314 C 9/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Kučerovou, Ph.D. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec a číslo , část obce zastoupený: anonymizováno jméno příjmení , ulice a číslo , PSČ , obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , obec zaplacení 101 637 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 9 825,70 Kč s úrokem z prodlení z částky 8 075 Kč od 16.1.2021 ve výši 10% ročně, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal zaplacení celkem 101 637 Kč s tím, že uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru a poskytl mu úvěr ve výši 90 000 Kč s efektivní úrokovou sazbou 112,9 % ročně, který se žalovaný zavázal splácet v 24 měsíčních splátkách po 7 500 Kč, splátkový kalendář tvořil přílohu smlouvy. Schopnost splácet žalobce prověřil zprávami o příjmech a kontrolou úvěrové historie v systémech SOLUS a NRKI. Bylo ověřeno, že žalovaný není v insolvenčním rejstříku a nemá u žalobce jiné úvěry ve stádiu vymáhání, zaměstnavatel žalovaného nebyl v insolvenci a obchodník, jednající se žalovaným, jej doporučil. Žalovaný uhradil žalobci pouze 10 splátek, celkem 75 000 Kč, úvěr byl proto zesplatněn. Před zesplatněním vznikl žalobci nárok na smluvní pokutu ve výši 1 996 Kč (499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení delším než 30 dní), smluvní pokuta je splatná 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na zaplacení. Žalobci vzniklo též právo na zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením v celkové výši 1 200 Kč (200 Kč za každou splátku v prodlení více než 15 dnů), náhrada je splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. K zesplatnění došlo automaticky ke dni 26.8.2018, když byl žalovaný s pátou splátkou v prodlení delším než 65 dní. K tomuto dni přirostly k jistině dosud nezaplacené úroky a nová jistina tak tvoří 76 437,87 Kč, z níž má žalovaný platit úroky z prodlení. Po zesplatnění zaplatil žalovaný 21 000 Kč. Žalobce se tedy domáhá nové jistiny 58 663 Kč, smluvní pokuty 0,1% denně z nové jistiny k datu vyhotovení žaloby – 43 004 Kč, úrok 77,9 % ročně až do celkové výše 216 000 Kč.

2. Žalovaný uvedl, že se žalobou nesouhlasí, neboť již zaplatil dohromady 103 500 Kč, což pokrývá jistinu, pokud by mu bylo soudem uloženo něco hradit, je schopen platit 2 000 Kč měsíčně.

3. Soud ve věci vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Dne 14.6.2017 byla uzavřena smlouva o úvěru mezi žalobcem a žalovaným (byl akceptován návrh na uzavření smlouvy o úvěru), podle které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 90 000 Kč, který měl žalovaný splatit v 24 měsíčních splátkách po 7 500 Kč, celkem mělo být zaplaceno 180 000 Kč, zápůjční úroková sazba činila 112,7 % ročně, RPSN 112,7 %. Při prodlení se splátkou delším než 30 dní je žalovaný povinen zaplatit 499 Kč za každou splátku jako smluvní pokutu, maximálně 2 999 Kč a náhradu nákladů vzniklých s prodlením ve výši 200 Kč u splátek s prodlením delším než 15 dnů, obojí splatné 10 dní od vzniku práva na zaplacení. Pokud se žalovaný ocitne v prodlení delším než 65 dní s kteroukoliv splátkou, dojde k automatickému zesplatnění a k jistině přirůstá dosud nezaplacený úrok. Jestliže po zesplatnění není nová jistina zaplacena, má žalobce právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z nové jistiny. Žalobce má právo požadovat úroky po zesplatnění v maximální výši 120% celkové částky, kterou má žalovaný zaplatit (zjištěno ze smlouvy o úvěru, oznámení o schválení úvěru, splátkového kalendáře, předsmluvního formuláře, dokladu o vyplacení úvěru). Žalobce hodnotil podle svých vnitřních kritérií žalovaného a zjišťoval jeho výskyt v rejstříku SOLUS, kde nemá žalovaný záznam, byly zkoumány jeho výdělkové poměry (zjištěno z výpisu SOLUS a hodnocení klienta, mzdového výměru, výplatních pásek, dohody o změně pracovní smlouvy, pracovní smlouvy). Žalovanému byla čtyřikrát zaslána výzva k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění a byla mu zaslána i předžalobní výzva (zjištěno z výzev a dodejek). Žalovaný zaplatil do zesplatnění 75 000 Kč, po zesplatenění 28 500 Kč, z toho po uplynutí předpokládané doby úvěru zaplatil žalovaný 12 000 Kč, a to v datech 24.7.2019, 21.8.2019, 23.10.2019, 21.11.2019, 20.12.2019, 21.1.12020, 21.2.2020, 17.3.2020, 21.4.2020, 28.5.2020, 22.6.2020 (zjištěno z karty klienta).

