307 C 6/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Morávkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 2 497 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2 497 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50% p. a. z částky 2 497 Kč od 16.1.2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobou s návrhem na vydání platebního rozkazu se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 2 497 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnil tak, že dne 3.10.2017 byl na základě podezření, že žalovaný řídí motorové vozidlo pod vlivem návykových látek, proveden převoz žalovaného k ošetření do nemocnice ve [obec]. Laboratorním vyšetřením byla zjištěna z moči žalovaného pozitivita na přítomnost amfetaminu v organismu. Služební vozidlo najelo celkem 2km. Dle vyhl. č. 440/2016 Sb. činil náklad na převoz služebním vozidlem 11 Kč. Žalobce dále ve smyslu § 24 odst. 2 a 3 z.č. 65/2017 Sb. požadoval úhradu faktur, které v souvislosti s odběrem sám hradil [nemocnice] [územní celek] a.s. – faktura [číslo] ze dne 4.10.2017 v částce 666 Kč (odběr vzorku) a faktura [číslo] ze dne 18.10.2017 v částce 1 820 Kč (za rozbor vzorku). Dne 29.12.2017 zaslal žalobce žalovanému výzvu k zaplacení, žalovaný však nic neuhradil.

2. Usneseními ze dne 19.5.2021, č. j. 307C 6/2020-21, č.j. 307C 6/2020-22 a č.j. 307C 6/2020-23 soud vyzval žalobce a žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení písemně sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání – žalovaný aby se dále vyjádřil k připojené žalobě. Účastníci byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů ze strany žalobce.

3. Na základě provedeného dokazování soud vzal v řízení za prokázaný následující skutkový stav. Žalobce provedl dne 3.10.2017 na základě podezření, že žalovaný řídí motorové vozidlo pod vlivem návykových látek, jeho převoz k ošetření do nemocnice ve [obec] (2x úřdní záznam PČR OO [obec]). Laboratorním vyšetřením byla zjištěna z moči žalovaného pozitivita na přítomnost amfetaminu v organismu (protokol o lékařském a toxikologickém vyšetření). Služební vozidlo najelo celkem 2km (vyčíslení nákladů). V souvislosti s odběrem žalobce hradil [nemocnice] [územní celek] a.s. fakturu [číslo] ze dne 4.10.2017 v částce 666 Kč (odběr vzorku) a fakturu [číslo] ze dne 18.10.2017 v částce 1 820 Kč (za rozbor vzorku). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě 2 497 dopisem ze dne 29.12.2017 (výzva + doručenka).

4. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 65/2017 Sb.. Dle § 24 odst. 1 citovaného zákona náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, Probační a mediační služba, zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Podle odst. 2 prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Podle odst. 3 náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, Probační a mediační služba, zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči12), zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

5. Podle § 1 psím. b/ vyhl.č. 440/2016 Sb. sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce činí nejméně u osobních silničních motorových vozidel 3,90 Kč. Podle § 4 písm. a/ cit. vyhlášky výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce činí 29,50 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů.

6. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce na základě podezření, že žalovaný řídí motorové vozidlo pod vlivem návykových látek, proveden jeho převoz k vyšetření do nemocnice ve [obec]. Laboratorním vyšetřením byla zjištěna z moči žalovaného pozitivita na přítomnost amfetaminu v organismu. Náklad na převoz služebním vozidlem činil dle vyhl. 440/2016 Sb. celkem 11 Kč – za odborné vyšetření zaplatil nemocnici žalobce 2 497 Kč, které nyní důvodně vymáhá po žalovaném (§ 24 z.č. 65/2017 Sb.). Soud proto žalobě zcela vyhověl a to včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o.z..

7. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů činí celkem 200 Kč a je představována dvěma paušálními náhradami po 300 Kč dle ust. § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu.

8. Výrok III. je pak odůvodněn ust. § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích. Navrhovatel byl v řízení od poplatku osvobozen, v řízení byl plně úspěšný. Soud proto uložil žalovanému zaplatit soudní poplatek z podané žaloby.