306 C 15/2018

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní Mgr. Stanislavou Kubištovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného anonymizováno adresa žalované zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa za vedlejší účasti: právnická osoba ( anonymizováno právnická osoba ), IČO sídlem adresa o zaplacení 3 000 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se ohledně povinnosti žalovaného a vedlejšího účastníka zaplatit žalobci společně a nerozdílně 3 000 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 4.9.2018 do zaplacení zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 324 830,55 Kč k rukám advokáta žalovaného ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce a vedlejší účastník nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí náklady řízení ve výši 38 955 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou ze dne 5.9.2018 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení 3 000 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení včetně náhrady nákladů řízení jako náhrady za ztížení společenského uplatnění, které vzniklo v jeho sféře tím, že žalovaný navzdory udávaným potížím žalobce v období od 2.12.2013 do 5.8.2015 zcela rezignoval na zajištění včasného vyšetření jeho krevního obrazu a endoskopického vyšetření gastrointestinálního ústrojí, jehož pro žalobcovu chorobu typický výsledek, by zákonitě vedl k jejímu včasnému odhalení a to ještě v době před rozvojem nevratné degenerace nervového systému žalobce manifestující se jako těžké neuropsychické změny a sekundární demence. Tím se žalovaný dopustil protiprávního jednání spočívajícího v naprosté nečinnosti – opomenutí zajištění vyšetření jeho krevního obrazu a endoskopického vyšetření trávicího traktu v uvedeném období. Následkem tohoto opomenutí došlo u žalobce k progresu jeho onemocnění do stádia již ireverzibilních neuropsychických změn a demence. U žalobce v důsledku toho došlo k omezení obvyklého způsobu života spočívajícím ve ztrátě zaměstnání a pracovní schopnosti, neboť prakticky ztratil paměť na čísla, došlo k narušení krátkodobé paměti, špatně se mu vybavují slova, není schopen vnímat perspektivu, jeho výkonnost je značně limitována v důsledku totální fyzické slabosti, depresivních stavů, psychické lability, únavy, zhoršení schopnosti samostatného rozhodování a bolesti dolních a horních končetin.

2. Žalobce uvedl, že před rozvojem nemoci byl aktivním člověkem, dobře zvládal fyzickou zátěž a standardně se vyrovnával se stresovými situacemi. Po rozvoji choroby zapomínal věci ze svého oboru, postupně nebyl schopen zvládnout svou profesi. [příjmení] pracovní činnost se podílel na organizaci sportovních a dalších volnočasových aktivit v rámci zaměstnání. Jeho aktivita poklesla i v rodinném životě. Dříve se věnoval plavání, kopané. V zimě chodil bruslit. Nyní tyto aktivity zcela odpadly. Žalobce ztratil zájem. Je apatický a unavený. Obtížně zvládá komunikaci s rodinou. Zanikla také jeho aktivita v podobě pořádání kulturních akcí a přednášek.

3. Počínaje měsícem prosinec 2013 byl opakovaně a v pravidelných intervalech vyšetřován ve zdravotnickém zařízení žalovaného. O tom svědčí ambulantní zprávy ze dne 2.12.2013, 10.3.2014, 5.8.2014, 26.11.2014, 21.4.2015, 21.5.2015, 2.7.2015 a 5.8.2015, dále ambulantní zpráva MUDr. [příjmení] ze dne 23.7.2014 Zdravotní stav žalobce byl uzavřen jako gastroenteritida nespecifického původu či bolest břicha a žalobce byl zpravidla uznán práce neschopným. Krevní obraz vyšetřen nikdy nebyl. Teprve v průběhu hospitalizace žalobce ve dnech 18.- 24.8.2015 ve zdravotnickém zařízení společnosti [nemocnice] Pardubického kraje, a.s. byla zjištěna skutečná příčina obtíží žalobce, a to na základě prostého vyšetření krevního obrazu. Obtíže udávané žalobcem byly příznakem chronické atrofické gastritidy, tedy onemocnění charakteristické poruchou vstřebání vitamínu B12 v trávicím ústrojí. V důsledku dlouhodobé karence vitamínu B12 dochází ke vzniku chudokrevnosti a k devastaci nervového systému. Dne 20.5.2016 bylo provedeno psychologické vyšetření žalobce, na jehož základě byla zjištěna významná oslabená práceschopnost žalobce. Zároveň byla zjištěna smíšená úzkostně depresivní porucha a ordinována byla antidepresiva. Zhoršení stavu žalobce vyústilo v nutnost přiznání invalidního důchodu III. stupně od 19.11.2016. [jméno] poklesu jeho pracovní schopnosti byla stanovena na 70 %.

4. Dle tvrzení žalobce mělo dojít k vyšetření krevního obrazu, neboť včasným provedením takového vyšetření by bylo onemocnění žalobce diagnostikováno a včas by byla aplikována léčba v podobě pravidelné suplementace vitamínu B12 a k poškození nervového systému žalobce by zákonitě nedošlo.

5. Vzhledem k odpovědnosti žalovaného za závažnou újmu na zdraví považuje žalobce za přiměřenou a spravedlivou peněžitou náhradu odpovídající zásadám slušnosti ve smyslu ustanovení § 2958 občanského zákoníku vyvažující plně ztížení jeho společenského uplatnění částkou 3 000 000 Kč. Žalobce se s žádostí o odčinění způsobené újmy obrátil na žalovanou stranu doporučeným dopisem ze dne 24.8.2018. Tímto dopisem vyzval žalovaného k vyplacení peněžité náhrady do 5 dnů od doručení výzvy ve smyslu ustanovení § 1959 občanského zákoníku, tj. do 3.9.2018. Žalovaný žádnou peněžitou náhradu ve prospěch žalobce nevyplatil, na jeho výzvu nereagoval. Od 4.9. se tak ocitl v prodlení a žalobce uplatnil po žalovaném k zaplacení úrok z prodlení v zákonem stanovené výši.

6. Usnesením ze dne 8. února 2019, č. j. 306 C 15/2018-60 soud připustil, aby do řízení vstoupil jako vedlejší účastník na straně žalované [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. Z úřední činnosti soudu je známo, že se nyní jedná o obchodní firmu pod názvem [právnická osoba] se sídlem [adresa], [obec a číslo]. Ke změně názvu a sídla společnosti došlo k datu 21. prosince 2019 a 6. ledna 2020.

7. Žalovaný a vedlejší účastník s podanou žalobou nesouhlasili. Navrhli její zamítnutí. Dle jejich přesvědčení nedošlo k žádnému pochybení při poskytování zdravotních služeb ze strany žalovaného ve prospěch žalobce. V posuzovaném případě zcela absentuje příčinná souvislost mezi jednáním, resp. jak tvrdí žalobce opomenutím žalovaného, a vznikem újmy na zdraví žalobce. Žalovaný není odpovědný za současný stav žalobce, tedy za uváděnou středně těžkou demenci a invaliditu III. stupně. Jednání žalovaného nelze považovat za jednání učiněné v rozporu s principem„ lege artis“. Žalovaný jednal prostřednictvím svého zaměstnance, MUDr. [jméno] [příjmení], případně zastupujícího praktického lékaře MUDr. [příjmení]. Pro obtíže, které žalobce udával v rozhodném období, nebylo třeba provádět vyšetření odběrem krevního obrazu. Z lékařských zpráv zachycujících vyšetření žalobce vyplývá, že žalobce trpěl naprosto ukázkovými epizodami akutní gastroenteritidy. Nekomplikovaná akutní gastroenteritida nebyla důvodem k odběru krevního obrazu. Neuropsychické změny a demence, která se rozvinula a dále progredovala až v době, kdy byl žalobci aplikován vitamín B12, vznikla u žalobce nejspíš z jiného důvodu, než právě z deficitu vitamínu B12, jak je uváděno. Příčinná souvislost mezi žalobcem namítaným neprovedením krevního obrazu a současným stavem žalobce (středně těžká demence a invalidita III. stupně) nebyla žalobcem nijak prokázána. Žalovaný dále namítl, že potíže, které žalobce uvádí v žalobě (z doby žalobcem uváděných prohlídek v ordinaci žalovaného, tj. v období od 2.12.2013 až do 5.8.2015), neodpovídají lékařským zprávám přiloženým k žalobě. Namítl, že z uváděných zdravotních potíží žalobcem a jejich následného průběhu z období od 2.12.2013 až do 2.7.2015, kdy byl žalobce poslán MUDr. [příjmení] k neurologickému vyšetření, nevznikl důvod k odběru krevního obrazu žalobce. Současný zdravotní stav žalobce není zapříčiněn jakýmkoliv jednáním či opomenutím žalovaného.

8. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že žalobce navštěvoval od prosince roku 2013 do 5.8.2015 zařízení žalovaného a byl v péči lékaře MUDr. [příjmení]. V jednom případě jej zastupoval MUDr. [příjmení]. Nebylo rovněž sporu o tom, že po tuto dobu nebylo u žalovaného provedeno vyšetření krevního obrazu. Spornou není ani skutečnost, že u žalobce byla stanovena diagnóza: gastroenteritida nespecifického původu. Spornou otázkou zůstalo, zda jednání žalovaného bylo v rozporu s principem„ lege artis“, když ošetřující lékař neprovedl vyšetření krevního obrazu u žalobce a také namítané endoskopické vyšetření.

9. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud rovněž za zjištěné, že žalobce se přestěhoval do [obec] přibližně v listopadu roku 2013. Do té doby bydlel spolu s rodinou v [obec]. Jeho ošetřujícím lékařem, tj. všeobecným praktickým lékařem, byl do té doby MUDr. [příjmení].

10. Předloženými lékařskými zprávami ze dne 2.12.2013, 10.3.2014, 23.7.2014, 26.11.2014, 15.1.2015, 21.4.2015, 21.5.2015, 2.7.2015 a 5.8.2015 bylo prokázáno tvrzení účastníků o tom, že žalobce byl v této době léčen u žalovaného prostřednictvím lékaře MUDr. [příjmení]. V jednom případě (23.7.2014) byl vyšetřen zastupujícím lékařem MUDr. [příjmení]. Výpovědí svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] byla provedena interpretace lékařských zpráv ze shora uvedeného období. Svědek [příjmení] [příjmení] zaregistroval žalobce jako svého pacienta v říjnu roku 2013 O tom svědčí zpráva ze dne 9.10.2013. Z předložených lékařských zpráv a výpovědi svědka soud zjistil, že žalobce navštěvoval označeného lékaře z důvodu obtíží, které jsou popsány v lékařských zprávách. Každá jeho návštěva se však netýkala zdravotních obtíží. Pokud si žalobce stěžoval na zvracení, bolesti břicha a průjem a neztěžoval si na teplotu, doporučil mu klid, dietu a dostatečný přísun tekutin, viz zpráva ze dne 2.12.2013. Byla mu předepsána střevní antibiotika a byla mu vystavena pracovní neschopnost od 2.12.2013 do 5.12.2013. Opakovaně se s takovými obtížemi nedostavil. Při návštěvě 4.2.2014 uváděl jiné zdravotní obtíže. Opět mu byla vystavena pracovní neschopnost do 14.2.2014, a to z důvodu akutního zánětu nosohltanu a také pro bolest zad. Žalobce si při návštěvě 4.2.2014 zcela jistě neztěžoval na obtíže uváděné 2.12.2013. Dne 14.2.2014 žalobce navštívil lékaře a žádal o ukončení pracovní neschopnosti. Uváděl, že je bez obtíží. Pracovní neschopnost byla proto ukončena. 10.3.2014 opět žalobce navštívil ošetřujícího lékaře. Stěžoval si na zvracení. Lékař uzavřel, že se jedná o infekt trávicího traktu. Opět mu byla vystavena pracovní neschopnost na 3 dny. Žalobce byl poučen o tom, že v případě přetrvávajících obtíží má přijít na kontrolu. Žalobce se však na další kontrolu nedostavil. Další návštěva žalobce u lékaře se uskutečnila 30. dubna 2014, kdy žalobce žádal o předpis léků na léčbu vysokého tlaku. 19.6.2014 požádal o výpis ze zdravotní dokumentace a předpis léků na tlak. Dne 5.8.2014 žalobce požádal o ukončení pracovní neschopnosti, která mu byla v době jeho nepřítomnosti vystavena zastupujícím lékařem MUDr. [příjmení]. Žalobce byl v té době léčen pro akutní gastroenteritidu, tj. střevní obtíže a infekční průjem bez známého důvodu. Další návštěva se uskutečnila 1.9.2014 a žalobce požádal o výpis ze zdravotní dokumentace. Nestěžoval si na žádné zdravotní potíže. Dne 31.10.2014 se žalobce dostavil za účelem vystavení potravinářského průkazu. Na žádné zdravotní obtíže si pacient nestěžoval. Dne 26.11.2014 se žalobce dostavil a udával bolestivost břišní stěny. Lékař uzavřel, že trpí akutní gastroenteritidou. Byla mu předepsána střevní antibiotika a doporučen klid. Dne 15. ledna 2015 byl žalobce pozván na plánovanou preventivní prohlídku po převzetí do péče. Žalobce byl při této návštěvě poučen o nutnosti pravidelně užívat léky na tlak. Nestěžoval si na žádné obtíže. Součástí preventivního vyšetření byl i odběr krve, na který se žalobce dostavil následující den, tj. 16.1.2015. Další návštěva žalobce byla zaznamenána na lékařské zprávě ze dne 13.3.2015. Jednalo se však o předpis léků na tlak. 21.4.2015 se žalobce dostavil do ordinace lékaře a z důvodu uváděných obtíží mu byl předepsán ultrazvuk břicha a odběr krve. Bylo provedeno také CRP vyšetření pro vyloučení zánětlivosti krve. Na odběr krve se dostavil 22.4.2015 15.5.2015 donesl zprávu z ultrazvukového vyšetření břicha. Veškerá vyšetření byla v normě. Nebyla shledána žádná patologie. Z uvedených důvodů lékař přistoupil k medikaci a předpisu Prosulpinu 50 mg. Takový lék předepisuje pacientům, kteří trpí na střevní nervózy a jsou úzkostliví, což žalobce odjakživa byl. Při dalších návštěvách (21.5.2015) bylo shledáno, že u žalobce přetrvávaly některé obtíže, nikoli však každodenní. Jednalo se o bolest břicha a zad. Byla mu doporučena rehabilitace zad. Následující návštěva 2.7.2015 byla uskutečněna za účelem získání předpisu na léky. Do té doby žalobce neuváděl žádné neurologické problémy, proto nebyl neurologicky vyšetřován. Stalo se tak až na základě návštěvy dne 5.8.2018, kdy si stěžoval na obtíže horní hrudní páteře a brnění prstů. Žalobce byl odeslán na neurologické vyšetření. S jeho výsledky se dostavil 25.8.2015 a z neurologické zprávy bylo zjištěno, že trpí neuroanemickým syndromem při hypovitaminóze B12. Z toho důvodu byl stanoven další termín kontroly 4.9.2015 a naplánováno podrobnější vyšetření. Při návštěvě 4.9.2015 byl žalobci aplikován vitamín B12.