4. Běžná úroková sazba v červnu a červenci 2017 pro domácnosti činila 12,5% ročně, a to se započítáním revolvingových úvěrů a kontokorentů (zjištěno ze systému ČNB ARAD).

5. Podle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ust. § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle ust. § 95 odst.1 zákona o spotřebitelském úvěru (1) Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení, musí být spotřebiteli poskytnuty informace o a) druhu spotřebitelského úvěru, b) kontaktních údajích poskytovatele, popřípadě zprostředkovatele, zejména poštovní adrese pro doručování, telefonním čísle, popřípadě adrese pro doručování elektronické pošty, c) celkové výši spotřebitelského úvěru a podmínkách jeho čerpání, d) době trvání spotřebitelského úvěru, e) zboží nebo službě a o jejich ceně, která by byla placena bez využití spotřebitelského úvěru, v případě spotřebitelského úvěru ve formě odložené platby za zboží nebo službu a smlouvy o vázaném spotřebitelském úvěru, f) zápůjční úrokové sazbě, podmínkách upravujících použití této sazby a popřípadě o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu zápůjční úrokové sazby; uplatňují-li se za různých okolností různé úrokové sazby, uvádějí se výše uvedené informace o všech zápůjčních úrokových sazbách, g) celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, a roční procentní sazbě nákladů na spotřebitelský úvěr, která musí být dále vysvětlena prostřednictvím reprezentativního příkladu s uvedením veškerých předpokladů použitých pro její výpočet, u které je poskytovatel povinen zohlednit požadavky na spotřebitelský úvěr, které mu spotřebitel sdělil; stanoví-li smlouva o spotřebitelském úvěru různé způsoby čerpání s různými poplatky nebo zápůjčními úrokovými sazbami a použije-li poskytovatel předpoklad uvedený v části 2 bodě 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, uvede, že jiné mechanismy čerpání uplatňované na tento typ spotřebitelského úvěru mohou vést k vyšším ročním procentním sazbám nákladů na spotřebitelský úvěr, h) výši, počtu a četnosti plateb, jež má spotřebitel provést, popřípadě o způsobu přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými zápůjčními úrokovými sazbami pro účely splácení, i) platbách za vedení jednoho nebo více účtů zaznamenávajících platební transakce a čerpání, ledaže je otevření účtu nepovinné, dále o platbách za používání platebních prostředků pro platební transakce i čerpání a o veškerých ostatních platbách vyplývajících ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a o podmínkách, za nichž lze tyto platby změnit, j) případné povinnosti spotřebitele hradit notáři náklady spojené s uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, k ) případné povinnosti uzavřít smlouvu o doplňkové službě související se smlouvou o spotřebitelském úvěru, je-li uzavření smlouvy o doplňkové službě povinné pro získání spotřebitelského úvěru nebo pro jeho získání za nabízených podmínek, l) stanovené úrokové sazbě použitelné v případě opožděných plateb nebo smluvní pokutě v případě prodlení spotřebitele a o veškerých dalších důsledcích vyplývajících z prodlení spotřebitele, m) případném požadovaném zajištění, n) právu na odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru, o) právu na předčasné splacení spotřebitelského úvěru, o případném právu poskytovatele na náhradu vzniklých nákladů a o způsobu jejich stanovení, p) právu spotřebitele na okamžité a bezplatné vyrozumění o výsledku vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, je-li žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta na základě vyhledávání v databázi a o údajích o použité databázi, q) právu spotřebitele na bezplatné obdržení návrhu textu smlouvy o spotřebitelském úvěru, r) době, po kterou je poskytovatel vázán informacemi poskytnutými před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo návrhem na uzavření této smlouvy, a s ) skutečnosti, zda případné použití kapitálu, vytvořeného platbami spotřebitele namísto splácení spotřebitelského úvěru, povede k úplnému splacení spotřebitelského úvěru.

