5 C 21/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o 77 761,86 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 50 961,84 Kč s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 6 800 Kč od 31.1.2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 814 Kč od 31.1.2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 16 800 Kč od 30.6.2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 17 814 Kč od 30.6.2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení 26 800,02 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1971,47 Kč, úroku z prodlení z částky 19 513,37 Kč od 2.9.2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně v rozsahu převyšujícím úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 6 800 Kč od 31.1.2024 do zaplacení, a kapitalizovaného úroku ve výši 996,80 Kč a úroku 8 % ročně z částky 18632,31 Kč od 2.9.2024 do zaplacení v rozsahu převyšujícím úrok ve výši 8 % ročně z částky 6 800 Kč od 31.1.2024 do zaplacení a dále kapitalizovaného úroku ve výši 996,80 Kč a úroku 8 % ročně z částky 18632,31 Kč od 2.9.2024 do zaplacení v rozsahu převyšujícím úrok ve výši 8 % ročně z částky 16 800 Kč od 30.6.2024 do zaplacení, a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1971,47 Kč a úroku z prodlení z částky 19513,37 Kč od 2.9.2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně v rozsahu převyšujícím úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 17 814 Kč od 30.6.2024 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 7 947,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí doplatek soudního poplatku 834 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 77 761,86 Kč s příslušenstvím v podobě běžného úroku a úroku z prodlení s tím, že se jedná o neuhrazené úvěry a smluvní pokutu. Tvrdila, že spolu žalovaná a právní předchůdce žalobkyně, spol. , právnická osoba, . (dále předchůdce), po řádném posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany předchůdce (předchůdce přitom vycházel z informací od žalované a předložených dokladů), uzavřeli dvě smlouvy o úvěru.

2. K první smlouvě žalobkyně uvedla, že byla mezi stranami uzavřena dne 29.4.2023, její nedílnou součástí byl předpis splátek. Na jejím základě předchůdce žalované poskytl v hotovosti 20 000 Kč a žalovaná se je zavázala předchůdci vrátit formou 14 měsíčních splátek po 2 656 Kč do 29.6.2024 spolu s úrokem 1 014 Kč (8% ročně), poplatkem za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 9 800 Kč, poplatkem za administrativní činnost 2 770 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso 3 600 Kč. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, čímž předchůdci vzniklo právo na úhradu úroku z prodlení a smluvní pokuty. Ke dni 8.10.2024 poté předchůdce postoupil na základě smlouvy o postoupení pohledávek tyto své pohledávky za žalovanou na žalobkyni, která tak po žalované požaduje zaplacení dlužné jistiny 18 632,31 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 881,06 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 8 556 Kč, poplatku za administrativní činnost 2 571,78 Kč, poplatku za hotovostní inkaso 3 342,86 Kč, smluvní pokuty 9 793,84 Kč, úroku ve výši 8 % ročně kapitalizovaného za dobu od 30.6.2024 do 1.9.2024 ve výši 996,80 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného od prodlení do 1.9.2024 ve výši 1 971,47 Kč, úroku ve výši 8 % ročně z 18 632,31 Kč od 2.9.2024 do zaplacení a úroku z prodlení z 19 513,37 Kč (jistina + úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru) od 2.9.2024 do zaplacení.

3. Co se týče druhé smlouvy, žalobkyně uvedla, že byla mezi stranami uzavřena dne 30.11.2022, její nedílnou součástí byl předpis splátek. Na jejím základě předchůdce žalované poskytl v hotovosti 20 000 Kč a žalovaná se je zavázala předchůdci vrátit formou 14 měsíčních splátek po 2 656 Kč do 30.1.2024 spolu s úrokem 1 014 Kč (8 % ročně), poplatkem za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 9 800 Kč, poplatkem za administrativní činnost 2 770 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso 3 600 Kč. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, čímž předchůdci vzniklo právo na úhradu úroku z prodlení a smluvní pokuty. Ke dni 8.10.2024 poté předchůdce postoupil na základě smlouvy o postoupení pohledávek tyto své pohledávky za žalovaným na žalobkyni, která tak po žalované požaduje zaplacení dlužné jistiny 13 069,74 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 519,52 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 6 300 Kč, poplatku za administrativní činnost 1780,46 Kč, poplatku za hotovostní inkaso 2314,29 Kč, smluvní pokuty 10 000 Kč, úroku ve výši 8% ročně kapitalizovaného za dobu od 31.1.2024 do 1.9.2024 ve výši 976,14 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného od prodlení do 1.9.2024 ve výši 1 916,35 Kč, úroku ve výši 8% ročně z 13 069,74 Kč od 2.9.2024 do zaplacení a úroku z prodlení z 13 589,26 Kč (jistina + úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru) od 2.9.2024 do zaplacení.

4. Žalovaná se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřila. K jednání soudu se žalovaná bez omluvy nedostavila, o odročení nepožádala. Předvolání k jednání jí bylo doručeno v souladu s § 49 o. s. ř. na adresu zjištěnou z centrální evidence obyvatel. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez její přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Z provedeného dokazování soud zjistil následující:

6. Dle žádosti o úvěr z čl. 30, dodatku k pracovní smlouvě a výplatních pásek žalovaná dne 30.11.2022 požádala předchůdce o poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč, kdy uvedla, že je zaměstnaná, žije ve vlastní nemovitosti, nemá žádnou vyživovací povinnost, je rozvedená, má střední vzdělání s maturitou a její mzda dosahuje 33 610 Kč měsíčně, z čehož měsíčně hradí bydlení a energie 2 000 Kč a dopravu, jídlo a osobní náklady 5 000 Kč, přičemž nemá žádné jiné závazky. Uvedené přitom bylo doloženo dodatkem k pracovní smlouvě a výplatními páskami za srpen a září r. 2022.

7. Z listiny označené jako smlouva o úvěru z čl. 9 má soud za prokázané, že spolu předchůdce v pozici věřitele a žalovaná v pozici dlužníka dne 30.11.2022 uzavřeli smlouvu, na jejímž základě předchůdce poskytl žalované při podpisu této smlouvy částku ve výši 20 000 Kč v hotovosti a žalovaná se mu ji zavázala vrátit ve formě 14 měsíčních splátek po 2 656 Kč spolu s úrokem 1 014 Kč při úrokové sazbě 8% ročně při RPSN 272,44 %, poplatkem za poskytnutí úvěru 9 800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu 2 770 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso 3 600 Kč – co do nároku na hotovostní inkaso přitom bylo mezi stranami sjednáno, že vzniká u v den každého výběru splátky v bydlišti dlužníka. Pro případ prodlení dlužníka pak bylo mezi stranami sjednáno právo věřitele na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % za každý den prodlení z částky, ohledně níž je v prodlení. Nedílnou součástí této smlouvy byl předpis splátek v rámci přílohy 1, z něhož plyne, že jsou jednotlivé splátky složené z úhrad všech poplatků, nákladů a jistiny.

8. Podle výpisu ze shora uvedené smlouvy, uhradila žalovaná na danou smlouvu dne 1.12.2022 a 26.3.2023 částku 2 000 Kč, dne 19.1.2023 a 21.2.2023 částku 3 000 Kč, dne 29.4.2023 částku 2 700 Kč a dne 3.7.2023 částku 500 Kč, dále již neuhradila ničeho.

9. Dle žádosti o úvěr z čl. 35, dodatku k pracovní smlouvě a výplatních pásek žalovaná dne 29.4.2023 požádala předchůdce o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč, kdy uvedla, že je zaměstnaná, žije ve vlastní nemovitosti, má jednu vyživovací povinnost, je rozvedená, má střední vzdělání s maturitou a její mzda dosahuje 35 004 Kč měsíčně, z čehož měsíčně hradí bydlení a energie 4 500 Kč a dopravu, jídlo a osobní náklady 8 000 Kč, přičemž má závazek vůči předchůdci ve výši 20 000 kč, kdy zbývá doplatit 27 184 Kč, a vůči Provident ve výši 40 000 Kč, kdy zbývá doplatit 30 000 Kč. Uvedené přitom bylo doloženo dodatkem k pracovní smlouvě a výplatními páskami za prosinec r. 2022 a leden a únor r. 2023.

10. Z listiny označené jako smlouva o úvěru z čl. 12 soud zjistil, že spolu předchůdce v pozici věřitele a žalovaná v pozici dlužníka dne 29.4.2023 uzavřeli smlouvu, na jejímž základě předchůdce poskytl žalované při podpisu této smlouvy částku ve výši 20 000 Kč v hotovosti a žalovaná se mu ji zavázala vrátit ve formě 14 měsíčních splátek po 2 656 Kč spolu s úrokem 1 014 Kč při úrokové sazbě 8% ročně při RPSN 272,44 %, poplatkem za poskytnutí úvěru 9 800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu 2 770 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso 3 600 Kč – co do nároku na hotovostní inkaso přitom bylo mezi stranami sjednáno, že vzniká u v den každého výběru splátky v bydlišti dlužníka. Pro případ prodlení dlužníka pak bylo mezi stranami sjednáno právo věřitele na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % za každý den prodlení z částky, ohledně níž je v prodlení. Nedílnou součástí této smlouvy byl předpis splátek v rámci přílohy 1, z něhož plyne, že jsou jednotlivé splátky složené z úhrad všech poplatků, nákladů a jistiny.

11. Podle výpisu ze shora uvedené smlouvy uhradila žalovaná na danou smlouvu dne 30.4.2023 částku 2 700 Kč a dne 3.7.2023 částku 500 Kč, dále již neuhradila ničeho.

12. Z listiny označené jako Tato smlouva o postoupení pohledávek, z potvrzení o zaplacení kupní ceny a přílohy č. 1 této smlouvy plyne, že předchůdce uzavřel se žalobkyní dne 3.10.2024 smlouvu, jíž se předchůdce zavázal postoupit své pohledávky za svými klienty, včetně pohledávek za žalovanou z titulu shora specifikovaných smluv, na žalobkyni.

13. Dle přípisů ze dne 14.10.2024 vystavila žalobkyně na jméno žalované oznámení shora uvedeného postoupení.

14. Podle výzev ze dne 24.1.2025 a příslušného podacího lístku byla žalované žalobkyní zaslána téhož dne v této věci zaslána předžalobní upomínka.

15. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

16. Žalovaná dne 30.11.2022 požádala předchůdce o poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč, kdy uvedla, že je zaměstnaná, žije ve vlastní nemovitosti, nemá žádnou vyživovací povinnost, je rozvedená, má střední vzdělání s maturitou a její mzda dosahuje 33 610 Kč měsíčně, z čehož měsíčně hradí bydlení a energie 2 000 Kč a dopravu, jídlo a osobní náklady 5 000 Kč, přičemž nemá žádné jiné závazky. Uvedené přitom bylo doloženo dodatkem k pracovní smlouvě a výplatními páskami za srpen a září r. 2022.

17. Předchůdce v pozici věřitele a žalovaná v pozici dlužníka spolu dne 30.11.2022 uzavřeli smlouvu, na jejímž základě předchůdce poskytl žalované při podpisu této smlouvy částku ve výši 20 000 Kč v hotovosti a žalovaná se mu ji zavázala vrátit ve formě 14 měsíčních splátek po 2 656 Kč spolu s úrokem 1 014 Kč při úrokové sazbě 8% ročně při RPSN 272,44 %, poplatkem za poskytnutí úvěru 9 800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu 2 770 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso 3 600 Kč – co do nároku na hotovostní inkaso přitom bylo mezi stranami sjednáno, že vzniká u v den každého výběru splátky v bydlišti dlužníka. Pro případ prodlení dlužníka pak bylo mezi stranami sjednáno právo věřitele na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % za každý den prodlení z částky, ohledně níž je v prodlení. Nedílnou součástí této smlouvy byl předpis splátek v rámci přílohy 1, z něhož plyne, že jsou jednotlivé splátky složené z úhrad všech poplatků, nákladů a jistiny. Žalovaná na danou smlouvu uhradila dne 1.12.2022 a 26.3.2023 částku 2 000 Kč, dne 19.1.2023 a 21.2.2023 částku 3 000 Kč, dne 29.4.2023 částku 2 700 Kč a dne 3.7.2023 částku 500 Kč, dále již neuhradila ničeho.

18. Dne 29.4.2023 požádala žalovaná předchůdce o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč, kdy uvedla, že je zaměstnaná, žije ve vlastní nemovitosti, má jednu vyživovací povinnost, je rozvedená, má střední vzdělání s maturitou a její mzda dosahuje 35 004 Kč měsíčně, z čehož měsíčně hradí bydlení a energie 4 500 Kč a dopravu, jídlo a osobní náklady 8 000 Kč, přičemž má závazek vůči předchůdci ve výši 20 000 kč, kdy zbývá doplatit 27 184 Kč, a vůči Provident ve výši 40 000 Kč, kdy zbývá doplatit 30 000 Kč. Uvedené přitom bylo doloženo dodatkem k pracovní smlouvě a výplatními páskami za prosinec r. 2022 a leden a únor r. 2023.

19. Dne 29.4.2023 spolu předchůdce v pozici věřitele a žalovaná v pozici dlužníka uzavřeli smlouvu, na jejímž základě předchůdce poskytl žalované při podpisu této smlouvy částku ve výši 20 000 Kč v hotovosti a žalovaná se mu ji zavázala vrátit ve formě 14 měsíčních splátek po 2 656 Kč spolu s úrokem 1 014 Kč při úrokové sazbě 8% ročně při RPSN 272,44 %, poplatkem za poskytnutí úvěru 9 800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu 2 770 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso 3 600 Kč – co do nároku na hotovostní inkaso přitom bylo mezi stranami sjednáno, že vzniká u v den každého výběru splátky v bydlišti dlužníka. Pro případ prodlení dlužníka pak bylo mezi stranami sjednáno právo věřitele na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % za každý den prodlení z částky, ohledně níž je v prodlení. Nedílnou součástí této smlouvy byl předpis splátek v rámci přílohy 1, z něhož plyne, že jsou jednotlivé splátky složené z úhrad všech poplatků, nákladů a jistiny. Žalovaná na danou smlouvu uhradila dne 30.4.2023 částku 2 700 Kč a dne 3.7.2023 částku 500 Kč, dále již neuhradila ničeho.

20. Předchůdce uzavřel se žalobkyní dne 3.10.2024 smlouvu, jíž se zavázal postoupit své pohledávky za svými klienty, včetně pohledávek za žalovanou z titulu shora specifikovaných smluv, na žalobkyni.

21. Dne 14.10.2024 vystavila žalobkyně na jméno žalované oznámení shora uvedeného postoupení.

22. Dne 24.1.2025 byla žalované žalobkyní zaslána v této věci předžalobní upomínka.

23. Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ).

24. Ust. § 419 o.z. stanoví, že spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

25. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

26. Ust. § 1813 o. z. stanoví, že se má za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Ust. § 1815 o. z. uvádí, že se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. V § 1813an. o.z. je provedena směrnice rady č. 93/13/EHS ze dne 15.4.1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranně formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech, navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry), je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13/EHS je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno.

27. Z § 1813 o.z. tedy vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 o.z.) a zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tedy taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele.

28. Podle § 1814 písm. f/ o.z. se poté zvláště zakazují ujednání, která zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy.

29. Ust. § 1931 o.z. stanoví, že bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

30. Podle § 1932 odst. 1 a 2 o.z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a věřitel s tím souhlasí. Je-li dlužníkem spotřebitel, který je v prodlení s plněním dluhu, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na jistinu pohledávky, poté na úroky a nakonec na úroky z prodlení.

31. Dle § 84 odst. 1 a 2 ZSÚ poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. Spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

32. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

33. Dle § 104 ZSÚ a přílohy č. , hodnota, k tomuto zákonu vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

34. Ust. § 106 odst. 1 ZSÚ uvádí, že smlouva o spotřebitelském úvěru musí vždy obsahovat tyto informace: a) druh spotřebitelského úvěru, b) kontaktní údaje smluvních stran, a je-li spotřebitelský úvěr zprostředkován, též kontaktní údaje zprostředkovatele, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, popřípadě adresu pro doručování elektronické pošty, c) celkovou výši spotřebitelského úvěru a podmínky jeho čerpání, d) dobu trvání spotřebitelského úvěru, není-li to možné, způsob jejího určení, e) určení zboží nebo služby a jejich cenu, která by byla placena bez využití spotřebitelského úvěru, jde-li o spotřebitelský úvěr ve formě odložené platby za zboží nebo službu nebo vázaný spotřebitelský úvěr, f) zápůjční úrokovou sazbu, podmínky upravující použití této sazby a popřípadě údaj o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční zápůjční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu zápůjční úrokové sazby; uplatňují-li se za různých okolností různé zápůjční úrokové sazby, uvádějí se tyto informace o všech zápůjčních úrokových sazbách, g) roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr, veškeré předpoklady použité pro výpočet této sazby a celkovou částku, kterou má spotřebitel zaplatit, vyjádřenou číselným údajem a vypočtenou k okamžiku předpokládaného uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, h) výši, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, a popřípadě způsob přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými úrokovými sazbami pro účely splácení; pokud u spotřebitelského úvěru na bydlení není možné k okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení určit výši, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, uvede poskytovatel podmínky, na nichž výše, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, závisí, i) vyplývá-li ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s pevně stanovenou dobou jeho trvání umoření jistiny spotřebitelského úvěru, informaci o právu obdržet bezplatně výpis z účtu v podobě tabulky umoření uvedené v příloze č. , hodnota, k tomuto zákonu kdykoliv během trvání závazku z takové smlouvy, j) soupis uvádějící doby a podmínky pro splacení úroku a veškeré související opakující se či jednorázové platby, mají-li být tyto platby a úroky splaceny bez umoření jistiny, k) případnou povinnost spotřebitele hradit platby za vedení jednoho nebo více účtů zaznamenávajících platební transakce a čerpání, jejich výši, je-li poskytovateli známa, a podmínky, za nichž lze tyto platby změnit, ledaže je otevření účtu nepovinné, povinnost spotřebitele hradit platby za používání platebních prostředků pro platební transakce i čerpání, jejich výši, je-li poskytovateli známa, a veškeré další platby vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, l) úrokovou sazbu použitelnou v případě opožděných plateb platnou v okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a podmínky pro její úpravu a další důsledky vyplývající z prodlení spotřebitele, m) informaci o případných nákladech na služby notáře či jiných obdobných nákladech a jejich výši, je-li poskytovateli známa, n) požadavek na případné zajištění nebo pojištění, o) informaci o právu na odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení a lhůtě, během níž může být toto právo vykonáno, a dalších podmínkách pro výkon tohoto práva, včetně informace o povinnosti spotřebitele zaplatit čerpanou jistinu a příslušný úrok podle § 118 odst. 4, jakož i o částce úroku splatné za den, p) informaci o právech vyplývajících z § 119 odst. 1 a 3 a podmínkách jejich uplatnění, q) informaci o právu na předčasné splacení spotřebitelského úvěru, o případném právu poskytovatele na náhradu vzniklých nákladů a u spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení informaci o způsobu jejich stanovení, r) informaci o způsobu ukončení smluvního vztahu, s) informaci o možnosti mimosoudního řešení spotřebitelských sporů prostřednictvím finančního arbitra, t) označení příslušného orgánu dohledu a u) informaci o tom, zda případné použití kapitálu vytvořeného platbami spotřebitele namísto splácení spotřebitelského úvěru povede k úplnému splacení spotřebitelského úvěru.

35. Dle § 122 odst. 1-4 ZSÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

36. Ust. § 588 o. z. uvádí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

37. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

38. Dle § 1792 odst. 1 a 2 o.z. plyne-li ze smlouvy povinnost stran poskytnout a přijmout plnění za úplatu, aniž je ujednána její výše, či způsob, jakým bude tato výše určena, platí, že úplata byla ujednána ve výši obvyklé v době a v místě uzavření smlouvy. Nepodaří-li se takto výši úplaty určit, určí ji soud s přihlédnutím k obsahu smlouvy, povaze plnění a zvyklostem. Byla-li úplata ujednána v rozporu s právními předpisy o cenách, platí za ujednanou ta, která je podle těchto předpisů přípustná.

39. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

40. Dle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 o.z.).

41. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

42. Ust. § 1970 o.z. poté stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

43. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná pouze částečně.

44. V řízení bylo prokázáno, že spolu žalovaná v pozici dlužníka a předchůdce v pozici věřitele dne 30.11.2022 platně uzavřeli smlouvu o úvěru, když má soud za to, že před uzavřením dané smlouvy byla ze strany předchůdce řádně posouzena úvěruschopnost žalované, a když má soud rovněž za to, že byl mezi stranami sjednán přiměřený úrok (8% ročně). Na základě této smlouvy pak předchůdce žalované poskytl 20 000 Kč, které se žalovaná zavázala předchůdci vrátit formou splátek spolu úrokem a poplatky v celkové výši 17 184 Kč. Žalovaná však na tento úvěr uhradila toliko 13 200 Kč, žalobkyně, na níž daná pohledávka přešla, a je tedy ve věci aktivně legitimována, když spolu předchůdce se žalobkyní uzavřeli platnou a účinnou smlouvu o postoupení této pohledávky předchůdce za žalovanou na žalobkyni, má tedy právo na úhradu zbývající části jistiny ve výši 6 800 Kč (splátky hrazené žalovanou přitom byly ze strany soudu započteny v souladu s §1932 odst. 2 o.z. a dohodou stran, tj. na jistinu, jelikož se jednalo na straně žalované o dlužníka – spotřebitele, který již byl s plněním dluhu v prodlení) a sjednaného úroku ve výši 8% ročně od uzavření smlouvy. Konečně má pak soud za to, že mezi stranami byl platně sjednán poplatek co do nákladů na vyhodnocení ve výši 2 770 Kč.

45. K jinému závěru však soud dospěl v rámci sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč a poplatku za hotovostní inkaso ve výši 3 600 Kč, když soud daná ujednání považuje za nepřiměřená, resp. zneužívající ujednání v rozporu s dobrými mravy.

46. Co se týče poplatku za poskytnutí úvěru, byl mezi stranami sjednán úrok ve výši 8 % ročně z poskytnuté částky a vedle něho právě i tento poplatek za poskytnutí úvěru, obecně je přitom cenou za poskytnutí úvěru právě sjednaný úrok, byla-li tak v tomto případě sjednána vedle tohoto úroku i další platba označená jako poplatek za poskytnutí úvěru, jde fakticky o duplicitní platbu za poskytnutí úvěru. Tato úhrada je tak v podstatě skrytým navýšením úroku, který byl formálně dohodnut na 8 % ročně (srovnej rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne 15.12.2020, č.j. , spisová značka, ). Soud proto k tomuto ujednání nepřihlížel, když je takovéto ujednání zakázané, předchůdci tak pohledávka na zaplacení uvedeného poplatku nevznikla.

47. Co se týče poplatku za hotovostní inkaso, jedná se o doplňkovou službu, je tedy na vůli dlužníka, zda k této službě přistoupí či nikoli, v tomto případě však bylo toto ujednání nedílnou součástí smlouvy, čímž předchůdce fakticky obchází úpravu ZSÚ týkající se přiměřenosti sjednaných plnění za poskytnutí úvěru, a neúměrně tak násobí platby související s daným plněním. Ze smlouvy samotné i z předpisu splátek má totiž soud za prokázané, že ujednání o poplatku za hotovostní výběr splátek nebylo individuálně sjednáno, žalovaná tak neměla možnost ovlivnit jeho existenci, výši a jeho splácení, kdy je tento poplatek zahrnut do každé splátky s tím, že pokud by předchůdce využil svého práva zesplatnit úvěr, nemělo by to vliv na výši poplatku, přestože by již nedocházelo k hotovostnímu výběru splátek daných splátkovým kalendářem a přestože bylo mezi stranami sjednáno, že nárok na něj vzniká až v den každého výběru v bydlišti žalované. K tomuto ujednání tedy soud bez dalšího nepřihlíží, když je takovéto ujednání zakázané, předchůdci tak pohledávka na zaplacení uvedeného poplatku nevznikla.

48. Vzhledem k tomu, že se poté žalovaná ocitla v prodlení s plněním, má žalobkyně právo rovněž na úrok z prodlení od prvního dne, kdy se žalovaná ocitla v prodlení s plněním jednotlivých splátek ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž však žalobkyně tento úrok požadovala až z celkové dlužné jistiny (tj. od 31.1.2024) . Soud proto žalobkyni přiznal tento úrok z prodlení až od prvního dne prodlení žalovanou s plněním celé dlužné částky v žalobkyní požadované výši souladné s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny a úroku za dobu trvání smlouvy, což je plně v souladu s § 122 ZSÚ a ve zbytku žalobu zamítl.

49. Konečně má soud za to, že byla mezi stranami v rámci této smlouvy platně sjednána smluvní pokuta, který plně odpovídá § 122 ZSÚ. Žalobkyně má tak právo na její úhradu.

50. Dále bylo v řízení prokázáno, že spolu žalovaná v pozici dlužníka a předchůdce v pozici věřitele dne 29.4.2023 platně uzavřeli smlouvu o úvěru, když má soud za to, že před uzavřením dané smlouvy byla ze strany předchůdce řádně posouzena úvěruschopnost žalované, a když má soud rovněž za to, že byl mezi stranami sjednán přiměřený úrok (8 % ročně). Na základě této smlouvy pak předchůdce žalované poskytl 20 000 Kč, které se žalovaná zavázala předchůdci vrátit formou splátek spolu úrokem a poplatky v celkové výši 17 184 Kč. Žalovaná však na tento úvěr uhradila toliko 3 200 Kč, žalobkyně, na níž daná pohledávka přešla, a je tedy ve věci aktivně legitimována, když spolu předchůdce se žalobkyní uzavřeli platnou a účinnou smlouvu o postoupení této pohledávky předchůdce za žalovanou na žalobkyni, má tedy právo na úhradu zbývající části jistiny ve výši 16 800 Kč (splátky hrazené žalovanou přitom byly ze strany soudu započteny v souladu s §1932 odst. 2 o.z. a dohodou stran, tj. na jistinu, jelikož se jednalo na straně žalované o dlužníka – spotřebitele, který již byl s plněním dluhu v prodlení) a sjednaného úroku ve výši 8% ročně od uzavření smlouvy. Konečně má pak soud za to, že mezi stranami byl platně sjednán poplatek co do nákladů na vyhodnocení ve výši 2 770 Kč.

51. K jinému závěru však soud dospěl v rámci sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč a poplatku za hotovostní inkaso ve výši 3 600 Kč, když soud daná ujednání považuje za nepřiměřená, resp. zneužívající ujednání v rozporu s dobrými mravy, takže k těmto poplatkům bez dalšího nepřihlížel (k odůvodnění viz shora).

52. Vzhledem k tomu, že se poté žalovaná ocitla v prodlení s plněním, má žalobkyně právo rovněž na úrok z prodlení od prvního dne, kdy se žalovaná ocitla v prodlení s plněním jednotlivých splátek ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž však žalobkyně tento úrok požadovala až z celkové dlužné jistiny. Soud proto žalobkyni přiznal tento úrok z prodlení až od prvního dne prodlení žalovanou s plněním celé dlužné částky (tj. 30.6.2024) v žalobkyní požadované výši souladné s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny a úroku za dobu trvání smlouvy, což je plně v souladu s § 122 ZSÚ a ve zbytku žalobu zamítl.

53. Konečně má soud za to, že byla mezi stranami v rámci této smlouvy platně sjednána smluvní pokuta, který plně odpovídá § 122 ZSÚ. Žalobkyně má tak právo na její úhradu.

54. S ohledem na vše výše uvedené soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni v rámci první smlouvy jistinu 6 800 Kč, úrok 1 014 Kč, poplatek za posouzení 2 770 Kč, celkem tedy 10 584 Kč spolu se smluvní pokutou 9 793,84 Kč (celkem se tedy jedná o částku 20 377,84 Kč), spolu s úrokem ve výši 8% ročně z dlužné jistiny od 31.1.2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny a úroků za dobu trvání smlouvy do zaplacení a v rámci druhé smlouvy jistinu 16 800 Kč, úrok 1 014 Kč, poplatek za posouzení 2 770 Kč, celkem tedy 20 584 Kč spolu se smluvní pokutou 10 000 Kč (celkem se tedy jedná o částku 30 584 Kč), spolu s úrokem ve výši 8% ročně z dlužné jistiny od 30.6.2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny a úroků za dobu trvání smlouvy od 30.6.2024 do zaplacení (výrok I) a ve zbytku žalobu zamítl. (výrok II).

55. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy měla žalobkyně ve věci přibližně 65 % úspěch a žalovaná přibližně 35 % úspěch. Soud tedy žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 30 % z částky, na kterou by měla nárok v případě plného úspěchu ve věci. V daném případě se jedná o zaplacený soudní poplatek ve výši 3 889 Kč (viz dále) a náklady za zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 4 220 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 16 880 Kč za 4 úkony (převzetí věci, návrh, předžalobní upomínka, účast na jednání dne 14.4.2025) dle §6, §7 bod 5/, §11 písm. a/, d/ a g/ vyhlášky a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 4 úkony ve věci po 4500 Kč, celkem 1 800 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky). Odměna zástupci byla dále zvýšena náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21 %, tedy o 3 922,80 Kč, když zástupce žalobkyně řádně doložil, že je plátcem DPH. Celkově tak žalobkyni vznikly náklady ve výši 26 491,80 Kč a soud mu přiznal jejich náhradu ve výši 7 947,50 Kč (30 %) odpovídající poměru jeho úspěchu ve věci. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu těchto nákladů k rukám zástupce žalobkyně.

56. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyni nepřiznal právo na náhradu nákladů za další úkon v podobě doplnění žaloby ze dne 3.4.2025, když se jednalo o úkon nadbytečný učiněný bez výzvy soudu – tvrzení zde uvedená měla být příp. uvedena již v žalobě samé.

57. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalované stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

58. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala ve věci návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kdy zaplatila soudní poplatek dle položky 2 Sazebníku poplatků, ale elektronický platební rozkaz nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení, doměřil soud žalobkyni ve výroku IV soudní poplatek dle položky 1 Sazebníku poplatků (soudní poplatek dle položky 1 v tomto případě činí 3 889 Kč, přičemž bylo uhrazeno 3 055 Kč, zbývá tak doplatit 834 Kč).