11. Ze zprávy [nemocnice] Pardubického kraje, a.s., [anonymizováno] nemocnice, Ambulance [anonymizována dvě slova], ze dne 20.5.2016 bylo zjištěno, že se žalobce dostavil na komplexní psychologické vyšetření k posouzení práceschopnosti pacienta sledovaného pro hypovitaminózu B12. Stěžoval si na potíže s pamětí, zhoršené soustředění, zvýšenou unavitelnost, byl dlouhodobě v pracovní neschopnosti. Ze zprávy [nemocnice] Pardubického kraje, a.s., [anonymizováno] nemocnice ze dne 21.8.2015 soud zjistil, že byl žalobce hospitalizován v nemocnici pro trvající parestezii končetin prvního až třetího prstu. Jeho nález podporoval uvažovanou diagnózu hypovitaminózy B12.

12. Lékařskou zprávou ze dne 29.11.2016 bylo prokázáno tvrzení žalobce o tom, že byl žalobce vyšetřen psychiatrem MUDr. [jméno] [příjmení]. Žalobce si stěžoval na zvýšenou únavu, výpadky paměti. V té době mu byly aplikovány injekce B12. Sám žalobce uvedl, že nemá pocit, že by se po jejich aplikaci jeho stav zlepšil.

13. Den vzniku invalidity, tj. 19.11.2016, byl prokázán předloženým posudkem o invaliditě vystaveným Okresní správou sociálního zabezpečení Ústí nad Orlicí pod číslem jednacím LPS/2017/4216.

14. S ohledem na shora uvedené předložil žalobce soudu vypracovaný znalecký posudek znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] z oboru zdravotnictví, odvětví zdravotnická odvětví různá, specializace všeobecné praktické lékařství. Posudek byl vyhotoven dle zadání žalobce dne 26.6.2019 a předložen soudu se znaleckou doložkou podle § 127a) o.s.ř. Soud proto tento znalecký posudek hodnotil jako znalecký posudek vyžádaný soudem. Znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] uzavřela, že se MUDr. [příjmení] dopustil zcela jednoznačného hrubého a navíc opakovaného pochybení tím, že pacientovi v srpnu 2014 při třetím výskytu uváděných potíží, nejpozději však v listopadu 2014, neprovedl vyšetření krevního obrazu a nezajistil endoskopické vyšetření trávicí trubice. Nepostupoval na náležité odborné úrovni, tj. lege artis. V důsledku tohoto pochybení utrpěl žalobce trvalé následky na zdraví v podobě středně těžké demence. Žalobci tak náleží nepochybně odškodnění. Z předloženého posudku a vyjádření žalobce bylo zjištěno, že znalkyně učinila takový závěr na základě lékařských zpráv předložených žalobcem za období od 9.10.2013 do 5.8.2015.

15. Žalovaná strana s těmito závěry nesouhlasila. Setrvala na svém tvrzení o tom, že ze strany MUDr. [příjmení] nedošlo k žádnému odbornému pochybení, které by mělo za následek újmu na zdraví žalobce. Toto své tvrzení opřel žalovaný o odborný posudek oborové komise [obec] lékařské komory vypracovaný pod [číslo] ze dne 15.11.2018. Ze závěru předloženého posudku soud zjistil, že postup lékaře MUDr. [příjmení] nebyl shledán za chybný, tedy v rozporu s pravidly lékařské vědy a uznávanými postupy. Zpracovatelé posudku dospěli k závěru, že u lékaře MUDr. [příjmení] došlo k pochybení v tom smyslu, že lékař před nasazením Prosulpinu žalobci neprovedl morfologické vyšetření zažívacího traktu, tj. kolonoskopii. Vyšetření krevního obrazu vzhledem k průběhu nemoci nebylo dle zpracovatelů posudku neodkladně nutné.

16. S ohledem na shora uvedené a pro posouzení důvodnosti nároku uplatněného žalobou soud přistoupil k doplnění dokazování ve věci vypracováním odborného znaleckého posudku znalcem z oboru zdravotnictví, zdravotnická odvětví různá – všeobecné lékařství a znalcem z oboru zdravotnictví, psychiatrie. Soud tak učinil usnesením ze dne 28. listopadu 2019, číslo jednací 6 C 15/2018-128. Do řízení přibral [celé jméno znalce] z oboru všeobecné lékařství a [celé jméno znalkyně] z oboru zdravotnictví, psychiatrie. Jejich úkolem bylo, aby společně podali znalecký posudek a odpověděli na dotazy soudu vymezené v citovaném usnesení.

17. Soud přistoupil k vypracování zmiňovaného znaleckého posudku, neboť závěry posudku znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] vyvracela žalovaná strana listinou – posudkem [obec] lékařské komory a posudek znalkyně [příjmení] [příjmení] byl vyhotoven pouze na základě předložených lékařských zpráv za strany žalobce, tj. lékařských zpráv z období od 2.12.2013 do srpna 2015. Znalkyně [příjmení] [příjmení] neměla k dispozici kompletní zdravotní dokumentaci žalobce. Neměla možnost provést jeho vyšetření tak, jak následně učinili znalci ustanovení soudem.

18. Ze závěru znalce [příjmení] [celé jméno znalce] z oboru všeobecné lékařství bylo zjištěno, že vzhledem k obtížím, které uváděl pacient – žalobce, nebylo nutné ani obvyklé provést vyšetření krevního obrazu v období od 2.12.2013 do 5.8.2015. Stejně tak nebylo nutné v tomto období provést endoskopické vyšetření trávicího traktu. Zvolená léčba žalobce [příjmení] byla v souladu s publikovanými zkušenostmi efektu léku Prosulpin na průjem. Způsob této léčby neměl žádný negativní vliv na zdraví žalobce. To bylo potvrzeno i při následné kontrole. S ohledem na příznaky, které žalobce uváděl při vyšetřeních u praktického lékaře, došlo ke stanovení diagnózy v obvyklém čase bez prodlení. Po první prezentaci neurologických příznaků byl žalobce odeslán téhož dne na neurologické oddělení. Po ambulantním vyšetření byl odeslán k hospitalizaci, kde byla stanovena diagnóza. Znalec dále uzavřel, že dlouhodobý deficit vitamínu B12 může způsobit trvalé následky pacienta spočívající v nevratné degeneraci nervového systému, byť jsou podle literatury velmi vzácné takové následky. Bez včasné aplikace tohoto vitamínu je pravděpodobnost trvalých následků vyšší. Pokud by u žalobce došlo k vyšetření krevního obrazu v dubnu 2015, tak by takové vyšetření patrně neeliminovalo vznik neuroanemického syndromu. Rozvoj demence v důsledku deficitu vitamínu B12 je velmi vzácný. Též je neobvyklé, že demence po nasazení vitamínu B12 progreduje.

19. Na otázky zadané soudem v části psychiatricko a neurologické odpověděla ve svém posudku [celé jméno znalkyně] Shodně jako MUDr. [anonymizováno], že deficit vitamínu B12 může způsobit trvalé následky pacienta spočívající v nevratné degeneraci nervového systému. Uvedla, že nedostatek vitamínu B12 byl u posuzovaného přítomen pravděpodobně řadu let před manifestací onemocnění. [příjmení] patologie byla v jeho krevním obraze již v roce 2009. Klinické příznaky měl posuzovaný pravděpodobně podle dostupné dokumentace od roku 2005 2009. Dle závěrů znalkyně by provedení vyšetření krevního obrazu v dubnu 2015 a zjištění nedostatku B12 mohlo vést jen k částečnému zmírnění následků hypovitaminózy. Vyloučila možnost usuzovat na následky pacienta uváděné v žalobě v souvislosti s rodinnou anamnézou. Ze závěrů vyplývajících z posudku MUDr. [celé jméno znalkyně] bylo zjištěno, že žalobce je invalidní na základě organického postižení centrálního a periferního nervového systému. Trpí organickou poruchou osobnosti a lehkou poruchou kognitivních funkcí. Úzkostné a depresivní příznaky jsou částečně organické biologie a částečně sekundárním symptomem k základní diagnóze. Posuzovaný je úzkostný a depresivní i proto, že si uvědomuje své postižení. Na základě odborných studií uzavřela, že nedostatek vitamínu B12 může být jedna z příčin vzniku demencí. Na vzniku demencí se však podílí celá řada jiných faktorů. Demence v důsledku deficitu vitamínu B12 v některých statistických šetřeních není zmiňována. [příjmení] bývá ve výčtech stran typu řazena mezi ostatní symptomatické demence, jichž je z celkového počtu do 5 %.

20. S ohledem na přesvědčivé zpracování posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce] a [celé jméno znalkyně] soud při svém rozhodování vycházel z jejich odborného posouzení. Soud nepřihlédl ke znaleckému posudku MUDr. [jméno] [příjmení], neboť jak již bylo shora uvedeno, tato znalkyně při zpracování posudku neměla k dispozici ucelenou zdravotní dokumentaci žalobce, neprováděla jeho vyšetření. Svůj závěr učinila na základě lékařských zpráv předložených žalobcem pouze za vymezené období. Nelze také přehlédnout, že zpracovala znalecký posudek dle zadání žalobce a vycházela pouze z informací poskytnutých jeho stranou. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] MUDr. [celé jméno znalkyně] zpracovali posudek dle zadání soudu přesvědčivě a s náležitou odborností. Podrobně se seznámili se zdravotnickými záznamy založenými nejenom v soudním spise, ale i s dalšími dokumenty, které si sami vyžádaly. Své závěry opřeli o množství odpovídající vědecké literatury.

21. Z důvodu výše uvedených soud neshledal žalobu žalobce důvodnou. Dle přesvědčení soudu nedošlo na straně ošetřujícího lékaře MUDr. [příjmení] k postupu non lege artis, který by představoval porušení povinnosti lékaře poskytovat zdravotní péči v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy. Lékař stanovil diagnózu a léčebný postup náležitě a správně na základě informací získaných od žalobce, tj. na základě uváděných obtíží.