8. Podle ust. § 106 odst.1 zákona o spotřebitelském úvěru Smlouva o spotřebitelském úvěru musí vždy obsahovat tyto informace: a) druh spotřebitelského úvěru, b) kontaktní údaje smluvních stran, a je-li spotřebitelský úvěr zprostředkován, též kontaktní údaje zprostředkovatele, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, popřípadě adresu pro doručování elektronické pošty, c) celkovou výši spotřebitelského úvěru a podmínky jeho čerpání, d) dobu trvání spotřebitelského úvěru, není-li to možné, způsob jejího určení, e) určení zboží nebo služby a jejich cenu, která by byla placena bez využití spotřebitelského úvěru, jde-li o spotřebitelský úvěr ve formě odložené platby za zboží nebo službu nebo vázaný spotřebitelský úvěr, f) zápůjční úrokovou sazbu, podmínky upravující použití této sazby a popřípadě údaj o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční zápůjční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu zápůjční úrokové sazby; uplatňují-li se za různých okolností různé zápůjční úrokové sazby, uvádějí se tyto informace o všech zápůjčních úrokových sazbách, g) roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr, veškeré předpoklady použité pro výpočet této sazby a celkovou částku, kterou má spotřebitel zaplatit, vyjádřenou číselným údajem a vypočtenou k okamžiku předpokládaného uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, h) výši, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, a popřípadě způsob přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými úrokovými sazbami pro účely splácení; pokud u spotřebitelského úvěru na bydlení není možné k okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení určit výši, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, uvede poskytovatel podmínky, na nichž výše, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, závisí, i) vyplývá-li ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s pevně stanovenou dobou jeho trvání umoření jistiny spotřebitelského úvěru, informaci o právu obdržet bezplatně výpis z účtu v podobě tabulky umoření uvedené v příloze č. 5 k tomuto zákonu kdykoliv během trvání závazku z takové smlouvy, j) soupis uvádějící doby a podmínky pro splacení úroku a veškeré související opakující se či jednorázové platby, mají-li být tyto platby a úroky splaceny bez umoření jistiny, k ) případnou povinnost spotřebitele hradit platby za vedení jednoho nebo více účtů zaznamenávajících platební transakce a čerpání, jejich výši, je-li poskytovateli známa, a podmínky, za nichž lze tyto platby změnit, ledaže je otevření účtu nepovinné, povinnost spotřebitele hradit platby za používání platebních prostředků pro platební transakce i čerpání, jejich výši, je-li poskytovateli známa, a veškeré další platby vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, l) úrokovou sazbu použitelnou v případě opožděných plateb platnou v okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a podmínky pro její úpravu a další důsledky vyplývající z prodlení spotřebitele, m) informaci o případných nákladech na služby notáře či jiných obdobných nákladech a jejich výši, je-li poskytovateli známa, n) požadavek na případné zajištění nebo pojištění, o) informaci o právu na odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení a lhůtě, během níž může být toto právo vykonáno, a dalších podmínkách pro výkon tohoto práva, včetně informace o povinnosti spotřebitele zaplatit čerpanou jistinu a příslušný úrok podle § 118 odst. 4, jakož i o částce úroku splatné za den, p) informaci o právech vyplývajících z § 119 odst. 1 a 3 a podmínkách jejich uplatnění, q) informaci o právu na předčasné splacení spotřebitelského úvěru, o případném právu poskytovatele na náhradu vzniklých nákladů a u spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení informaci o způsobu jejich stanovení, p) informaci o způsobu ukončení smluvního vztahu, s ) informaci o možnosti mimosoudního řešení spotřebitelských sporů prostřednictvím finančního arbitra, t) označení příslušného orgánu dohledu a u) informaci o tom, zda případné použití kapitálu vytvořeného platbami spotřebitele namísto splácení spotřebitelského úvěru povede k úplnému splacení spotřebitelského úvěru.

9. Podle ust. § 122 odst.1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

10. Podle ust. § 122 odst.2 zákona o spotřebitelském úvěru uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.

11. Podle ust. § 122 odst.3 zákona o spotřebitelském úvěru souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

12. Podle ust. § 124 zákona o spotřebitelském úvěru stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.

13. Z § 1813 občanského zákoníku vyplývá, že při zkoumání výrazné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 občanského zákoníku), zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, které za ně podnikatel požaduje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tzv. taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele.

14. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry), je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13/ (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám, nemělo by být zneužíváno.

15. V dané věci lze dovodit, že ujednání o úrocích a ujednání o smluvní pokutě nebylo individuálně sjednáno, když žalovaný neměl reálnou možnost ovlivnit jeho obsah. Toto ujednání bylo připraveno stranou žalobce v citované smlouvě o úvěru. To však ještě neznamená, že takové ujednání musí být vždy v rozporu s požadavkem přiměřenosti. V dané věci však výše úroku znamená značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch spotřebitele, neboť je nepřiměřená, značně převyšuje obvyklou hranici výše úrokové sazby. Ohledně smluvní pokuty soud vycházel z toho, že není možné přesně stanovit, v jaké výši existovala dlužná částka od data, kdy je smluvní pokuta požadována, což bude rozvedeno níže. Za této situace tedy není možné smluvní pokutu vyčíslit, když její výše nadto vychází i z neplatných ujednáních o úroku.

16. Podle § 1815 občanského zákoníku se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolává. Soud zkoumá, zda se k ujednání nepřihlíží z úřední moci (občanský zákoník), resp. nezbytnost zajistit ochranu spotřebitele nezávisle na jeho námitce, když se nepřiměřenost zkoumá z úřední moci. Opačný přístup potírá význam ochrany spotřebitele.

17. V této souvislosti je nutné poukázat také na rozhodnutí Finančního arbitra sp. zn. FA/SU/334 /2014, případně FA/SU/707 /2016, v níž Finanční arbitr dospěl ke stejným závěrům, když zkoumal otázku platnosti smluvních ujednání smlouvy o spotřebitelském úvěru, zejména souladu smluvních ujednání, která zavazují spotřebitele k plnění podmínek, s nimiž se neměl možnost náležitě seznámit před uzavřením smlouvy a souladu sjednané výše úroku s dobrými mravy.

18. Žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru a poskytl mu všechny předsmluvní i smluvní informace, které požaduje zákon o spotřebitelském úvěru. Žalobce také posoudil úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný měl vrátit poskytnuté prostředky ve splátkách, nečinil tak a úvěr se stal splatným najednou, na což byl žalovaný včas upozorněn. Žalovaný však ani poté svůj dluh zcela nezaplatil.

19. Žalovaný zaplatil celkem 103 500 Kč. Běžný úrok v červnu a červenci 2017 pro domácnosti (i se započítáním kontokorentů a revolvingových úvěrů, což je pro žalobce příznivější) činil cca 12,5% ročně. Soud nemá možnost spočítat dlužnou částku a její úročení stejným způsobem, jak to činí žalobce (postupné umořování jistiny a úročení zbytku jistiny, k čemuž žalobce zjevně používá složité výpočty, které mu umožňuje specializovaný software) – k tomu by bylo nutno zadat znalecký posudek, což je v tomto případě nehospodárné. Pokud bylo půjčeno 90 000 Kč na 24 měsíců, pak by činil 12,5 % úrok 21 575 Kč, celková částka by tedy byla 111 575 Kč. K datu očekávaného zaplacení bylo splaceno 91 500 Kč, což převyšuje jistinu a soud tedy dále žádnou částku neúročí běžnými úroky a nepřiznává žalobci smluvní pokutu ani náklady na upomínání, když žalovaný byl opakovaně upomínán k zaplacení částek, které soud shledal jako neoprávněné, když pocházejí z neplatných ujednání. K zaplacení na úrocích zbývalo 20 075 Kč, žalovaný po tomto datu zaplatil 12 000 Kč, zbývá mu tedy na úrocích doplatit 8 075 Kč. Kapitalizovaný úrok z prodlení soud vypočetl podle jednotlivých splátek žalovaného, které byly po 1 000 Kč ve dnech 24.7.2019, 21.8.2019, 20.9.2019, 23.10.2019, 21.11.2019, 20.12.2019, 21.1.2020, 21.2.2020, 17.3.2020, 21.4.2020, 28.5.2020, 22.6.2020, k datu rozhodování soudu pak kapitalizovaný úrok z prodlení dosáhl částky 1 750,70 Kč Celkem tedy je žalovaný povinen zaplatit na úrocích a úrocích z prodlení částku 9 825,70 Kč, přičemž od následujícího dne po vyhlášení rozsudku je povinen hradit úroky z prodlení, na což má žalobce právo dle ust. § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od prvního dne prodlení (22.7.2019) ve výši o 8 procentních bodů vyšší, než je repo sazba vyhlašována Českou národní bankou. Žalovaný je povinen zaplatit tuto částku do tří měsíců od právní moci rozsudku. Žalovaný uvedl, že není schopen hradit větší částky najednou, byl v řízení aktivní, svůj dluh během doby aktivně splácel, soud mu proto umožnil delší časové období pro zaplacení, aby svou situaci měl čas vyřešit.

20. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.

21. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst.2 o.s.ř., když žalobce byl v převážné části neúspěšný a žalovaný náklady řízení nepožadoval.