310 C 3/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Bartůňkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec zastoupený advokátkou: údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 21 405 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 12 475 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 12 475 Kč od 23.9.2021 do zaplacení, částku 2 233 Kč, úrok z částky 12 260 Kč ve výši 7,50 % ročně od 17.10.2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23.9.2021 dosáhne částky 40 392 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývající části zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení v částce 545,50 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se domáhal zaplacení 21 405 Kč s příslušenstvím s tím, že uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru a poskytl jí úvěr ve výši 16 000 Kč s nominální úrokovou sazbou 56,89 % ročně, který se žalovaná zavázala splácet v 36 měsíčních splátkách po 935 Kč, splátkový kalendář tvořil přílohu smlouvy. Schopnost splácet žalobce prověřil zprávami o příjmech a kontrolou úvěrové historie v systémech SOLUS a NRKI. Bylo ověřeno, že žalovaná není v insolvenčním rejstříku a nemá u žalobce jiné úvěry ve stádiu vymáhání, zaměstnavatel žalované nebyl v insolvenci a obchodník, jednající se žalovanou, jí doporučil. Žalovaná uhradila žalobci čtyři splátky, a to dne 10.3.2021 částku 935 Kč, dne 12.4.2021 částku 935 Kč, dne 10.5.2021 částku 935 Kč a dne 10.6.2021 částku 935 Kč. K zesplatnění došlo automaticky ke dni 21.9.2021, když byla žalovaná s pátou splátkou v prodlení delším než 65 dní. K tomuto dni přirostly k jistině dosud nezaplacené úroky a nová jistina tak tvoří 17 379,63 Kč, z níž má žalovaná platit úroky z prodlení. Po zesplatnění nezaplatila žalovaná na dluhu nic. Žalobce se tedy domáhá nové jistiny 18 277 Kč, smluvní pokuty 0,1% denně z nové jistiny k datu vyhotovení žaloby – 3 128 Kč, úrok 56,89 % ročně až do celkové výše 40 392 Kč. Soud vyzval účastníky ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 73 o.s.ř. Účastníci se nijak ve stanovené lhůtě nevyjádřili, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemají proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání. Soud ve věci vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: dne 19.2.2021 byla uzavřena smlouva o úvěru mezi žalobcem a žalovanou (byl akceptován návrh na uzavření smlouvy o úvěru), podle které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 16 000 Kč, který měla žalovaná splatit v 36 měsíčních splátkách po 935 Kč, zápůjční úroková sazba činila 56,89% ročně. Při prodlení se splátkou delším než 30 dní je žalovaná povinna zaplatit 249 Kč za každou splátku jako smluvní pokutu, maximálně 2 999 Kč a náhradu nákladů vzniklých s prodlením ve výši 200 Kč u splátek s prodlením delším než 15 dnů, obojí splatné 10 dní od vzniku práva na zaplacení. Pokud se žalovaná ocitne v prodlení delším než 65 dní s kteroukoliv splátkou, dojde k automatickému zesplatnění a k jistině přirůstá dosud nezaplacený úrok. Jestliže po zesplatnění není nová jistina zaplacena, má žalobce právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z nové jistiny. Žalobce má právo požadovat úroky po zesplatnění v maximální výši 120% celkové částky, kterou má žalovaná zaplatit (zjištěno ze smlouvy o úvěru, oznámení o schválení úvěru, splátkového kalendáře, předsmluvního formuláře, dokladu o vyplacení úvěru). Žalobce hodnotil podle svých vnitřních kritérií žalovanou a zjišťoval jeho výskyt v rejstříku SOLUS, kde nemá žalovaný záznam, byly zkoumány jeho výdělkové poměry (zjištěno z výpisu SOLUS a hodnocení klienta, pracovní smlouvy, výpisu z účtu). Žalované byla zaslána výzva k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění a byla jí zaslána i předžalobní výzva (zjištěno z výzev a dodejek). Žalovaná po zesplatenění nezaplatila nic. Běžná úroková sazba v únotu 2021 pro domácnosti činila 7,50 % ročně, a to se započítáním revolvingových úvěrů a kontokorentů (zjištěno ze systému ČNB ARAD). Podle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěrjen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 95 odst.1 zákona o spotřebitelském úvěru (1) Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení, musí být spotřebiteli poskytnuty informace o a) druhu spotřebitelského úvěru, b) kontaktních údajích poskytovatele, popřípadě zprostředkovatele, zejména poštovní adrese pro doručování, telefonním čísle, popřípadě adrese pro doručování elektronické pošty, c) celkové výši druhu spotřebitelského úvěru, b) kontaktních údajích poskytovatele, popřípadě zprostředkovatele, zejména poštovní adrese pro doručování, telefonním čísle, popřípadě adrese pro doručování elektronické pošty, c) celkové výši spotřebitelského úvěru a podmínkách jeho čerpání, d) době trvání spotřebitelského úvěru, e) zboží nebo službě a o jejich ceně, která by byla placena bez využití spotřebitelského úvěru, v případě spotřebitelského úvěru ve formě odložené platby za zboží nebo službu a smlouvy o vázaném spotřebitelském úvěru, f) zápůjční úrokové sazbě, podmínkách upravujících použití této sazby a popřípadě o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu zápůjční úrokové sazby; uplatňují-li se za různých okolností různé úrokové sazby, uvádějí se výše uvedené informace o všech zápůjčních úrokových sazbách, g) celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, a roční procentní sazbě nákladů na spotřebitelský úvěr, která musí být dále vysvětlena prostřednictvím reprezentativního příkladu s uvedením veškerých předpokladů použitých pro její výpočet, u které je poskytovatel povinen zohlednit požadavky na spotřebitelský úvěr, které mu spotřebitel sdělil; stanoví-li smlouva o spotřebitelském úvěru různé způsoby čerpání s různými poplatky nebo zápůjčními úrokovými sazbami a použije-li poskytovatel předpoklad uvedený v části 2 bodě 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, uvede, že jiné mechanismy čerpání uplatňované na tento typ spotřebitelského úvěru mohou vést k vyšším ročním procentním sazbám nákladů na spotřebitelský úvěr, h) výši, počtu a četnosti plateb, jež má spotřebitel provést, popřípadě o způsobu přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými zápůjčními úrokovými sazbami pro účely splácení, i) platbách za vedení jednoho nebo více účtů zaznamenávajících platební transakce a čerpání, ledaže je otevření účtu nepovinné, dále o platbách za používání platebních prostředků pro platební transakce i čerpání a o veškerých ostatních platbách vyplývajících ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a o podmínkách, za nichž lze tyto platby změnit, j) případné povinnosti spotřebitele hradit notáři náklady spojené s uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, k ) případné povinnosti uzavřít smlouvu o doplňkové službě související se smlouvou o spotřebitelském úvěru, je-li uzavření smlouvy o doplňkové službě povinné pro získání spotřebitelského úvěru nebo pro jeho získání za nabízených podmínek, l) stanovené úrokové sazbě použitelné v případě opožděných plateb nebo smluvní pokutě v případě prodlení spotřebitele a o veškerých dalších důsledcích vyplývajících z prodlení spotřebitele, m) případném požadovaném zajištění, n) právu na odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru, o) právu na předčasné splacení spotřebitelského úvěru, o případném právu poskytovatele na náhradu vzniklých nákladů a o způsobu jejich stanovení, p) právu spotřebitele na okamžité a bezplatné vyrozumění o výsledku vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, je-li žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta na základě vyhledávání v databázi a o údajích o použité databázi, q) právu spotřebitele na bezplatné obdržení návrhu textu smlouvy o spotřebitelském úvěru, r) době, po kterou je poskytovatel vázán informacemi poskytnutými před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo návrhem na uzavření této smlouvy, a s ) skutečnosti, zda případné použití kapitálu, vytvořeného platbami spotřebitele namísto splácení spotřebitelského úvěru, povede k úplnému splacení spotřebitelského úvěru. Podle ust. § 106 odst.1 zákona o spotřebitelském úvěru Smlouva o spotřebitelském úvěru musí vždy obsahovat tyto informace: a) druh spotřebitelského úvěru, b) kontaktní údaje smluvních stran, a je-li spotřebitelský úvěr zprostředkován, též kontaktní údaje zprostředkovatele, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, popřípadě adresu pro doručování elektronické pošty, c) celkovou výši spotřebitelského úvěru a podmínky jeho čerpání, d) dobu trvání spotřebitelského úvěru, není-li to možné, způsob jejího určení, e) určení zboží nebo služby a jejich cenu, která by byla placena bez využití spotřebitelského úvěru, jde-li o spotřebitelský úvěr ve formě odložené platby za zboží nebo službu nebo vázaný spotřebitelský úvěr, f) zápůjční úrokovou sazbu, podmínky upravující použití této sazby a popřípadě údaj o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční zápůjční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu zápůjční úrokové sazby; uplatňují-li se za různých okolností různé zápůjční úrokové sazby, uvádějí se tyto informace o všech zápůjčních úrokových sazbách, g) roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr, veškeré předpoklady použité pro výpočet této sazby a celkovou částku, kterou má spotřebitel zaplatit, vyjádřenou číselným údajem a vypočtenou k okamžiku předpokládaného uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, h) výši, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, a popřípadě způsob přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými úrokovými sazbami pro účely splácení; pokud u spotřebitelského úvěru na bydlení není možné k okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení určit výši, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, uvede poskytovatel podmínky, na nichž výše, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, závisí, i) vyplývá-li ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s pevně stanovenou dobou jeho trvání umoření jistiny spotřebitelského úvěru, informaci o právu obdržet bezplatně výpis z účtu v podobě tabulky umoření uvedené v příloze č. 5 k tomuto zákonu kdykoliv během trvání závazku z takové smlouvy, j) soupis uvádějící doby a podmínky pro splacení úroku a veškeré související opakující se či jednorázové platby, mají-li být tyto platby a úroky splaceny bez umoření jistiny, k ) případnou povinnost spotřebitele hradit platby za vedení jednoho nebo více účtů zaznamenávajících platební transakce a čerpání, jejich výši, je-li poskytovateli známa, a podmínky, za nichž lze tyto platby změnit, ledaže je otevření účtu nepovinné, povinnost spotřebitele hradit platby za používání platebních prostředků pro platební transakce i čerpání, jejich výši, je-li poskytovateli známa, a veškeré další platby vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, l) úrokovou sazbu použitelnou v případě opožděných plateb platnou v okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a podmínky pro její úpravu a další důsledky vyplývající z prodlení spotřebitele, m) informaci o případných nákladech na služby notáře či jiných obdobných nákladech a jejich výši, je-li poskytovateli známa, n) požadavek na případné zajištění nebo pojištění, o) informaci o právu na odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení a lhůtě, během níž může být toto právo vykonáno, a dalších podmínkách pro výkon tohoto práva, včetně informace o povinnosti spotřebitele zaplatit čerpanou jistinu a příslušný úrok podle § 118 odst. 4, jakož i o částce úroku splatné za den, p) informaci o právech vyplývajících z § 119 odst. 1 a 3 a podmínkách jejich uplatnění, q) informaci o právu na předčasné splacení spotřebitelského úvěru, o případném právu poskytovatele na náhradu vzniklých nákladů a u spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení informaci o způsobu jejich stanovení, p) informaci o způsobu ukončení smluvního vztahu, s ) informaci o možnosti mimosoudního řešení spotřebitelských sporů prostřednictvím finančního arbitra, t) označení příslušného orgánu dohledu a u) informaci o tom, zda případné použití kapitálu vytvořeného platbami spotřebitele namísto splácení spotřebitelského úvěru povede k úplnému splacení spotřebitelského úvěru. Podle ust. § 122 odst.1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle ust. § 122 odst.2 zákona o spotřebitelském úvěru uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Podle ust. § 122 odst.3 zákona o spotřebitelském úvěru souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. Podle ust. § 124 zákona o spotřebitelském úvěru stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Z § 1813 občanského zákoníku vyplývá, že při zkoumání výrazné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 občanského zákoníku), zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, které za ně podnikatel požaduje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tzv. taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry), je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13 EHS (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám, nemělo by být zneužíváno. V dané věci lze dovodit, že ujednání o úrocích a ujednání o smluvní pokutě nebylo individuálně sjednáno, když žalovaný neměl reálnou možnost ovlivnit jeho obsah. Toto ujednání bylo připraveno stranou žalobce v citované smlouvě o úvěru. To však ještě neznamená, že takové ujednání musí být vždy v rozporu s požadavkem přiměřenosti. V dané věci však výše úroku znamená značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch spotřebitele, neboť je nepřiměřená, značně převyšuje obvyklou hranici výše úrokové sazby. Podle § 1815 občanského zákoníku se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolává. Soud zkoumá, zda se k ujednání nepřihlíží z úřední moci (občanský zákoník), resp. nezbytnost zajistit ochranu spotřebitele nezávisle na jeho námitce, když se nepřiměřenost zkoumá z úřední moci. Opačný přístup potírá význam ochrany spotřebitele. V této souvislosti je nutné poukázat také na rozhodnutí Finančního arbitra sp. zn. FA/SU/334 /2014, případně FA/SU/707 /2016, v níž Finanční arbitr dospěl ke stejným závěrům, když zkoumal otázku platnosti smluvních ujednání smlouvy o spotřebitelském úvěru, zejména souladu smluvních ujednání, která zavazují spotřebitele k plnění podmínek, s nimiž se neměl možnost náležitě seznámit před uzavřením smlouvy a souladu sjednané výše úroku s dobrými mravy. Žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru a poskytl mu všechny předsmluvní i smluvní informace, které požaduje zákon o spotřebitelském úvěru. Žalobce také posoudil úvěruschopnost žalované. Žalovaná měla vrátit poskytnuté prostředky ve splátkách, nečinila tak a úvěr se stal splatným najednou, na což byla žalovaná včas upozorněna. Žalovaná však ani poté svůj dluh zcela nezaplatila. Žalovaná zaplatila na dlužné částce 3 740 Kč (4 x 935 Kč). Běžný úrok v únoru 2021 pro domácnosti činil cca 7,50 % ročně. Za dobu od poskytnutí úvěru do jeho zesplatnění činila částka úroku 215 Kč, neboť se jednalo o 65 dní při sazbě 7,50 % za rok, což je běžná úroková míra, kterou soud žalobci přiznal. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobci 12 475 Kč jako jistinu a úrok do zesplatnění, 2 233 Kč jako smluvní pokutu, která byla sjednána platně a soud ji vypočetl z nové jistiny, je proto nižší, než jakou žalobce požadoval. Celkem je tedy žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 14 708 Kč s běžným úrokem z jistiny ve výši 7,50 % ročně do zaplacení a s úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od prvního dne prodlení ve výši o 8 procentních bodů vyšší, než je repo sazba vyhlašována Českou národní bankou. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., a přiznal jejich částečnou náhradu žalobci. Jeho náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 071 Kč a dále náklady na právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby celkem tedy 1 200 Kč za 4 úkony po 300 Kč (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba a účast u jednání) dle ust. § 14b advokátního tarifu a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 4 úkony ve věci po 100 Kč, tedy 400 Kč (§ 14b advokátního tarifu). Zástupci dále náleží náhrada cestovného za cestu k jednání soudu osobním automobilem Škoda Octavia se spotřebou 4,9 l nafty na 100 km za 18 km při základní sazbě 5,20 Kč za jeden kilometr a ceně paliva 44,10 Kč za jeden litr), celkem 132,50 Kč a 2 půlhodiny ztráty času po 100 Kč (§ 14 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 406 Kč. Celkově vznikly žalobci náklady ve výši 3 409,50 Kč. Žalobce nebyl úspěšný co do 42 % žalované částky. Soud proto přiznal žalobci 16 % nákladů řízení. Žalovaná je proto povinna zaplatit žalobci 545,50 Kč.