306 C 8/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní Mgr. Stanislavou Kubištovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený dne Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B ., narozený dne Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B právně zastoupen advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného právně zastoupen advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 1 450 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a), b) společně a nerozdílně 950 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 21. 9. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 200 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 500 Kč denně od 21. 9. 2022 do právní moci tohoto rozsudku, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobcům a), b) společně a nerozdílně úrok ve výši 300 000 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům a), b) náklady řízení ve výši celkem 69 042,13 Kč a to žalobci a) ve výši 21 750 Kč a žalobci b) ve výši 47 292,13 Kč k rukám advokáta žalobce b) vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou ze dne 2. 12. 2022 se žalobci domáhali po žalovaném zaplacení částky 1 450 000 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnili tím, že mezi účastníky sporu byla dne 25. 2. 2022 uzavřena Smlouva o peněžité zápůjčce (dále i „smlouva“), kterou se žalobci zavázali společně a nerozdílně zapůjčit žalovanému částku 1 000 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit žalobcům jistinu zápůjčky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 10 000 Kč vždy k 20. dni v měsíci, a to v období od 20. 4. 2022 do 20. 8. 2023. Poslední splátka ve výši 830 000 Kč byla splatná dne 1. 9. 2023. Žalovaný se dále zavázal uhradit žalobcům ke dni splatnosti jistiny smluvní úrok v kapitalizované výši 500 000 Kč.

2. Žalovaný do dne podání žaloby uhradil žalobcům částku 50 000 Kč, a to v podobě pěti splátek v období měsíců duben 2022–srpen 2022. Splátku za měsíc září 2022 splatnou k 20. 9. 2022 již neuhradil. Vzhledem k tomu, že bylo smlouvou sjednáno, že při prodlení s úhradou některé ze splátek delší 15 dnů bude splatný celý dluh, došlo ke splatnosti celého dluhu ve výši 950 000 Kč včetně smluvního úroku ve výši 500 000 Kč.

3. Žalobci a žalovaný si smlouvou dále sjednali pro případ prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv splátky či její části o více než 5 dnů oprávnění žalobců požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý, byť jen započatý den prodlení se splněním povinnosti. Tímto ujednáním přitom není dotčeno právo žalobců požadovat po žalovaném náhradu škody v plné výši a zákonný úrok z prodlení.

4. Žalobci žalobou uplatnili po žalovaném k zaplacení částku 950 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení počínaje 21. 9. 2022, smluvní úrok ve výši 500 000 Kč a smluvní pokutu částkou 500 Kč za každý den prodlení počínaje 21. 9. 2022, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

5. Žalovaný uzavření smlouvy ani způsob vyplacení zapůjčené částky 1 000 000 Kč nesporoval a souhlasil rovněž s tím, že na jistině ke dni podání žaloby skutečně dluží 950 000 Kč. Sporným učinil nárok žalobců na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 500 000 Kč, jelikož jeho výši považuje za nepřiměřenou, v rozporu s dobrými mravy a má za to, že toto ujednání smlouvy je neplatné. Nesporoval přitom nárok žalobců na úrok z prodlení dle příslušné zákonné úpravy. Žalovaný dále neuznal nárok žalobců na zaplacení smluvní pokuty ve výši 500 Kč za den, jelikož celková vyčíslená částka 182 500 Kč představuje 1/5 zapůjčené částky. Ujednání o smluvní pokutě žalovaný považuje za nepřezkoumatelné a neplatné, jelikož v podobě, v jaké je obsaženo ve smlouvě, nelze odpovídajícím a jednoznačným způsobem vyložit. S ohledem na uvedené žalovaný považoval nárok žalobců na vrácení jistiny spolu se zákonným úrokem z prodlení důvodným a ve zbývajícím rozsahu navrhl zamítnutí žaloby.

6. Žalovaný den před termínem soudního jednání požádal o jeho odročení tak, aby se mohl osobně účastnit a k věci se vyjádřit. Žádost odůvodnil tím, že aktuálně pracuje v zahraničí a jeho návrat do ČR je možný až v květnu. Soud žádosti nevyhověl, jelikož ji nepovažoval za včasnou a důvodnou. S ohledem na vznesené námitky a jeho zastoupení advokátem nepovažoval účast žalovaného u jednání za nutnou.

