5 C 189/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 12 100 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 12 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 18.9.2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 12 100 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o bezdůvodné obohacení. Tvrdila, že společnost právnická osoba, dříve Anonymizováno(dále předchůdce) jednala s žalovaným o uzavření smlouvy o úvěru, přičemž mu poskytla 15.3.2016 celkem 12 100 Kč, uzavřenou smlouvu však již není žalobkyně, na níž byla tato pohledávka za žalovaným postoupena, doložit. Dne 7.9.2024 pak žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dané částky, žalovaný jí však nic nezaplatil. Žalobkyně se tak po žalovaném nyní domáhá zaplacení 12 100 Kč s příslušným úrokem z prodlení. Žalovaný se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřil. Soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., neboť oba účastníci s tímto postupem projevili souhlas, resp. se na výzvu soudu nevyjádřili, přičemž byli upozorněni, že v takovém případě bude mít soud za to, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Z provedeného dokazování soud zjistil následující: Z výpisu z bankovního účtu a ze zprávy banky má soud za prokázané, že předchůdce dne 15.3.2016 poskytl žalovanému bankovním převodem 12 100 Kč. Podle smlouvy o postoupení pohledávek z čl. 24 a příslušného seznamu postoupených pohledávek předchůdce uzavřel se společností právnická osoba dne 16.8.2024 smlouvu, na jejímž základě předchůdce postoupil svou pohledávku za žalovaným z titulu shora specifikovaného plnění na danou společnost. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z čl. 25 a příslušného seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se společností právnická osoba dne 27.8.2024 smlouvu, na jejímž základě společnost právnická osoba postoupila svou pohledávku za žalovaným z titulu shora specifikovaného plnění na žalobkyni. Dle oznámení o postoupení, předžalobní výzvy a podacího lístku odeslala žalobkyně dne 7.9.2024 žalovanému oznámení o shora specifikovaném postoupení a předžalobní výzvu v éto věci, v níž žalovaného vyzvala k úhradě do 3 dnů. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následujících skutkový stav: Předchůdce dne 15.3.2016 poskytl žalovanému bankovním převodem 12 100 Kč. Dne 16.8.2024 předchůdce uzavřel se společností právnická osoba smlouvu, na jejímž základě předchůdce postoupil svou pohledávku za žalovaným z titulu tohoto plnění na danou společnost, která s žalobkyní uzavřela dne 27.8.2024 smlouvu, na jejímž základě společnost právnická osoba postoupila svou pohledávku za žalovaným z titulu shora specifikovaného plnění na žalobkyni. Dne 7.9.2024 zaslala žalobkyně žalovanému oznámení o shora specifikovaném postoupení a předžalobní výzvu v éto věci, v níž žalovaného vyzvala k úhradě do 3 dnů. Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Ust. § 1958 odst. 2 o. z. stanoví, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Ust. § 1879 o.z. uvádí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Ust. § 1970 o.z. poté uvádí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. V řízení bylo prokázáno, že předchůdce žalovanému bez právního důvodu dne 15.3.2016 poskytl částku ve výši 12 100 Kč, žalovaný se tak na jeho úkor bezdůvodně obohatil, a je tak povinen žalobkyni, na níž byla tato pohledávka za jeho osobou platně a účinně postoupena shora specifikovanými smlouvami o postoupení, vydat. Dluh v rámci bezdůvodného obohacení je dluhem, který je splatný na výzvu, a obohacený je povinen plnit bez zbytečného odkladu. Soud tedy vycházel z toho, že řádnou výzvou k vydání předmětného bezdůvodného obohacení je výzva žalobkyně v rámci předžalobní upomínky, u níž bylo řádně tvrzeno i doloženo, že byla žalovanému odeslána 7.9.2024, má se tedy za to, že mu byla doručena dne 11.9.2024. V samotné předžalobní upomínce je pak stanovena lhůta k plnění 3 dnů, den následující se tak žalovaný dostal s plněním do prodlení a žalobkyně má od daného dne právo na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I). O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142a odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni přiznal právo na jejich náhradu v plném rozsahu. V daném případě se jedná o zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady za zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, byla náhrada nákladů omezena dle § 14b této vyhlášky. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 400 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 1 200 Kč za 3 úkony (převzetí věci, návrh, předžalobní upomínka) dle §11 písm. a/, d/ a §14b odst. 1 bod 2/ vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§14b odst. 5 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21% tedy o 315 Kč, když zástupce žalobkyně řádně doložil, že je plátcem DPH. Soud tak žalobkyni přiznal náklady v celkové výši 2 615 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu těchto nákladů k rukám zástupce žalobkyně. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím povinným splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo návrh na zahájení exekuce.