307 C 3/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Morávkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení , sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , sídlem adresa zaplacení 2 000 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 2 000 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z částky 2 000 000 Kč od 11. 8. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se ohledně nároku žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z částky 2 000 000 Kč od 29. 4. 2021 do 10. 8. 2021 zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení 233 844 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení 2 000 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % p.a. z částky 2 000 000 Kč od 29. 4. 2021 do zaplacení a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Uvedl, že dne 29.4.2019 provedl ze svého účtu č. [bankovní účet] tuzemskou platbu 2 000 000 Kč ve prospěch účtu žalovaného č. [bankovní účet] a to bez jakéhokoliv právního důvodu. Příslušenství požadoval přiznat ode dne podání návrhu. Mezi účastníky je vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 1 a Městského soudu v Praze více sporů, které se týkají jednoho developerského projektu a několika dalších subjektů s tím, že před podáním žaloby bylo účastníky jednáno o mimosoudním vyřešení věci, kdy byl předpoklad, že platba bude vyrovnána v dalších obchodních vztazích mezi účastníky.

2. Soud žalobě vyhověl a vydal ve věci platební rozkaz. Proti soudem vydanému platebnímu rozkazu podal žalovaný včasný odpor. Žalovaný uvedl, že žalobou uplatněný nárok neuznává, žaloba je nedůvodná a navrhl její zamítnutí. Za zcela nepravdivé a absurdní označil tvrzení žalobce, že peněžní prostředky byly ze strany žalobce převedeny bez jakéhokoliv právního důvodu, čímž došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobce. Jako absurdní tvrzení žalovaný spatřuje to, že by obchodní korporace odeslala 2 000 000 Kč a dva roky si toho nevšimla. Doplnil, že jednatelem a jediným společníkem žalobce v předmětné době byl [jméno] [příjmení], syn současného jednatele a jediného společníka [příjmení] [příjmení]. [příjmení] [příjmení] byl přitom dlužníkem žalovaného, a to z titulu realizovaných zápůjček, které [příjmení] [příjmení] užil v rámci svého působení ve společnostech [právnická osoba], IČ0: [číslo] a [právnická osoba], [IČO]. Jednalo se tedy o plnění za třetího, a to se souhlasem věřitele - žalovaného. Žalobce uhradil částku ve výši 2 000 000 Kč žalovanému za dlužníka [příjmení] [příjmení], kdy na úhradu čerpal úvěr od [právnická osoba], úvěr byl čerpán úvěr od [právnická osoba] ve stejný den, kdy došlo k realizaci platby žalovanému, tedy dne 29.4.2019.

3. Žalovaný po poučení soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. a § 118b o.s.ř. v rámci prvého jednání ve věci doplnil, že [příjmení] [příjmení] se s žalovaným seznámil na konci roku 2017 a následně jej přesvědčil, aby zprostředkoval emisi dluhopisů obchodních korporací, v nichž měl [příjmení] [příjmení] majetkový podíl ([právnická osoba] a [právnická osoba]), obě emise ve výši 8 400 000 Kč Tyto emise byly v roce 2018 realizovány. [příjmení] [příjmení] se s žalovaným stali přáteli. [příjmení] [příjmení] následně žalovaného požádal o poskytnutí finančních prostředků, které by následně užil pro své podnikání v obchodních korporacích, Vždy byl tento vztah jednostranný, tj. [příjmení] [příjmení] na straně dlužníka, žalovaný na straně věřitele, nikdy opačně. Žalovaný poskytl postupně [příjmení] [příjmení] k jeho žádosti zápůjčku v celkové výši 2 000 000 Kč, a to v mnoha transakcích, kdy splatnost byla stanovena nejpozději do 30.4.2019. Dále bylo domluveno, že v případě vrácení zápůjčky, bude žalovaný ochoten odkoupit obchodní podíl [příjmení] [příjmení] ve [právnická osoba] s.r.o. a dále možnost poskytnutí další půjčky ve výši 3 000 000 Kč zajištěnou směnkou – ta byla poskytnuta 8 dnů po vrácení zápůjčky. Žalovaný zapůjčil částku v souhrnné výši 2 000 000 Kč následovně - 4.1.2018 částka 150 000 Kč; 8.1.2018 částka 100 000 Kč; 18.1.2018 částka 180 000 Kč; 30.1.2018 částka 200 000 Kč; 9.2.2018 částka 100 000 Kč; 28.2.2018 částka 100 000 Kč; 22.3.2018 částka 150 000 Kč; 11.4.2018 částka 250 000 Kč; 12.4.2018 částka 150 000 Kč; 23.4.2018 částka 100 000 Kč; 10.5.2018 částka 100 000 Kč; 15.5.2018 částka 150 000 Kč; 31.5.2018 částka 150 000 Kč; 19.6.2018 částka 130 000 Kč. Všechny transakce byly s ohledem na přátelské vztahy realizovány ústně a v hotovosti. Zápůjčka byla splatná na požádání - žalovaný vyzval [příjmení] [příjmení] k tomu, aby byla dlužná částka vyrovnána před plánovanou transakcí (převodem obchodního podílu v [právnická osoba] z [příjmení] [příjmení] na žalovaného). K platbě došlo dne 29.4.2019 a to z z poskytnutého úvěru žalobci. Žalobce zaslal za [příjmení] [příjmení] a dle jeho pokynu, minimálně však s vědomím, částku ve výši 2 000 000 Kč na účet žalovaného. Nejednalo o plnění třetí osoby, která za dluh ručí či jinak zajišťuje. Pouze zde byl dán vztah spřízněnosti, kdy společníkem žalobce byl syn [příjmení] [příjmení] a syn [příjmení] [příjmení] byl současně jednatelem.

