5 C 194/2018

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Anderovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , narozená dne 21.7.1971 2. celé jméno žalovaného , narozený dne 7.12.1959 oba bytem adresa zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o odstranění plotu

I. Žalovaní 1. a 2. jsou povinni odstranit společně a nerozdílně z části pozemků p. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], ve vlastnictví žalobce, stavbu plotu, a to plotu s betonovou podezdívkou šířek 0,62 m, 1,38 m, 1,40 m, 1,04 m, 0,76 m, 0,57 m v rozsahu plošného záboru z pozemku p. [číslo] – celkem 48 m², dále plotu s betonovou podezdívkou šířek 0,57 m a 1,04 m v rozsahu plošného záboru pozemku [parcelní číslo] – celkem 30 m², dále plotu ohraničeného zelenými ocelovými sloupky v celkové délce 124,10 m v rozsahu záboru pozemku [parcelní číslo] v celkovém rozsahu záboru 18 m² a 27 m² plochy – vše specifikováno v Kontrolním zaměření oplocení pozemku ze dne 9.9.2016 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, a to do čtyř měsíců od právní moci rozsudku.

II. Žalovaní 1. a 2. jsou povinni nahradit žalobci náklady řízení ve výši 29.087,10 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení], advokátky, se sídlem [adresa].

1. Žalobou doručenou soudu dne 12.6.2018 se žalobce domáhal toho, aby žalovaným byla uložena povinnost odstranit společně a nerozdílně z části pozemku [parcelní číslo], [číslo] [číslo] v k. ú. [obec] stavbu plotu, a to v rozsahu záboru specifikovaném v Kontrolním zaměření oplocení pozemku ze dne 9.9.2016 [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku [parcelní číslo], [číslo] [číslo] v k. ú. [obec], při jejichž vytyčení se zjistilo, že na těchto pozemkových parcelách se nachází stavba oplocení, které je ve vlastnictví žalovaných. Toto oplocení zasahuje do uvažované pozemní komunikace. Toto tvrzení žalobce doložil protokolem o vytyčení hranic pozemku ze dne 20.10.2015. Rozsah neoprávněného záboru činí celkem 132 m² a vyplývá z Kontrolního zaměření oplocení pozemku ze dne 9.9.2016 [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobce žalované vyzval k odstranění plotu a oba spoluvlastníci reagovali přípisem, ve kterém uvedli, že stavba oplocení byla řešena v režimu řádného stavebního řízení, že stavební povolení bylo vydáno v roce 2012, stavba byla povolena v letech 2013 2014 bez závad a stavba byla zkolaudována, když kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci dne 12.1.2015. Žalovaní dále uvedli, že obec byla účastníkem stavebního řízení, stav oplocení byl přesně specifikován v projektové dokumentaci a že oplocení je půdorysně přesně ve stopě původního oplocení z roku 1997 a 2009. K argumentaci žalovaných žalobce uvádí, že žalovaní měli povinnost postavit stavbu plotu výhradně na svém vlastním pozemku, existence kolaudačního rozhodnutí neřeší vlastnické vztahy k pozemkům, pro vydržení vlastnického práva nejsou splněny žádné podmínky, a to ani užívání po dobu více jak 10 let, ani dobrá víra, že pozemek patří žalovaným. Žalobce žádá stavbu plotu jako protiprávní ze svých pozemků odstranit. Součástí žalobního návrhu, resp. jako přílohu, žalobce předložil protokol o vytyčení hranice pozemku ze dne 20.10.2015 vyhotovený [anonymizováno] [jméno] Krskem, úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem, a Kontrolní zaměření oplocení pozemků p. [číslo] [číslo] záboru na pozemcích p. [číslo] [číslo] [číslo] v k. ú. [obec]. Ve výkresu jsou okótovány vzdálenosti mezi oplocením a průběhem vlastnické hranice a pro jednotlivé úseky záboru jsou ve výkresu vyznačeny výměry. K žalobě zároveň žalobce předložil výzvy na adresu žalovaných k odstranění stavby na cizím pozemku, a to ze dne 3.2.2016.

2. Žalovaní k žalobě uvedli, že nárok uplatněný žalobou zcela odmítají, neuznávají jej a navrhují zamítnutí žaloby. Žalovaní vyslovili přesvědčení, že stavba plotu na uvedených pozemcích je stavbou, která byla provedena po právu, a vyslovili pochybnosti o vlastnickém právu k pozemkům, na kterých se stavba plotu nachází. Žalovaní tvrdí, že nabyli spoluvlastnické právo k pozemku [parcelní číslo] o výměře [číslo] m² v k. ú. [obec] zaměřené geometrickým plánem [číslo] geometrickým plánem [číslo] potvrzeným Katastrálním úřadem v [obec] dne 20.12.1996 na základě darovací smlouvy uzavřené dne 3.12.1997 mezi [jméno] [celé jméno znalce] a [jméno] [příjmení] na straně darujících a [celé jméno žalovaného] na straně obdarovaného. Účastníkem smluvního ujednání byl rovněž žalobce, který na základě geometrického plánu ze dne 23.10.1996 odkoupil od manželů [příjmení] zabranou plochu o výměře 340 m², pozemku [parcelní číslo]. Žalovaní tvrdí, že již v roce 1997 po nabytí vlastnického práva k pozemku [parcelní číslo] došlo k oplocení pozemku v souladu s požadavky druhého geometrického plánu ze dne 16.12.1996 od hranice pozemku ve výměře 1 běžný metr. Dle projektu z měsíce března 1998 počala výstavba domu v přední části pozemku p. [číslo] která byla dokončena v roce 2001, v letech 2005 2008 proběhla výstavba stodoly a v roce 2008 došlo na základě geometrického plánu ze dne 31.7.2008 k vyčlenění pozemku p. [číslo] pro účely výstavby skladu řeziva a polotovarů a následně k oplocení vyčleněného pozemku. Územním rozhodnutím stavebního úřadu [stát. instituce] ze dne 18.6.2012 o umístění stavby skladu truhlářského řeziva a polotovarů [obec], jehož neoddělitelnou součástí je oplocení pozemku [číslo] [číslo] (původně označeno jako„ parcela [číslo]) včetně posuvné vjezdové brány, došlo v letech 2012 2014 k výstavbě skladu a oplocení. Stavba byla dokončena do dne 31.12.2014, dne 6.1.2015 proběhla závěrečná kolaudační prohlídka, dne 7.1.2015 byl vydán kolaudační souhlas – právní moci nabyl dne 12.1.2015. Žalobce byl účastníkem spojeného stavebního a územního řízení. V rámci tohoto řízení neuplatnil žádných námitek. Žalovaní tvrdí, že rozhodnutí stavebního úřadu vymezilo pro umístění stavby striktní podmínky, které byly zcela splněny, především žalovaní vycházeli ze skutečnosti, že je stavba realizována na pozemku, který je v jejich spoluvlastnictví a nezasahuje do pozemků sousedních. Žalovaní setrvávají na svém tvrzení, že stav vytyčený protokolem o vytyčení hranic pozemku ze dne 20.10.2015 a Kontrolním zaměřením oplocení pozemku ze dne 9.9.2016 neodpovídá hranici z roku 1996, a to i přes digitalizaci provedenou v roce 2010 -2011. Tento protokol proto nemůže být relevantním důkazem pro tvrzení žalobce. Žalovaní dovozují, že rozhodnutí stavebního úřadu i kolaudační titul jsou nezpochybnitelným právním titulem pro užívání zastavěného pozemku. Žalovaní dle svého tvrzení od počátku jednali v dobré víře, že je stavba na pozemku v jejich spoluvlastnictví, v čemž je utvrdilo právě stavební řízení. S ohledem na tuto skutečnost není dle názoru žalovaných možné navrhovat odstranění neoprávněné stavby, oplocení pozemku bylo stavbou na základě právního titulu, který nikdo nezpochybnil, a jednak postupovali v dobré víře, že tak činí na pozemku v jejich spoluvlastnictví. Proto oba žalovaní vznáší námitku vydržení části pozemku [parcelní číslo], [číslo] [číslo] [číslo] v k. ú. [obec] o výměře 132 m², na kterých se nachází oplocení žalovaných. Navrhují zamítnutí žaloby.

3. Soud vzal za prokázané tyto skutečnosti:

4. Z notářského zápisu – darovací a kupní smlouvy sepsané [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářkou, dne 3.12.1997 soud zjistil, že manželé [jméno] a [jméno] [celé jméno znalce] jako bezpodíloví spoluvlastníci nově zaměřené pozemkové parcely [číslo] o výměře [číslo] m² v k. ú. [obec] zaměřené geometrickým plánem [číslo] potvrzeným Katastrálním úřadem v [obec] ze dne 25.10.1996 a geometrickým plánem [číslo] potvrzeným Katastrálním úřadem v [obec] dne 20.12.1996 odevzdávají touto smlouvou darem [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], do jeho vlastnictví nově zaměřenou pozemkovou parcelu [číslo] Obci [obec] prodávají nově zaměřenou pozemkovou parcelu [číslo]. Součástí této smlouvy je geometrický plán pro oddělení pozemkové parcely [číslo] geometrický plán pro rozdělení pozemkové parcely [číslo] tak, jak jsou specifikovány v darovací a kupní smlouvě.

5. Z veřejné vyhlášky rozhodnutí [stát. instituce] – stavebního úřadu ze dne 18.6.2012 sp. zn. [číslo] 2012 soud zjistil, že [stát. instituce] – stavební úřad přezkoumal žádost o územní rozhodnutí a stavební povolení na stavbu„ sklad truhlářského řeziva a polotovarů [obec]“ na pozemcích p. [číslo] [číslo] v k. ú. [obec], které u stavebního úřadu dne 22.3.2012 podali žalovaní a na základě toho vydává územní rozhodnutí o umístění stavby na pozemcích p. [číslo] [číslo] v k. ú. [obec] s tím, že pozemky p. [číslo] [číslo] v k. ú. [obec] budou v rámci realizace stavby skladu oploceny včetně instalace posuvné vjezdové brány šířky 7 m a výšky 1,20 m, když pro umístění stavby byly stanoveny podmínky v tomto rozhodnutí výslovně uvedené, a dále je tímto rozhodnutí vydáváno stavební povolení pro zmíněnou stavbu na uvedených pozemcích s tím, že pro provedení stavby byly opět výslovně stanoveny podmínky mj. že stavebník zajistí vytyčení prostorové polohy stavby subjektem k tomu oprávněným s tím, že stavba bude dokončena do dne 31.12.2014. Účastníkem řízení byla mj. [územní celek]. Dnem 15.12.2014 je datována pozvánka na závěrečnou kontrolní prohlídku, která se bude konat dne 6.1.2015, a dnem 7.1.2015 je datován kolaudační souhlas na část stavby„ sklad truhlářského řeziva a polotovarů [obec]“ na pozemcích p. [číslo] [číslo] v k. ú. [obec] (dle geometrického plánu [číslo] 2012 ze dne 17.8.2012, st. p. [číslo] [číslo] v k. ú. [obec]).

6. K vyjádření žalovaných žalobce ještě dodal, že odkaz na darovací a kupní smlouvu z roku 1998 a na geometrický plán z roku 1996 je pro posouzení věci nepodstatný, neboť převážná část hranice pozemku mezi obcí a žalovanými se nachází v extravilánu obce, který procházel pozemkovými úpravami. Komplexní pozemkové úpravy prováděl Pozemkový úřad Ústí nad Orlicí. Všichni vlastníci pozemků v k. ú. [obec], tedy i žalovaní, byli o jednotlivých krocích informováni. Byla zveřejněna oznámení o možnosti nahlédnutí do vydaného rozhodnutí č.j. 6334/048/10/FL ze dne 22.11.2010 o výměně nebo přechodu vlastnických práv k určení výše úhrady a lhůty podle § 10 odst. 2 zákona č. 139/2002 Sb., o zpracování obnoveného souboru geodetických informací, v k. ú. [obec] a v částech k. ú. [obec], [část obce] a [obec]. Toto oznámení je dosud dohledatelné na webu obce, v archivu úřední desky z roku 2010, vyvěšené od 22.10 do 10.12.2010, a dále bylo také uveřejněno na úřední desce vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu v části k. ú. [obec], vyvěšeno dne 27.12.2010 do 27.1.2011. Vlastníci museli převzít průběh hranic pozemků a podpisem stvrdit novou výměru pozemků s původní výměrou. Doložené územní rozhodnutí o umístění stavby žalovaných je vydané až dne 18.6.2012, tj. 18 měsíců od nabytí právní moci komplexních pozemkových úprav v obci. V rámci stavebního řízení obec skutečně neuplatňovala žádné námitky, neboť stavba, které se stavební řízení týkalo, měla proběhnout výhradně na pozemcích žalovaných. Podáním datovaným dne 14.2.2019 žalobce upřesnil svůj žalobní návrh s odkazem na Kontrolní zaměření oplocení pozemku ze dne 9.9.2016 [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

7. Při místním šetření konaném dne 21.8.2019 bylo soudem zjištěno, že pozemkové parcely ve vlastnictví žalovaných jsou oploceny plotem s betonovou podezdívkou a kovovými kůly, na kterých je drátěné oplocení, ovšem přítomné strany se neshodly na tom, kde vede hranice mezi pozemkovými parcelami žalobce a žalovaných. Žalovaní opakovali, že stávající plot stojí na místě plotu původního, který byl tvořen dřevěnými kůly. Žalobce odkázal na to, že původní plot neměl betonovou podezdívku a v mezidobí v roce 2010 došlo k pozemkovým úpravám, ze kterých také při svém žalobním žádání žalobce vychází. Žalovaní byli s pozemkovými úpravami seznámeni.

8. Z listin předložených žalobcem – oznámení Pozemkového úřadu v [obec] ze dne 22.11.2010, rozhodnutí Ministerstva zemědělství, [pozemkový úřad] o výměně nebo přechodu vlastnických práv, určení výše úhrady a lhůty podle § 10 odst. 2 zákona č. 139/2002 Sb. v k. ú. [obec] a v částech k. ú. [obec], [část obce] a [obec] ze dne 22.11.2010, z přehledu účastníků řízení, z oznámení o obnově katastrálního operátu novým mapováním a z vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu ze dne 20.3.2017, dále ze záznamu podrobného měření změn ze dne 26.8.2008 soud zjistil, že žalovaní byli účastni pozemkových úprav v k. ú. [obec] a svými podpisy vyslovili souhlas s návrhem a umístěním pozemku dne 11.1.2010 a dne 8.1.2010.

9. Ze soudu předložených fotografií nebylo možno zjistit hranice pozemkových parcel.

10. Žalobce navrhoval provést výslech svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], výslech zástupce Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj - Územní pracoviště v [obec], zástupce Pozemkového úřadu se sídlem v [obec], příp. kompletní dokumentaci pozemkových úprav dotčených pozemků od citovaného úřadu, příp. státního pozemkového úřadu. Soud tyto důkazy ve věci neprovedl, neboť se mu jeví jako nadbytečné vzhledem k tomu, že ve věci byl nadále vypracován znalecký posudek k posouzení rozhodující otázky, zda stávající oplocení pozemkových parcel ve vlastnictví žalovaných bylo vystaveno v terénu v mezích stanovených geometrickými plány, příp. s přihlédnutím k pozemkovým úpravám.

11. Ze svědecké výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že při svém vytyčení vycházel z provedených pozemkových úprav, zlomových bodů hranic, které jsou v katastru nemovitostí evidovány s kódem kvality 3, což je nejvyšší přesnost. Svědek se vyjádřil k provádění pozemkových úprav s tím, že je provádí krajský pozemkový úřad a výsledkem je nová katastrální mapa. Té musí předcházet rozhodnutí pozemkového úřadu, čemuž předchází schvalovací řízení a jeho výsledkem je rozhodnutí, které se zapisuje do katastru nemovitostí. Na základě návrhu pozemkových úprav jsou všichni pozváni, zvolí se výbor zastupitelů, sloučené pozemky se většinou nezaměřují. Vlastníci jsou zváni k projednání návrhu. Pokud je jasný obvod zastavěné části, proběhne zaměření tak, jak jsou, a může se změnit výměra. U zastavěných pozemků pozemkovými úpravami může dojít k upřesnění stávajícího stavu, tj. skutečné výměry. Při zaměřování je možná odchylka 2-3 cm. Stav, který v této věci Ing. [jméno] [příjmení] zaměřil, resp. vytyčil, je již po pozemkových úpravách. Svědek při kontrolním zaměření vycházel z bodů, které vycházejí z geometrických plánů z roku 1996, a z registru souřadnic v katastru. Svědek tvrdí, že plot tak, jak je postaven, není postaven v hranicích, které stanoví geometrické plány z roku 1996.

12. Z účastnické výpovědi [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že v roce 1996 strýc, který vlastnil původní pozemek po panu [celé jméno znalce], rozhodl, že žalovanému prodá asi [číslo] m², ovšem došlo k posunutí hranice pozemkové parcely o 350 m² a tato část pozemkové parcely byla prodána obci. K tomu byly vytvořeny v roce 1996 dva geometrické plány. Kromě toho došlo ještě k odstoupení asi 1 m od asfaltu po celé délce do pozemků žalovaných. Žalovaný řešil stavbu, v roce 1997 začal navážet stavební materiál a byl vybudován provizorní plot. Předtím tam žádný plot nebyl. V roce 2009 bylo vybudováno posledních 30 m plotu. Protože část pozemku byla pronajata, plot byl vybudován po dohodě s nájemcem. Součástí stavby skladu řeziva bylo i vybudování oplocení, které bylo realizováno v letech 2013 2014 a součástí byly i dvě posuvné brány. V roce 2015 došlo ke kolaudaci. Plot je zabetonován 80 cm betonem v nezámrzné hloubce. Skládá se z kovových trubek a stříšky. Žalovaný ve své účastnické výpovědi uvedl, že při stavbě plotu postupovali v hranicích, které existovaly od roku 1996. Této jeho části výpovědi soud neuvěřil vzhledem k závěrům znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce]. K pozemkovým úpravám žalovaný uvedl, že pozemek je na hranici intravilánu a extravilánu. K úpravám došlo pozemkovými úpravami, které se týkaly extravilánu v letech 2010 -2011 a intravilánu v roce 2017. Úpravy, ke kterým mělo dojít v roce 2017, žalovaní rozporovali. Co se týče extravilánu, došlo ke zmenšení pozemku, ale nedotýká se to plotu, ale až pozemku, který je za vybudovaným plotem. K úpravám nedošlo před výstavbou plotu. V době, kdy se žalovaní rozhodli, že převedou ornou půdu na zahradu, geodet zjistil nesrovnalost, což bylo v roce 2015 po kolaudaci. Bylo zjištěno, že se zde nachází parcela č. 2012 a žalovaní se snažili s obcí dohodnout na řešení, což nebylo ze strany obce akceptováno. Při stavbě druhé části plotu vycházeli žalovaní z geometrického plánu z roku 2008. Zde již byl vyznačen pozemek [parcelní číslo] pro obec, ale dle názoru žalovaných se jednalo o pozemek, který byl oddělen pro obec v roce 1996. Zadní hranice pozemkové parcely podle geometrických plánů v roce 2008 měřila 34,70 m a v roce 2015 33,70 m. Takovou změnu se žalovanými nikdo neřešil a projekt výstavby plotu byl realizován podle geometrického plánu z roku 2008. Z celkové délky plotu 106,6 m je 69,30 m v intravilánu a nová část vystavěná v roce 2009 přestavuje 37,22 m, kdy se jednalo o doplněk plotu provizorního, který byl vybudován v roce 1997 a navazoval na původní plot vybudovaný žalovanými. Následně došlo v letech 2013 2014 k přebudování dřevěného plotu na plot stávající. Pozemkové úpravy byly technicky zajišťovány [právnická osoba], které žalovaný předložil geometrický plán z roku 1996 s tím, že hranice pozemku žalovaní chtějí zachovat a byl ujištěn, že k tomu dojde. Následně byl vyzván k seznámení se s bilancí a podepsal, že se objem m² nezměnil. Ke změně celkového objemu nedošlo, ale v rámci pozemkových úprav pozemek, který navazoval na plot, se zmenšil a u jiného pozemku jinde došlo ke zvětšení. Žalovaný byl však ujištěn, že bylo vycházeno z geometrického plánu z roku 1996. Po celou dobu užívání pozemku i plotu nebyla žalovaným poskytnuta žádná informace o tom, že by užívali cizí pozemek, ani v rámci stavebního řízení.

13. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], znalce v oboru geodézie a kartografie, soud zjistil, že znalec zaměřil v terénu stávající oplocení opěrné zdi pod oplocením ze strany místní komunikace a zabetonované betonové sloupky připravené pro další oplocení. V příloze znaleckého posudku znalec označil červenou a modrou barvou měření firmy GEODES při vyhotovení geometrických plánů z roku 1996, stávající polohu opěrné zdi a plotu označil černou barvou a žlutou přerušovanou čarou znázornil hranice obvodu pozemkové úpravy, která vznikla geometrickým plánem [číslo], která byla šetřena při místním šetření dne 8.10.2007, a právní platnost nabyla účinnosti rozhodnutím Pozemkového úřadu v [obec] ze dne 22.11.2012. V grafické příloze znalec vyjádřil rozdíl, kdy především v části pozemkové parcely [číslo] v bodech [číslo] dochází k odchylce přes 1,30 m od hranice vytvořené [právnická osoba] v geometrickém plánu ze dne 18.12.1996. U pozemkové parcely [číslo] je konec opěrné zdi sice přibližně na hranici ze dne 18.12.1996, ale od platného stavu katastrální mapy je v bodě 52 přeploceno o 1,09 m. U samostatných sloupků plotu terénu se odchylka zmenšuje a v ohybu cesty koresponduje s platnou hranicí v katastrální mapě. Odchylky v grafické příloze hrubě překračují nejen původní vytyčení ze dne 25.10.1996 a údaje z geometrického plánu ze dne 18.12.1996, ale i současný platný stav katastrální mapy. Na žádost Obecního úřadu v Helvíkovicích byla tato část hranice vytyčena také v roce 2015 [právnická osoba]. [jméno] [příjmení], práce geodetické a kartografické, pod č. zakázky [číslo] 2015 a dne 20.10.2015 protokolárně předána účastníkům řízení dne 20.10.2015 bez připomínek. Dalším dokladem o poloze oplocení v platné katastrální mapě je i kontrolní zaměření oplocení pozemku p. [číslo] [číslo] zábor na pozemcích p. [číslo] [číslo] [číslo] v k. ú. [obec], ověřené úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 2.9.2016. V tomto elaborátu znalec neshledal žádné nespolehlivé nebo nesprávné provedení. Znalec dospěl k závěru, že žalovaní při přestavbě oplocení nedodrželi hranice ani podle geometrických plánů firmy [právnická osoba] ze dne 23.10.1996 a 16.12.1996.

14. Při opakované, resp. doplňující, účastnické výpovědi žalovaný 2. učinil její součástí fotografickou dokumentaci dokládající průběh plotu a průběh jeho stavby. Soud z této fotografické dokumentace vůbec průběh stavby nehodnotil, neboť z těchto skutečností nelze zjistit skutečný průběh vlastnické hranice, ani časový horizont stavby plotu.

15. Soud po provedeném dokazování dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaný 2. získal vlastnické právo k pozemkové parcele [číslo] v k. ú. [obec] darovací smlouvou od [jméno] a [jméno] [příjmení]. Při převzetí pozemku došlo k jeho vyměření, a to geometrickými plány [číslo] ze dne 25.10.1996 a [číslo] potvrzeným Katastrálním úřadem v [obec] dne 20.12.1996. Žalovaní tvrdí, že současný plot je vybudován právě na hranici pozemku tak, jak byla vyměřena těmito geometrickými plány. Jejich tvrzení je však v rozporu s vypracovaným znaleckým posudkem znalce [celé jméno znalce] i s Kontrolním zaměřením oplocení pozemku ze dne 9.9.2016 vypracovaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a s jeho svědeckou výpovědí. Z výpovědi žalovaného 2. je zřejmé, že plot byl budován průběžně od roku 1997 až do konečné podoby koncem roku 2014.

16. Po právní stránce soud věc posoudil jednak podle ustanovení § 135c zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) a podle zákona č. 89/ 2012 Sb. (dále„ nový občanský zákoník“). Soud vychází z toho, že pokud ke vzniku neoprávněné stavby mělo dojít přede dnem 1.1.2014, je třeba postupovat podle občanského zákoníku, neboť vypořádání neoprávněných staveb zřízených před nabytím účinnosti nového občanského zákoníku se provádí podle dosavadních předpisů. Tento závěr vyplývá např. z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.6.2014 sp. zn. 22 Cdo 1828/2012 nebo ze dne 16.3.2016 sp. zn. 22 Cdo 4461/2015. Podle ustanovení § 135c odst. 1 občanského zákoníku zřídí-li někdo stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, může soud na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil. Pokud by odstranění stavby nebylo účelné, přikáže ji soud za náhradu do vlastnictví vlastníka pozemku, pokud s tím vlastník pozemku souhlasí (§ 135c odst. 2 občanského zákoníku). Z ustanovení § 135c vyplývá, že nelze nařídit odstranění stavby tam, kde to není účelné. Účelnost odstranění neoprávněně zřízené stavby je třeba vždy hodnotit objektivně, tj. s přihlédnutím ke všem okolnostem a povaze každého jednotlivého případu. Přihlíží se zejm. k povaze a rozsahu hospodářské ztráty, která by odstraněním stavby vznikla, k tomu, jaký je rozsah zastavěného pozemku, zda vlastník stavby věděl, že staví na cizím pozemku či naopak zda stavěl v dobré víře, že mu pozemek patří a teprve dodatečně podle geodetického zaměření a podle provedené opravy zjistil opak. Je třeba přihlédnout i k důvodům, pro které vlastník pozemku řádně nezakročil proti neoprávněné stavbě v době její realizace, a pokud vlastník pozemku o neoprávněné stavbě věděl, též k době, která od zřízení stavby uplynula. V případě, že vlastník pozemku od počátku o neoprávněné stavbě věděl a bez vážného důvodu se u stavebního úřadu nebo u soudu nedomáhal zastavení stavebních prací a brání se až po dokončení stavby, je třeba zvážit, zda jeho jednání není šikanou a zda by rozhodnutí o odstranění stavby nebylo v rozporu s dobrými mravy. Podmínkou vypořádání neoprávněné stavby ve prospěch stavebníka je v zásadě skutečnost, že stavbu zřídil v dobré víře, že k tomu má soukromoprávní titul (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.6.2020 sp. zn. 22 Cdo 1112/2020). Z provedeného dokazování však vyplývá, že konečná podoba plotu nastala koncem roku 2014. Nový občanský zákoník na rozdíl od ustanovení § 135c odst. 2 občanského zákoníku z roku 1964 nehovoří o kritériu„ účelnosti“. Stanoví v ustanovení § 1085, že soud může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že ten, kdo zřídil stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, musí vlastním nákladem stavbu odstranit a uvést pozemek do předešlého stavu. Soud přitom přihlédne, zda k zřízení stavby došlo v dobré víře. Dle názoru soudu je však třeba brát do úvahy i účelnost odstranění stavby.

17. Soud v této věci zejm. na základě znaleckého dokazování dospěl k závěru, že stávající plot je zčásti postaven na pozemkové parcele ve vlastnictví žalobce. Soud vycházel z tvrzení žalovaných, že v době po převzetí pozemku od jejich právních předchůdců v roce 1997 došlo k oplocení jejich pozemku v souladu s vypracovanými geometrickými plány. Jejich pozemek byl tedy řádně zaměřen a žalovaným bylo známo, kudy probíhá hranice mezi pozemky. Pokud žalovaní postavili plot mimo tuto hranici, a to zčásti na pozemkové parcele žalobce, museli si být této skutečnosti vědomi a nemohli být v dobré víře, že staví plot na svém pozemku. Úkolem znalce bylo i z toho důvodu, že následně docházelo k dalším zaměřením hranic pozemků a následně k pozemkovým úpravám, aby zjistil, zda umístnění plotu žalovaných bylo vystavěno v terénu v mezích stanovených geometrickými plány z roku 1996. Znalec jednoznačně uvedl, že části plotu jsou vystavěny na pozemku ve vlastnictví žalobce. Pokud se znalec vyjadřoval k otázkám, na které mu nepřísluší odpovědět (např. otázka dobré víry), soud k těmto závěrům znalce nepřihlížel. Přes nesouhlas žalovaných však soud znalecký posudek považuje za přiléhavý, odborný i k vzhledem k letitým zkušenostem znalce, který posudek vypracovával. Soud tedy dospěl k závěru, že žalovaným muselo být známo, že části plotu jsou vystavěny na pozemku ve vlastnictví jiného. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 5357/2007 již sama skutečnost vědomí stavebníka, že nestaví na vlastním pozemku a k takové činnosti nemá občanskoprávní oprávnění, je zásadním důvodem pro vyhovění žalobě vlastníka pozemku na odstranění takto vzniklé stavby.

18. Žalovaní se brání odstranění stavby s tím, že právním titulem pro oprávnění stavět bylo rozhodnutí stavebního úřadu – povolení a kolaudační titul. Je skutečností, že Městský úřad Žamberk – stavební úřad vydal územní rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení s tím, že v rámci realizace stavby dojde i k oplocení včetně instalace posuvné vjezdové brány. Těmito povoleními však nebyla povolena stavba plotu na cizím pozemku. Z rozhodnutí stavebního úřadu vyplývá také povinnost žalovaných jako stavebníků zajistit vytyčení prostorové polohy stavby subjektem k tomu oprávněným. I podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 16.9.2013 sp. zn. 22 Cdo 2999/2011 pro posouzení otázky, zda stavebník má ke stavbě na cizím pozemku občanskoprávní titul (důvod) a pro obsah jeho práva mít na cizím pozemku stavbu, není obsah stavebního rozhodnutí určující. Stavební úřad se věcí zabývá z jiných (veřejnoprávních) hledisek, než např. soud rozhodující o vlastnictví budovy nebo pozemku a z veřejnoprávních rozhodnutí nelze bez dalšího dospět k závěru o existenci občanskoprávního titulu vlastníka stavby na umístění stavby na cizím pozemku. Ze samotného rozhodnutí stavebního úřadu nelze učinit závěr o případné oprávněnosti či neoprávněnosti stavby a možném postupu při jejím odstranění. Z občanskoprávního hlediska není pro kvalifikaci stavby jako neoprávněné významné, zda stavebník měl stavební povolení (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.4.2004 sp. zn. 22 Cdo 2612/2003). Je skutečností, že žalobce byl účastníkem stavebního řízení, ovšem při posuzování hledisek výše stanovených pro zvážení možnosti odstranění neoprávněné stavby je třeba uvést, že povinností stavebníka – žalovaných bylo stavět na svém pozemku a žalobce předem v průběhu stavebního řízení nemohl předpokládat, že žalovaní tuto povinnost nesplní. Nemohl se tedy v tomto směru v průběhu stavebního řízení bránit.

19. Další námitkou žalovaných byla skutečnost, že žalovaní dle svého tvrzení postupovali při stavbě plotu v dobré víře, že tak činí na pozemku v jejich spoluvlastnictví. S ohledem na to vznesli námitku vydržení částí pozemků ve vlastnictví žalobce, na kterých se nachází oplocení žalovaných. Aby byla námitka žalovaných týkající se vydržení důvodná, museli by splnit předpoklady dané § 134 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po době tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Vydržení vlastnického práva je tedy jeho nabytí v důsledku kvalifikované držby věci vykonávané po zákonem stanovenou dobu. Účelem vydržení je uvést do souladu dlouhodobý faktický stav se stavem právním a umožnit nabytí vlastnictví držiteli, který věc dlouhodobě ovládá v dobré víře, že je jejím vlastníkem, přičemž tato dobrá víra je podle této úpravy dána„ se zřetelem ke všem okolnostem věci“. V této věci žalovaní od počátku řízení odkazují na to, že v době převzetí pozemkových parcel od jejich předchůdců byly pozemky zaměřeny. Toto zaměření jim bylo známo, když odkazují na geometrické plány z roku 1996 s tím, že od té doby byl vybudován provizorní plot a následně plot stávající. Nelze dospět k jinému závěru, než že hranice v terénu jim musely být známy a z tohoto pohledu nelze přijmout jejich námitku vydržení, když nemohli být vzhledem k závěrům znaleckého posudku i Kontrolního zaměření oplocení pozemků se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře při budování oplocení mimo takto stanovené hranice mezi pozemky. Skutečnost, že oplocení je zčásti postaveno nikoliv jen na pozemcích žalovaných, je přitom jednoznačně prokázána jednak znaleckým posudkem znalce [celé jméno znalce], který posuzoval i hranice dle geometrických plánů z roku 1996, dále Kontrolním zaměřením oplocení pozemků a svědeckou výpovědí [anonymizováno] [jméno] [příjmení], oprávněného zeměměřičského inženýra. Námitka vydržení ze strany žalovaných není tedy důvodná.

20. Protože při posuzování důvodnosti odstranění stavby na cizím pozemku je prioritním hlediskem dobrá víra stavebníka a skutečnost, zda vlastník stavby věděl, že staví na cizím pozemku, i s přihlédnutím k rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 5357/2007 soud v souladu s ustanovením § 135c občanského zákoníku a § 1085 nového občanského zákoníku rozhodl o tom, že žalovaní jsou povinni v rozsahu, ve kterém zasáhli stavbou plotu do pozemku žalobce, stavbu odstranit (odstranění neoprávněné stavby zčásti připouští i rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.1.2009 sp. zn. 22 Cdo 1120/2006). Soud žalobě proto v plném rozsahu vyhověl i s odkazem na citované Kontrolní zaměření, které je nedílnou součástí rozsudku.

21. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů, které v souvislosti s tímto řízením účelně vynaložil. Jedná se o náhradu za zaplacený soudní poplatek 2.000 Kč, dále náhradu za právní zastoupení za 9 úkonů právní služby po 1.500 Kč, tj. celkem 13.500 Kč, dále cestovné k soudnímu jednání na trase Mohelnice – Ústí nad Orlicí a zpět - 118 km, a to ke 3 jednáním (dne 7.11.2019, 20.5 a 1.9.2021) a trase Mohelnice – Helvíkovice a zpět – celkem 128 km, tj. celkem 482 km, při ceně 27,20 Kč l nafty, paušální náhradě 4,40 Kč km cesty a průměrné spotřebě vozu dle technického průkazu 12,7 l /100 km. Dále má žalobce právo na 9 paušálních náhrad hotových výdajů svého zástupce dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a podle ustanovení § 14 citované vyhlášky na náhradu za ztrátu času za 24 půlhodin po 100 Kč. K tomu všemu má právo na 21% DPH dle ustanovení § 137 o.s.ř., tedy na částku 4.701,10 Kč. Celkové náklady ve výši 29.087,10 Kč jsou žalovaní povinni zaplatit ve lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 o.s.ř. a dle ustanovení § 149 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce.