312 C 1/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Benešovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalované, žalovaného a žalobce , obec zastoupený: anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . příjmení anonymizováno , PSČ , obec proti žalovanému 1/: celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalované, žalovaného a žalobce , obec žalované 2/: celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované, žalovaného a žalobce , obec zaplacení 298 900 Kč s příslušenstvím

I. Řízení ohledně žalované 2/ se vylučuje k samostatnému projednání a rozhodnutí.

II. Změna žaloby se připouští tak, že petit žaloby zní: Žalovaný 1/ je povinen zaplatit žalobci částku 298 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 198 900 Kč od 28.9.2019 do zaplacení a z částky 100 000 Kč od 21.9.2021 do zaplacení.

III. Žalovaný 1/je povinen zaplatit žalobci částku 294 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 194 300 Kč od 28.9.2019 do zaplacení a z částky 100 000 Kč od 21.9.2021 do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 10 000 Kč měsíčně splatných vždy k poslednímu dni v měsíci až do úplného zaplacení, a to počínaje měsícem, kdy tento rozsudek nabude právní moci s tím, že nezaplacením byť jen jediné splátky nastává splatnost celého dluhu.

IV. Žaloba se co do povinnosti žalovaného 1/ zaplatit žalobci částku 4 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně od 28.9.2019 do zaplacení, zamítá.

V. Žalovaný 1/ je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí náklady řízení ve výši 16 563 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaný 1/ je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 115 145,80 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

VII. Žalovaný 1/ je povinen zaplatit Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 4.2.2020 domáhal stanovení povinnosti žalovaným zaplatit žalobci částku 198 900 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že žalovaní od roku 2010 užívali část domu [adresa] ve [obec], jehož výlučným vlastníkem je žalobce. O podmínkách užívání však nebyla mezi účastníky sjednána žádná nájemní smlouva. S ohledem na eskalaci sporů mezi účastníky, které pramenily zejména z nevypořádaných vzájemných závazků z půjček, které žalobce žalovanému poskytoval, jakož i skutečnosti, že žalovaní přes výzvu žalobce nehradili žádné nájemné, ani nehradili energie spojené s bydlením, které na úkor žalobce spotřebovávali, podal žalobce u zdejšího soudu žalobu o vyklizení nemovitosti a o zaplacení dluhu ze zápůjčky. Žalovaní užívali nemovitosti žalobce cca od roku 2010 a přinejmenším od roku 2016 byli žalovaní žalobcem urgováni, aby začali platit úhradu za užívání – nájemné a rovněž začali hradit spotřebovávané energie. Výzvy žalobce však zůstaly bez odezvy. Žalobce se touto cestou domáhá vydání bezdůvodného obohacení, kterého se žalovaným dostalo v důsledku bezplatného užívání jeho nemovitosti [adresa] ve [obec] bez právního důvodu, a to v době posledních 3 let. Žalobci náleží právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájemného v daném místě a čase. Žalovaní užívali do 6.12.2019 obývací pokoj, kuchyň, chodbu, koupelnu, záchod, zádveří, sklad, prádelnu, kotelnu, dílnu, průjezd a garáž. V II. nadzemním podlaží pak dva pokoje směřované na jih a východ a skladový prostor. Tyto prostory obýval žalovaný se svojí rodinou pro účely bydlení. Žalobce žalobou požadoval přiznání částky 198 900 Kč, když dotazem na Obecní úřad Výprachtice bylo zjištěno, že obvyklé nájemné v obecních bytech činí 45 Kč za m² měsíčně. Žalovaní užívali celkem 130 m². Žalobce žalobou požaduje přiznání úroku z prodlení v zákonné výši.

2. Soud vyhověl žalobě a vydal dne 9.4.2020 elektronický platební rozkaz č.j. 312 C 1/2020-20, proti němuž podali žalovaní včasný odpor.

3. Žalovaní v odporu uvedli, že užívali nemovitost, tedy část domu [adresa] ve [obec] na výslovné přání žalobce. Ten často pracovně pobýval v zahraničí a neměl nikoho, kdo by se staral o nemovitosti, jakož i o domácí zvířata. Dohoda byla taková, že žalovaní se budou starat o dům, budou se starat o domácí zvířata a žalobce po nich nebude požadovat žádný nájem, ani náklady spojené s užíváním nemovitostí. Tato dohoda byla stranami plněna a k jejímu plnění nebyly činěny ze strany žalobce žádné připomínky. Protože ta část nemovitosti, kterou užívali žalovaní, byla ve stavu, která neodpovídala řádným podmínkám bydlení, žalovaní se souhlasem žalobce začali tuto část nemovitostí na své náklady opravovat. Když žalobce viděl, že žalovaní se řádně starají o nemovitosti, byl to on, kdo zajistil sepsání darovací smlouvy na část nemovitostí z jeho výlučného vlastnictví tak, že měl zájem na darování částí nemovitostí svému bratrovi, který jako obdarovaný souhlasil s darem. Oba žalovaní v části nemovitosti potom nadále bydleli, spravovali je, neboť si byli vědomi čestného jednání žalobce. Jaké bylo ale jejich překvapení, když zjistili, že Katastrální úřad, pracoviště [obec] neprovedl katastrální změnu ve vlastnictví dle darovací smlouvy, neboť tato byla zatížena vadami. Žalovaní navrhli žalobci tyto vady odstranit a navrhnout nový vklad vlastnictví, ale žalobce tyto nemovitosti zatížil zástavním právem ve prospěch třetí osoby. Teprve v srpnu 2019 byli žalovaní vyzváni žalobcem k placení nájemného a náhrady za služby spojené s užíváním nemovitostí, když dlužnou částku vyčíslil žalobce na nejméně 300 000 Kč, nicméně požadovat zaplatit 210 600 Kč.

4. Žalobce se následně vyjádřil tak, že v roce 2018 vyzval žalované k zaplacení všech dluhů a uzavření řádné nájemní smlouvy, na což žalovaní nepřistoupili. Žalovaní v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 11 C 112/2019 tvrdili, že jim vzniklo k nemovitosti žalobce ze zákona nájemní právo, jehož imanentní součástí je i povinnost platit nájemné. Na druhou stranu však žalovaní nikdy nezpochybnili, že nájemné nehradili. Jejich tvrzení o blíže nespecifikované péči o dům postrádá jakýkoli reálný podklad. Naopak je nutno uvést, že stav vyklizených nemovitostí poté, co je žalobce v prosinci 2019 po žalovaných převzal, byl naprosto tristní.

5. Žalovaní dále uvedli, že se v říjnu 2010 přestěhovali z [adresa] na [adresa] ve [obec]. Ze strany žalobce byli požádáni, zda-li by jim nevadilo si prohodit bydlení se sestrou [jméno] [celé jméno žalované] z důvodu velice špatných vztahů, které s žalobcem měli. Žalovaní v tom neviděli problém vzhledem k tomu, že žalobci žalovaný několikrát v týdnu jezdil pomáhat. Od začátku přistěhování žalovaní žalobci se vším pomáhali, co se týče vaření, praní, dřeva, topení, stavebních úprav a údržby nemovitosti, starostí o zvířectvo (ovce) – sušení sena, krmení atd. Žalobce se v té době rozcházel s ženou, psychicky na tom nebyl dobře. V září 2012 musel žalobce z finančních důvodů nastoupit na montáže do ciziny (vyrovnání po rozvodu, splácení). Veškerá starost o jeho záležitosti zůstala na žalovaných. V roce 2013 při očekávání narození druhé dcery si žalovaní chtěli pořídit vlastní bydlení a odstěhovat se. Žalobce s tím nesouhlasil, že to není potřeba a požádal [jméno] [příjmení], aby mu vytiskl darovací smlouvu a starou část nemovitosti i s malým pozemkem daroval žalovanému se slovy, že to také vše dostal, co by s tím dělal, že má postavené své a kam by žalovaní chodili. Oháněl se slovy, že jsou rodina a aby si nemysleli, že by je chtěl někdy vyhodit. Poté vše žalobce zatížil hypotékou, nedošlo ke geodetickému rozdělení staré darované části od nové a nemohlo tak dojít v katastru nemovitostí k přepsání. Jednání žalobce bylo pro jeho vlastní prospěch a obohacení na úkor rodiny žalovaného. Žalobce jednal zištně, kdyby se žalovaní odstěhovali, neměl by se kdo o vše starat. Žalobce jezdil z ciziny domů jednou za 2-3 měsíce. Pokaždé před odjezdem sepisoval seznam věcí, které požadoval udělat. Byli v neustálém telefonickém kontaktu. Otec žalobce a žalovaného prohlásil, že by žalovaným měl žalobce platit minimální mzdu za veškerou práci a starosti. Žalobce po žalovaných nikdy žádný nájem nechtěl, protože se mu o vše starali. V srpnu 2018 uzavřeli ústní dohodu o placení energií a zápůjčce. Od září 2018 do odstěhování platili žalovaní žalobci částku 3 000 Kč za energie. V nemovitosti žili žalovaní v dobré víře na základě ústní dohody s žalobcem a poté i darovací smlouvy s ověřenými podpisy a plnou mocí na vklad do katastru nemovitostí. Žaloba odporuje dobrým mravům. Vzhledem k darovací smlouvě žalovaní investovali do nemovitosti svoje finance. Za investice budou požadovat finanční vyrovnání. Žalobce v prosinci 2018 mezi svátky požadoval po žalovaných kopii darovací smlouvy s tím, že ji nemůže najít. V lednu 2019 oznámil žalovaným, že smlouva není platná a že je chce vystěhovat.

6. Žalovaní po poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. uvedli, že se nastěhovali do domu [adresa] ve [obec] v říjnu 2010. Žalobce pobýval pracovně v zahraničí a neměl nikoho, kdo by se staral o jeho nemovitosti, polnosti a domácí zvířata. Byla uzavřena ústní dohoda v říjnu 2010 s tím, že oba žalovaní se budou starat o dům a přilehlé nemovitosti a o domácí zvířata. Za to mohou obývat část nemovitosti [adresa], a to zcela zdarma. Toto ujednání se týkalo nejen užívání nemovitostí, ale rovněž i placení medií dodávaných do domu. Od října 2010 byla tato ústní dohoda realizována. Když přijel žalobce ze zahraničí do domu, nikdy žalovaným nesdělil, že by chtěl, aby platili nájem nebo cenu dodávaných médií. Naopak byl spokojený s tím, jak se oba žalovaní starají o dům a zvířata, především o velký počet ovcí, které choval žalobce. Teprve v měsíci srpnu 2018, poté co žalobce zrušil chov ovcí, tak požadoval po žalovaných, aby od měsíce září 2018 mu platili za energie, konkrétní částka dohodnuta nebyla. Žalovaní od měsíce září začali platit žalobci za dodávky elektrické energie částku 3 000 Kč měsíčně. O tom, že žalobce nepožadoval žádné platby nájmu a do září 2018 ani žádné platby za media svědčí i skutečnost, že žalobce uzavřel s žalovanými darovací smlouvu, která byla oběma stranami podepsaná. Bylo zahájeno vkladové řízení, kde bylo zjištěno, že obsah darovací smlouvy i návrh na vklad neodpovídá skutečnostem a proto bylo řízení přerušeno. Žalovaní se snažili vady odstranit, ale žalobce o toto neměl zájem, proto byl návrh na vklad zamítnut. K domu [adresa] není přivedena voda. Žalovaní kupovali bodu balenou nebo napouštěli vodu u pana [příjmení]. Žalovaní žalobci na jeho výslovné přání se vším pomáhali. Protože v této době žalobce, ještě předtím, než si sehnal práci v cizině, nebyl na tom ekonomicky dobře, takže žalovaní dělali žalobci kompletní servis, tj. kupovali obědy, dělali mu svačiny, pralo se mu prádlo, kupovali mu cigarety, jídlo a potraviny. Toto zajišťovala žalovaná 2/, která byla na mateřské dovolené. Žalovaní vynakládali velké úsilí i do obstarávání ovcí, které měl žalobce. Žalobce nemá vlastní pastvu, proto bylo potřeba každý den v sezóně zajistit pro ovce krmení, nasekat trávu, sušit seno, zajistit senáž a slisování, v zimě zajistit pravidelné krmení, několikrát denně nosit horkou vodu kvůli zamrzání, hlídání porodů jehňat, čištění chlévů. Museli vést stájovou evidenci, evidenci domácích porážek, zařizovali vyřízení dotací, zařizovali střídání a očkování ovcí. V roce 2013 se zajišťovalo zvětšení salaše, prováděli vykopání základů, řezání a natloukání prken v salaši, zhotovení střechy salaše. Když byla sena, bral si žalovaný 1/ dovolenou. V roce 2013 žalovaní dali žalobci starší automatickou pračku, takže potom si již žalobce začal prát sám. Vždy před jeho odjezdem do zahraničí napsal žalobce žalovaným seznam, co všechno mají zajistit, udělat. Toto žalobce kontroloval při častých telefonických hovorech ze zahraničí, především telefonoval žalované 2/. Když přijel žalobce ze zahraničí, vše kontroloval, požadoval po žalované 2/ pomoc při balení osobních věcí, s ženskými pracemi v domě. Protože žalobce byl v zahraničí v zimním období, tak oba žalovaní zajišťovali dřevo na zimu, cca 45 m³, jeho řezání, štípání. Samozřejmostí bylo sekání trávy kolem domu a na přilehlých pozemcích. Na přání žalobce oba žalovaní provedli výkopové a stavební práce pro stavbu pergoly, její oblaťování, provedení nátěrů. Když žalobce potřeboval koupit traktor, tak žalovaná 2/ žalobci zajistila od svého otce koupi traktoru za nízkou kupní cenu. Všechny tyto nákupy, provádění prací oba žalovaní hradili ze svých prostředků právě v rámci ústní dohody se žalobcem z října 2020, že žalovaní toto budou platit ze svých prostředků a za to jim žalobce nebude účtovat ani po nich požadovat nájem a placení energií.

7. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je výlučným vlastníkem domu [adresa], stojícím na pozemku p.č. st. [číslo] v obci [obec]. Žalobce předložil plánek, na němž jsou číselně označeny místnosti, které užívali žalovaní. Z vyjádření obce Výprachtice bylo zjištěno, že tato obec má schválenou výši nájemného v obecních bytech ve výši 45 Kč Z emailové korespondence ze dne 4.2.2020 soud zjistil, že zástupce žalovaných oznámil zást. žalobce, že žalovaní vyklidili předmětnou nemovitost a ta je připravena k předání. Žalobce zaslal žalovaných předžalobní výzvu, ve které žalované vyzval k zaplacení částky 210 600 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Podacími lístky bylo prokázáno, že výzva byla odeslána a doručena žalovaným. Z výpisu z účtu žalobce vedeného u [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že žalovaný 1/ uhradil žalobci nájemné za měsíc července 2019 ve výši 4 600 Kč.

8. Účastníci učinili nesporným, že část nemovitosti žalobce [adresa] ve [obec] užívali žalovaní v období od 4.2.2017 do 6.12.2019.

9. Soudu byly předloženy fotografie koupelny, půdy, vchodového přístřešku a garáže, na nichž je patrný nepořádek. Žalovaný pak k předloženým fotografiím uvedl, že půda sloužila i jako skladiště a že se jedná o období těsně před vystěhováním. Žalovaní předložili soubor fotografií, na nichž je žalovaný 1/ na malém traktůrku. Byly předloženy i fotografie zachycující rekonstrukci dlažby a koupelny. Na dalších fotografiích jsou ovce s jehňaty. Z fotografií není zřejmé, kdy byly pořízeny.

10. Ze spisu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí sp. zn. 11 C 112/2019 bylo zjištěno, že předmětem řízení byla žaloba na vyklizení domu [adresa] ve [obec]. Žalovaní se v tomto řízení bránili tvrzením opírajícím se o § 2238 o.z., dle kterého užívá-li nájemce byt po dobu tří let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se, že nájemní smlouva byla řádně uzavřena. Žalovaní se tedy bránili tvrzením, že zde nastala fikce vydržení nájmu. Řízení bylo z důvodu zpětvzetí žaloby zastaveno.

11. Z obsahu spisu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí sp. zn. 7 C 109/2019 bylo zjištěno, že jejím předmětem byla žaloba na zaplacení částky 198 000 Kč z titulu smlouvy o půjčce.

12. Soudu bylo předloženo přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017 a faktury, které by měly dokládat, že žalovaná 2/ vedla pro žalobce administrativu. Kdo zpracoval daňové přiznání však nelze zjistit.

13. Z účastnického výslechu žalobce bylo zjištěno, že do nemovitosti [adresa] se žalovaní nastěhovali v říjnu 2010, kdy si vyměnili bydlení se sestrou [jméno] [celé jméno žalované]. Žalovaní se k žalobci nastěhovali, protože si řekli, že si budou pomáhat. Mezi sebou neměli uzavřenu žádnou písemnou smlouvu. Žalobce po žalovaných požadoval nájem a zálohy na elektřiny již od počátku. Žalovaní však ničeho nehradili. Tento stav žalobce toleroval kvůli dcerám žalovaných. Urgoval je často. Do roku 2017 žalovaní pro žalobce skutečně nějaké práce vykonávali, pečovali o ovce a dělali, co bylo potřeba kolem baráku. Žalobce měl skutečně v úmyslu darovat část nemovitosti žalovaným, ale bylo to pod podmínkou, že měli doplatit celý dluh. V darovací smlouvě byly chyby, které bránily převodu. Časem se však vztahy mezi účastníky změnily. Od roku 2017 pak žalovaní žádné práce pro žalobce nevykonávali. Vystěhovali se koncem roku 2019. Žalovaní měli v garáži své věci. Pokud u žalobce bydlela jeho sestra [jméno], ta mu nájemné platila. Na péči o zvířata se podíleli i rodiče žalobce a žalovaného 1/. V létě tam chodili na kontrolu. V roce 2016 došlo ke změně vztahů mezi ním a žalovanými, kdy jim půjčil peníze a chtěl, aby mu je spláceli a platili nájem a zálohy na energie.