4. Žalobce s ohledem na výsledky dokazování podáním ze dne 4.10.2022 žalobu doplnil tím, že žalovaný neunesl břemeno tvrzení a důkazní o tom, že [příjmení] [příjmení] skutečně poskytl finanční prostředky a že se jednalo o zápůjčky. Účastnický výslech žalovaného takovým důkazem není, kdy poukázal na neurčitost a nekonkrétnost jeho údajů. Poukázal přitom na závěry rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (např. sp.zn. 28Cdo 2080/2019, nebo sp.zn. 25Cdo 246/2001). Žalobce naproti tomu nadevší pochybnost prokázal, že na bankovní účet žalovaného zaslal 2 000 000 Kč a že žalovaný tuto platbu přijal. Dále poukázal na charakter zápůjčky jako reálného kontraktu, kdy k perfekci právního jednání je nutné reálné předání zastupitelné věci, což žalovaný rovněž neprokázal. V této souvislosti poukázal na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí pod sp.zn. 33Cdo 2547/2011). Ve vztahu k předložené směnce ve spojení s účastnickou výpovědí žalovaného doplnil, že není pravdou, že by žalovaný nikdy nebyl vůči [příjmení] [příjmení] v pozici dlužníka jak uvádí. V případě směnky se nejednalo o zajištění smlouvy o zápůjčce jak tvrdí žalovaný, nýbrž o jiný druh právního vztahu ve složitých vzájemných obchodních transakcích. V této souvislosti poukázal na smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 13.5.2019 uzavřenou mezi [příjmení] [příjmení] jako postupitelem a žalovaným jako postupníkem, kdy předmětem bylo postoupení pohledávek ve výši 16 885 000 Kč za [právnická osoba] s.r.o. za cenu 8 400 000 Kč – společníky a jednateli společnosti byl žalovaný a [jméno] [příjmení]. Tím odpadá hospodářský důvod, proč by si [příjmení] [příjmení] půjčoval od žalovaného peníze, když sám vůči němu disponoval pohledávkou ve výši 8 400 000 Kč. Dále poukázal na rozpornost výpovědi žalovaného s jeho tvrzeními v učiněném odporu, kdy tvrdil, že poskytnuté zápůjčky užil [příjmení] [příjmení] v rámci svého působení ve společnostech [právnická osoba] a [právnická osoba], přičemž v rámci účastnické výpovědi uvedl, že netuší, na co byly použity poskytnuté zápůjčky. Ve vztahu k emailové komunikaci ze dne 29.4.2019 namítl, že byla předložena po koncentraci řízení a dále, že ani tato nikterak neprokazuje, že úhrada částky 2 000 000 Kč byla vrácením žalovaných tvrzených zápůjček.

5. Účastníci řízení učinili při prvním jednání ve věci nesporným, že žalobce je majitelem účtu č. [bankovní účet] a žalovaný je majitelem účtu č. [bankovní účet], dále že platba 2 000 000 Kč byla žalovaným přijata, a že mezi žalobcem a žalovaným neexistoval v době plnění žádný závazkový vztah odůvodňující provedení předmětné platby.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze oddíl C, vložka [číslo] bylo soudem zjištěno, že pod [IČO] je od 27.4.2016 zapsána [právnická osoba] s.r.o., kdy od 24.10.2017 do 13.11.2019 byl jako jednatel zapsán [jméno] [příjmení] a od 23.1.2018 do 8.3.2019 a dále od 13.11.2019 dosud [příjmení] [příjmení].

7. Z výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze oddíl C, vložka [číslo] bylo soudem zjištěno, že pod [IČO] je od 23.1.2018 zapsána [právnická osoba], s.r.o., kdy od 9.5.2018 dosud je jako jednatel zapsána [jméno] [příjmení], [datum narození] a od 23.1.2018 do 13.5.2019 [příjmení] [příjmení]. Jako společník společnosti byl v době od 23.1.2018 do 14.5.2019 zapsán [příjmení] [příjmení] – [jméno] [příjmení] je jako společník zapsán od 9.5.2018 a žalovaný od [datum].

8. Z výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze oddíl C, vložka [číslo] bylo soudem zjištěno, že pod [IČO] je od 23.1.2018 zapsána společnost [právnická osoba], kdy od 25.6.2018 dosud je jako jeden z jednatelů zapsán [příjmení] [příjmení], který je současně jedním ze společníků společnosti od 27.6.2018. Společníkem společnosti byla rovněž [jméno] [příjmení] v době od [datum] do [datum].

9. Dle smlouvy o úvěru reg. [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalobci úvěr 2 159 000 Kč, kdy jako účel úvěru byl sjednán„ nákup zásob“.

10. Z výpisu z účtu [číslo] vedeného u [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že uvedeného dne byla na účet přijata platba 2 159 000 Kč a téhož dne odeslána platba 2 000 000 Kč na účet č. [bankovní účet] (v 20:45hod) a platba 70 000 Kč na účet č. [bankovní účet] (v 20:46hod).

11. Z kopie směnky vlastní vystavené 7.5.2019 plyne, že výstavce [příjmení] [příjmení] zaplatí na směnku dne 30.9.2020 žalovanému 3 000 000 Kč.

12. Žalovaný vypověděl, že zápůjčky byly realizovány vždy k žádosti pana [příjmení] v jeho kavárně, na základě předchozích SMS, které má k dispozici. Zápůjčky byly řešeny vždy před více osobami, např. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Nepamatuje si, že by někdo odcházel, tudíž i k předání peněz došlo před uvedenými osobami. Předávané peníze byly přepočítávány. Na důvod žádosti o zápůjčky se nikdy neptal, nezajímalo ho to. Pan [anonymizováno] měl nějaké finanční problémy, které se týkaly projektů, proto se to řešilo, ale co konkrétně kam šlo, netuší. Zápůjčky poskytoval [příjmení] [příjmení] jako fyzické osobě, nikoliv statutárnímu orgánu. Zápůjčka byla vrácena z poskytnutého úvěru žalobci, který pomáhali zajistit. Zápůjčka byla vrácena na účet, jehož číslo bylo sděleno emailem. Stran zprostředkování úvěru a uhrazení zápůjčky bylo komunikováno s [jméno] [příjmení], který byl v tu dobu jednatel žalobce. Souhlas [příjmení] [příjmení] s úhradou poskytnuté zápůjčky prostřednictví žalobce dovozuje ze skutečnosti, že na základě dotazu sdělil číslo účtu, kam má být plněno. Pokud se týká splatnosti zápůjčky, pak neměli nastavený termín její splatnosti, byli domluveni, že až bude potřebovat, že se to vrátí. Poté co požádal o vrácení, peníze vráceny nebyly, proto se to řešilo formou úvěru. Další poskytnutá zápůjčka, asi 10 dnů poté, již byla řešena směnkou. Ke směnce byly sepsána i smlouva o zápůjčce, peníze chodily přes účet. Další zápůjčka byla již zajištěna, neboť tam bylo nějaké prodlení s předchozí zápůjčkou a vztahy se už„ nalomily“. [příjmení] jako fyzická osoba si od [příjmení] [příjmení] nikdy peníze nepůjčoval. Písemné smlouvy, na základě kterých by se zavazoval naopak on něco plnit, existovali pouze mezi jejich společnostmi.

