305 C 1/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Anderovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený/zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částky 53.093 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 46.231 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 46.231 Kč ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, částku ve výši 6.862,44 Kč a dále úrok ve výši 63,11 % p.a z částky 39.526,28 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 198.720 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhá toho, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 46.231 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, dále pohledávku ve výši 6.862,44 Kč a dále úrok ve výši 63,11 % z částky 39.526,28 Kč od [datum] do zaplacení, max. však do doby, kdy úrok dosáhne částky 198.720 Kč. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovanou jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru dne [datum]. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 60.001 Kč dne [datum] a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši úrokové sazby 84,97 % splácet ve 48 měsíčních splátkách po 3.450 Kč, splatných vždy k sedmnáctému dni každého kalendářního měsíce, a to počínaje měsícem prosincem 2016. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, když do data zesplatnění celého úvěru byly žalobci uhrazeny částky, které jsou vyjmenovány v žalobě, představující ve svém souhrnu částku 105.050 Kč. Ještě před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalované vzniklo dle žalobce žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu [číslo]) a b) smluvních ujednání smlouvy, když žalobce žalobou uplatňuje právo na zaplacení těchto smluvních pokut v celkové výši 2.240 Kč. Jedná se o smluvní pokutu ve výši 448,50 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce třiceti dnů. Žalobci vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. 12, 14, 29, 30, 31, u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce třiceti dnů, tedy pětkrát 448,50 Kč. V důsledku prodlení žalované došlo k zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem [číslo] smluvních ujednání smlouvy, a to k datu [datum]. Podle bodu [číslo] smluvních ujednání se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru. V bodě [číslo] smluvních ujednání bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, v den následující po dni zesplatnění úvěru, vzuniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,25 % z dlužné nové jistiny úvěru, za každý den prodlení s její úhradou. Žalobce žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze v sazbě ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V bodě 4.4. smluvních ujednání bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží až do data skutečného vrácení jistiny žalobci. Žalobce proto požaduje i sjednané úroky za dobu po zesplatnění úvěru, když tyto úroky přirůstají k pouze původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru. Žalobce svou žalobou tedy vůči žalované uplatňuje nárok na zaplacení částky 43.991,81 Kč, která odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 39.526,28 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru ke dni zesplatnění úvěru ve výši 4.465,53 Kč s příslušenstvím, tedy zákonným úrokem z prodlení, dále smluvní pokutu dle bodu [číslo]. a) a b) smluvních ujednání smlouvy ve výši 2.240 Kč s příslušenstvím, dále smluvní pokutu dle bodu [číslo] smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 43.991,81 Kč za každý den prodlení žalované, a to počínaje dnem [datum] do zaplacení, když žalobou uplatňuje smluvní pokutu ke dni vyhotovení žaloby ve výši 6.862,44 Kč a dále požaduje úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 39.526,28 Kč od [datum] do zaplacení v úrokové sazbě 63,11 %, maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 198.720 Kč, tj. pouze do limitu 120 % celkové částky, kterou má žalovaná zaplatit.

2. Z návrhu na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru/smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce se žalovanou uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 60.001 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit ve 48 měsíčních splátkách po 3.450 Kč s tím, že výpůjční úroková sazba úvěru činí 84,97 % a byla dohodnuta jako pevná výpůjční úroková sazba po celou dobu splácení úvěru a předpokládaná výše RPSN činí 84,97 %. Podle bodu [číslo] smluvních ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru v případě prodlení s úhradou splátky nebo její částí o více než patnáct dnů po termínu splatnosti vzniká žalované povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 8 % z výše dlužné splátky a v případě prodlení 30 dnů po termínu splatnosti žalované vzniká povinnost zaplatit žalobci nad rámec smluvní pokuty uvedené v předchozím bodě smluvní pokutu ve výši 13 % z výše dlužné splátky. Podle bodu [číslo]. smluvních ujednání v případě, že dlužníci po zesplatnění úvěru nezaplatí částku odpovídající nové jistině úvěru, vzniká dlužníkům povinnost zaplatit úvěrujícímu smluvní pokutu ve výši 25 % z této dlužné částky. Podle bodu [číslo] v případě, že nebude zaplacena částka odpovídající nové jistině úvěru ani v den následujícím po dni, kdy k zesplatnění došlo, vzniká dlužníkům povinnost zaplatit úvěrujícímu smluvní pokutu ve výši 0,25 % z nové jistiny úvěru za každý den prodlení dlužníků, a to až do jejího úplného zaplacení, a to i v případě že úvěrujícímu vznikne právo na pokutu dle článku [číslo]. Z karty klienta předložené žalobcem soud zjistil rozsah zaplacených částek v souladu s údaji, které uvedl žalobce v žalobě. Oznámením ze dne [datum] žalobce žalované sdělil schválení úvěru se splácením dle přiloženého splátkového kalendáře. Žalobce poskytl žalované informace pro klienty, které jsou součástí předsmluvního formuláře, a i předložil soudu listiny, ze kterých vyplývá, že dostatečně zkoumal schopnost žalované splácet úvěr (výpis z osobního účtu, hodnocení klienta). Žalované v průběhu smluvního vztahu byly zasílány výzvy k zaplacení dlužných částek. Následně byla upozorňován a na možnost zesplatnění celého úvěru, ke kterému došlo ke dni [datum] a následně předžalobní výzvou ze dne [datum] byla vyzvána k okamžité úhradě všech dlužných částek.

3. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobce vyplatil úvěr na účet žalované dne [datum] ve výši 60.001 Kč.

4. Žalobce dále soudu předložil vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek, ze kterého soud nezjistil žádné skutečnosti důležité pro skutkové či právní posouzení věci.

5. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a dále dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit.

6. V souvislosti s uzavíráním smlouvy o úvěru žalobce vystupoval jako podnikatel, žalovaná jako spotřebitel, smlouva o úvěru byla smlouvou spotřebitelskou (§ 1810 a násl. občanského zákoníku). Jednalo se o smlouvu uzavřenou adhézním způsobem (viz ustanovení § 1798 a násl. občanského zákoníku), žalovaná neměla skutečnou příležitost ovlivnit obsah základních podmínek smlouvy. Žalobce byl silnější stranou právního vztahu. Podle ustanovení § 433 občanského zákoníku platí, že žalobce jako podnikatel vystupující vůči žalované v hospodářském styku nesmí zneužít svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení k vytváření nebo využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

7. Pro případ prodlení žalobce požadoval zaplacení dvou různých pokut, když další smluvní pokuty pro jiné případy byly sjednány ve smluvních ujednáních smlouvy o revolvingovém úvěru (body [číslo] a) a b), [číslo], [číslo]). Žalobce tím násobil negativní důsledky neplacení dluhu žalovanou. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. S přihlédnutím k tomu, že žalobce byl silnější stranou právního jednání a obsah základních podmínek smlouvy žalované vnutil bez možnosti žalované jakýmkoliv způsobem tyto základní podmínky ovlivnit, má soud za to, že žalobce nejednal při právním styku se žalovanou poctivě - zneužil svého postavení a jednal v rozporu se základními zásadami na ochranu spotřebitele, a proto tato část právního jednání týkající se smluvních pokut je absolutně neplatná ve smyslu § 588 občanského zákoníku. Proto soud žalobu co do zaplacení smluvních pokut za prodlení s úhradou splátek a smluvní pokuty po zesplatnění zcela zamítl.

8. Žalobce dále požadoval úroku, a to jak částečně kapitalizovaného a započteného do jistiny, tak dále ve výši 63,11 % ročně. Průměrná výše úrokových sazeb u úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu byla v době uzavření smlouvy (listopad 2016) ve výši 9,8 % ročně (viz statistika ČNB úrokových sazeb u korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice - nové obchody). V souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce„ spokojí“ bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník, s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny a který tedy svévolné peněžité prostředky hodlá„ zhodnotit“ běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace. Neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chováním a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce„ lichvářské“ úroky (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15.12.2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Podle citovaného rozsudku jsou nepřiměřené takové úroky, jejichž výše přesahuje (alespoň) trojnásobek obvyklé úrokové míry. Ujednání o úrocích, jejichž výše téměř desetinásobně (sjednaná výše 84,90 % ročně oproti 9,8 % ročně) přesahuje horní hranici obvyklé úrokové míry je ujednáním, které se zjevně příčí dobrým mravům, a proto je podle ustanovení § 588 občanského zákoníku ujednáním absolutně neplatným. Žalobci pak nelze přiznat ani úroky v žalobcem požadované nižší výši, neboť celé ujednání je ujednáním absolutně neplatným. Soud proto žalobu i z dále uvedených důvodů i co do zaplacení smluvních úroků, a tedy i příslušné části zákonného úroku z prodlení z nepřiznaného kapitalizovaného smluvního úroku zamítl.

9. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce se žalovanou uzavřel smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované úvěr ve výši 60.001 Kč. Žalovaná na úvěr uhradila 105.050 Kč. Podle názoru soudu, i kdyby bylo přihlédnuto ke speciálnímu ustanovení § 1802 občanského zákoníku, podle něhož platí, že mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem, příp. obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy, potom by žalovanou zaplacená částka 105.050 Kč pokryla jak dlužnou jistinu, tak obvyklé úroky, které byly soudem zjištěny ve výši 9,8 % ročně. Dle názoru soudu by žalovanou zaplacená částka pokryla i žalobcem požadovaný zákonný úrok z prodlení, když poslední žalovanou zaplacená částka byla splacena dne [datum] a splátkový kalendář rozepisoval jednotlivé splátky až do listopadu 2020. Ze všech těchto důvodů, tedy proto, že ujednání o smluvních pokutách i ujednání o výši smluvených úroků se zjevně příčí dobrým mravům a je absolutně neplatné ve smyslu § 588 občanského zákoníku a vzhledem k tomu, že žalovaná za půjčenou částku 60.001 Kč zaplatila 105.050 Kč pokrývající případné zákonné úroky z prodlení i obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v době uzavření smlouvy (9,8 %), byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.

10. Výrok o náhradě nákladů řízení byl učiněn podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a protože byl žalobce se svou žalobou zcela neúspěšný a žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.