14. Žalovaný 1/ v rámci své účastnické výpovědi uvedl, že do domu [adresa] se nastěhovali v říjnu 2010. Už před touto dobou jezdil žalobci několikrát v týdnu pomáhat. K žalobci se nastěhovali kvůli jeho špatným vztahům se sestrou Petrou. Dohoda byla taková, že žalobci budou pomáhat. Do podzimu 2010 měl žalobce nízké příjmy, tak mu i půjčoval. Ohledně nájemného se od počátku nebavili, pouze v průběhu se žalobce zmínil, že by bylo vhodné, aby nájemné platili. Bylo to někdy v roce 2017 nebo 2018. Přesnou částku nájemného jim nesdělil. S žalobcem uzavřeli darovací smlouvu, někdy na podzim 2013. V nemovitosti pak žili v dobré víře, že uzavřená smlouva je platná. Vycházeli z toho, že darovací smlouva může být kdykoli použita. Už v roce 2013 žalovaným bylo na katastru sděleno, že nemůže být proveden vklad, protože je zapotřebí geodetické zaměření. U toho byl přítomen žalobce a žalovaná 2/. Žalovaný už tedy tehdy věděl, že návrh nebyl zavkladován. V prosinci 2018 ale zjistili, že smlouva platná není. To, zda bylo na žalované vlastnické právo přepsáno, si v katastru nemovitostí neověřovali. Od září 2018 začali žalobci hradit energie ve výši 3 000 Kč měsíčně a dále splátku půjčky ve výši 5 000 Kč měsíčně. Žalobci na nájemném uhradili pouze částku 4 600 Kč, bylo to pod nátlakem, aby měli víc času na vystěhování. Práce pro žalobce vykonávali do srpna 2018, to měl žalobce ještě chov. V tu dobu nakupovali i dřevo. Pak už práce pro žalobce nevykonávali. V garáži měli nějaké své věci. V domě [adresa] pak žalovaní odstraňovali plíseň, uklízeli, zalévali květiny, uklízeli nádobí. Dále se účastnili stavebních prací, byli u výkopových prací a betonování. V červnu 2018 jim byl zamezen přístup do dílny, průjezdu a garáže.

15. Žalovaná 2/ v rámci své účastnické výpovědi uvedla, že s žalobcem uzavřeli dohodu, že za bydlení nebudou nic platit. Ona sama sdělila žalobci, že něco platit budou, on to odmítl. Od té doby se o této dohodě spolu nebavili. U uzavření dohody byli přítomni účastníci a svědek [příjmení]. Práce pro žalobce vykonávali do srpna 2018, kdy žalobce zrušil chov. Poté začali žalobci hradit energie. Žádný nájem nehradili. Na podzim roku 2018 se vztahy mezi účastníky narušily. V garáži měli uložené své věci. V roce 2013 uzavřeli darovací smlouvu s žalobcem. Na katastru nemovitostí jim bylo sděleno, že je zapotřebí geodetické rozdělení. Žalobce poté nemovitost zastavil a žalovaní tedy věděli, že vklad neproběhl.

16. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaní bydleli ve staré části nemovitosti. Někdy v roce 2012 nebo 2013 ho žalobce požádal, aby opatřil vzor darovací smlouvy, kterou by část nemovitosti daroval žalovaným s tím, že žalobce uvedl, aby se tam žalovaní cítili jako ve svém, protože mu pomáhali v zemědělství. Ke vkladu darovací smlouvy pak nedošlo, protože žalobce si vzal úvěr. U nastěhování žalovaných přímo nebyl, ale jezdil za nimi jednou za 14 dnů. Byl přítomen několika jednáním mezi účastníky, kdy žalobce říkal, že když mu žalovaní pomůžou, nemusí nic platit, a to ani elektřinu. Ke změně došlo někdy v roce 2017, kdy měli účastníci spory ohledně vytápění. Svědek ví, že žalovaní se starali žalobci o ovce a se vším mu pomáhali. Žalovaná vedla žalobci i nějakou administrativu. V roce 2018 mu žalobce sdělil, že když mu žalovaní vrátí darovací smlouvu, odpustí jim dluhy. Svědek nebyl nikdy přítomen tomu, že by žalobce požadoval po žalovaných nájem, pouze požadoval splácení půjčky. V době, kdy byl zrušen chov ovcí, začal žalobce po žalovaných požadovat příspěvek na energie.

17. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaným pomáhal se stěhováním. Byl přítomen u toho, když se žalobce s žalovanými dohodli, že mu budou pomáhat s hospodářstvím a nebudou mu hradit žádný nájem. Přesný obsah této dohody si svědek již nepamatuje. Bylo to něco v tom smyslu, že by žalobce byl po odstěhování sestry v domě sám a jednalo se o výpomoc. Dohoda byla uzavřena i z toho důvodu, že žalobce plánoval práci v zahraničí. Svědek neví, kdy přesně k nastěhování došlo. Neví, zda došlo ke změně této dohody. Svědek se z [obec] odstěhoval před šesti lety a od té doby jezdí za žalovanými jen na návštěvu. Dle svědka se žalovaní starali o zvířata a dělali věci okolo baráku.