13. Svědkyně [jméno] [příjmení] v rámci svědecké výpovědi uvedla, že žalobce, [jméno] a [příjmení] [příjmení] zná od roku 2016, měli spolu přátelské vztahy, dvě společnosti a developerské projekty. Žalovaný je její partner. V první polovině roku 2018 se účastnila několika schůzek v kavárně [jméno] [příjmení], na kterých byl dále přítomen žalovaný a [příjmení] [příjmení], někdy [příjmení] [příjmení]. Neví, kolik těch schůzek bylo. Scházeli se na obědech, večeřích i jindy. [příjmení] [příjmení] na základě SMS či telefonátů žádal žalovaného o půjčky a následně na to pak probíhaly rovněž schůzky. Ví, že v menších transakcích takto bylo poskytnuto 2 000 000 Kč. Peníze byly předávány v obálce a byly vždy přepočítávány. Odkud pocházely peníze žalovaného na poskytnuté půjčky pro pana [příjmení], neví. Že se jednalo o částku 2 000 000 Kč, dovozuje z té skutečnosti, že musel být splacen jeden dluhopis u [právnická osoba] Nemesis, kde společně se [příjmení] [příjmení] byli jednateli a které jako fyzické osoby poskytovali půjčky. Dluhopisy byly hrazeny vždy za určité období a to průběžně. Dluhopisy společností zajišťoval žalovaný. Společnost SID ČS dlužila peníze za svůj dluhopisový program asi 10 000 000 Kč. Jako společnost museli zaplatit část těchto dluhopisů. Společnost SID ČS měla smlouvu o zprostředkování emise cenných papírů se [právnická osoba] [anonymizováno] ve výši asi 8,4 milionů Kč. Úvěr [právnická osoba] bank pomáhala zprostředkovávat ona, na základě žádosti také [příjmení] [příjmení] sdělila číslo účtu žalovaného, kam mají být čerpané prostředky zaslány. Věděla, že účelem úvěru byl provozní úvěr na zásoby, nicméně věděla také, že z tohoto úvěru měl být uhrazený dluh. V souvislosti se sjednáváním úvěru byl požadavek banky, s ohledem na ekonomické spojení pana [příjmení] [příjmení] s jinými subjekty, změna v osobě jednatele žalobce. Úvěr pro [právnická osoba] řešila s [jméno] i [příjmení] [příjmení]. Potvrdila, že emailovou korespondenci se [právnická osoba] bank a [příjmení] [příjmení] pro potřeby tohoto řízení předložila ona, jejich obsah neupravovala. V uvedeném období byli společně s [příjmení] [příjmení] jednatelé a společníci [právnická osoba], kdy pan [příjmení] vlastnil 60 % podíl a ona 40 % podíl. [ulice] podíl pan [příjmení] prodal žalovanému, s tím souviselo i nějaké postoupení pohledávek. Bylo to někdy v dubnu nebo květnu 2019. Hodnota obchodního podílu činila asi 16 000 000 Kč. Neví o tom, že by žalovaný panu [příjmení] [příjmení] něco dlužil. [příjmení] 16 000 000 Kč byla vypořádána nějakým způsobem formou zápočtu. [příjmení] [příjmení] pokračoval v projektu se [právnická osoba] [anonymizováno]. Ví, že v uvedeném období došlo k dalšímu poskytnutí finančních prostředků ze strany žalovaného panu [příjmení] [příjmení], jednalo se o 3 000 000 Kč, které byly zajištěny směnkou. Mezi žalovaným a [příjmení] byly přátelské vztahy, avšak s ohledem na prodlení z předchozím plněním požadoval již zajištění. 14. [příjmení] [příjmení] do okamžiku, než odvolal svůj souhlas s výpovědí, uvedl, že od žalovaného žádné finanční prostředky neobdržel, nic mu nedluží. Úvěr 2 000 000 Kč byl čerpán na rekonstrukci kavárny, ta provedena nebyla. Ty 2 000 000 Kč měly být odeslány na účet [právnická osoba], resp. paní [příjmení]. Peníze byly na účtu asi jeden den. Bankovním převodem je převedl [jméno] na základě jeho pokynu, jednalo se o půjčku pro [jméno] [příjmení]. Omylem však došlo k zaslání na účet žalovaného. S paní [příjmení] nebyla uzavřena žádná smlouva. 15. [jméno] [příjmení] vypovídal, že peníze byly určeny otci. Omylem však byly zaslány žalovanému. V době kdy byl statutárním orgánem žalobce, v době od 2016 do 2020, ho otec požádal, zda by bylo možné vzít na žalobce úvěr s tím, že otec má možnost obchodní investice. Po obdržení úvěru, chtěl peníze přeposlat otci. Úvěr u banky sjednával on jako jednatel společnosti, trvalo to asi měsíc až měsíc a půl. Se sjednáváním úvěru pomáhala [jméno] [příjmení], s ní komunikoval telefonicky, nevzpomíná si, zda emailem. Nikdy mu nesdělovala, aby byly finanční prostředky zaslány na účet žalovaného. [jméno] [příjmení] zná od roku 2017, v době, kdy zajišťovala pomoc při získání úvěru, k ní měl vztah přátelský. Měl na ní kontakt telefonní i email. Jeho email po dobu, co byl jednatelem žalobce, byl [email]. Osobní účty, firemní účty a účty obchodních partnerů mají s otcem zapsány v modrém sešitu. Jak účet otce tak žalovaného jsou vedeny u Komerční banky a on se překlikl a peníze 2 000 000 Kč zaslal žalovanému. Peníze zasílal z kanceláře jejich kavárny, z mobilního telefonu prostřednictvím internetového bankovnictví. Číslo účtu zadával do aplikace fyzicky, číslo účtu čerpal z modrého sešitu, kde číslo účtu otce a číslo účtu žalovaného jsou nad sebou. Před platbou učiněnou [datum] žalobce žalovanému na účet žádnou platbu nezasílal. Žalovaný nebyl dodavatelem žalobce. Informaci o mylné platbě sdělil otci poté, co se jej otec dotazoval, kdy obdrží peníze a on kontrolou odeslané platby zjistil, že peníze zaslal na jiné číslo účtu. Vrácení mylné platby s žalovaným následně řešil jeho otec. [příjmení] částky z účtu zasílá párkrát do roka. Žalovaného zná, vídal ho v kavárně při schůzkách s otcem. Byl přítomen jednání o vrácení zaslaných peněz, jednání otce s žalovaným před odesláním peněz se neúčastnil. Neví, že by si jeho otec od žalovaného půjčoval peníze. Zná institut uznání dluhu, směnka. Za dobu svého působení jako statutární orgán nečinil úkony za účelem vrácení mylné platby, o tom jednal s žalovaným jeho otec.