7. Ze shodných tvrzení účastníků a listinných důkazů vzal soud za nesporné následující skutečnosti.

8. Ze Smlouvy o peněžité zápůjčce ze dne 25. 2. 2022 soud zjistil, že se žalobci zavázali zapůjčit společně a nerozdílně žalovanému částku 1 000 000 Kč s tím, že podmínkou zápůjčky je uzavření smlouvy o zřízení zástavního práva a zákazu zcizení smlouvou níže specifikovaných nemovitost ve prospěch žalobců. Smlouvou bylo dále ujednáno, že žalobci zaplatí žalovanému první část zápůjčky ve výši 210 472,11 Kč bezhotovostním převodem na bankovní účet společnosti , právnická osoba, , č. ú. , Anonymizováno, , jako úhradu splátky dluhu žalovaného u této společnosti a druhou část zápůjčky ve výši 481 472,12 Kč bezhotovostním převodem na bankovní účet banky ČSOB s. r. o., a to jako mimořádnou splátku úvěru žalovaného dle smlouvy č. , Anonymizováno, Výše třetí částky zápůjčky byla smlouvou určena jako rozdíl částky 1 000 000 Kč a shora uhrazených částek, což odpovídalo částce 308 055,78 Kč. Tato částka měla být vyplacena na účet žalovaného dvěmi platbami vždy ve výši 154 027,90 Kč. Zápůjčka byla ujednána do 1.9.2023 s tím, že žalovaný je povinen hradit pravidelné měsíční splátky ve výši 10 000 Kč počínaje měsícem dubnem 2022 a poslední splátka za měsíc září 2023 bude činit 830 000 Kč. Žalovaný se dále smlouvou zavázal nejpozději k datu splatnosti zaplatit smluvní úrok 500 000 Kč. V případě prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv splátky či její části o více než 5 dnů byli žalobci na základě smlouvy oprávněni požadovat po žalovaném uhrazení smluvní pokuty ve výši 500 Kč denně, a to za každý i započatý den prodlení s úhradou.

9. Z výpisů z účtu žalobce b) soud zjistil, že dne 18. 2. 2022 byla na účet příjemce , právnická osoba, odeslána částka 210 472,11 Kč a dne 29. 3. 2022 na účet žalovaného částka 154 027,90 Kč. Z potvrzení o peněžní transakci ze dne 21. 4. 2024 soud zjistil, že z účtu žalobce a) byla dne 28. 3. 2022 odeslána na účet , právnická osoba, částka 481 472,12 Kč a dne 29. 3. 2023 na účet žalovaného částka 154 027,90 Kč.

10. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva uzavřené mezi žalobci a žalovaným dne 25. 2. 2022 soud zjistil, že byly žalovaným ve prospěch žalobců zatíženy zástavním právem smluvním nemovitosti p. č. st. , Anonymizováno, (zastavěná plocha a nádvoří), jejíž součástí je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, , parcely p. č. , hodnota, (vše trvalý travní porost) a p. č. 2086/6 (ostatní plocha) vše v katastrálním území a obci , adresa, , zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště v , adresa, , a to k zajištění pohledávky dle smlouvy o zápůjčce. Uvedená skutečnost vyplývá i z výpisu z katastru nemovitostí.

11. Z e-mailové komunikace ze dne 21.11.2022 a z předžalobní výzvy ze dne 14.11.2024 soud zjistil, že žalovaný byl žalobcem a), s upozorněním na prodlení, vyznán k úhradě celé zápůjčky, respektive částky 950 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 500 Kč za každý den prodlení počínaje 21.9.2022, smluvního úroku ve výši 500 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč denně od 6. 10. 2022 z důvodu neuhrazení smluvního úroku.

12. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“) je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

14. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

15. Na základě uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Ve věci bylo prokázáno tvrzení žalobců, že s žalovaným uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle § 2390 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, na základě které mu společně a nerozdílně poskytli zápůjčku ve výši 1 000 000 Kč a žalovaný se zavázal zapůjčenou finanční částku ve stanovené lhůtě tj. do 1. 9. 2023 vrátit, a to formou pravidelných měsíčních splátek. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou smluvní povinnost a splátku za období měsíce září 2022 již neuhradil, došlo k zesplatnění celé zápůjčky a žalovaný byl povinen zbývající částku ve výši 950 000 Kč žalobcům vrátit. Žalovaný tak ani na základě výzev žalobců ze dne 21.11.2022 a 14.11.2024 neučinil. Žalobci se proto oprávněně domáhali zaplacení této částky. Soud proto žalovaného zavázal povinností zaplatit částku 950 000 Kč včetně úroku z prodlení v zákonem stanovené výši podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jelikož je zjevné, že se ocitl v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, a to od 21. 9. 2022 do zaplacení.

16. Soud současně vyhověl nároku žalobců na zaplacení smlouvou sjednané smluvní pokuty ve výši 500 Kč denně, rovněž počínaje 21. 9. 2022 do právní moci rozsudku. Soud se zde neztotožňuje s námitkou žalovaného, že ujednání o smluvní pokutě je neurčité a tím i neplatné. Naopak má za to, že z příslušného smluvního ujednání je dostatečně patrné, že tento institut slouží k utvrzení nároku žalobců na plnění režimu splátek jistiny. Ani požadovaná výše není dle názoru soudu v rozporu se současnou judikaturou. Soud zde odkazuje např. na rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2004, sp. zn. 33 Odo 588/2003 nebo ze dne 28. 6. 2007, sp. zn. 33 Cdo 2239/2007. Mezi smluvními stranami byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč denně za každý den prodlení, což představuje částku 0,05 % z půjčené jistiny denně. Taková výše smluvní pokuty dle názoru soudu nijak nepřekračuje účel smluvní pokuty spočívající zejména v pohrůžce dostatečně citelnou majetkovou sankcí vůči dlužníku pro případ, že nesplní zajištěnou povinnost. Celková výše smluvní pokuty je tak plně závislá na době, po kterou žalovaný neplnil svou smluvní povinnost. Argument žalovaného, že stanovená smluvní pokuta je nepřiměřená, jelikož její roční výše tj. 182 500 Kč představuje téměř 1/5 zapůjčené částky tak není na místě. Logicky totiž platí, že čím delší je doba prodlení dlužníka, tím vyšší je smluvní pokuta. Jinak řečeno, na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou „denní sazbu“ smluvní pokuty. Opačný závěr je nepřijatelný, neboť by ve svých důsledcích zvýhodňoval dlužníka a znamenal by zpochybnění funkcí, které má smluvní pokuta plnit.

17. Soud se naopak neztotožnil s názorem žalobců ohledně oprávněnosti jejich nároku na uhrazení smluvního úroku ve výši 500 000 Kč, když ujednání týkající se stanoveného smluvního úroku považuje za neplatné. Nicméně má za to, že žalobci mají nárok na přiměřený úrok dle obvyklé výše. S odkazem na § 1802 o. z. i dle ustálené judikatury by se výše úroku za zapůjčení finanční částky měla odvíjet od úrokových sazeb, které uplatňují banky při poskytování úvěrů nebo půjček v rozhodné době, respektive je zpravidla v rozporu s dobrými mravy výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou právě zejména s přihlédnutím k nejvyšším bankovním úrokovým sazbám (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu z 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Pokud tak je výše sjednaných úroků v rozporu s dobrými mravy, je závazek dlužníka zaplatit věřiteli takový úrok neplatným. Smluvní strany předmětné smlouvy u zápůjčce si sjednaly výši smluvního úroku částkou 500 000 Kč, jde tak o úrok ve výši 50 % ze zapůjčené částky. V době sjednání, tj. 25. 2. 2022 se přitom průměrná úroková sazba pohybovala ve výši 6,10 % ročně. Dle názoru soudu, i s přihlédnutím k současným judikatorním závěrům, lze ještě akceptovat jako přiměřené smluvní úroky ve výši okolo trojnásobku obvyklé bankovní úrokové sazby v době sjednání úroku. S přihlédnutím k uvedenému soud připustil, že žalobci jsou oprávněni požadovat smluvní úrok ve výši 20 % z půjčených peněz tj. 200 000 Kč s tím, že ve zbývající výši tj. 300 000 Kč jejich nárok zamítl jako nedůvodný, rozporný s dobrými mravy.

18. Nad rámec uvedeného soud s ohledem na argumentaci žalobců, že žalovaný se ve smlouvě výslovně vzdal svého práva domáhat se neplatnosti či nepřiměřenosti či zrušení kteréhokoliv ustanovení smlouvy, a tudíž svým tvrzením o nepřiměřenosti výše sjednaného úroku i smluvním pokuty porušuje smluvní vztah, uvádí, že s ohledem na ustanovení § 1755 o. z. k takovým ustanovením smlouvy nepřihlíží.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a ve prospěch žalobců, kteří měli ve věci převážný úspěch přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s tímto řízením. Náklady řízení byly žalobcům přiznány s přihlédnutím k poměru jejich úspěchu a neúspěchu ve věci a s ohledem na to, že se na straně žalobců nejedná o nerozlučné společenství (§ 91 odst. 1 o.s.ř.).

20. Žalobci měli úspěch ve věci v poměru 80 % a neúspěch 20 %. Ve výši rozdílu jim vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, tj. 60 % z celkových nákladů.

21. Žalobci zaplatili soudní poplatek ve výši 72 500 Kč. S ohledem na částečný úspěch jim náleží 60 % z tohoto poplatku tj. 43 500 Kč. Další náklady vznikly žalobci b) za zastoupení advokátem (odměna advokáta, cestovní náhrady a náhrada za promeškaný čas). Soud vycházel s odkazem na § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, z tarifní hodnoty ve výši 1 450 000 Kč, tudíž sazba odměny za jeden úkon vypočítaná podle vyhlášky § 7 bod šestý činí 14 100 Kč. Advokát uplatnil odměnu za dva úkony právní služby, konkrétně převzetí věci a účast na jednání u soudu dne 15. 4. 2025. Celková odměna činí 28 200 Kč. Ke každému úkonu právní služby pak náleží advokátovi paušální náhrada výdajů ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, celkem 900 Kč. Za zastoupení žalobce b) advokátem se jedná o odměnu a náhradu paušálních výdajů ve výši 29 100 Kč. Dále žalobci b) náleží podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu částka 1 800 Kč za ztrátu času stráveného cestou k jednání a zpět v délce 6 hodin (12x150 Kč) a náhrada cestovních nákladů ve výši 4 282 Kč za cestu k soudnímu jednání a zpět tj. z , Anonymizováno, do , adresa, v délce celkem 520 km (za užití osobního automobilu Mazda CX-5, registrační značka , RZ, , při průměrné spotřebě 6,8 l/100 km). Cestovné bylo vyúčtováno za užití vyhlášky č. 475/2024 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025 při zohlednění sazby základní náhrady za jeden kilometr jízdy ve výši 5,80 Kč a ceně pohonných hmot, tj. 35,80 Kč/litr benzínu. Z náhrady nákladů za právní zastoupení, náhrady za ztrátu času a cestovného soud přiznal daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. celkem 7 388,22 Kč. Celkem se tak jedná o náklady řízení za zastoupení advokátem ve výši 42 570,22 Kč.

22. Vzhledem k tomu, že se na straně žalobců nejedná o nerozlučné společenství, přiznal soud žalobci a) právo na zaplacení poloviny z přiznaného soudního poplatku ve výši 21 750 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

23. Žalobci b) soud přiznal 60 % z nákladů za zastoupení advokátem tj. 25 542,13 Kč a polovinu z poměrné části soudního poplatku tj. 21 750 Kč. Celkem žalovaný zaplatí k rukám advokáta žalobce b) náklady řízení ve výši 47 292,13 Kč podle§ 149 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř.