 2019, žádost o vyšetření osoby ve zdravotnickém zařízení ze dne 26. 1. 2019, vyčíslení nákladů spojených s převozem osoby, faktury ze dne 4. 2. 2019 a ze dne 7. 3. 2019, výzva k uhrazení pohledávky ze dne 22. 8. 2019). Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Dle ust. § 24 odst. 2 věty první zákona č. 65/2017 Sb., prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly. Dle ust. § 24 odst. 3 věty první zákona č. 65/2017 Sb., náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce provedl celkem dva převozy žalovaného do zdravotnického zařízení k odbornému lékařskému vyšetření. Přítomnost návykové látky byla v obou případech při vyšetření prokázána. Žalovaný je proto povinen žalobci uhradit náklady za tyto převozy a nahradit náklady odborného lékařského vyšetření. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci celkem 5.711 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaný s úhradou v prodlení. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů činí celkem 600 Kč a je představována dvěma paušálními náhradami po 300 Kč dle ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Výrok III je pak odůvodněn ust. § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích. Navrhovatel byl v řízení od poplatku osvobozen, v řízení byl plně úspěšný. Soud proto uložil žalovanému zaplatit soudní poplatek z podané žaloby.