16. Email ze dne 28.3.2019 a 16.4.2019 od [email] [jméno] [příjmení] dokládá, že jmenovaná jednala s úvěrující bankou o poskytnutí úvěru na zásoby se zárukou [anonymizováno] ve výši 2 159 000 Kč. Email ze dne 29.3.2019 od [email] [jméno] [příjmení] dokládá, že o vyřizování úvěru jednal s bankou [jméno] [příjmení] s vědomím svého otce.

17. Dle emailu z 29.4.2019 od [jméno] [příjmení] na adresu [email], sdělovala jmenovaná [příjmení] [příjmení] po dohodě s otcem č.ú. kam poslat platby [bankovní účet] (2 [anonymizováno]) a [bankovní účet] [anonymizováno] (70 tis.). 18. [jméno] [příjmení] k uvedené komunikaci v rámci své výpovědi uvedl, že neví, nevzpomíná si. Pouze si vzpomněl, že za zprostředkování měla [jméno] [příjmení] obdržet provizi, která ji však s ohledem na další slet událostí nebyla uhrazena.

19. Soud k důkazu připustil žalovaným předloženou emailovou komunikaci i přes vznesenou námitku zástupce žalobce (koncentrace řízení), neboť tato byla předložena bezprostředně po výslechu [jméno] [příjmení] a to za účelem zpochybnění věrohodnosti jeho výpovědi.

20. Soud hodnotí výpověď [jméno] [příjmení] jako značně nevěrohodnou, kdy na zadané, zcela jednoduché otázky odpovídal, neurčitě, vyhýbavě a nesourodě, otázky mu museli být opakovány. Jmenovaný byl s ohledem na jeho vztah k žalobci (statutární orgán v rozhodnout dobu) vyslýchán po poučení dle § [číslo], § [číslo] a § 126/3 o.s.ř. Výpověď jmenovaného v uvedené souvislosti ve svém souhrnu vyznívá, zcela nevěrohodně, nepravděpodobně. Jen těžko si lze představit jako pravdivé jmenovaným popsané okolnosti zadávání platby do internetového bankovnictví, jeho„ neangažovanost“ jako statutárního orgánu právnické osoby s ne/vymáháním údajné mylné platby 2 000 000 Kč, kdy před tím, vedl měsíční jednání o sjednání úvěru, neznalost zaúčtování takto vysoké platby v účetnictví žalobce, úmysl čerpat úvěr v rozporu se sjednaným účelem poskytnutého úvěru atd. [příjmení] to emailová korespondence jednoznačně dokládá, že jmenovaný komunikoval s [jméno] [příjmení] formou emailu, kdy platba 2 000 000 Kč byla provedena ten samí den, kdy byl čerpán úvěr a kdy je datován email, ve kterém je částka a číslo účtu označeno. V této souvislosti nelze ani přehlédnout, jak dokládá výpis z účtu [číslo] vedeného u [právnická osoba] ze dne [datum], že téhož dne minutu poté byla realizována další platba 70 000 Kč rovněž na účet označený v předmětném emailu. 21. [příjmení] [jméno] [příjmení], jednatele žalobce v inkriminovanou dobu má tak soud ve vztahu k uvedenému„ omylu“ v zaslané platbě, za vyvrácenou výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], emailovou korespondencí a výpisem z účtu žalobce, které jsou ve vzájemném souladu.

22. Ve vztahu k provedení platby jako„ mylné“ nelze rovněž přehlédnout rozpor ve výpovědi [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení], kdy první jmenovaný omyl odůvodňuje tím, že se„ překlikl“, přehlédl v modrém sešitě, omylem zadal platbu na účet žalovaného, ačkoliv původně měl v úmyslu peníze zaslat na účet otce – kdy naproti tomu [příjmení] [příjmení] vypověděl, že 2 000 000 Kč měly být odeslány na účet [právnická osoba], resp. paní [příjmení], jednalo se o půjčku pro [jméno] [příjmení] a že peníze převedl bankovním převodem [jméno] na základě jeho pokynu.

23. Soudem bylo při hodnocení výpovědi [příjmení] [příjmení] přihlédnuto k určité jazykové bariéře jmenovaného, který byl schopen odpovídat pouze na zcela jednoduché („ holé“) otázky soudu, po opětovných žádostech soudu, aby odpovídal pomaleji a srozumitelněji – na složitěji položené otázky zástupce žalovaného nebyl schopen odpovědět. Za tímto účelem také v průběhu výpovědi bylo požádáno o přizvání tlumočníka, kdy následně jmenovaný odvolal svůj souhlas se svou výpovědí s poukazem na ustanovení § 131 o.s.ř. (tj. výslech účastníka lze provést pouze pokud tvrzenou skutečnost nelze prokázat jinak) a dále s poukazem na to, že další výslech ve věci již nic nepřinese.

24. Soud shledal nicméně jako rozpornou v důležité skutečnosti rovněž výpověď žalovaného a to ve vztahu k tvrzením o účelu poskytnutí zápůjčky, kdy v rámci své procesní obrany tvrdil, že poskytnuté zápůjčky užil [příjmení] [příjmení] v rámci svého působení ve společnostech [právnická osoba] a [právnická osoba], přičemž v rámci účastnické výpovědi uvedl, že netuší, na co byly použity poskytnuté zápůjčky.

25. Z provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že dne 29.4.2019 provedl žalobce, fyzicky jednatel [jméno] [příjmení], ze svého účtu č. [bankovní účet] tuzemskou platbu 2 000 000 Kč ve prospěch účtu žalovaného č. [bankovní účet]. Téhož dne minutu poté, byla z účtu žalobce č. [bankovní účet] odeslána platba 70 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. Obě čísla účtu včetně určení částek byla sdělena [jméno] [příjmení] emailem [jméno] [příjmení] téhož dne. Finanční prostředky pro realizaci obou plateb byly načerpány z úvěru poskytnutého [právnická osoba] ze dne 29.4.2019. Bývalý jednatel žalobce [jméno] [příjmení], jeho otec [příjmení] [příjmení] (současný jednatel žalobce), žalovaný a [jméno] [příjmení], měli v minulosti přátelské vztahy, měli spolu dva developerské projekty, dvě společnosti ([právnická osoba], [právnická osoba]), ve kterých byly, případně stále jsou angažování jako společníci či statutární orgány – [jméno] [příjmení] (od 24.10.2017 do 13.11.2019 jednatel žalobce, syn [příjmení] [příjmení]), [příjmení] [příjmení] (od 23.1.2018 do 8.3.2019 a dále od 13.11.2019 dosud jednatel žalobce, od 23.1.2018 do 13.5.2019 jednatel a společník [právnická osoba], od 25.6.2018 jednatel a od 27.6.2018 společník společnosti [právnická osoba]), žalovaný (od 14.5.2019 společník [právnická osoba] s.r.o.), [jméno] [příjmení] (od [datum] dosud jednatel [právnická osoba] a od 9.5.2018 do 22.4.2020 společník [právnická osoba], současná partnerka žalovaného). V květnu 2019 došlo k převodu obchodního podílu v [právnická osoba] ze [příjmení] [příjmení] na žalovaného v hodnotě obchodního podílu 16 mil. Kč, v květnu 2019 (7.5.) byla rovněž vystavena směnka vlastní, podle které výstavce [příjmení] [příjmení] zaplatí na směnku dne [datum] žalovanému 3 000 000 Kč. Z výpovědi [jméno] [příjmení] dále plyne, že [právnická osoba] dlužila peníze za svůj dluhopisový program asi 10 000 000 Kč. Společnost SID ČS měla smlouvu o zprostředkování emise cenných papírů se [právnická osoba] [anonymizováno] ve výši asi 8,4 milionů Kč. V předmětnou dobu musel být splacen jeden dluhopis u [právnická osoba] [anonymizováno], kde [jméno] [příjmení] společně se [příjmení] [příjmení] byli jednateli a které jako fyzické osoby poskytovali půjčky. Dále z nesporných tvrzení účastníků vyplývá, že vztahy mezi [příjmení] [příjmení] a žalovaným se zhoršili, v souvislosti s jejich dřívějšími společnými developerskými projekty a společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba] je vedeno několik soudních sporů před obvodními soudy v [obec] a Městským soudem v Praze.

26. S ohledem na žalobní tvrzení a procesní obranu žalovaného ve spojeními s nespornými tvrzeními účastníků, bylo předmětem dokazování a právního posouzení věci zejména zjištění a právní hodnocení skutkového stavu o tom, zda se jednalo o mylnou platbu jak tvrdí žalobce a nebo se jednalo o přijetí plnění dluhu vzniklého na základě smluv o zápůjčkách v celkové výši 2 000 000 Kč, které měl žalovaný za [příjmení] [příjmení] od třetího (žalobce), jak tvrdí žalovaný. O tom byli účastníci soudem informování a bylo jim dáno poučení v rámci prvého a druhého jednání soudu, kdy účastníky na to bylo také následně reagováno jejich podáními.

27. Podle § 1936 odst. 1 o.z. věřitel musí přijmout plnění, které mu se souhlasem dlužníka nabídne třetí osoba. To neplatí, je-li plnění vázáno na osobní vlastnosti dlužníka.

28. Podle § 1937 odst. 1 o.z. souhlasu dlužníka není třeba, pokud třetí osoba plní věřiteli jeho dluh proto, že za dluh ručí nebo závazek jinak zajišťuje.

29. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

30. Podle § 4 odst. 1 o.z. má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Podle odst. 2 činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. To platí obdobně, pokud právní řád spojuje určitý následek s existencí pochybnosti.

31. Podle § 5 odst. 1 o.z. kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

32. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

33. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

34. Podle § 2393 odst. 1 o.z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Podle odst. 2 nejsou-li ujednány úroky, může vydlužitel zápůjčku splatit i bez výpovědi.

35. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je co do požadované jistiny a části úroku z prodlení dle § 1970 o.z. důvodná a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, neboť žalovaný se na úkor žalobce bezdůvodně obohatil ve smyslu § 2991 o.z. co do částky 2 000 000 Kč tím, že získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a je proto nyní povinen toto bezdůvodné obohacení vydat.

36. Žalobce v souladu se svými procesními povinnostmi řádně tvrdil a rovněž prokázal, že dne 29.4.2019 provedl ze svého účtu č. [bankovní účet] tuzemskou platbu 2 000 000 Kč ve prospěch účtu žalovaného č. [bankovní účet] (rovněž nesporná tvrzení účastníků). Tvrdil přitom, že se jednalo o mylnou platbu.

37. Z nesporných tvrzení účastníků má soud dále za prokázané, že žalovaný platbu 2 000 000 Kč přijal. Žalovaný od počátku řízení postavil svou procesní obranu na tvrzení, že přijal plnění od třetí osoby a že se tudíž na úkor žalobce neobohatil. Po poučení soudu ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. v rámci prvého jednání soudu o tom, jaká tvrzení a důkazy o nich je třeba doplnit upřesnil, že v době od 4.1.2018 až 19.6.2018 v celkem 14 platbách poskytl [příjmení] [příjmení] zápůjčku ve výši 2 000 000 Kč, že smlouva byla uzavřena v každém jednotlivém případě ústně, finanční prostředky předány v hotovosti a že zápůjčka byla vrácena z poskytnutého úvěru žalobci. Poukázal přitom dále na časové a logické souvislosti, vztahy žalobce a jeho statutárních orgánů a společníků, sjednávání úvěru v souvislosti s vrácením zápůjčky, obchodní a osobní vztahy s [příjmení] [příjmení], vztahy obchodních společností ([právnická osoba], [právnická osoba], žalobce), následné vztahy s panem [příjmení] [příjmení] a v té souvislosti na nepravdivost žalobních tvrzení. Za tím účelem navrhl svůj účastnický výslech, [anonymizováno] svědkyně [příjmení], výslech [anonymizováno] a [jméno] [příjmení], úvěrovou dokumentaci případu [číslo], výpis účtu žalobce, kopii směnky ze dne [datum], výpis OR [právnická osoba] s.r.o. a emailovou komunikaci vztahující se k označení čísla účtu pro provedení platby ze dne 29.4.2019.

38. Soud veškerým důkazním návrhům žalovaného vyhověl. Lze připustit, že žalovaný zcela oprávněně, zejména s ohledem na časové a logické návaznosti poukazuje na skutečnosti, které nejsou zcela obvyklé. Rovněž soud považuje za„ nestandartní“ již samotnou skutečnost, že právnická osoba zjistí (dle svých tvrzení) po bezmála dvou letech, že zaslala na bankovní účet„ omylem“ 2 000 000 Kč za situace, kdy zcela očividně těmito finančními prostředky v době jejich poskytnutí fyzicky nedisponovala a za tímto účelem nejprve sjednala úvěr (ten zcela očividně navíc užit v rozporu s účelem poskytnutí). Finanční prostředky poté zaslala na účet, jehož číslo bylo navíc sděleno bezprostředně po načerpání úvěru a jeho sdělení (vše dne 29.4.2019). Učiněnou platbu„ omylem“ adekvátně nedokázal odůvodnit ani [jméno] [příjmení], tehdejší jednatel žalobce, kdy soud nevěří jeho výpovědi v tom, že se pouze přehlédl v sešitě, kde měl žalobce zapsány čísla účtů a že ve skutečnosti platba měla být provedena na účet [příjmení] [příjmení], kdy soud své závěry činí nejen s ohledem na zjevnou nepřesvědčivost výpovědi [jméno] [příjmení], který nemá sebemenší povědomí ani o svých povinnostech co by statutárního orgánu právnické osoby, ale dále s ohledem na rozpor ve výpovědi jeho otce [příjmení] [příjmení], který do odvolání svého souhlasu k věci vypověděl, že peníze měli být zaslány na účet společnosti [právnická osoba], resp. [jméno] [příjmení], mělo se jednat se o půjčku pro [jméno] [příjmení].

39. Soud s ohledem na zjištěné skutečnosti po zhodnocení jednotlivých důkazů (v jejich jednotlivostech a souvislostech) dospěl k závěru, že žalobce zaslal dne 29.4.2019 na účet žalovaného 2 000 000 Kč s vědomím, že tak činí na účet žalovaného. Soud své závěry činní s ohledem na skutková zjištění popsaná výše včetně hodnocení jednotlivých důkazů, kdy mimo jiné opětovně poukazuje na soulad mezi emailovou korespondencí [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne 29.4.2019 a výpis účtu žalovaného ze dne 29.4.2019, kdy přesně na v emailu označený účet odešla platba 2 000 000 Kč a minutu poté na jiný označený účet odešla platba 70 000 Kč. Je tedy s naprostou určitostí zřejmé, že platba 2 000 000 Kč dne 29.4.2019 byla žalobcem na účet žalovaného zasílána nikoliv omylem, ale z nějakého důvodu. Nejednalo o mylnou platbu jak tvrdí žalobce, neboť s přihlédnutím k § 4 a § 5 o.z. nelze ze zcela zřejmých a elementárních důvodů dále ani připustit, že právnická osoba jednající svým statutárním orgánem poukáže 2 000 000 Kč na předem označený účet v tvrzeném omylu a vrácení této částky se domáhá až s odstupem dvou let.

40. Přes uvedené soud žalobě vyhověl a to z následujících důvodů. Předně účastníci učinili nesporným hned při prvním jednání, že mezi žalobcem a žalovaným neexistoval v době plnění žádný závazkový vztah odůvodňující provedení předmětné platby. Pokud se tedy jednalo o plnění třetí osoby (žalobce) za dlužníka ([příjmení] [příjmení]) jak tvrdí žalovaný, bylo jeho povinností v řízení za dané situace tvrdit a prokázat skutečný důvod – právní základ řádného a oprávněného přijetí platby 2 000 000 Kč. V této souvislosti nelze přehlédnout skutková zjištění, že mezi žalovaným a svědkyní [jméno] [příjmení] a žalobcem, potažmo jeho tehdejším jednatelem [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] existují vzájemně propletené osobní vztahy a vztahy obchodního charakteru – developerské projekty, prostřednictvím [právnická osoba] s.r.o. a [právnická osoba] popsané shora, kdy mezi jednotlivými subjekty docházelo zcela očividně k mísení osobních a obchodních vztahů. Není tudíž jednoznačné, z jakého skutečného důvodu byla žalobcem provedena platba ve prospěch žalovaného za situace, kdy dle jejich nesporných tvrzení, mezi nimi v době plnění žádný závazkový vztah odůvodňující provedení předmětné platby neexistoval.

41. Bylo předně povinností žalovaného, aby prokázal, že k uzavření smlouvy o zápůjčce v každém jednotlivém tvrzeném případě došlo a že dlužníkovi ([příjmení] [příjmení]) předmět zápůjčky odevzdal. Zápůjčka má charakter reálného kontraktu.

42. Již v tomto směru žalovaný neunesl břemeno důkazní, který se sám svým jednáním vystavil riziku„ důkazní“ nouze. O uzavření smlouvy (smluv) neexistuje jediná listina či jiný hmotný důkaz (např. smlouva, potvrzení o výplatě/převzetí, směnka aj.). Žalovaný v rámci své výpovědi sice hovořil o SMS zprávách kterými disponuje a které by měly prokazovat sjednání jednotlivých smluv o zápůjčce. Tyto však nepředložil. Pokud by jimi skutečně disponoval, jistě by je přitom předložil stejně, jak učinil v případě emailové komunikace ze dne 29.4.2019. Informace o SMS zprávách krom toho zazněla v řízení poprvé, nebyla součástí tvrzení v rámci procesní obrany žalovaného a to ani po poučení soudu po skončení prvého a ani druhého jednání, nebylo tvrzeno v řízení vůbec. Jediným důkazem tak zůstala jeho účastnická výpověď a výpověď svědkyně [jméno] [příjmení], když [jméno] a [příjmení] [příjmení] tvrzenou skutečnost v rámci svých výpovědí sporovali. Účastnická výpověď žalovaného však byla zcela obecná v mezích tvrzení, nepřinesla žádná zásadní skutková zjištění. Mimo to v jednom z podstatných detailů se rozcházela se samotnými tvrzeními, kdy v rámci tvrzení uvedl, že zápůjčky sloužily pro potřeby aktivit [příjmení] [příjmení] v jeho společnostech, přitom při výslechu uvedl, že neví, na co byly zápůjčky užity, nezajímalo ho to. O poznání konkrétnější byla svědkyně [jméno] [příjmení], která popsala důvody poskytnutí zápůjčky (úhrada vystavených dluhopisů za jednou ze společností, ve které se angažoval [příjmení] [příjmení]). Tato svědkyně rovněž přes absenci tvrzení vypovídala o SMS zprávách na základě kterých měly být jednotlivé zápůjčky poskytovány. Výpověď svědkyně však soud hodnotí jako nedostatečnou k prokázání tvrzení o obsahu a předání předmětu zápůjček, neboť v tomto směru rovněž její výpověď byla pouze zcela obecná a nekonkrétní, kdy sdělila, že v první polovině roku 2018 se účastnila několika setkání žalovaného a [příjmení] [příjmení], kde mělo docházet k předání peněz, avšak nepamatovali se v kolika případech tomu tak bylo, jaké konkrétní částky byly předávány atd.. Pouze usuzuje, že se jednalo o celkovou částku 2 000 000 Kč, neboť taková byla výše dluhopisů společnosti nutných k úhradě ze strany [příjmení] [příjmení]. Rovněž v tomto směru však nebylo učiněno žádné tvrzení ze strany žalovaného a ani z jiného předloženého nebo provedeného důkazu takováto informace nevyplývá.

43. Žalovaným předložené důkazy, tj. směnka a výpis z obchodního rejstříku [právnická osoba], které v logických souvislostech měly prokázat pravdivost tvrzení žalovaného, soud hodnotí pouze jako podpůrné, nemající vliv na základní skutková zjištění stran sjednání a poskytnutí zápůjček v první polovině roku 2018 Tyto listiny pouze dokládají, jak je již uvedeno výše, osobní a majetkové propojení všech zúčastněných osob a že mezi nimi, přímo, případně prostřednictvím dvou právnických osob při realizaci dvou developerských projektů probíhala celá řada jiných transakcí a právních jednání, které jsou nyní sporné a jsou předmětem nejen tohoto řízení, ale i soudů v Praze.

44. Jelikož tedy žalovaný neprokázal svá tvrzení, že mezi ním a [příjmení] [příjmení] byly v první polovině roku 2018 uzavřeny jednotlivé smlouvy o zápůjčkách v celkovém plnění 2 000 000 Kč, nebyl dán základní předpoklad ani pro aplikaci ustanovení 1936 o.z. Pokud přijal nějaké plnění od žalobce, bylo tak činěno bez jím tvrzeného právního důvodu a je povinen toto bezdůvodné obohacení vydat.

45. Pro úplnost soud dodává, že i v případě prokázání sjednání a poskytnutí zápůjček 2 000 000 Kč ze strany žalovaného panu [příjmení] [příjmení], by bylo žalobě i tak vyhověno. Obecně platí, že věřitel je povinen přijmout plnění dluhu za dlužníka i od třetí osoby, ledaže je toto plnění vázáno na osobní vlastnosti dlužníka, kupř. jde o umělecký výkon. U dluhů formálně cizích, kdy daná třetí osoba není vůbec povinna plnit, je však k takovému splnění potřeba souhlasu dlužníka, neboť mu nelze zbavení se dluhu vnutit. Jestliže by souhlas nedal, šlo by o plnění bez právního důvodu (bezdůvodné obohacení).

46. Žalovanému se nepodařilo dále prokázat skutečnost, že jeho„ dlužník“ [příjmení] [příjmení] (v případě prokázání smluv o zápůjčkách), dal k učiněnému plnění za něho souhlas. Eventuálním důkazem v tomto směru má být předložená emailová korespondence z 29.4.2019. Z ní však pouze plyne, že byly určeny dva účty, kam mají být zaslány finanční prostředky 2 000 000 Kč, resp. 70 000 Kč. Nikterak z nich však nevyplývá výslovný ani konkludentní souhlas [příjmení] [příjmení]. Z výpovědi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] v souladu s výpisem z obchodního rejstříku žalobce a úvěrové smlouvy pak pouze dále plyne, že úvěr byl sjednáván jednatelem žalobce, tj. [jméno] [příjmení]. Adresa emailového účtu, kam byl zaslán předmětný email z 29.4.2019 je emailovou adresou [jméno] [příjmení], jak opakovaně sdělil jmenovaný v rámci svého výslechu a to ještě před tím, než mu byla emailová komunikace předložena k nahlédnutí a vyjádření. V zájmu rychlosti a hospodárnosti řízení byl rovněž o této povinnosti tvrzení a důkazní žalovaný poučen již při prvním jednání soudu. Účastnická výpověď žalovaného a svědkyně [jméno] [příjmení], jsou v tomto směru rovněž zcela obecné, a nejsou podpořeny jinými důkazy.

47. Žalobce ve věci nepředložil předžalobní výzvu a ani jiný důkaz, ze které by jednoznačně bylo prokázáno, kdy žalovaného vyzval ke splnění dluhu. Takovou listinou prokazatelně byla až žaloba ve věci, která byla doručena do dispozice žalovaného (ten zásilku převzal) dne 10.8.2021. S ohledem na uvedené prvním dnem, kdy se ocitl žalovaný v prodlení bylo až 11.8.2021. Proto soud přiznal žalobci vedle dlužné jistiny, dále právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o.z. až od 11.8.2021 do zaplacení. Současně naproti tomu žalobu zamítl (výrok II.) z důvodu uvedených, co do zákonného úroku z prodlení od 29.4.2021 do 10.8.2021.

48. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142a odst. 2 o.s.ř. a § 142 odst. 1, 2 o.s.ř. Žalobce byl ve věci takřka zcela úspěšný (neúspěšný pouze v nepatrné části – části požadovaného úroku z prodlení), proto mu přísluší nárok na zaplacení nákladů řízení v plném rozsahu. Žalobce nepodal před podáním žaloby v této věci předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o.s.ř. Absenci předžalobní výzvy podle § 142a o.s.ř. nelze však posuzovat izolovaně a je třeba ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu z 19.2.2015 ve věci 29 Cdo 4388/2013, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 75 ročníku 2015, přihlédnout i k dalším okolnostem konkrétní věci, zejména pak k povaze uplatněné pohledávky, k postoji dlužníka k uplatněné pohledávce, jakož i k reakci dlužníka na zahájení soudního řízení a doručení žaloby. Žalovaný po podání žaloby, jejím doručení a po provedení dokazování včetně závěrečných návrhů, setrval na svém procesním postoji. Třeba rovněž přihlédnout k účelu a smyslu ust. § 142a o.s.ř., kdy předžalobní výzva má eliminovat zcela zbytečné náklady řízení v případech, kdy např. žalovaný prostě jen opomene splnit svoji povinnost ve vztahu k žalobci, což není projednávaný případ. V dané věci výzvu k plnění představuje samotná žaloba, kdy z tohoto důvodu bylo také částečně rozhodnuto zamítavě o nároku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení, pokud se týkalo uplatněného zákonného úroku z prodlení. Žalovaný od prvého vyjádření ve věci až po závěrečný návrh se vzneseným nárokem nesouhlasil, namítal rozhodná tvrzení pro tvrzením žalobním, navrhoval důkazy k prokázání svých tvrzení.

49. Samotné náklady řízení pak spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 100 000 Kč a nákladech na jeho právní zastoupení. Náklady zastoupení spočívají odměně zástupce žalobce, která činí 16 300 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 97 800 Kč za 6 úkonů (převzetí věci, sepis žaloby, vyjádření ze dne 4.10.2022, účast na jednání u soudu dne 18.2.2022, 27.5.2022 a 7.10.2022) dle §7 bod 6 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ a paušální náhradou hotových výdajů po 300 Kč za úkon, celkem tedy 1 800 Kč za 6 úkonů ve věci (§ 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Dále náklady na právní zastoupení představuje cestovné zástupce žalobce k jednáním soudu v celkové výši 8 015 Kč v souladu s § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve spojení s vyhláškou č. 511/2021 Sb. (ve znění do 11.3.2022), kdy soud vycházel ze sazby na 1 km ve výši 7,48 Kč, z délky cesty 332 km ([obec] [obec] a zpět k jednání soudu dne 18.2.2022) - PHM ve výši 36,10 Kč dle § 4 písm. c) vyhlášky a průměrné spotřebě použitého vozidla dle jeho technického průkazu 7,7 l /100 km + základní sazbě za km ve výši 4,70 Kč dle § 1 písm. b) vyhlášky + sazby na 1 km ve výši 8,33 Kč, z délky cesty 2 * 332 km ([obec] [obec] a zpět k jednání soudu dne 27.5.2022 a 7.10.2022) - PHM ve výši 47,10 Kč dle § 4 písm. c) vyhlášky a průměrné spotřebě použitého vozidla dle jeho technického průkazu 7,7 l /100 km + základní sazbě za km ve výši 4,70 Kč dle § 1 písm. b) vyhlášky. Dále zástupci žalobce náleží náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby (§ 14 odst. 1 a 3 cit. vyhlášky) v celkové výši 3 000 za čas strávený cestou k jednání soudu 18.2.2022, 27.5.2022 a 7.10.2022. Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 23 229 Kč, když zástupce žalobce řádně doložil, že je plátcem DPH. Soud přiznal náklady v celkové výši 233 844 Kč. V souladu s § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce.

50. Pro úplnost soudu dodává, že nepřiznal žalobci odměnu a paušální náhradu za další požadovaný úkon –„ sdělení k výzvě soudu“, neboť tento úkon není ve spise obsažen. Pokud tímto zástupce mínil sdělení, zda [příjmení] [příjmení] bude souhlasit se svým výslechem, pak toto sdělení nelze podřadit s ohledem na charakter pod ustanovení § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.

51. Lhůta k zaplacení přisouzených částek byla žalovanému stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.