18. Z výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno žalované] bylo zjištěno, že u žalobce bydlela od září 2009 zhruba do poloviny října 2010. Svědkyně měla konflikty s bývalou ženou žalobce. Dalším důvodem pro odstěhování byla nabídka žalovaného, že si bydlení vymění a ona půjde bydlet k rodičům, kteří jí jako samoživitelce vypomohou. Za bydlení u žalobce hradila symbolické nájemné a podílela se na platbách za energie a internet. Žalobci dále vypomáhala s praním, dřevem a vařením. Svědkyně nebyla přítomna žádnému jednání mezi účastníky, jehož obsahem by byly podmínky, za nichž mohou žalovaní u žalobce bydlet. Po dvou nebo třech měsících za ní přišla žalovaná 2/, že se jí nelíbí, že svědkyně bydlela u žalobce zadarmo a oni by měli platit. Dle svědkyně žalovaní žádný nájem žalobci neplatili. Ze strany účastníků pak věděla, že mají spory o peníze. Žalobce měl už před rokem 2010 chov ovcí a zrušil jen před dvěma nebo třemi lety. O ovce pečovali převážně rodiče svědkyně, žalobce a žalovaného 1/, kteří dojížděli každý druhý den. Jehňata pak byla odchovávána v domě [adresa], kde rodiče bydlí. O ovce se měli starat i žalovaní, ale zda tak činili, svědkyně neví. Ovce byly ve špatném stavu. V době, kdy byl žalobce v zahraničí, se o jeho nemovitost starali rodiče. I svědkyně občas vypomáhala s hrabáním trávy. Dle svědkyně pak žalobci prádlo prala matka nebo pak si pral sám žalobce. Žalovaní se odstěhovali za velmi nepříjemných okolností. Po odstěhování od žalobce se s bratry vídala často, od roku 2013 se s nimi vídala jednou za 14 dnů. Poslední tři roky to bylo jednou za 2 až 3 měsíce.

19. Z výslechu svědka [jméno] [jméno] bylo zjištěno, že do [obec] jezdí za přítelkyní asi 2krát až 3krát týdně. Přítelkyně bydlí asi 1km od domu [adresa]. Svědek neví, za jakých podmínek žalovaní u žalobce bydleli, ani zda mezi nimi byla uzavřena nějaká smlouva. Svědek do [adresa] chodil vypomáhat žalovanému se dřevem, se stěhováním nábytku a před třemi lety mu pomáhal natírat střechu. Jednalo se o přátelskou výpomoc. Do domu chodil tak 2x za 14 dnů. Kromě práce se dřevem a s natíráním střechy žalovanému 1/ s ničím dalším nepomáhal. Žalobce měl chov ovcí, který zrušil. Když byl žalobce pryč, o ovce se staral žalovaný. Svědek ho viděl, jak ovce krmí. Rodiče žalobce a žalovaného 1/ na domě občas viděl. Přijeli třeba s dodávkou s nábytkem, který pomáhali skládat.

20. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že má chalupu, která se nachází asi 150 m od [adresa]. Na tuto chalupu jezdí asi 13 let, a to asi jednou měsíčně na víkend. Takto sem jezdí v létě. V zimě je to méně časté. Svědkovi není nic známo o tom, za jakých podmínek žalovaní bydleli u žalobce. U domu byly ovce, svědek neví, zda patřily žalobci nebo žalovanému 1/. Chov byl asi před dvěma lety zrušen. Svědek moc nesledoval, jak a kdy ovce u domu byly. O ovce se staral žalobce i žalovaní. Žalovaní například sekali trávu. Svědkovi není známo nic o tom, že by se o ovce staral i někdo jiný. Svědek uvedl, že o nemovitost se žalovaní starali tak všeobecně, svědek to přesně nedokáže specifikovat. Svědek viděl, jak žalovaní sekali trávu nebo krmili ovce. Toto dělali každý den, co byl svědek na chalupě. U stavebních prací svědek žalované neviděl.

21. Ze znaleckého posudku [číslo] zpracovaný znalcem [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že průměrné cenové nájemné činí 137 Kč měsíčně. Výše obvyklého nájemného bytových prostor v roce 2019 činilo 172 770 Kč, v roce 2018 pak 153 570 Kč a v roce 2017 134 380 Kč. Výše obvyklého nájemného nebytových prostor za rok 2019 činila 39 780 Kč, za rok 2018 pak 35 360 Kč a za rok 2017 částku 30 940 Kč. K dotazu žalovaných se pak znalec přípisem ze dne 17.8.2021 vyjádřil tak, že pro znalecký posudek byla využita [anonymizováno] [webová adresa]. Znalec využil podklady pro [územní celek], [obec] u [obec] a [obec]. Toto nájemné je pak sníženo o 30% u bytových prostor a 70% u nebytových prostor.

22. Žalobce navrhl dne 20.9.2021 rozšíření žaloby, a to na základě znaleckého posudku. Žalobce navrhl, aby žalovaní byli povinni zaplatit žalobci částku 298 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 198 900Kč od 28.9.2019 do zaplacení a z částky 100 000 Kč od 21.9.2021 do zaplacení. Žalobce svůj návrh odůvodnil tím, že znalec dovodil, že obvyklé nájemné za užívání bytových a nebytových prostor činilo částky vysoce přesahující částku uvedenou v žalobě. Žalobce činí návrh na rozšíření žaloby, aby alespoň zčásti reflektovalo závěry znalce. Rozdíl ve výši obvyklého nájemného je oproti žalované částce za rok 2019 11 862,50 Kč měsíčně a za rok 2018 pak 9 894,10 Kč měsíčně. Žalobce požaduje rozšíření žaloby za období od října 2018 do listopadu 2019, celkem by se tedy mělo jednat o částku 160 169,80 Kč, žalobce však uplatňuje toliko částku 100 000 Kč.

23. Žalobce ve svém závěrečném návrhu zrekapitulovat průběh řízení. Poukázal na to, že účastníci učinili nesporným, že žalovaní užívali v období od 4.2.2017 do 6.12.2019 část nemovitosti žalobce, což bylo podpořeno i výslechem svědkyně [celé jméno žalované]. Žalovaní neprokázali své tvrzení o existenci jednoznačné, určité a platné dohody mezi žalobcem a žalovanými o bezúplatném užívání předmětných nemovitostí žalobce. Tvrzení žalovaných jsou ve své podstatě velmi neurčitá a důkazně nepodložená. Nebyl proveden ani žádný důkaz o tom, že by se žalobce svého nároku na vydání bezdůvodného obohacení vzdal. O uzavření dohody při nastěhování žalovaných do nemovitosti žalobce nebyl předložen žádný důkaz. Mezi účastníky není rovněž sporu, že žalovaní téměř po celou dobu svého bydlení v nemovitosti žalobce, neplatili ani nájem, ani nepřispívali na náklady za spotřebované energie. Ani obrana žalovaných, že namísto nájemného budou poskytovat žalobci naturální plnění spočívající v péči o domácnost a domácí zvířata, byla natolik neurčitá, nekonkrétní a důkazně nepodložená, že na tomto závěru nemůže nic změnit. Žalobce navrhl, aby žalobě bylo ve znění jejího rozšíření vyhověno.

24. Žalovaní závěrem uvedli, že návrh žalobce je pro ně likvidací. Dříve nabízeli dohody, na základě kterých by byli žalovaní schopni splácet, což bylo v době, kdy měl žalovaný 1/ vyšší příjmy. Pokud jde o darovací smlouvu, považují jednání žalobce vůči nim za podvod, aby jim zamezil v odstěhování, které po narození dcery v roce 2013 měli v úmyslu.

25. Dle § 112 odst. 2 z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, jsou-li v návrhu na zahájení řízení uvedeny věci, které se ke spojení nehodí, nebo odpadnou-li důvody, pro které byly soudem spojeny, může soud některou věc vyloučit k samostatnému řízení. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 27.10.2021, č.j. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek žalované 2/. Insolvenční soud povolil řešení úpadku oddlužením. Soud vzhledem ke skutečnosti, že rozhodnutím o úpadku se přerušují soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou, nebo na které se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené, anebo o pohledávkách, které se v insolvenčním řízení neuspokojují, vyloučil řízení proti žalované 2/ k samostatnému projednání a rozhodnutí (§ 140a z.č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení). Řízení vůči žalované 2/ bude vedeno po novou spisovou značkou (výrok I. rozsudku).

26. Dle § 95 odst. 1, 2 o.s.ř. žalobce může za řízení se souhlasem soudu měnit návrh na zahájení řízení. Soud nepřipustí změnu návrhu, jestliže by výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu. Soud připustil změnu žaloby spočívající v jejím rozšíření, které koresponduje se závěry znaleckého posudku, a výsledky dosavadního řízení mohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu (výrok II.rozsudku).

27. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2991 odst. 1, 2 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2999 o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

28. Soud vycházel ze shora zajištěného skutkového stavu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaní v období od 4.2.2017 do 6.12.2019 užívali část nemovitosti žalobce, a sice domu [adresa] ve [obec]. Téměř po celou tuto dobu neplatili žalobci žádný nájem a nepřispívali na energie (na energie začali přispívat od září 2018, na nájemném zaplatili toliko 4 600 Kč). Žalovaní se v řízení bránili tím, že s žalobcem uzavřeli dohodu o bezplatném bydlení s tím, že budou žalobci vypomáhat s pracemi kolem domu, chovem ovcí apod. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení jsou účastníci povinni zejména plnit důkazní povinnost a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Soud žalované poučil dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., o tom, že jsou povinni doplnit tvrzení a prokázat existenci dohody o bezplatném bydlení, co bylo obsahem této dohody a jak bylo na základě této dohody plněno. Žalovaní svá tvrzení doplnili naprosto neurčitým způsobem, z něhož se nedá existence tvrzené dohody v období od 4.2.2017 do 6.12.2018 dovodit. Sami žalovaní pak tvrdili, že od září 2018 žádné práce pro žalobce již nevykonávali. Soudu pak nezbylo než konstatovat, že žalovaní v tomto směru neunesli břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní, tudíž nemohli být se svou obranou proti žalobě úspěšní. Žalovaní se tak na úkor žalobce bezdůvodně obohatili a jsou povinni žalobci bezdůvodné obohacení vydat. Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že mezi účastníky došlo k uzavření darovací smlouvy. Žalovaní se bránili tvrzením, že v nemovitosti bydleli v dobré víře, že jim žalobce hodlal část nemovitost darovat. V řízení však bylo prokázáno, že minimálně žalovaná 2/ věděla již v roce 2013, že k vkladu uvedené smlouvy do katastru nemovitostí nedošlo. Nadto si žalovaní stav zápisu do katastru nemovitostí mohli kdykoli později ověřit, neboť se jedná o veřejný seznam. Toto jakoukoli dobrou víru žalovaných vylučuje.

