5 C 134/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení 52 380 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 23.6.2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 12 000 Kč, smluvní pokuty 10 380 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 42 000 Kč od 3.7.2024 do zaplacení v rozsahu převyšujícím úrok z prodlení ve výši ve výši 12 % ročně z částky 30 000 Kč od 23.6.2025 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí doplatek soudního poplatku ve výši 523 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 52 350 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazený spotřebitelský úvěr a smluvní pokutu. Tvrdila, že ve dnech 18.11.2023, 27.11.2023, 6.12.2023, 27.12.2023, 28.12.2023, 29.12.2023, 28.2.2024 a 29.2.2024 byla mezi stranami prostřednictvím prostředků komunikace na dálku na webových stránkách žalobkyně www., Anonymizováno, .cz uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , a na jejímž základě žalobkyně žalované poskytla úvěr a žalovaná se jí jej zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně formou pravidelných měsíčních splátek. Před uzavřením předmětné smlouvy přitom žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované, když ověřila její příjem výpisy z účtu, resp. výplatními páskami a provedla její lustraci ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Žalovaná nehradila dohodnuté splátky řádně a včas, proto žalobkyně úvěr ke dni 2.7.2024 zesplatnila. Žalovaná však ani poté žalobkyni ničeho neuhradila, žalobkyně se tak po ní domáhá zaplacení jistiny 30 000 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku 12 000 Kč za první měsíc čerpání úvěru splatného nejpozději 2.7.2024, smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z jistiny za dobu od 3.7.2024 do 14.6.2025 (celkem 10 380 Kč) a příslušného úroku z prodlení.

2. Žalovaná se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřila.

3. Žalobkyně se z nařízeného jednání soudu omluvila, o odročení nepožádala. Žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila, o odročení nepožádala. Předvolání k jednání jí bylo doručeno v souladu s § 49 o. s. ř. na adresu zjištěnou z centrální evidence obyvatel. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jejich přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující:

5. Žalobkyně disponuje kopiemi občanského průkazu a pasu žalované (kopie OP a karty).

6. Dle listiny označené jako ownerinfo je běžný účet s IBAN , IBAN, veden ve prospěch žalované, v době od března r. 2023 do července r. 2023 je zde přitom každý měsíc evidován příjem ze zaměstnání v průměrné výši 19 141 Kč a z ID v průměrné výši cca 7 300 Kč, v květnu a červnu je zde pak patrné poskytnutí zápůjčky ve výši 16 000 Kč a v červenci poskytnutí celkem 5 půjček v celkové výši 180 000 Kč, a to včetně 20 000 Kč ze dne 20.7.2023 ze strany žalobkyně, opakovaně zde byl též strháván úrok pro nepovolený debet a každý měsíc odcházely splátky na různé zápůjčky ve výši do cca 2 000 Kč.

7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, vyplývá, že dne 28.2.2024 žalobkyně sestavila smlouvu o spotřebitelském úvěru, v níž jsou jako strany označeni žalobkyně v pozici úvěrujícího a žalovaná v pozici úvěrované. Ve smlouvě je uvedeno, že se touto smlouvou žalobkyně zavazuje poskytnout žalované na dobu neurčitou nezajištěný, bezhotovostní úvěr s pravidelným splácením úroků a s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru, tedy revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 30 000 Kč. Žalovaná se jí naopak měla zavázat splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období ve výši 40 % měsíčně s tím, že jistinu mohl splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. RPSN bylo sjednáno na 5 518,08 %. Pro případ prodlení zde přitom bylo obsaženo ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je žalovaná v prodlení, a automatické zesplatnění úvěru pro případ prodlení žalované s plněním po dobu dvou kalendářních měsíců.

8. Dle výpisu z ARAD dosahovala v únoru r. 2024 průměrná úroková sazba u kontokorentů a revolvingových úvěrů 15,42 % ročně.

9. Z potvrzení o platbě z čl. 23-29 soud zjistil, že žalobkyně ze svého bankovního účtu odeslala v době od 18.11.2023 do 29.2.2024 celkem 13 platbami částku 100 000 Kč na bankovní účet č , č. účtu, pod VS , var. symbol, , a to včetně plateb ze dne 18.11.2023, 27.11.2023, 6.12.2023, 27.12.2023, 28.12.2023, 29.12.2023, 28.2.2024 a 29.2.2024.

10. Ze zprávy , Anonymizováno, bank má soud za prokázané, že je bankovní účet č. , č. účtu, veden ve prospěch žalované, přičemž na něj bylo v době od 18.11.2023 do 29.2.2024 připsáno 13 platbami 100 000 Kč pod VS , var. symbol, , a to včetně plateb ze dne 18.11.2023, 27.11.2023, 6.12.2023, 27.12.2023, 28.12.2023, 29.12.2023, 28.2.2024 a 29.2.2024.

11. Podle listiny označené jako Zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, vyhotovila žalobkyně dne 29.6.2024 na jméno žalované oznámení o zesplatnění předmětného spotřebitelského úvěru ke dni 29.6.2024 s výzvou k jeho úhradě do 3 dnů od doručení této výzvy.

12. Z předžalobní upomínky a příslušného podacího lístku vyplývá, že žalobkyně zaslala dne 14.6.2025 v této věci žalované předžalobní upomínku s výzvou k úhradě do 3 dnů.

13. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

14. Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ).

15. Žalobkyně disponuje kopiemi občanského průkazu a pasu žalované.

16. Běžný účet s IBAN , IBAN, je veden ve prospěch žalované, v době od března r. 2023 do července r. 2023 je zde přitom každý měsíc evidován příjem ze zaměstnání v průměrné výši 19 141 Kč a z ID v průměrné výši cca 7 300 Kč, v květnu a červnu je zde pak patrné poskytnutí zápůjčky ve výši 16 000 Kč a v červenci poskytnutí celkem 5 půjček v celkové výši 180 000 Kč, a to včetně 20 000 Kč ze dne 20.7.2023 ze strany žalobkyně, opakovaně zde byl též strháván úrok pro nepovolený debet a každý měsíc odcházely splátky na různé zápůjčky ve výši do cca 2 000 Kč.

17. Dne 28.2.2024 žalobkyně sestavila smlouvu o spotřebitelském úvěru, v níž jsou jako strany označeni žalobkyně v pozici úvěrujícího a žalovaná v pozici úvěrované. Ve smlouvě je uvedeno, že se touto smlouvou žalobkyně zavazuje poskytnout žalované na dobu neurčitou nezajištěný, bezhotovostní úvěr s pravidelným splácením úroků a s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru, tedy revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 30 000 Kč. Žalovaná se jí naopak měla zavázat splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období ve výši 40 % měsíčně s tím, že jistinu mohl splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. RPSN bylo sjednáno na 5 518,08 %. Pro případ prodlení zde přitom bylo obsaženo ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je žalovaná v prodlení, a automatické zesplatnění úvěru pro případ prodlení žalované s plněním po dobu dvou kalendářních měsíců.

18. V únoru r. 2024 dosahovala průměrná úroková sazba u kontokorentů a revolvingových úvěrů 15,42% ročně.

19. Žalobkyně ze svého bankovního účtu odeslala v době od 18.11.2023 do 29.2.2024 celkem 13 platbami částku 100 000 Kč na bankovní účet žalované pod VS , var. symbol, , a to včetně plateb ze dne 18.11.2023, 27.11.2023, 6.12.2023, 27.12.2023, 28.12.2023, 29.12.2023, 28.2.2024 a 29.2.2024.

20. Dne 29.6.2024 žalobkyně vyhotovila na jméno žalované oznámení o zesplatnění předmětného spotřebitelského úvěru ke dni 29.6.2024 2024 s výzvou k jeho úhradě do 3 dnů od doručení této výzvy.

21. Dne 14.6.2025 zaslala žalobkyně v této věci žalované předžalobní upomínku s výzvou k úhradě do 3 dnů.

22. Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z.

23. Ust. § 547 o.z. stanoví, že právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

24. Ust. § 570 odst. 1 o.z. uvádí, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

25. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

26. Dle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 554 o. z. se ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

27. Ust. § 561 odst. 1 o. z. uvádí, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

28. Dle § 562 odst. 1 a 2 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

29. Ust. § 580 odst. 1 stanoví, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

30. Ust. § 2395 o. z. uvádí, že se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

31. Ust. § 1724 a § 1725 o.z. uvádí, že smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy, přičemž je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

32. Dle § 2 odst. 1 ZSÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až § 108 a § 109 odst. 1 ZSÚ uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 ZSÚ).

33. Podle § 3 odst. 1 písm. c/ ZSÚ se pro účely tohoto zákona se rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

34. Ust. § 419 o. z. uvádí, že spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

35. Dle § 84 odst. 1 – 3 ZSÚ § 84 poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. Spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, včetně možnosti využití automatizovaných modelů, a je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů. Sdělené nebo zveřejněné informace podle odstavce 1 obsahují upozornění, že pokud spotřebitel nesplní povinnost podle odstavce 2 a poskytovatel proto nebude schopen posoudit jeho úvěruschopnost, poskytovatel spotřebitelský úvěr neposkytne.

36. Podle § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

37. Ust. § 87 ZSÚ stanoví, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

38. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

39. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

40. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

41. Ust. § 1958 odst. 2 o. z. stanoví, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

42. Dle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

43. Ust. § 1970 o.z. poté uvádí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

44. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba nedůvodná, resp. předčasná.

45. Smlouva o úvěru je smlouvou konsenzuální, přičemž se nejedná o smlouvu, jež by musela být uzavřena v písemné formě, musí však obsahovat esenciální náležitosti (označení stran, závazku poskytnout a vrátit, příp. doba vrácení a úroky) a splňovat zákonem stanovené požadavky na právní jednání (osoba, vůle, projev vůle). Žalobkyně v řízení tvrdila, že byla tato smlouva mezi ní a žalovanou uzavřena v písemné formě prostředky komunikace na dálku, na jejích webových stránkách. Písemná forma je však u právních jednání učiněných elektronicky bez užití autorizovaného elektronického podpisu, o což se v tomto případě jedná, zachována pouze v tom případě, kdy dané použité prostředky komunikace na dálku umožňují zachycení obsahu jednání a určení jednající osoby. Totožnost žalované v pozici dlužníka byla dle názoru soudu v tomto případě žalobkyní řádně ověřena kopiemi osobních dokladů, v řízení však již nebylo podle názoru soudu řádně tvrzeno, ani prokázáno, že by byla daná smlouva ze strany žalované řádně podepsána. Dle názoru zdejšího soudu tak nebyly splněny zákonem stanovené podmínky zachování písemnosti daného právního jednání, přičemž nebylo ani prokázáno, že by v tomto případě žalovaná právně jednala, tj. že by projevila svou vůli s žalobkyní tuto smlouvu za daných podmínek, danou formou a s daným obsahem uzavřít. Žalobkyně tak v těchto otázkách neunesla břemeno tvrzení, resp. břemeno důkazní, přičemž se svou neúčastí na jednání dobrovolně vzdala možnosti poučení ze strany soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. (srovnej: rozsudek NS ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007). Vzhledem k uvedenému tedy soud uzavřel, že se jedná o právní jednání nicotné, které nezpůsobuje právní následky, a strany tudíž nejsou povinny se jím řídit, resp. žalovaná nemá povinnost žalobkyni z titulu dané smlouvy cokoli hradit.

46. I kdyby pak byla daná smlouva mezi stranami žalobkyní tvrzeným způsobem uzavřena, má soud za to, že by se jednalo o smlouvu absolutně neplatnou pro absenci řádného posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany žalobkyně před uzavřením dané smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalobkyně poskytovala žalované tuto částku právě v pozici spotřebitele v rámci poskytnutí spotřebitelského úvěru, měla zákonnou povinnost před vlastním uzavřením dané smlouvy zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Žalobkyně přitom tvrdila, že v rámci posouzení její úvěruschopnosti vycházela z výpisu z bankovního účtu žalované, či z jejích výplatních pásek a z lustrací v databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI (zcela zde však absentuje tvrzení o tom, kdy byly provedeny a s jakým výsledkem), k tomuto svému tvrzení však soudu nepředložila vyjma listiny označené jako ownerinfo žádné důkazy. Z uvedených tvrzení nadto lze podle soudu dovodit, že žalobkyně neměla k dispozici ani základní údaje poskytnuté žalovanou co do jejích osobních a majetkových poměrů (výdaje, závazky, počet vyživovacích povinností apod.), resp. toto nebylo v řízení nikterak tvrzeno, ani prokázáno, které by následně podrobila ověření, přičemž řádně netvrdila ani konečné vyhodnocení tohoto ověření. Navíc pak žalobkyně soudu nenavrhla, resp. nepředložila ani žádný důkaz k prokázání onoho posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyni před uzavřením dané smlouvy (např. doklady o výdajích žalované, výpisy z daných registrů, výsledek posouzení apod.). Pro úplnost pak soud uvádí, že z oné listiny ownerinfo lůze dovodit, že osoba, v jejíž prospěch byl daný účet veden, se pravidelně ocitala v debetu a měla již několik půjček přesahujících ve svém souhrnu 100 000 Kč, uvedené tak mělo být příp. reflektováno v onom posouzení úvěruschopnosti. Žalobkyně tak podle názoru soudu v tomto bodu neunesla břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní, přičemž se z jednání soudu omluvila, takže se svou neúčastí dobrovolně zbavila možnosti poučení ze strany soudu dle § 118 odst. 1 a 3 o.s.ř. (srovnej: rozsudek NS ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007).

47. Soud tak nemá za řádně tvrzené, ani za prokázané, že by žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí řádně posoudila úvěruschopnost žalované. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je přitom především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry (před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet). Primárním chráněným zájmem je tak zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (srovnej: Komentář k zákonu o spotřebitelském úvěru. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost spotřebitele pak rovněž představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Dalším smyslem zakotvení této povinnosti je pak řešení problému rostoucí zadluženosti domácností, kdy tato úprava v konečném důsledku chrání společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů apod. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je pak i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (rozsudek NS ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39). Následkem absence tohoto posouzení je poté absolutní neplatnost dané smlouvy o revolvingovém úvěru, jak je uvedeno výše.

48. S ohledem na vše výše uvedené tak nejsou strany povinné si na základě tohoto právního titulu v podobě nicotné, resp. absolutně neplatné smlouvy o úvěru ničeho plnit. Na druhou stranu však bylo v řízení prokázáno, jak je uvedeno výše, že žalobkyně poskytla na základě této smlouvy žalované plnění ve výši 30 000 Kč (celkově bylo poskytnuto 100 000 Kč, žalobkyně přitom tvrdí, že nebylo uhrazeno ničeho na jistinu ve výši 30 000 Kč), čímž se na její úkor žalovaná bezdůvodně obohatila (došlo k poskytnutí plnění bez právního důvodu), a je tak povinna toto obohacení žalobkyni vydat.

49. Dluh v rámci bezdůvodného obohacení je dluhem, který je splatný na výzvu, a obohacený je povinen plnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně v řízení tvrdila, že žalovanou v oznámení o zesplatnění vyzvala k plnění, k prokázání tohoto tvrzení však soudu navrhla toliko danou výzvu, z této listiny lze však dovodit pouze to, že byla žalobkyní sepsána 29.6.2024. Zcela však absentuje tvrzení o tom, že byla tato listina odeslána žalované, resp. že se dostala do sféry jejího vlivu, rovněž k tomuto tvrzení pak absentuje předložení důkazu. V tomto případě se však jedná o jednostranné právní jednání (výzvu k plnění zakládající právo na vydání bezdůvodného obohacení), které je účinné až od okamžiku, kdy dojde druhé straně předmětného závazku. Rovněž i v tomto bodu se pak žalobkyně svou neúčastí dobrovolně zbavila možnosti poučení ze strany soudu dle § 118 odst. 1 a 3 o.s.ř. (srovnej: rozsudek NS ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007), soud tak nemá za řádně tvrzené a prokázané, že by tato výzva byla žalované odeslána, resp. že by se řádně dostala do sféry jejího vlivu a kdy. Soud tedy vycházel z toho, že řádnou výzvou k vydání předmětného bezdůvodného obohacení je až výzva žalobkyně v rámci předžalobní upomínky, u níž bylo řádně tvrzeno i doloženo, že byla žalované odeslána 14.6.2025, má se tedy za to, že jí byla doručena 3. pracovní den, tedy dne 18.6.2025. V samotné předžalobní upomínce je pak stanovena lhůta k plnění v délce 3 dnů, den následující (23.6.2025) se tak žalovaný dostal s plněním do prodlení a žalobkyně má od daného dne právo na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

50. S ohledem na výše uvedené tedy soud žalované uložil ve výroku I tohoto rozhodnutí povinnost zaplatit žalobkyni 30 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od 23.6.2025 do zaplacení a ve zbytku žalobu zamítl (výrok II). Lhůta k úhradě byla žalované stanovena podle §160 odst. 1 o. s. ř. v základní pariční lhůtě 3 dnů.

51. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když měly strany ve věci přibližně stejný úspěch (výrok III).

52. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala ve věci návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kdy zaplatila soudní poplatek dle položky 2 Sazebníku poplatků, ale elektronický platební rozkaz nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení, doměřil soud žalobkyni ve výroku IV soudní poplatek dle položky 1 Sazebníku poplatků (soudní poplatek dle položky 1 v tomto případě činí 2 619 Kč, přičemž bylo uhrazeno 2 096 Kč, zbývá tak doplatit 523 Kč).