5 C 111/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Anderovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce identifikační číslo sídlem adresa žalované, žalovaného a žalobkyně zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , narozený dne 24.12.1943 bytem adresa žalované, žalovaného a žalobkyně 2. celé jméno žalované , narozená dne 23.07.1944 bytem adresa žalované, žalovaného a žalobkyně o odstranění nepovolené stavby

I. Žalovaní 1. a 2. jsou povinni odstranit nepovolenou úpravu venkovního zábradlí balkonu u bytové jednotky [číslo] ve druhém nadzemním podlaží v domě [adresa] v ul. [ulice] ve [obec], spočívající v odstranění zábradlí o výšce 1.005 mm s výplní z materiálu„ tahokov“ a nahradit je původním zábradlím o výšce 1.155 mm s výplní z materiálu„ makrolon“, a to do tří měsíců od právní moci rozsudku.

II. Žalovaní 1. a 2. jsou povinni nahradit žalobci náklady řízení ve výši 12.007 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky, se sídlem [adresa].

1. Žalobou doručenou dne 6.5.2020 se žalobce domáhá toho, aby žalovaným byla uložena povinnost odstranit nepovolenou úpravu venkovního zábradlí balkonu u bytové jednotky [číslo] ve druhém nadzemním podlaží v domě [adresa] ve [obec] spočívající v odstranění zábradlí o výšce [číslo] mm s výplní z materiálu„ tahokov“ a nahradit je původním zábradlím o výšce [číslo] mm s výplní z materiálu„ makrolon“. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že žalovaní mají ve společném jmění manželů byt [číslo] – jednotku vymezenou podle zákona o vlastnictví bytů nacházející se ve druhém nadzemním podlaží bytového domu [adresa] ve [obec]. K jednotce náleží spoluvlastnický podíl ve výši [číslo] z celku na společných částech bytového domu a spoluvlastnický podíl ve výši [číslo] z celku na pozemcích parc. [číslo] [číslo] [číslo]. Byt je zapsán na [list vlastnictví] vedený pro obec a k. ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Orlicí. Žalovaní nabyli bytovou jednotku do společného jmění manželů a stali se tak členy SVJ [ulice a číslo], [obec], jehož předmětem činnosti je správa domu. Dne 8.3.2015 se konalo jednání shromáždění SVJ, kde byli žalovaní přítomni a kde vlastníci jednotek rozhodli tak, že venkovní zábradlí na domě bude reklamováno pro korozi výplní a příček a bude pořízeno zábradlí nové. Součástí zápisu z jednání byla fotografie, jak má nová jednotná úprava zábradlí na domě vypadat. Dne 20.7.2015 se konalo jednání shromáždění SVJ, kde byli žalovaní přítomni, a kde byl vlastníky jednotek odsouhlasen termín realizace nového zábradlí v období konec září a začátek října 2015. Následně byla v říjnu 2015 u všech deseti bytů provedena jednotná úprava zábradlí na všech balkonech. Na balkony všech bytů bylo osazeno zábradlí s jednotnou výškou 1.155 mm a s výplní z materiálu„ makrolon“. Dne 23.5.2016 se konalo shromáždění SVJ, kde byli žalovaní také přítomni. Zde byl zhodnocen stav provedení venkovního zábradlí, ke kterému nebylo ze strany žalovaných ani jiných vlastníků jednotek žádných připomínek ani námitek. Předseda SVJ oslovil v květnu 2017 na základě požadavku žalovaných na úpravu (snížení a změnu materiálu) zábradlí a architekta města Ing arch. [jméno] [příjmení], který vytvořil vzhled domu, a ten sdělil, že není možné, aby u jednoho bytu bylo zábradlí sníženo proto, že si to přeje majitel bytu, neboť rozhodující je jednotný vnější vzhled celého objektu. Toto stanovisko předal předseda SVJ žalovaným. Na jednání shromáždění SVJ dne 30.10.2018 žalovaní vznesli požadavek úpravy zábradlí balkonu