210 C 11/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Bartůňkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 84 763 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 84 763 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 84 763 Kč od 13.5.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 59.256 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se domáhal zaplacení částky 84.763 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tak, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 28. 2. 2019 uzavřena kupní smlouva, na základě které žalobce převedl na žalovaného vlastnické právo k jednotkám [číslo] vymezeným v budově [adresa] včetně spoluvlastnického podílu na společných částech budovy, pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] vše zapsáno na LV [číslo] pro k. ú. [obec] u [obec] a obec Pavlov (dále jen„ nemovitosti“). Dne 28. 2. 2019 byl sepsán protokol o předání a převzetí nemovitých i movitých věcí, žalovaný dle protokolu dnem jeho podpisu přebírá veškeré náklady spojené s odběrem elektrické energie a zavazuje se neprodleně po podpisu kupní smlouvy uzavřít smlouvu na odběr elektrické energie. Žalovaný od 1. 3. 2019 nezajistil přepis jednoho z podružných elektroměrů, žalobce byl nucen hradit za žalovaného úhrady za elektrickou energii, kterou žalovaný spotřebovával. Žalobce úhrady přeúčtoval žalovanému fakturami ze dne 19. 7. 2019 na částku 17.043 Kč, ze dne 31. 12. 2019 na částku 55.173 Kč, ze dne 31. 12. 2019 na částku 12.420 Kč, ze dne 5. 2. 2020 na částku 1.213 Kč a ze dne 29. 4. 2020 na částku 7.115 Kč (dále i jen„ faktury“). Na fakturu ze dne 19. 7. 2019 žalobce započetl vzájemné pohledávky ve výši 4.217 Kč a 3.984 Kč, jinak žalovaný ničeho neuhradil. Vyúčtování odběru elektrické energie bylo provedeno na základě faktur dodavatelů služeb. Faktury byly zasílány na e-mailovou adresu zaměstnanců žalovaného či jednatele žalovaného. Za období od 1. 3. 2019 do 5. 6. 2019 činila spotřeba žalovaného VT 518 kWh (s cenou 2,59 Kč za 1kWh) a NT 3.943 kWh (s cenou 2,10 Kč 1kWh), stálá platba 1.408,02 Kč byla vynásobena číslem 3,17 za tři celé a jednu sedmnáctinu měsíce a bylo přičteno DPH. Za období od 6. 6. 2019 do 31. 12. 2019 činila spotřeba žalovaného VT 2.703 kWh (s cenou 2,59 Kč za 1kWh) a NT 12.816 kWh (s cenou 2,10 Kč 1kWh), stálá platba ve výši 1.408,02 Kč byla vynásobena číslem 6,83 za šest celých a 83 setin měsíce a bylo přičteno DPH. Ohledně cen žalobce vycházel z posledně známých cen dodavatele [anonymizováno] [právnická osoba], neboť dodavatel vyúčtování provádí za období od 6. 6. 2018 do 5. 6. 2019 a účetnictví je třeba vést ke konci kalendářního roku, dle následného vyúčtování dodavatele činila stálá platba 1.440,64 Kč, cena za 1kWh VT 2,80 Kč a NT 2,28 Kč, žalobce však žalovanému rozdíl již nedoúčtoval. Dále žalobce vyúčtoval žalovanému poplatek ve výši 250 Kč měsíčně plus DPH za 10 měsíců za náklady spojené s nutnou fakturací. Za období od 1. 1. 2020 do 17. 1. 2020 činila spotřeba žalovaného VT 8 kWh (s cenou 2,80 Kč za 1kWh) a NT 82 kWh (s cenou 2,28 Kč 1kWh), stálá platba 1.440,64 Kč byla vynásobena číslem 0,55 za 55 setin měsíce a bylo přičteno DPH. Za období od 1. 1. 2020 do 16. 4. 2020 činila spotřeba žalovaného VT 80 kWh (s cenou 2,69 Kč za 1kWh) a NT 394 kWh (s cenou 2,34 Kč 1kWh), stálá platba 1.136,82 Kč byla vynásobena číslem 3,53 za tři celé a 53 setin měsíce a bylo přičteno DPH. Žalobce vycházel z posledně známých cen dodavatele [právnická osoba] Dále žalobce vyúčtoval žalovanému poplatek ve výši 250 Kč měsíčně plus DPH za náklady spojené s nutnou fakturací. Za období od 5. 6. 2019 do 31. 12. 2019 činila spotřeba žalovaného VT 29 kWh (s cenou 2,69 Kč za 1kWh) a NT 394 kWh (s cenou 2,34 Kč 1kWh), stálá platba ve výši 1.128,93 Kč byla vynásobena [číslo] za šest celých a 83 setin měsíce a bylo přičteno DPH. Žalobce vycházel z posledně známých cen dodavatele [právnická osoba] Dále žalobce vyúčtoval žalovanému poplatek ve výši 250 Kč měsíčně plus DPH za 10 měsíců za náklady spojené s nutnou fakturací. V nemovitosti je dodávka elektřiny psána vždy na konkrétního vlastníka a ten si i platí. Žalobce odmítá tvrzení žalovaného, že zatékání do sklepa E je skrytou vadou, žalovaný byl o této skutečnosti opakované informován, jednatel žalovaného nemovitosti sám několikrát navštívil i za přítomnosti poradců, ze statického zhodnocení vyplývá, že nemovitosti nad sklepem E nejeví znaky statické nestability a historické sklepy jsou ve stavu odpovídajícím jejich stáří, odstoupení od kupní smlouvy nebylo provedeno bez zbytečného odkladu. Jednostranný zápočet žalovaného neuznává, údajná škoda měla vzniknout v důsledku špatného technického stavu sklepa E, pro který žalovaný nemohl uskutečnit své akce, pohledávka žalovaného z titulu náhrady škody je nejistá, k započtení proto způsobilá není, pohledávka byla uplatněna pouze účelově. Žalovaný uvedl, že jakýkoliv nárok žalobce z faktur zanikl, neboť všechny částky účtované těmito fakturami byly započteny na pohledávku žalovaného za žalobcem zápočtem ze dne 30. 4. 2020, a byly proto plně uspokojeny. Pouhé neuznání zápočtu žalobcem nemůže přivodit neplatnost zápočtu. Žalobce nijak neupřesňuje, v jakém období měla být elektrická energie čerpána, za jaké období byla fakturována, z jakých položek fakturovaná částka sestává. Není také jasné, zda je žalobce v dané věci aktivně legitimován, neboť v nemovitosti došlo k založení společenství vlastníků a stanovy společenství vlastníků uvádí, že mezi činnosti správy domu a pozemku spadá též sjednávání a uzavírání smluv, zejména o zajištění dodávek služeb spojených s užíváním jednotek. Žalovaný odstoupil od kupní smlouvy o převodu nemovitostí z důvodu vad, které nebyly seznatelné v okamžiku uzavření kupní smlouvy. V důsledku zhoršujícího se stavu sklepa E se nemovitosti staly pro žalovaného absolutně nepoužitelné k výkonu podnikatelské činnosti. Žalovaný měl dohodnuto již několik akcí, které musely být zrušeny, škoda sestává z nerealizovaných tržeb z akce ze dne 24. 5. 2019 ve výši 152.100 Kč, v říjnu a listopadu 2019 ve výši 294.000 Kč, dne 21. 11. 2019 ve výši 90.000 Kč, a ze dne 13. 2. 2020 ve výši 60.900 Kč. Za škodu odpovídá žalobce, tato by nevznikla, kdyby splnil svůj závazek z kupní smlouvy a prodal žalovanému nemovitosti v očekávaném stavu nebo jej o vadách nemovitostí informoval. Žalovaný nebyl se stavem kupovaného sklepa řádně obeznámen, na tuto skutečnost nikdy upozorněn nebyl. Žalovaný v nemovitosti za deštivého počasí nebyl, celý obchod probíhal v zimě, před koupí byl žalobcem opakovaně informován, že v nedávné době proběhla rekonstrukce, což v žalovaném vyvolalo důvodné přesvědčení, že vše je v pořádku. Žalovaný žádal odstranění vad, žalobce neučinil ničeho, odstoupení od smlouvy proto bylo logickým vyústěním. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 26. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný je evidován jako vlastník jednotky [číslo] [číslo] jiný nebytový prostor. Z výpisu z rejstříku společenství vlastníků jednotek bylo zjištěno, že dne 24. 11. 2015 bylo zřízeno společenství vlastníků jednotek Společenství vlastníků [adresa], [obec]. Z notářského zápisu ze dne 24. 6. 2015, č. NZ 544/2015, N 601/2015, a pokračování v notářském zápisu č. NZ 558/2015, N 601/2015, NZ 559/2015, N 601/2015, NZ [číslo], N 601/2015, N 584/2015, N 601/2015, NZ 580/2015, N 601/2015 bylo zjištěno, že v budově [adresa], [obec] účastníci schválili stanovy, dle čl. 2 odst. 4 písm. b) stanov se činnostmi správy domu a pozemku z hlediska správních činností rozumí zejména sjednávání a uzavírání smluv (…), a to zejména smluv o zajištění dodávek služeb spojených s užíváním jednotek (nejde-li o služby, jejichž dodávky si členové společenství zajišťují od dodavatele přímo) (…). Z kupní smlouvy o převodu nemovitostí soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím dne [datum], jejím předmětem byl převod nemovitostí, dle smluvního ujednání v čl. V odst. 2 smlouvy bude o předání nemovitostí sepsán protokol, v němž bude uveden stav měřidel médií a následně bude provedeno přihlášení médií na kupujícího, přičemž smluvní strany jsou povinny si poskytnout potřebnou součinnost. Z protokolu o předání a převzetí nemovitých i movitých věcí bylo zjištěno, že byl sepsán dne [datum] mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím, předmětem předání byly nemovitosti a specifikované movité věci, účastníci provedli též soupis stavu měřidel předmětu předání k okamžiku předání a převzetí, a to mimo jiné elektroměru galerie [číslo] s hodnotami NT 105.100 kWh, VT 18.386 kWh a elektroměru sklep D č. 21080450 s hodnotami NT 2.425 kWh a VT 480 kWh. Žalovaný jako přebírající se dnem podpisu protokolu zavázal převzít veškeré náklady spojené s odběrem elektrické energie a vody a uzavřít smlouvu na odběr elektrické energie a vody v souladu se zjištěnými stavy měřidel dle protokolu. Žalobce jako předávající se zavázal předat žalovanému předepsané formuláře pro dodavatele energií a médií k přepisu služeb. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem a dodavatelem [anonymizováno] [právnická osoba] pro odběrné místo na adrese [adresa]. Z řádné faktury za elektřinu vystavené dodavatelem [anonymizováno] [právnická osoba] dne 9. 7. 2019 bylo zjištěno, že v místě spotřeby„ provozovna, [obec a číslo], [PSČ] [obec]“ byl žalobci vyúčtován odběr elektřiny za období od 6. 6. 2018 do 5. 6. 2019 v celkové výši 83.003,18 Kč bez započtených záloh při následujících cenách: stálý plat 1.408,02 Kč měsíčně, VT 2,59 Kč / kWh, NT 2,10 Kč / kWh. Z mimořádné faktury za elektřinu vystavené dodavatelem [anonymizováno] [právnická osoba] dne [datum] bylo zjištěno, že v místě spotřeby„ provozovna, [obec a číslo], [PSČ] [obec]“ byl žalobci vyúčtován odběr elektřiny za období od 6. 6. 2019 do 17. 1. 2020 v celkové výši 57.682,41 Kč bez započtených záloh při následujících cenách: stálý plat 1.440,60 Kč měsíčně, VT 2,80 Kč / kWh, NT 2,28 Kč / kWh. Z faktury ze dne 25. 4. 2020 vystavené dodavatelem [právnická osoba] bylo zjištěno, že v místě odběru„ [adresa] (vinný sklep [příjmení] [jméno])“ byl žalobci vyúčtován odběr elektřiny za období od 6. 6. 2019 do 16. 4. 2019 v celkové výši 16.196,48 Kč bez započtených záloh. Fakturou ze dne 29. 4. 2020 splatnou dne 12. 5. 2020 účtoval žalobce žalovanému za spotřebu el. energie ve sklepě [anonymizováno] [příjmení] [jméno] za období 1. 1. – 16. 4. 2020 celkem 7.115 Kč. Fakturou ze dne 31. 12. 2019 splatnou dne 25. 1. 2020 účtoval žalobce žalovanému za spotřebu el. energie ve sklepě [anonymizováno] [příjmení] [jméno] za období 5. 6. – [datum] celkem 12.420 Kč. Fakturou ze dne [datum] splatnou dne [datum] účtoval žalobce žalovanému za spotřebu el. energie v [anonymizováno] [příjmení] [jméno] za období 1. 1. – 17. 1. 2020 celkem 1.213 Kč. Fakturou ze dne 31. 12. 2019 splatnou dne 25. 1. 2020 účtoval žalobce žalovanému za spotřebu el. energie v [anonymizováno] [příjmení] [jméno] za období 6. 6. – 31. 12. 2019 celkem 55.173 Kč. Fakturou ze dne 19. 7. 2019 splatnou dne 2. 8. 2019 účtoval žalobce žalovanému za spotřebu el. energie v [anonymizováno] [příjmení] [jméno] za období 1. 3. – 5. 6. 2019 celkem 17.043 Kč. Z e-mailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] zaslala na e-mail [email] vyúčtování energie za [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova], přílohy označené jako„ faktura energie [anonymizováno]“,„ faktura energie [anonymizována dvě slova]“,„ dod.fa [anonymizováno]“,„ dod.fa [anonymizováno]“,„ [příjmení] faktura.pdf“,„ 2019“ a„ VZOR přehlášky [anonymizována dvě slova]“ a žádala o zajištění přepisu energií. Z emailu ze dne 14. 1. 2020 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] zaslala na e-mail [email] doklady k vyúčtování energií 2019, přílohy označené jako„ [anonymizována dvě slova]“,„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ a [anonymizována dvě slova] fa.pdf“ a znovu žádala o zařízení přepisu. Z e-mailu ze dne 6. 2. 2020 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] zaslala na e-mail [email] dofakturaci do přepisu, s přílohou„ [anonymizováno]“. Z e-mailů ze dne 29. 4. 2020 – 30. 4. 2020 bylo zjištěno, že bylo provedeno doúčtování energie za [anonymizováno] [příjmení] [jméno], [jméno] [příjmení] sděluje, že doúčtování poslal [příjmení] sám. Z oznámení o provedení jednostranného zápočtu pohledávek ze dne 30. 4. 2020 soud zjistil, že žalovaný oznámil žalobci provedení jednostranného započtení vzájemných pohledávek, žalovaný započetl mimo jiné pohledávky žalobce z faktur oproti svým pohledávkám na náhradu škody z neuskutečněných degustací a večírků. Ze sdělení žalobce ze dne 15. 5. 2020 bylo zjištěno, že žalobce oznámil žalovanému, že považuje odstoupení od kupní smlouvy o převodu nemovitostí žalovaným za neplatné a nárok žalovaného na náhradu škody jako bezdůvodný odmítá a zápočet považuje za neplatný. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je zaměstnankyní společnosti [právnická osoba], která účtuje žalobce, je účetní. Jeden z majitelů společnosti [právnická osoba] je společníkem žalobce. Jako účetní firma spravují celý areál [příjmení] [jméno]. Prodeje se účastnila tak, že vystavovala faktury. Byly prodány dvě jednotky, [anonymizována dvě slova], kde byla brána energie od [anonymizována dvě slova], a galerie, kde byl dodavatel [anonymizováno]. Žalobce musel platit energii za žalovaného, když přišla faktura od dodavatelů, odečetli konečný stav z předávacího protokolu a zbytek přeúčtovali žalovanému, vycházeli při tom z nákladových faktur. Faktura se skládá ze spotřeby vysokého tarifu, nízkého tarifu, stálých plateb a k 31. 12. 2019 vyúčtovali 250 Kč jednou za měsíc za správu energií. Žalovaný začal užívat nemovitosti od [datum], přepis energií byl v lednu a dubnu. S žalovaným ohledně přepisu elektřiny jednala. Z e-mailové komunikace [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a e-mailů ze dne 23. 7. 2019 – 24. 7. 2019 a výzvy k odstranění skrytých vad na nemovitých věcech ze dne 13. 6. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný s žalobcem řešil neuspokojující stav sklepů, zejména zatékání vody a žalovaný uplatnil práva z vadného plnění a požadoval odstranění vad opravou věci. Z fotodokumentace bylo zjištěno, že v zobrazených prostorech je vlhko, stojí zde voda a jsou zřetelné též další podmáčené zdi. Z vyjádření Ing. [jméno] [příjmení], Ph. D. ze dne 4. 5. 2019 bylo zjištěno, že v komplexu galerie vín [příjmení] [jméno], [adresa], byly v prostoru sklepa [anonymizováno] evidovány masivní zatékání ze stropu sklepní klenby, které výrazně snižují užitnou hodnotu tohoto prostoru, a jedná se o skrytou vadu. Z vyjádření Ing. [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ze dne 15. 12. 2019 bylo zjištěno, že vzhledem ke skutečnosti, že nelze vyloučit riziko havarijního stavu klenby, je nutné nevyužívat tento prostor pro pohyb osob ani pro sklad vín ve skleněných lahvích do řádného posouzení stavu klenby sklepa, a byly navrženy nutné diagnostiky pro komplexní posouzení problematiky. Ze sdělení ze dne 2. 5. 2019 bylo zjištěno, že Daňová kancelář [anonymizováno] zrušila plánovanou akci ze dne 24. 5. 2019 pro 90 osob z důvodu technického stavu sklepa a stojící a kapající vody. Z plánované kalkulace akce degustace pro partnery [příjmení] kanceláře [anonymizováno] bylo zjištěno, že plánovaný zisk po odpočtu přímých nákladů činil 152.099,60 Kč. Z e-mailu ze dne 2. 10. 2019 bylo zjištěno, že Ing. [jméno] [příjmení], [právnická osoba], stornoval objednávku degustací v [anonymizována tři slova] v [obec], kde je dočasně nemožné uspořádání akcí s kapacitou 60 osob s tím, že našli jiné prostory. Z plánované kalkulace akce řízené degustace pro partnery [právnická osoba] bylo zjištěno, že plánovaný zisk po odpočtu přímých nákladů činil 294.000,40 Kč. Z e-mailu ze dne 8. 1. 2020 bylo zjištěno, že [právnická osoba] & [právnická osoba] zrušila akci školení a volná degustace v prostorách [anonymizována tři slova] pro nevyhovující stav degustačních prostor. Z plánované kalkulace akce školení a degustace pro [anonymizováno] bylo zjištěno, že plánovaný zisk po odpočtu přímých nákladů činil 60.900 Kč. Z e-mailu ze dne 4. 11. 2019 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] z důvodu stavu v degustačním sklepě žádá o novou kalkulaci akce vánočního večírku bez volné degustace pro zákazníky. Z plánované kalkulace akce vánoční večírek [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] bylo zjištěno, že plánovaný zisk po odpočtu přímých nákladů činil 146.900 Kč, z toho volná degustace GVP 90.000 Kč. Výzvami ze dne 6. 4. 2020 a ze dne 19. 10. 2020 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost soudního vymáhání dluhu. Před Městským soudem v Brně je mezi účastníky vedeno další řízení pod sp. zn. 63 C 117/2020 vedené na základě žaloby žalovaného proti žalobci o vydání částky 9.619.500 Kč a částky 4.537.500 Kč jako uhrazené kupní ceny po tvrzeném odstoupení od kupní smlouvy žalovaným pro skryté vady předmětu koupě, jak bylo zjištěno též z žaloby žalovaného ze dne 19. 6. 2020. Z vyjádření žalobce k žalobě ze dne 15. 6. 2020 pak bylo zjištěno, že žalobce odmítá, že zatékání je skrytou vadou, nad to odstoupení od smlouvy žalovaným nebylo učiněno bez zbytečného odkladu po oznámení tvrzené vady. Žalovaný navrhoval doplnění dokazování výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] k otázce, zda byl žalovaný před uzavřením kupní smlouvy seznámen se stavem kupovaného sklepa, respektive v jakém rozsahu byl se stavem sklepa seznámen. Soud návrh na doplnění dokazování zamítl, neboť by se jednalo o dokazování nadbytečné, v rozporu se zásadou ekonomie a hospodárnosti řízení, protože otázka vad sklepa a odstoupení od smlouvy není pro právní posouzení této věci otázkou podstatnou, jak bude uvedeno níže. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce s žalovaným uzavřel dne 28. 2. 2019 kupní smlouvu, na základě které žalobce převedl na žalovaného vlastnické právo k nemovitostem. Žalobce předal žalovanému a žalovaný převzal nemovité věci téhož dne, jak bylo zjištěno z protokolu ze dne 28. 2. 2019, smluvní strany v okamžiku převzetí provedli soupis stavu měřidel s hodnotami pro elektroměr v prostoru označovaném jako galerie NT 105.100 kWh, VT 18.386 kWh a pro elektroměr v prostoru označovaném jako sklep [anonymizováno] [číslo] s hodnotami NT 2.425 kWh a VT 480 kWh. Ode dne převzetí prostory užíval žalovaný, jak bylo zjištěno například i z e-mailů, jimiž klienti žalovaného ruší sjednané akce, ze kterých vyplývá, že si byli prostory žalovaného prohlédnout, a samotných tvrzení žalovaného o úmyslu zde pořádat akce. Tedy v daných prostorách užíval a spotřebovával dodávky elektrické energie právě žalovaný. Jak bylo zjištěno z faktur od dodavatelů žalobce, [právnická osoba] [právnická osoba] a [právnická osoba], vystavených pro osobu žalobce, žalobce v období od 1. 3. 2019 do 17. 1. 2020 pro prostory galerie a v období od 5. 6. 2019 do 16. 4. 2020 pro prostory sklepa D platil za sdružené služby dodávky elektřiny (což je zřejmé například ze započtených záloh na dodávané služby). Tedy v místě sklepa D a galerie spotřebovával sdružené služby dodávky elektřiny žalovaný, cenu odebrané elektřiny však hradil žalobce. Žalovaný sám byl povinen hradit cenu služeb, kterých užíval. Tedy žalobce plnil za žalovaného, co měl žalovaný po právu plnit sám. Žalovaný se proto na úkor žalobce bezdůvodně obohatil a v souladu s ust. § 2991 odst. 1 musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Ochuzeným je v daném případě žalobce, který prováděl platby za dodávky elektřiny. Žalovaný je proto povinen nahradit žalobci cenu odebraných služeb dodávky elektřiny. Množství žalovaným odebrané elektřiny bylo zjištěno z předávacího protokolu (počáteční stavy) a z konečných faktur (koncové stavy elektroměrů ke dni přepisu služeb). Cena odebraných služeb dodávky elektřiny a povinných stálých plateb pak byla zjištěna z faktur vystavených dodavateli. Žalobce dále účtoval žalovanému paušální poplatek za platbu měsíčních záloh přeúčtování elektřiny, který soud posoudil v souladu s ust. § 513 o.z. jako náklad spojený s uplatněním pohledávky. V otázce aktivní legitimace žalobce lze odkázat nejenom na vystavené faktury, které byly vystaveny na osobu žalobce, ale též na smlouvu o dodávce elektřiny pro odběrné místo. Smlouva byla uzavřena mezi dodavatelem a žalobcem, žalobce platil za dodávky elektřiny, společenství vlastníků jednotek ani v jednom právním vztahu nevystupuje a ničeho za dodanou energii nehradilo. Proto je aktivně legitimovaným k podání žaloby právě žalobce a nikoliv společenství vlastníků jednotek. Žalovaný namítal, že oproti pohledávce žalobce započetl své pohledávky na náhradu škody. Dle odst. § 1987 odst. 2 o.z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. Je zřejmé, že pouhý nesouhlas druhé strany s provedeným zápočtem neplatnost takového zápočtu nezpůsobuje, když započtení lze provést i jednostranným právním jednáním a takový nesouhlas by možnost jednostranného právního jednání mohl vyloučit úplně. Vždy je však třeba vyžadovat určitou kvalitu pohledávky věřitele, na níž započítává pohledávku druhé strany, u takové započítávané pohledávky by měla být dána absence (…) pochybností o těch relevantních parametrech dané pohledávky (ať již jde o výši, existenci, splatnost, předmět plnění či i samotné subjekty) (ŠILHÁN, Josef. § 1987 (Způsobilost k započtení). In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník

V. Závazkové právo. Obecná část (§ [číslo]). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1141). Pohledávkou nejistou nebo neurčitou tak dle uvedené komentářové literatury budou například pohledávky, které nemají zjistitelnou výši (například pohledávka proti škůdci, který nepochybně způsobil škodu, nicméně prozatím nelze zjistit nebo není zjištěno, v jaké výši). K otázce, kdy je pohledávka nejistá nebo neurčitá, se vyjádřil velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, dle rozsudku ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020 tak, že„ Nejistou nebo neurčitou“ ve smyslu vykládaného ustanovení je tudíž (zásadně, viz níže) právě pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu a/nebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného, zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky. Co se týká pohledávek, na které žalovaný provedl