22. MUDr. [celé jméno znalce], stejně tak jako zástupce [obec] lékařské komory, vyhodnotili jeho postup při léčbě žalobce ex ante, tedy na základě informací, které měl v době rozhodování o léčbě. Ve věci nebylo prokázáno, že by léčebný postup MUDr. [příjmení] byl příčinou škodlivého stavu, který nastal u žalobce. Obtíže uváděné žalobcem při zmíněných kontrolách nebyly důvodem pro vyšetření krevního obrazu a provedení endoskopického vyšetření. S ohledem na tento závěr lze uzavřít, že nebyl naplněn jeden z předpokladů pro přiznání nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy, tedy nebylo prokázáno porušení právní povinnosti na straně žalovaného.

23. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že na straně žalobce není dán nárok na náhradu nemajetkové újmy na zdraví podle § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Náhrada nemajetkové újmy může být přiznána při protiprávním zásahu do přirozených práv člověka, k čemuž v daném případě nedošlo. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nebylo prokázáno, že by na straně žalovaného došlo k porušení právní povinnosti, tedy nebyl naplněn jeden z hlavních předpokladů pro uplatnění nároku na náhradu škody, soud žalobu v celém rozsahu zamítl a neprováděl další dokazování ve věci.

24. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a s ohledem na neúspěch žalobce ve věci přiznal ve prospěch strany žalované právo na náhradu nákladů řízení. Vedlejší účastník náklady řízení nepožadoval, soud proto rozhodl tak, že žalobce a žalovaný nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení přiznané žalovanému spočívají v nákladech za zastoupení advokátem a to ve výši odměny vypočtené podle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. 11 úkonů právní služby po 20 300 Kč podle § 11 odst. 1 citované vyhlášky, a to převzetí právního zastoupení, účast na jednání soudu dne 11.4.2019, 26.9.2019, 5.11.2019, 19.1.2021, nahlížení do spisu dne 28.5.2019, písemné vyjádření k žalobě ze dne 1.11.2018, písemné vyjádření na výzvu soudu ze dne 4.7.2019, vyjádření ze dne 25.7.2019, písemné vyjádření ke znaleckému posudku MUDr. [celé jméno znalce] ze dne 8.12.2020 a písemné zpracování závěrečného návrhu ze dne 10.2.2021. Dále pak odměna v poloviční výši (podle § 11 odst. 2 písm. f) a § 11 odst. 2 písm. h) za užití §11 odst. 3 advokátního tarifu) za podání odporu proti platebnímu rozkazu ze dne 26.9.2018, kdy v písemném podání žalovaný uvedl pouze, že podává odpor proti platebnímu rozkazu (jedná se tak o jednoduché vyjádření) a poloviční odměna ve výši 10 150 Kč za účast na jednání soudu dne 18.2.2021, kdy došlo pouze k vyhlášení rozsudku. Soud dále ve prospěch žalovaného přiznal paušální náhradu výdajů po 300 Kč ke každému úkonu právní služby, tj. 13 x 300 Kč, celkem 3 900 Kč. Cestovné ve směru Praha – Ústí nad Orlicí a zpět v celkové částce 16 255 Kč k účasti na jednání soudu, přičemž jedna cesta je účtována v hodnotě 3 251 Kč. Advokát žalovaného učinil 5 cest k soudu. Podle § 14 advokátního tarifu a § 157 a § 158 zákoníku práce mu pak náleží cestovné v požadované výši. Soud dále ve prospěch advokáta žalovaného přiznal náhradu za zaplacenou zálohu na posudek ve výši 5 000 Kč a DPH ve výši 21 %, což je v daném případě přestavováno částkou 56 375,55 Kč, neboť je plátcem daně z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Náklady řízení jsou představovány celkovou částkou 324 830,55 Kč a žalobce je povinen nahradit je k rukám advokáta žalovaného podle § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

25. Ve výroku IV. soud rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí náklady řízení podle § 148 odst. 1 o.s.ř. ve výši 38 955 Kč. Jedná se o náklady zaplacené znalcům za vypracovaný znalecký posudek po odečtení zálohy ve výši 5 000 Kč, která byla zaplacena ze strany žalovaného. Za posudek MUDr. [celé jméno znalce] bylo ze strany České republiky vyplaceno 4 800 Kč a za posudek MUDr. [celé jméno znalkyně] 34 155 Kč. Žalobce je povinen zaplatit náklady státu ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neměl ve věci úspěch a soud neshledal, že by u něho byly splněny předpoklady pro přiznání osvobození od placení soudních poplatků.