pouze na své terase na původní výšku a změnu výplně zábradlí, neboť jim nevyhovovalo. Tento požadavek žalovaných byl na základě výsledku hlasování vlastníků jednotek zamítnut z důvodu jednotné úpravy zábradlí v celém domě, neboť se jedná o společný majetek. Přes uvedený nesouhlas SVJ žalovaní úpravu zábradlí v říjnu 2019 samovolně provedli a osadili zábradlí s výškou 1.005 mm, tj. o 150 mm nižší, než u ostatních balkonů v domě, a se zcela jinou výplní z materiálu tahokov. Snížení a celková úprava zábradlí narušily jednotný vnější vzhled bytového domu a zasáhly nežádoucím způsobem do práv žalobce vyplývajících ze záruky na zhotovení zábradlí. Dle platných stanov žalobce je shromáždění vlastníků jednotek nejvyšším orgánem žalobce, které rozhoduje dle článku VI. odst. 1 písm. a) o všech věcech, které jsou obsahem prohlášení vlastníka budovy. Prohlášení vlastníka budovy, resp. jeho změna, ze dne 3.3.2010 určuje, že vnější zámečnické konstrukce jsou společnou částí budovy (článek 3 bod 3.1. písm. f/). Venkovní zábradlí je vnější zámečnickou konstrukcí. Vzhledem k tomu, že žalovaní odmítli uvést zábradlí do původního stavu, žalobce se obrátil na právního zástupce, který dne 27.11.2019 odeslal žalovaným předžalobní výzvu k uvedení zábradlí do původního stavu. Na základě této výzvy se uskutečnilo dne 21.1.2020 společné jednání účastníků, kde žalovaný [celé jméno žalovaného] tento požadavek žalobce odmítl. Dne 23.1.2020 zaslal předseda SVJ žalovaným ještě jednu výzvu k nápravě. K té však nedošlo. Žalobce podává negatorní žalobu ve smyslu ustanovení § 1042 občanského zákoníku, a to s odkazem na ustanovení § 1189 odst. 1, § 1189 odst. 2 a § 1190 občanského zákoníku a dále podle § 1175 občanského zákoníku. Žalobce odkazuje zároveň na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vyjádřeného v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 3553/2017, podle kterého je SVJ oprávněno podat negatorní žalobu v rámci správy domu a pozemku proti osobě, která neoprávněně zasahuje do práv vlastníků jednotek ke společným částem domu. Tento rozsudek byl přezkoumán i Ústavním soudem ČR rozhodnutím sp. zn. I. ÚS 2323/18, který potvrdil, že tak může SVJ učinit i proti vlastníku jednotky, který užívá vymezenou společnou část domu, pokud svým jednáním zasahuje do správy společných částí domu a tímto zásahem dochází ke změně společné části domu. Žalovaní dle názoru žalobce učinili neoprávněný zásah ve vztahu k venkovnímu zábradlí balkonu jako společné části domu. Toto provedli bez potřebného souhlasu ostatních vlastníků, kteří takovou úpravu dne 30.10.2018 jednomyslně zamítli. Jednalo se proto o zásah protiprávní, a proto jsou žalovaní tuto úpravu zábradlí povinni odstranit a uvést společnou věc do původního stavu. Žalovaní nevyužili dlouhou dobu poskytnutou pro provedení nápravy.

2. Soud vzal za prokázané tyto skutečnosti:

3. Z výpisu z katastru nemovitostí z [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Orlicí, pro obec a k. ú. [obec], soud zjistil, že žalovaní jsou vlastníky bytu – jednotky [číslo] nacházející se v [adresa] [anonymizována dvě slova] ve [obec], spolu s podílem na společných částech domu a pozemku, které mají ve společném jmění manželů. Vlastnictví žalovaní nabyli kupní smlouvou ze dne 28.12.2011 4. Ze stanov společenství vlastníků jednotek [ulice a číslo], [obec], ze dne 18.5.2010 soud zjistil, že podle článku VI. odst. 1 písm. a) stanov je shromáždění nejvyšším orgánem společenství. Shromáždění rozhoduje mj. o věcech, které jsou obsahem prohlášení vlastníka budovy.

5. Z prohlášení vlastníka budovy soud zjistil, že k jednotce [číslo] (byt o velikosti 2+1 ve druhém nadzemním podlaží domu [adresa] ve [obec]) náleží místnosti, a to chodba, ložnice, šatna, kuchyň, obývací pokoj s jídelnou, spíž, WC, koupelna, balkon, sklepní kóje o celkové podlahové ploše 62,7 m čtverečních. Dále k bytové jednotce náleží vybavení, a to výtokové baterie, umyvadlo, vana, WC mísa, plynový kotel kombinovaný a radiátory. Součástí bytové jednotky je veškerá její vnitřní instalace kromě stoupacích vedení včetně uzavíracích ventilů. K vlastnictví bytové jednotky patří vybavení koupelny a WC, obklady stěn v koupelně a na WC, podlahová krytina, vnitřní omítky, nenosné příčky, vnitřní dveře nacházející se uvnitř jednotky, jakož i vstupní dveře a okna příslušející k jednotce. K bytové jednotce náleží zároveň právo užívat část společných prostor budovy, přesněji sklepní kóji [číslo] která se nachází v prvním nadzemním podlaží a sklepy I. Jedná se o dřevěnou kóji, která není pevnou součástí budovy. Zároveň ke zmíněné bytové jednotce patří spoluvlastnický podíl na společných částech budovy ve výši [číslo] a spoluvlastnický podíl ve výši [číslo] na pozemcích parc. [číslo] k. ú. [obec]. Část 3 určuje společné části budovy. Společnými částmi budovy jsou mj. vnější zámečnické a klempířské konstrukce.

6. Z výpisu z rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeného Krajským soudem v Hradci Králové soud zjistil, že dnem 14.4.2010 vzniklo Společenství vlastníků jednotek [ulice a číslo], [obec], jejímž předsedou – statutárním orgánem je [jméno] [příjmení], DiS., [ulice a číslo], [obec].

7. Ze zápisů z jednání shromáždění SVJsoud zjistil tyto skutečnosti:

8. Dne 8.3.2015 byla projednávána mj. reklamace venkovního zábradlí a bylo domluveno, že bude zakoupeno nové zábradlí, které bude financováno 50 % ze společného fondu oprav a dalších 50 % bude platit [právnická osoba]. [anonymizováno] přítomní (přítomno 9 vlastníků) hlasovali pro.

9. Na jednání shromáždění vlastníků bytových jednotek, která se konala dne 23.5.2016, kde bylo přítomno celkem 10 vlastníků, došlo ke zhodnocení stavu provedení venkovního zábradlí, ke kterému nebyly žádné připomínky a námitky.

10. Ze zápisu z jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek ze dne 30.10.2018, kterému bylo přítomno 8 vlastníků (nepřítomny [příjmení], [příjmení]) žalovaní požadovali úpravu zábradlí pouze na své terase na původní výšku a změnu výplně. Bylo hlasováno o provedení realizace úpravy terasy vnějšího zábradlí na původní výšku a změnu výplně. Pro požadavek žalovaných hlasovali pouze [celé jméno žalovaného], tedy žalovaní, proti hlasovali [příjmení], [příjmení], [jméno], [anonymizováno], [příjmení], [příjmení] a [příjmení]. Návrh byl zamítnut z důvodu jednotného sjednocení celého bytového domu s tím, že se jedná o společný majetek.

11. Z emailové komunikace mezi pověřeným vlastníkem SVJ, [ulice a číslo], [obec], a [titul] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že architekt sdělil pověřenému vlastníkovi, že se byl podívat na místě. Všude je provedení zábradlí jednotné a není proto možné, aby u jednoho bytu bylo zábradlí sníženo jen proto, že si to majitel bytu přeje. Rozhodující je jednotný vnější vzhled celého objektu.

12. Předžalobní výzvou datovanou dnem 27.11.2019 byli žalovaní vyzváni k uvedení zábradlí u balkonu bytu [číslo] do původního stavu do dne 31.1.2020.

13. Žalovaní k žalobě uvedli, že bytovou jednotku o velikosti 2+1 zakoupili kupní smlouvou v roce 2012 a existence balkonu byla pro ně důležitou součástí rozhodování. Dne 30.10.2018 při jednání shromáždění SVJ bylo jimi požadováno povolení k úpravě zábradlí nainstalovaného v roce 2016, což nebylo schváleno. Přestože nedošlo ke schválení ostatními účastníky jednání shromáždění, byla zadána úprava zábradlí na původní výši, a ta byla provedena, a zábradlí bylo sníženo ze 115 cm na 100 cm a místo výplně z makrolonu vyměnili žalovaní výplň z materiálu tahokov. Žalovaní uvádějí, že před rozhodnutím o změně zábradlí jim nebyly předloženy žádné fotografie, jak bude vypadat budoucí zábradlí a nepadla zmínka o jeho navyšování a výměně výplně. K výměně zábradlí nedošlo v říjnu 2015, ale až v jarních a letních měsících roku 2016. Žalovaní ve svém vyjádření vyjadřují nesouhlas se způsobem jednání pana [příjmení], pověřeného vlastníka SVJ, a své jednání odůvodňují svým neutišitelným zdravotním stavem. Žalovaní chápou, že o společných záležitostech se má rozhodovat společně tak, jak ukládají stanovy SVJ, [anonymizováno] ul. [anonymizováno], a proto dle svého názoru se domnívají, že by měl být ustaven tříčlenný výbor, aby bylo zřejmé, že o společných záležitostech nerozhoduje pan [příjmení] sám.

14. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], členky SVJ, [ulice a číslo], [obec], soud zjistil, že původní zábradlí korodovalo, nafukovalo se a z hlediska bezpečnosti se hýbalo. To se týkalo i zábradlí u žalovaných. V roce 2015 bylo proto vyjednáváno s panem [příjmení], že bude vybudováno zábradlí nové. Ten by se podílel ½ částky na novém zábradlí s tím, že zábradlí bude mít patřičnou povrchovou úpravu a bude splňovat bezpečnostní požadavky. Manžel svědkyně nakreslil návrh, který byl předložen všem bytovým jednotkám. Původní zábradlí bylo průhledné, ovšem v návrhu byl zvolen průhledný makrolon tmavší barvy a s vytvořenou vizualizací svědkyně obešla všechny vlastníky, aby se mohli vyjádřit. S [anonymizováno] byla osobně i u [anonymizováno], kterým byl návrh představen, a hovořili s nimi i o finální částce. Z vizualizace byla jednoznačně patrná výška zábradlí, neboť byla zároveň s krajními sloupky. Výšku zábradlí navrhl pan [příjmení]. Výška zábradlí byla v porovnání s předchozím zábradlím vyšší. Žalovaní to tehdy odsouhlasili, stejně jako všichni ostatní. Oficiální schůzka SVJ proběhla a vybudování nového zábradlí dle vizualizace bylo schváleno. Brzy na to žalovaní požadovali snížení zábradlí s tím, že nevidí ven, nejde jim tam slunce a je to pro ně vysoké. Žádali SVJ o snížení zábradlí a pan [celé jméno žalovaného] předložil návrh s tím, že požadují zábradlí v původní výšce a se stejnou výplní tak, jak byla předtím. Tento návrh nebyl SVJ schválen, bylo to zamítnuto. Ještě na dalších schůzích byl návrh žalovaných několikrát zmíněn, ale bylo jim řečeno, že o tom již bylo rozhodnuto. Dále o tom jednáno nebylo. Svědkyně nejednala s arch. [příjmení], ale na SVJ bylo domluveno, že se zábradlí snižovat nebude, že zůstane ve stejné výšce na celém domě.

15. Z účastnické výpovědi [jméno] [příjmení], pověřeného vlastníka, soud zjistil, že než se měnilo zábradlí, proběhla vizualizace, kterou vypracoval pan [příjmení], manžel svědkyně [jméno] [příjmení]. Nato proběhla osobní schůzka u všech vlastníků. Všichni vlastníci při osobní schůzce s vybudováním zábradlí dle vizualizace souhlasili a následně na schůzce dne 8.3.2015 byli poučeni o tom, že by zábradlí mělo odpovídat svou výškou příslušným normám, a byli seznámeni s použitým materiálem. Původní zábradlí bylo z tahokovu a SVJ chtělo materiál pozinkovat a použít neprůhledný makrolon. [příjmení] nedoporučoval pozinkovat tahokov, protože by se kroutil a nevypadal by dobře. Všichni byli s těmito skutečnostmi seznámeni, byť se v té době zápis nepodepisoval, všichni s tím souhlasili. Dne 30.10.2018 proběhlo jednání shromáždění SVJ a projednával se návrh žalovaných na úpravu jejich zábradlí pouze na jejich terase. Bylo přítomno 8 vlastníků a návrh [anonymizováno] byl zamítnut. Tyto skutečnosti vyplývají ze zápisů z jednání ze dne 30.10.2018 s podpisy všech vlastníků. Podpisy vlastníků jsou projevem souhlasu s hlasováním, nejsou prezenční listinou. Žádné další jednání už neprobíhalo a následně žalovaní sundali zábradlí.

16. Žalovaný 1. k výpovědi žalobce uvedl, že je pravda, že úpravu zábradlí na původní výšku a změnu výplně ostatní členové SVJ neodsouhlasili.

17. Žalovaní soudu předložili svazek pozvánek na jednání shromáždění vlastníků bytových jednotek. Z nich je pro rozhodnutí v této věci podstatné pouze jednání ze dne 30.10.2018, při kterém byl zamítnut návrh žalovaných na úpravu zábradlí pouze na jejich terase na původní výšku a změnu výplně. Z ostatních proto soud nečinil žádné skutkové ani právní závěry. Také z dalších listin, které byly žalovanými předloženy a které se týkají spotřeby vody za jednotlivá odečtová období, soud nečinil žádné závěry, neboť nesouvisí s předmětem tohoto sporu.

18. V emailové korespondenci [titul] [jméno] [příjmení] žalovanému potvrdil, že původní výška zábradlí 100 cm odpovídá platným normám a předpisům a doporučuje zábradlí upravit na tuto výšku včetně výplně z tahokovu tak, jak bylo navrženo v projektové dokumentaci s tím, že stejným způsobem by měla být upravena sousední lodžie.

19. Po provedeném dokazováním soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaní mají ve společném jmění manželů bytovou jednotku [číslo] v domě [adresa] ve [obec] spolu s příslušnými spoluvlastnickými podíly z celku na společných částech bytového domu a na pozemcích, podle prohlášení vlastníka budovy jsou vnější zámečnické konstrukce společnou částí budovy a venkovní zábradlí je zámečnickou konstrukcí a podle platných stanov je shromáždění vlastníků jednotek nejvyšším orgánem žalobce, které rozhoduje o věcech, které jsou obsahem prohlášení vlastníka budovy, a byť byl na shromáždění SVJ dne 30.10.2018 zamítnut požadavek žalovaných na úpravu zábradlí na jejich terase na původní výšku a změnu výplně zábradlí, žalovaní provedli úpravu zábradlí v říjnu 2019, kdy osadili na svůj balkon zábradlí s výškou 1.005 mm, tj. nižší o 150 mm než u ostatních balkonů v domě, a se zcela jinou výplní z materiálu tahokovu. Po právní stránce soud posoudil předmět tohoto sporu podle příslušných ustanovení občanského zákoníku. Podle ustanovení § 1175 odst. 1 a 2 občanského zákoníku má vlastník jednotky právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt, jakož i užívat společné části; nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv, ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části. Vlastník jednotky udržuje svůj byt, jak to vyžaduje nezávadný stav a dobrý vzhled domu. To platí i o společných částech, které má vlastník jednotky vyhrazeny ve výlučném užívání. Podle ustanovení § 1176 občanského zákoníku vznikem vlastnického práva k jednotce vzniká vlastníku jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen, nebo pokud je měl a mohl znát, jakož i zajistit jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu. Podle ustanovení § 1190 občanského zákoníku osobou odpovědnou za správu domu je společenství vlastníků. Podle ustanovení § 1189 občanského zákoníku správa domu a pozemku zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. Správa domu zahrnuje i činnost spojené s přípravou a prováděním změn společných částí domu, nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i se zřízením udržováním nebo zlepšením zařízení v domě nebo na pozemku sloužícím všem spoluvlastníkům domu. Z této právní úpravy vyplývá to, co uvádí i Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 26 Cdo 287/2018 ze dne 30.10.2018, a tedy tolik, že práva jednotlivých vlastníků jednotek jsou omezena stejným vlastnickým právem ostatních vlastníků jednotek. Poruší-li vlastník jednotky své povinnosti dané mu ustanovením § 1175 odst. 1 občanského zákoníku, může se dotčený vlastník domáhat ochrany svého vlastnického práva. Půjde-li o změnu společných částí domu, je třeba za dotčené vlastníky považovat všechny vlastníky jednotek v domě. V tomto směru je oprávněno podat negatorní žalobu podle ustanovení § 1042 občanského zákoníku i Společenství vlastníků jednotek. V řízení bylo prokázáno, že žalovaní svým jednáním, tedy výměnou zábradlí za zábradlí nižší a z jiného materiálu, zasáhli do společné části domu, když skutečnost, že zábradlí náleží do společné části domu, vyplývá z prohlášení vlastníka. Tuto úpravu žalovaní provedli bez souhlasu ostatních vlastníků, kteří takovou úpravu dne 30.10.2018 jednomyslně zamítli (pro vyhovění hlasovali pouze žalovaní). Jedná se proto o zásah protiprávní a žalobce, tedy společenství vlastníků, je oprávněno se domáhat ochrany podle ustanovení § 1142 občanského zákoníku. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

20. Protože žalovaní byli v tomto řízení neúspěšní, jsou povinni podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. nahradit úspěšnému žalobci náklady, které v souvislosti s tímto řízením vynaložil. Jedná se o odměnu zástupkyně žalobce za právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za 4 úkony právní služby po 1.500 Kč, 4x 300 Kč paušální náhradu hotových výdajů, náhradu za promeškaný čas dle § 14 citované vyhlášky za 4 půlhodiny po 100 Kč, a to za účast u soudního jednání dne 24.6 a 1.9.2021 (k oběma jednáním 2x 100 Kč) a dále cestovné za cestu z Vysokého Mýta do Ústí nad Orlicí a zpět k oběma jednáním – 50 km – s průměrnou spotřebou 8,23 l /100 km, tedy k jednání soudu dne 24.6 i 1.9.2021 vždy po 335 Kč. Celkové náklady představují částku 8.270 Kč, zástupkyně žalobce má právo na 21% DPH ve výši 1.737 Kč a dále má žalobce právo na náhradu zaplaceného soudního poplatku 2.000 Kč, celkem tedy náklady řízení tvoří částku 12.007 Kč. Tuto částku jsou žalovaní povinni nahradit žalobci ve lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 o.s.ř. a podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou povinni ji nahradit k rukám zástupkyně žalobce.

21. Lhůtu k odstranění nepovolené úpravy venkovního zábradlí a nahrazení zábradlím původním soud stanovil žalovaným vzhledem k náročnosti tohoto úkolu do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.