započtení nároku žalobce, je zřejmé, že zde vyvstává spor už o základní podstatu vzniku jednotlivého nároku, který by mohlo objasnit vyčkání do rozhodnutí o platnosti odstoupení od kupní smlouvy žalovaným. Nicméně, ani rozhodnutí o (ne) platnosti odstoupení od kupní smlouvy nepostaví pohledávky žalovaného na jisto, protože i kdyby základ nároku byl dán, je nadále i výše každé jednotlivé tvrzené náhrady škody výší nejistou, kterou nelze obhájit pouze provedenou kalkulací nákladů (v této souvislosti lze uvést například to, že z provedené kalkulace není jisté, jak žalovaný do tvrzeného ušlého zisku promítl například náklady na zaměstnance a ad absurdum náklady na dodané energie, které byly v době, kdy měly akce proběhnout, hrazeny žalobcem, když tyto mandatorní výdaje by žalovaný jistě muset v souvislosti s uspořádanými akcemi vynaložit a nejsou v provedené kalkulaci zohledněny, přičemž by jimi byl snížen čistý zisk žalovaného). Pohledávky, na které žalovaný provedl zápočet, jsou pohledávkami nejistými a neurčitými, žalobce se neplatnosti žalovaným provedeného zápočtu dovolal, zápočet provedený žalovaným je proto neplatný. Soud proto k žalovaným provedenému započtení v řízení nepřihlížel. Ze shora uvedeného odůvodnění je zřejmé, že v řízení o zaplacení ceny za odebranou elektřinu nebylo třeba řešit otázku platnosti odstoupení od kupní smlouvy žalovaným, neboť hlavní vztah mezi účastníky z kupní smlouvy nemění ničeho na tom, že žalovaný v rozhodné době prostory užíval a elektřinu spotřebovával a na úkor žalobce se tak bezdůvodně obohatil. Tedy, i kdyby žalovaný platně odstoupil od kupní smlouvy a smluvní vztah vzešlý z kupní smlouvy by tak byl v souladu s ust. § 2004 odst. 1 o.z. zrušen od počátku, právní posouzení nároku jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného by zůstalo stejné jako v případě, kdy by kupní smlouva byla platná a účinná i nadále. Stejně tak pro rozhodnutí není rozhodné, že se žalovaný v kupní smlouvě i protokolu o převzetí zavázal provést převod energií, neboť pro posouzení této věci je zásadním právě faktický odběr dodávek elektřiny žalovaným a jejich úhrada žalobcem. Vzhledem ke shora uvedenému, kdy má soud za to, že žalobce v řízení spolehlivě prokázal, že žalovaný dodávky elektřiny odebíral, žalobce dodávky elektřiny hradil, a žalovaný se tak na úkor žalobce bezdůvodně obohatil, když zápočet provedený žalovaným je neplatný, uložil soud žalovanému nahradit žalobci, oč se bezdůvodně obohatil. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci celkem 84.763 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaný s úhradou dluhu v prodlení. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4.239 Kč, z částky 36.000 Kč za 8 úkonů právní služby po 4.500 Kč dle ust. § 7, 9 a 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 2.400 Kč jako 8 paušálních náhrad nákladů po 300 Kč dle ust. § 13 vyhlášky 177/1996 Sb., z částky 2.400 Kč jako náhrady za promeškaný čas 24 půlhodin dle ust. § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a z částky 3.677 Kč jako náhrady cestovného (třikrát ze sídla právního zástupce žalobce k jednání soudu v Ústí nad Orlicí a zpět při celkem 206 ujetých km k jednomu jednání a průměrné spotřebě 5,7 l NM na 100 km) dle ust. § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada se dále skládá z částky 1.200 Kč jako minimální výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (z této částky soud žalobci nepřiznal v souladu s ust. § 137 o.s.ř. náhradu za 21 % DPH, neboť se jedná o náhradu za náklady žalobce samotného, nikoliv jeho zástupce). Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 9.340 Kč. Celková náhrada nákladů činí 59.256 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.