206 C 1/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní Mgr. Stanislavou Kubištovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 57 535 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobci 57 535 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 16.12.2019 do zaplacení zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 29 986,80 Kč k rukám advokáta žalovaného ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí náklady řízení ve výši 13 823 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 57 535 Kč s úrokem z prodlení v zákonem stanovené výši od 16.12.2019 do zaplacení. Uvedl, že se jedná o vrácení kupní ceny ve výši 55 000 Kč, kterou zaplatil žalovanému na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum], jejímž předmětem byl prodej vozidla [anonymizována dvě slova], rok výroby [rok], [registrační značka]. Dále se domáhal zaplacení nákladů ve výši 2 535 Kč, které vynaložil při uplatnění práva z vadného plnění, kterého se mu dostalo na základě označené kupní smlouvy.

2. Žalobce uvedl, že předmětné vozidlo koupil 21.10.2019 u žalovaného. Nebyl však upozorněn na žádné skryté vady vozidla a vycházel tak z toho, že vozidlo je vhodné a způsobilé pro obvyklé účely, tj. pro bezpečný provoz na veřejných komunikacích. Po ujetí přibližně 150 Kč se začalo z automobilu kouřit, vytékat z něho olej a ztratil výkon. Na základě těchto skutečností žalobce kontaktoval žalovaného a osobně za přítomnosti svědka pana [jméno] dne 27.10.2019 uplatnil a oznámil žalovanému shora uvedené vady a požádal jej o vyjádření a návrh řešení. Žalovaný sdělil, že vozidlo žádné vady nemá. Z toho důvodu žalobce přistoupil k prověření vozu v autoservisu a rovněž i na stanici technické kontrole. Uvedeným způsobem bylo zjištěno, že vozidlo vykazuje zcela zásadní vady a zejména bylo zjištěno, že jej v takovém stavu nelze využívat k obvyklým účelům, neboť nesplňuje podmínky pro provoz na pozemních komunikacích. Konkrétní vady byly vymezeny ve správě autoservisu ze dne 4.11.2019. Celková cena za opravu vozidla by činila 41 171,54 Kč, tedy částku dosahující kupní ceny vozu. Prohlídkou na stanici technické kontroly (dále jen STK) dne 19.11.2019 byly zjištěny dvě lehké a šest vážných závad automobilu. Žalobce uhradil v servisu za prověření vozidla částku 1 755 Kč, za STK uhradil částku 780 Kč Celkem se jedná o náklady ve výši 2 535 Kč, které uplatnil předmětnou žalobou k zaplacení po žalovaném.

3. Žalobce dále uvedl, že s ohledem na postoj žalovaného odstoupil od kupní smlouvy dopisem ze dne [datum]. Současně vyzval žalovaného k vrácení kupní ceny a k úhradě účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním vady. Na odstoupení od smlouvy žalovaný reagoval dopisem ze dne [datum], kde uvedl, že popsané vady jsou projevem stáří vozidla.

4. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, navrhl její zamítnutí. Uvedl, že automobil byl v době prodeje ve stavu dle kupní smlouvy, tj. ve stavu odpovídajícímu stáří 23 let a opotřebení odpovídajícímu najetých 250 000 kilometrů. Skryté vady na vozidle nebyly. Na straně žalobce tak nebyl dán důvod pro odstoupení od smlouvy. Poukázal na to, že před prodejem byl předmětný automobil podroben státní technické kontrole. Stalo se tak dne [datum] u [právnická osoba] a.s., kde bylo shledáno, že vozidlo je pro další provoz způsobilé. Na vozidle nebyly shledány žádné vážné nebo nebezpečné závady. Kupní smlouva byla uzavřena zhruba měsíc od provedené kontroly, tj. 21.10.2019. Dle zaznamenaného stavu najetých kilometrů bylo mezi technickou kontrolou a uzavřením kupní smlouvy na vozidle najeto pouhých 27 km. S ohledem na nevyužívání vozidla je tak prakticky vyloučeno, že se na vozidle objevily v době od provedení technické kontroly do uzavření kupní smlouvy. Žalobce si vozidlo řádně prohlédl a absolvoval s ním zkušební jízdu. Za podstatné považoval sdělení žalobce o tom, že plánuje automobil využívat na práci v lese. Vzhledem k tomu, že lze důvodně předpokládat, že žalobce s autem jezdil v lese a v obtížném terénu, je tu vysoká pravděpodobnost toho, že si vytýkané vady na automobilu způsobil sám, když od uzavření kupní smlouvy najezdil zásadně více kilometrů než žalovaný od technické kontroly do prodeje vozidla.

5. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za zjištěné, že uzavřeli dne 21.10.2019 kupní smlouvu o prodeji motorového vozidla [anonymizována dvě slova], rok výroby 1996, [registrační značka]. V době prodeje automobil vykazoval 250 273 ujetých kilometrů. Žalobce zaplatil žalovanému kupní cenu ve výši 55 000 Kč. Tato skutečnost byla rovněž prokázána předloženou kupní smlouvou o prodeji motorového vozidla. Mezi účastníky řízení rovněž nebylo sporu o tom, že 27.10.2019 žalobce kontaktoval žalovaného a uplatnil u něho právo z odpovědnosti za vady vozidla. Žalovaný odmítl jeho tvrzení o tom, že vozidlo v době prodeje vykazovalo vady a nebylo způsobilé k provozu na pozemních komunikacích. S ohledem na nesouhlas žalovaného s uplatněným nárokem z odpovědnosti za vady došlo k odstoupení od kupní smlouvy dopisem žalobce ze dne 22.11.2019. Tato skutečnost byla rovněž prokázána dopisem ze dne [datum].

6. Dopisem ze dne 1.12.2019 žalovaný sdělil žalobci, že neshledává důvodné odstoupení od kupní smlouvy. Poukázal na to, že před uskutečněním prodeje vozidla byl žalobce náležitě seznámen s jeho technickým stavem. Motorové vozidlo si důkladně prohlédl za přítomnosti pana [jméno]. Byla provedena zkušební jízda. Žalobce byl srozuměn s tím, že se jedná o vozidlo staré 23 let. Má zrezlé části. Žalobce byl seznámen s jeho technickým stavem. Vzhledem k tomu, že motorové vozidlo nebylo nové ale ojeté, byl žalobcem požádán o poskytnutí slevy z původní částky 60 000 Kč. Žalovaný žalobci vyhověl a poskytl slevu ve výši 5 000 Kč. Účastníci se tak dohodli na konečné ceně ve výši 55 000 Kč. Vozidlo bylo v době prodeje zcela funkční a provozu schopné. Pokud se později vyskytly nějaké závady, připisuje to stáří a opotřebení vozidla.

7. Žalobce prokázal své tvrzení o tom, že 4.11.2019 požádal společnost [právnická osoba] o posouzení technického stavu předmětného vozidla. Při prohlídce byly zjištěny závady, které společnost popsala ve zprávě vyhotovené pro potřeby žalobce. Současně přiložili seznam dílů na výměnu v celkové výši 26 955,54 Kč. Celková oprava vozidla byla odhadnuta na částku 41 171,54 Kč. Za podání této zprávy byl žalobce vyzván k zaplacení částky 1 755 Kč. Tato skutečnost byla prokázána předloženou fakturou č. 2019 ze dne [datum]. Protokolem o STK ze dne 19.11.2019 žalobce prokázal, že předmětné vozidlo podrobil státní technické kontrole u společnosti [právnická osoba] [obec]. Na vozidle byly zjištěny dvě lehké závady a šest vážných závad.

8. Protokolem o technické prohlídce č. [anonymizováno] [číslo] bylo prokázáno tvrzení žalované strany o tom, že předmětný automobil byl měsíc před prodejem na technické kontrole. Na vozidle bylo zjištěno 9 lehkých závad a žádná vážná závada.

9. S ohledem na shora uvedené se soud zabýval spornou skutečností, zda předmětný automobil vykazoval v době prodeje podstatné vady, o kterých žalovaný musel vědět a které byly způsobilé pro odstoupení od kupní smlouvy ze strany žalobce.

10. Vzhledem k tomu, že se jednalo o odborné posouzení technického stavu vozidla v době přechodu nebezpečí škody na věci (tj. koupě a převzetí), soud přibral do řízení znalce [titul]. Bc. [celé jméno znalce] z oboru strojírenství, odvětví strojírenství všeobecné – posuzování technického stavu motorových vozidel, doprava, doprava silniční, ekonomika – ceny a odhady motorových vozidel, za účelem posouzení technického stavu motorového vozidla a provedení úkolu vymezeného v usnesení ze dne 21. července 2020, č. j. 206 C 1/2020-42.

11. Znalec provedl prohlídku předmětného motorového vozidla a seznámil se s výsledky STK dne 19.9.2019 a 19.11.2019. Na základě odborných znalostí uzavřel, že prohlídkou vozidla při STK dne 19.9.2019 bylo zjištěno, že vozidlo vykazuje 9 lehkých závad. Od tohoto data do prodeje vozidla bylo najeto celkem 27 km, to odpovídá vzdálenosti mezi městem Česká Třebová, kde byla provedena opakovaná technická prohlídka dne 19.9.2019, a místem sídla prodávajícího uvedeného v kupní smlouvě ([obec]). Vymezené lehké vady na vozidle zjištěné k datu 19.9.2019 odpovídaly stáří a opotřebení vozidla. Tyto vady mohl žalobce zjistit běžnou prohlídkou vozidla například tím, že si kupující vezme zrcátko a podívá se pod vozidlo, případně si pod něho vleze. Ke zjištění takových závad nebylo třeba provedení odborné technické prohlídky. Nebylo třeba, aby vozidlo bylo odvezeno nad montážní jámu. Označené závady by měl žalobce jako držitel řidičského oprávnění skupiny B vidět, neboť před získáním řidičského oprávnění získal i příslušné technické znalosti. Musel tedy vidět to, že na vozidle byla koroze, že byly poškozené lanové hadice, koroze na výfuku, poškozena těsnost výfukového systému. Zjistitelná byla i závada na lanovodech.

12. Při prohlídce vozidla v srpnu roku 2020 (při zpracování znaleckého posudku) zjistil, že vozidlo bylo zatěžováno. O tom svědčilo jeho znečištění od bláta a namotaného sena na přední nápravě. V té době bylo uchycení lanovodu vychýlené (zdeformované). Samovolně k vychýlení nedojde, pouze pokud je vozidlo zatěžováno. Je k tomu potřeba působení vnější síly. S přihlédnutím ke světlé výšce podvozku vozidla, toto nemohlo vzniknout na zpevněné pozemní komunikaci při běžném provozu. Znalec dále zjistil, že u zadní nápravy byly poškozené tlumiče na obou kolech a u obou kol byl vyteklý tlumič. Bowden brzdového lana byl uložen na výfukovém potrubí, proto došlo k jeho poškození (poškození gumové ochrany lana). Při porovnání výsledku technické kontroly [datum] a [datum] uzavřel, že ke zhoršení stavu lanovodu od prohlídky STK dne 19.9.2019 do doby, kdy prohlídku učinil znalec (srpen 2020), došlo ke zhoršení stavů lanovodů. Z předložených fotografií o provedené STK, šetřením znalce a výsledků technických kontrol dne 19.9.2019 a 19.11.2019 znalec uvedl, že u levé zadní brzdy byl vyměněn lanovod. Výměna byla provedena před koupí vozidla. Mohlo se tak stát po kontrole provedené v roce 2015. V době prohlídky uskutečněné znalcem (srpen 2020) byl lanovod poškozen, nikoli však takovým způsobem, že by tato vada znemožnila provoz vozidla na místních komunikacích. Lanovod byl špatně uložen. Mohlo se tak stát chybou mechanika, ale stejně tak i samovolně při pohybu vozidla. Špatné uložení lanovodu neznamená vadu vozidla. Vysvětlil, že provedl prohlídku předmětného vozidla v srpnu 2020, kdy vozidlo bylo 9 měsíců odstaveno, tj. od prohlídky STK provedené 19.11.2019. Pokud bylo odstaveno tak dlouhou dobu, mohlo dojít k tzv. zalehnutí brzdového systému. Zjištěný problém nemusí spočívat pouze v lanovodech, ale může spočívat v brzdě samotné. Ve vozidle jsou dva brzdové okruhy. Pokud by došlo k rozpojení jednoho či druhého okruhu, neznamená to, že by řidič neubrzdil vozidlo, že by bylo tzv. neovladatelné. V souvislosti se zjišťováním vady lanovodů dospěl znalec k závěru, že lanovod vozidla byl čerstvě prodřený. Znalec dále zjistil, že ke dni 19.11.2019 bylo u vozidla evidováno 250 714 najetých kilometrů. V době koupě vozidla se jednalo o 250 246 najetých kilometrů. V rozmezí těchto období bylo s vozidlem najeto 441 km. Celkově se tedy jedná o proběh 468 km. Znalec dále uzavřel, že nelze vyloučit, že vady popsané v protokolu dne 19.11.2019 mohly vzniknout v důsledku užívání vozidla ze strany žalobce, kdy objektivně zdokumentované stopy po možném provozu vozidla usuzují o tom, že vozidlo bylo používáno nejen na zpevněných pozemních komunikacích, ale i ve ztížených podmínkách. Nelze tedy vyloučit, že v období od koupě vozidla do provedení STK dne 19.11.2019 došlo k nadměrnému opotřebení již použitého vozidla.

13. Žalobce nesouhlasil se závěry vyslovenými znalcem [titul]. [celé jméno znalce] a předložil soudu posudek [titul]. [jméno] [příjmení]. Znalecký posudek byl zpracován na žádost žalobce dne 4.12.2020 pod [číslo] předložen soudu s doložkou podle § 127a) o.s.ř. [titul]. [příjmení] považoval znalecký posudek [titul]. [celé jméno znalce] za neúplný. Uzavřel, že vozidlo muselo vykazovat v době koupě vady, o kterých musel žalovaný vědět. Jednalo se o vady, na které byl upozorňován již při STK dne 27.5.2015. Jednalo se tehdy o poškození lanovodů (bowdenu). Tatáž závada se také objevila při kontrole STK dne 19.9.2019 a 19.11.2019 Tomu odpovídá i zjištění znalce [titul]. [celé jméno znalce] při prohlídce vozidla. [titul] [celé jméno znalce] také zjistil, že brzdové lanko je poškozené, popraskané a zkorodované a že parkovací brzda na levém kole není funkční. Tato závada je dlouhodobého charakteru. Uzavřel, že závada na vozidle zjištěná při STK v roce 2015 byla odstraněna nedostatečně a neodborně, že lana byla v bowdenech pouze promazána a rozvolněna. Tato závada je nebezpečná, a pokud na ní není řidič upozorněn předem, tak se projeví jen při nouzovém brždění ruční brzdou.

14. S ohledem na vyslovené závěry [titul]. [příjmení] soud předvolal k ústnímu jednání znalce [titul]. [celé jméno znalce], který se vyjádřil k jeho závěrům. [titul]. [celé jméno znalce] přesvědčivě obhájil závěry uvedené ve svém znaleckém posudku. Prokázal je předloženými fotografiemi.

15. Při hodnocení sporného nároku soud vycházel z odborného posouzení provedené znalcem [titul]. [celé jméno znalce] a nepřihlédl k závěrům vysloveným znalcem [titul]. [příjmení], neboť ve věci bylo zjištěno, že [titul]. [příjmení] neprovedl fyzickou prohlídku předmětného vozidla. Vycházel pouze z listin a fotografií, které mu byly ze strany žalobce předloženy. Nebyl tak náležitě seznámen s posuzovaným vozidlem a jeho technickým stavem. Dle soudu není přesvědčivý jeho výrok o tom, že závada na lanovodech se na vozidle objevovala od roku 2015 a nebyla náležitě opravena. Tento závěr je vyvrácen i zprávou o STK provedené před prodejem vozidla, tj. v září roku 2019, kde bylo konstatováno, že vozidlo vykazuje 6 lehkých závad a je provozu schopné na pozemních komunikacích. Je pravda, že při STK v roce 2015 byla zjištěna závada na lanovodech parkovací brzdy. Protokolem o STK ze dne 27.5.2015 bylo prokázáno zjištění znalcem o tom, že lanovody (bowdeny) vykazovaly vnější poškození. Z protokolu bylo také zjištěno, že tato závada nemá vliv na funkci automobilu. Dále, že některá z kol vozidla ovládané parkovací brzdou dostatečně nebrzdí a při jízdní zkoušce se vozidlo vychyluje z přímého směru. Na základě této technické prohlídky vozidla bylo uzavřeno, že z hlediska evidenční kontroly nevyhovuje. Vozidlo je pro další provoz způsobilé na dobu 30 dnů do 26.6.2015. Z protokolu o technické prohlídce ze dne 16.6.2015 bylo zjištěno, že stejné vozidlo bylo uznáno za způsobilé dalšího provozu a v době opakované technické prohlídky vykazovalo 7 lehkých závad. Na vozidle nebylo zjištěno, že by se zde projevovala vada spočívající v poškození lanovodů (bowdenů). Další technická prohlídka provedená 29.6.2017 povolila užívání vozidla na dobu 30 dnů do 29.7.2017 s tím, že vozidlo z hlediska evidenční kontroly nevyhovuje. Byla nařízena opakovaná technická prohlídka vozidla. Ta se uskutečnila podle předloženého protokolu dne 31.7.2017 a bylo uzavřeno, že vozidlo z hlediska evidenční kontroly vyhovuje. Příští prohlídka byla stanovena do 29.6.2019. Prohlídka vozidla podle protokolu o technické prohlídce byla provedena dne 27.8.2019 a zjistila na vozidle 9 lehkých a 4 vážné závady, proto byl stanoven termín opakované prohlídky do 26.9.2019. Opakovaná prohlídka se konala 19.9.2019 se zjištěním, že vozidlo je pro další provoz způsobilé (viz. protokoly o technických prohlídkách založené ve znaleckém posudku [titul]. [příjmení]).

16. Žalovaný nesporoval tvrzení o tom, že závada na lanovodech byla vytknuta technickou kontrolou v roce 2015. Tato závada však dle jeho tvrzení byla opravena technikem [jméno] [příjmení], který provedl výměnu dílu a další práce, kterými závadu odstranil. Po odstranění vady brzdu otestoval. Není pravdou tvrzení znalce o tom, že lanovod pouze promazal a rozvolnil lana na bowdenech. [jméno] [příjmení] rovněž opravil závadu spočívající na ruční brzdě. O tom svědčí technická kontrola provedená v roce 2017.

17. Tvrzení znalce [titul]. [příjmení] bylo vyvráceno šetřením provedeným ze strany znalce [titul]. [celé jméno znalce], který provedl osobní prohlídku předmětného vozidla a dále předloženými opisy protokolu o technické prohlídce ze dne [datum] a následně i [datum]. Soud proto neprováděl výslech svědka [příjmení], který vozidlo opravoval.

18. Z předložených protokolů o technické prohlídce založených ve znaleckém posudku [titul]. [příjmení] je zjevné, že na základě provedené technické kontroly 19.9.2019 byl předmětný automobil způsobilý k provozu na pozemních komunikacích. Vady, které bránily jeho provozu na pozemních komunikacích, byly vždy po jejich odhalení na technických prohlídkách odstraněny.

19. Po shora provedeném skutkovém zjištění soud uzavřel, že mezi účastníky sporu byla platně uzavřena kupní smlouva podle ustanovení § 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalovaný prodal žalobci vozidlo označené v žalobě za částku 55 000 Kč. Žalobce jako kupující zaplatil kupní cenu a automobil převzal. Stalo se tak dne 21.10.2019. K prodeji vozidla došlo měsíc pro provedené technické kontrole. Od provedené technické kontroly (19.9.2019) do prodeje vozidla (21.10.2019) bylo na vozidle najeto 27 km. To odpovídá vzdálenosti, kterou prodávající ujel s vozidlem za účelem provedení technické prohlídky a zpět. Ve věci bylo prokázáno, že po koupi vozidla žalobce ujel s vozidlem 468 km, nikoli v žalobě tvrzených 150 km. Na vozidle se začaly projevovat vady popsané v protokolu o technické kontrole ze dne 19.11.2019. Provedeným dokazováním však nebylo zjištěno, že by se tyto vady v popsaném rozsahu projevily na vozidle již v době jeho prodeje. Znaleckým dokazováním bylo zjištěno, že popsané vady v protokolu o technické kontrole ze dne 19.11.2019 a 19.9.2019 se typově shodují. Jedná se o vady, které musely existovat na vozidle již v době jeho prodeje. Tyto vady však v době prodeje nebyly natolik rozsáhlé, aby znemožňovaly provoz osobního motorového vozidla na pozemních komunikacích. Jednalo se o vady, které bylo možné zjistit vizuální prohlídkou vozidla bez jakékoliv odborné znalosti vozidel. Žalobce jako kupující mohl předpokládat, že vozidlo staré 23 let s uvedeným najetým počtem kilometrů (250 246 km) bude opotřebené a bude vyžadovat další nezbytnou údržbu spočívající v opravě, případně výměně náhradních dílů. Dle přesvědčení soudu se jednalo o vady odpovídající stáří a opotřebení vozidla (počtu najetých kilometrů). Žalobce mohl rozumně předpokládat takové vady, a to s ohledem na stáří automobilu, počet najetých kilometrů i cenu, za kterou automobil kupoval. Z posudku znalce [titul] [celé jméno znalce] bylo rovněž zjištěno, že automobil byl prodán za cenu obvyklou, která odpovídala jeho stáří a opotřebení. Předmětný automobil byl prodán za cenu 55 000 Kč a to po slevě, kterou žalovaný žalobci poskytl ve výši 5 000 Kč. Původně bylo auto nabízeno k prodeji za cenu 60 000 Kč. Znalec [titul] [celé jméno znalce] ve svém posudku uvedl, že obvyklou cenou osobního automobilu byla k datu 21.10.2019 cena 60 600 Kč. S ohledem na tyto skutečnosti soud uzavřel, že na straně žalobce nebyl důvod pro odstoupení od uzavřené kupní smlouvy ve smyslu ustanovení § 2106 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Soud tak neshledal důvodný požadavek žalobce na vrácení zaplacené kupní ceny ve smyslu ustanovení § 2993 občanského zákoníku a zaplacení nákladů spojených s uplatněním vady podle § 1924 téhož zákona.

20. Vzhledem k tomu, že žalobce neprokázal své tvrzení o tom, že předmětné vozidlo vykazovalo v době prodeje vady popsané v protokolu o technické kontrole ze dne 19.11.2019, tedy vady v takového rozsahu, které by znemožňovaly provoz vozidla na pozemních komunikacích, a neprokázal, že žalovaný musel o tak závažných vadách vědět, soud žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl.

21. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšné straně žalované přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s tímto řízením ve výši celkem 29 986,80 Kč včetně DPH. Jedná se o náhradu za 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení, sepis vyjádření ze dne 31.2.2020, ze dne 20.1.2021, účast na jednání před soudem dne 14.7.2020, dne 27.4.2020 a sepsání závěrečného návrhu). Za každý úkon právní služby náleží advokátovi žalovaného odměna ve výši 3 420 Kč podle § 7 bod pátý advokátního tarifu a § 8 odst. 1 advokátního tarifu Celkem se jedná o odměnu ve výši 20 520 Kč. Ke každému úkonu právní služby náleží advokátovi žalovaného paušální náhrada výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. V daném případě tak jde o paušální náhradu výdajů ve výši 1 800 Kč (6 x 300 Kč). Soud dále přiznal straně žalované náhradu cestovného za cestu dvakrát [obec] – [obec] a zpět při vzdálenosti celkem 64 km a při ceně 6,40 Kč/kilome Celkem se jedná o cestovné ve výši 409,60 Kč a náhradu za promeškaný čas ve výši celkem 400 Kč za 4 půlhodiny po 100 Kč. Vzhledem k tomu, že advokát žalovaného je plátcem DPH, přiznal soud v jeho prospěch právo na zaplacení 21 % DPH podle § 14a) odst. 1 advokátního tarifu a § 137 odst. 3 o.s.ř. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení k rukám advokáta žalovaného podle § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

22. Soud dále uložil žalobci povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí náklady řízení ve výši 13 823 Kč podle § 148 odst. 1 o.s.ř. Jedná se o náklady za vypracovaný znalecký posudek, tj. náklady, které nebyly kryty zálohami od účastníků řízení. Za vyhotovený znalecký posudek soud přiznal [titul] [celé jméno znalce] znalečné ve výši 15 253 Kč a dále odměnu za účast u jednání soudu dne 27. dubna 2021 ve výši 2 570 Kč. Účastníci poskytli zálohy na vypracování znaleckého posudku ve výši celkem 4 000 Kč. Ze strany České republiky z rozpočtových prostředků Okresního soudu v Ústí nad Orlicí byla zaplacena odměna znalci ve výši celkem 13 823 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce ve věci úspěch neměl, je povinen zaplatit tyto náklady státu ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.