29. Žalovaní tedy užívali nemovitost žalobce bez smlouvy či jiného titulu, který by je opravňoval věc užívat. Žalovaným tak vznikl prospěch spočívající v užívání věci, aniž by za toto užívání poskytovali plnění, tedy aniž by se jejich majetek zmenšil o prostředky vynaložené obvykle v právním vztahu, který by právo věc užívat zakládal. Vzhledem k tomu, že není možné, aby žalovaní žalobci spotřebované splnění spočívající v užívání věci vydali, jsou pak povinni toto žalobci vrátit v penězích. Výše takového plnění pak odpovídá částkám obvykle vynakládaným v daném místě a čase, tedy tzv. obvyklému nájemnému. Protože se jednalo o otázku odbornou, soud jmenoval znalce, aby stanovil jaká je výše obvyklého nájemného v daném místě a čase. Závěry znalce nebyly žádnou ze stran zpochybněny. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného 1/ k zaplacení částky 294 300 Kč představující výši bezdůvodného obohacení v souladu se závěry znaleckého posudku. Vzhledem k tomu, že žalovaní by byli zavázáni k zaplacení dlužné částky společně a nerozdílně a vzhledem ke skutečnosti, že byl zjištěn úpadek žalované 2/ a tím došlo ve vztahu k její osobě k přerušení řízení, soud v rozsudku zavázal ke splnění uložené povinnosti pouze žalovaného 1/. Vzhledem k tomu, že žalovaný 1/ je se splněním své povinnosti v prodlení, má žalobce právo na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o.z.. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dle § 160 odst. 1 o.s.ř. soud umožnil žalovanému dluh zaplatit ve splátkách, když v tomto směru vycházel ze souhlasu žalobce, který jakou přiměřenou výši splátky považoval částku 10 000 Kč měsíčně. Soud zamítl žalobu co do povinnosti žalovaného 1/ zaplatit žalobci částku 4 600 Kč s příslušenstvím, neboť v řízení bylo prokázáno, že tato částka byla žalobci na nájemném již uhrazena.

30. Okresní soud v Ústí nad Orlicí hradil za účastníky náklady svědečného, a to ve výši 889 Kč svědku [jméno] [příjmení] a 2020 Kč svědku [jméno] [příjmení]. Podle ustanovení § 148 odst. 1 má potom stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Výsledkem řízení byl neúspěch žalovaného 1/, ten je proto povinen tyto náklady státu uhradit, a to ve lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

31. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy i když měl účastník ve věci neúspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Žalobci vznikly náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 9 900 Kč a náklady za zastoupení advokátem dle vyhlášky č.177/1996 Sb. Dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky za každý úkon právní služby náleží zástupci žalobce 9 060 Kč, a to za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a výzvu se základním skutkovým a právním rozborem, vyjádření ze dne 9.7.2020, účast při jednání soudu dne 22.9.2020, 19.1.2021, 11.8.2020, 26.2.2020. Za návrh na rozšíření žaloby zást. žalobce náleží 9 500 Kč – celkem za devět úkonů právní služby 81 980Kč. Dále bylo zást. žalobce přiznáno 2 700 Kč (9x náhrada paušálních nákladů po 300 Kč) Zást. žalobce dále náleží náhrada cestovních výdajů za cesty osobním automobilem k jednání z [obec] do [obec] a zpět, celkem 200 km, při průměrné spotřebě 8l/100km, celkem tedy 1 300 Kč. Dále soud žalobci přiznal náhradu za promeškaný čas za deset půlhodin á 100 Kč, celkem 1 000 Kč. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu přiznána náhrada uvedené daně ve výši 18 265,80 Kč. Celkové náklady řízení ve výši 115 145,80 Kč je žalovaný 1/ povinen nahradit žalobci dle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci rozsudku a podle § 149 o.s.ř. je povinen je zaplatit k rukám zástupce žalobce.

32. Ve výroku VII/ rozsudku soud uložil žalovanému 1/ povinnost zaplatit soudní poplatek z návrhu na rozšíření žaloby ve výši 5 000 Kč, a to dle Položky 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků (z. č. 549/ 1991 Kč), když vycházel z výsledku řízení, kdy žalovaný 1/ byl v řízení neúspěšný a byl by na náhradě nákladů řízení povinen tuto částku zaplatit žalobci. Dle § 160 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen soudní poplatek zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku, na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí.