5 C 247/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 16 600 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 25.2.2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení 6 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 10 000 Kč od 29.10.2023 do zaplacení v rozsahu převyšujících úrokem z prodlení ve výši 12% ročně od 25.2.2025 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 175,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 16 600 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazený úvěr a smluvní pokutu. Tvrdila, že spolu dne 24.7.2023 strany uzavřely prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy byla totožnost žalovaného ověřena kopií OP a výpisem z bankovního účtu, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě mu žalobkyně poskytla dne 24.7.2023 částku 10 000 Kč a žalovaný se jí zavázal žalobkyni tuto částku vrátit do 21.8.2023, resp. po prodloužení splatnosti do 28.10.2023 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 4 440 Kč. Před uzavřením dané smlouvy přitom žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, když vycházel z údajů z bankovního účtu žalovaného, z jeho výplatních pásek a výpisu z databáze poskytovatelů úvěrů EUCB, nebo CRIF. Žalovaný však žalobkyni ničeho neuhradil žalobkyně se tak po něm nyní domáhá zaplacení jistiny 10 000 Kč, poplatku za sjednání 4 440 Kč a smluvní pokuty 2 160 Kč (0,1 % denně z jistiny od 29.10.2023 do 31.5.2024) s příslušným úrokem z prodlení.

2. Žalovaný se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřil.

3. Žalobkyně se z nařízeného jednání soudu omluvila, o odročení nepožádala. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, o odročení nepožádal. Předvolání k jednání mu bylo doručeno v souladu s § 49 o. s. ř. na adresu zjištěnou z centrální evidence obyvatel. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jejich přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující:

5. Dle listiny z čl. 25 žalobkyně disponuje kopií OP žalovaného i jeho fotografií, na níž drží v pravé ruce svůj OP.

6. Podle výpisu z EUCB nebyl žalovaný ke dni 24.7.2023 v této databázi nalezen.

7. Z výpisu z registru platebních informací plyne, že ke dni 24.7.2023 měl žalovaný v této databázi 4 záznamy, 3 ukončené spotřebitelské úvěry, které byly řádně uhrazeny, a jeden úvěr otevřený.

8. Z výplatních pásek žalovaného za dobu od dubna do června r. 2023 pracoval žalovaný u , právnická osoba, s průměrným příjmem 28 717 Kč čistého měsíčně.

9. Dle výpisu z kontomatik byly na bankovním účtu žalovaného v květnu r. 2023 přijaty platby v celkové výši 43 311 kč, v červnu ve výši 71 470,24 Kč a v červenci ve výši 45010 Kč, kdy je v červnu evidován příjem od , právnická osoba, . a v červenci od , právnická osoba, , odeslány pak byly platby ve výši 38 103,95 v květnu r. 2023, ve výši 73 682,13 Kč v červnu a ve výši 46 755,60 Kč v červenci r. 2023.

10. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období květen - červenec r. 2023 soud zjistil, že byla žalovanému dne 29.6.2023 poskytnuta půjčka ve výši 20 000 Kč od , právnická osoba, . a dne 3.7.2023 ve výši 16 000 Kč od , právnická osoba11. Podle žádosti o poskytnutí úvěru 383131 a vyhodnocení úvěruschopnosti žalobkyně eviduje, že jí žalovaný dne 24.7.2023 požádal o poskytnutí úvěru, kdy uvedl, že je svobodný, jeho příjem činí 31 000 Kč, výdaje dosahují 6 500 Kč, náklady na bydlení má 11 000 Kč a hradí splátky 1 800 Kč měsíčně. Jeho měsíční výdaje tak dosahují cca 19 300 Kč. Žádost přitom měla být ověřená SMS kódem 8000 zaslaným na telefonní číslo žadatele , tel. číslo, . Žalobkyně přitom provedla lustraci žalovaného na exekuce, v insolvenčním rejstříku a v databázi odcizených a neplatných dokladů, vše s negativním výsledkem. Při ověření žádosti pak bylo zjištěno, že jeho průměrný měsíční příjem dosahuje 28 717 Kč, měsíční výdaje 6 500 Kč, měsíční závazky 1 800 Kč, náklady na bydlení 11 000 Kč, DTI tak dosahovalo 2,9 % a DSTI 57,3 %.

12. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, vyplývá, že žalobkyně dne 24.7.2023 sestavila smlouvu, v níž figurují jako její strany žalobkyně v pozici úvěrujícího a žalovaný v pozici úvěrovaného. Smlouva je přitom podepsána žalobkyni, na místě pro podpis žalovaného je uvedeno, že k podpisu došlo 24.7.2023 v 10:19:38 hod. elektronicky prostřednictvím kódu 8000 zaslaného SMS. Na základě této smlouvy mělo dojít k poskytnutí jednorázového bezúčelového spotřebitelského úvěru žalobkyní žalovanému ve výši 10 000 Kč na 28 dnů za poplatek za poskytnutí ve výši 4440 Kč při úroku 0 % a RPSN 74 291 % s tím, že celkem se jedná o částku 10 000 Kč. Pro případ prodlení s plněním je zde poté obsažena smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně.

13. Dle výpisu z ARAD dosahovala průměrná RPSN korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu ČR 10,04 %.

14. Z potvrzení platby a ze zprávy banky má soud za prokázané, že žalobkyně dne 24.7.2023 na bankovní účet žalovaného zaslala 10 000 Kč.

15. Podle dodatku ke smlouvě žalobkyně sestavila dne 23.10.2023 dodatek ke shora uvedené smlouvě s tím, že byla prodloužena splatnost do 28.10.2023. Dodatek je přitom podepsán toliko žalobkyní.

16. Dle předžalobní výzvy a emailu z čl. 61 sestavila žalobkyně dne 18.4.2024 na jméno žalovaného a emailovou adresu uvedenou u jeho osoby ve smlouvě emailovou zprávu, v níž žalovaného vyzvala k úhradě dluhu vyplývajícího ze shora uvedené smlouvy v celkové výši 21 705,64 Kč.

17. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

18. Žalobkyně disponuje kopií OP žalovaného i jeho fotografií, na níž drží v pravé ruce svůj OP.

19. Ke dni 24.7.2023 žalovaný neprocházel databází EUCB. A v registru platebních informací měl 4 záznamy, 3 ukončené spotřebitelské úvěry, které byly řádně uhrazeny, a jeden úvěr otevřený.

20. Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného v době od dubna do června r. 2023 dosahoval 28 717 Kč.

21. Na bankovním účtu žalovaného byly v květnu r. 2023 přijaty platby v celkové výši 43 311 Kč, v červnu ve výši 71 470,24 Kč a v červenci ve výši 45010 Kč, kdy je v červnu evidován příjem od , právnická osoba, . ve výši 20 000 Kč a v červenci od , právnická osoba, ve výši 16 000 Kč, odeslány pak byly platby ve výši 38 103,95 v květnu r. 2023, ve výši 73 682,13 Kč v červnu a ve výši 46 755,60 Kč v červenci r. 2023.

22. Žalobkyně eviduje, že jí žalovaný dne 24.7.2023 požádal o poskytnutí úvěru, kdy uvedl, že je svobodný, jeho příjem činí 31 000 Kč, výdaje dosahují 6 500 Kč, náklady na bydlení má 11 000 Kč a hradí splátky 1 800 Kč měsíčně. Jeho měsíční výdaje tak dosahují cca 19 300 Kč. Žádost přitom měla být ověřená SMS kódem 8000 zaslaným na telefonní číslo žadatele , tel. číslo, . Žalobkyně přitom provedla lustraci žalovaného na exekuce, v insolvenčním rejstříku a v databázi odcizených a neplatných dokladů, vše s negativním výsledkem. Při ověření žádosti pak bylo zjištěno, že jeho průměrný měsíční příjem dosahuje 28 717 Kč, měsíční výdaje 6 500 Kč, měsíční závazky 1 800 Kč, náklady na bydlení 11 000 Kč, DTI tak dosahovalo 2,9 % a DSTI 57,3 %.

23. Žalobkyně dne 24.7.2023 sestavila smlouvu, v níž figurují jako její strany žalobkyně v pozici úvěrujícího a žalovaný v pozici úvěrovaného. Smlouva je přitom podepsána žalobkyni, na místě pro podpis žalovaného je uvedeno, že k podpisu došlo 24.7.2023 v 10:19:38 hod. elektronicky prostřednictvím kódu 8000 zaslaného SMS. Na základě této smlouvy mělo dojít k poskytnutí jednorázového bezúčelového spotřebitelského úvěru žalobkyní žalovanému ve výši 10 000 Kč na 28 dnů za poplatek za poskytnutí ve výši 4440 Kč při úroku 0 % a RPSN 74 291 % s tím, že celkem se jedná o částku 10 000 Kč. Pro případ prodlení s plněním je zde poté obsažena smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně. Průměrná RPSN korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu ČR byla v této době 10,04 %.

24. Žalobkyně zaslala dne 24.7.2023 na bankovní účet žalovaného 10 000 Kč.

25. Dne 23.10.2023 sestavila žalobkyně dodatek ke shora uvedené smlouvě s tím, že byla prodloužena splatnost do 28.10.2023. Dodatek je přitom podepsán toliko žalobkyní.

26. Dne 18.4.2024 sestavila žalobkyně na jméno žalovaného a emailovou adresu uvedenou u jeho osoby ve smlouvě emailovou zprávu, v níž žalovaného vyzvala k úhradě dluhu vyplývajícího ze shora uvedené smlouvy v celkové výši 21 705,64 Kč.

27. Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z. a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ).

28. Ust. § 570 odst. 1 o.z. uvádí, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

29. Dle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 554 o. z. se ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

30. Ust. § 561 odst. 1 o. z. uvádí, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

31. Dle § 562 odst. 1 a 2 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

32. Ust. § 2395 o. z. uvádí, že se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

33. Ust. § 1724 a § 1725 o.z. uvádí, že smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy, přičemž je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

34. Dle § 2 odst. 1 ZSÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až § 108 a § 109 odst. 1 ZSÚ uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 ZSÚ).

35. Podle § 3 odst. 1 písm. c/ ZSÚ se pro účely tohoto zákona se rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

36. Ust. § 419 o. z. uvádí, že spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

37. Dle § 84 odst. 1 – 3 ZSÚ § 84 poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. Spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, včetně možnosti využití automatizovaných modelů, a je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů. Sdělené nebo zveřejněné informace podle odstavce 1 obsahují upozornění, že pokud spotřebitel nesplní povinnost podle odstavce 2 a poskytovatel proto nebude schopen posoudit jeho úvěruschopnost, poskytovatel spotřebitelský úvěr neposkytne.

38. Podle § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

39. Ust. § 87 ZSÚ stanoví, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

40. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

41. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

42. Ust. § 1958 odst. 2 o. z. stanoví, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

43. Dle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

44. Ust. § 1970 o.z. poté uvádí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

45. Dle § 106 odst. 1 ZSÚ Smlouva o spotřebitelském úvěru musí vždy obsahovat tyto informace: a) druh spotřebitelského b) kontaktní údaje smluvních stran, a je-li spotřebitelský úvěr zprostředkován, též kontaktní údaje zprostředkovatele, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, popřípadě adresu pro doručování elektronické pošty, c) celkovou výši spotřebitelského úvěru a podmínky jeho čerpání, d) dobu trvání spotřebitelského úvěru, není-li to možné, způsob jejího určení, e) určení zboží nebo služby a jejich cenu, která by byla placena bez využití spotřebitelského úvěru, jde-li o spotřebitelský úvěr ve formě odložené platby za zboží nebo službu nebo vázaný spotřebitelský úvěr, f) zápůjční úrokovou sazbu, podmínky upravující použití této sazby a popřípadě údaj o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční zápůjční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu zápůjční úrokové sazby; uplatňují-li se za různých okolností různé zápůjční úrokové sazby, uvádějí se tyto informace o všech zápůjčních úrokových sazbách, g) roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr, veškeré předpoklady použité pro výpočet této sazby a celkovou částku, kterou má spotřebitel zaplatit, vyjádřenou číselným údajem a vypočtenou k okamžiku předpokládaného uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, h) výši, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, a popřípadě způsob přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými úrokovými sazbami pro účely splácení; pokud u spotřebitelského úvěru na bydlení není možné k okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení určit výši, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, uvede poskytovatel podmínky, na nichž výše, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, závisí, i) vyplývá-li ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s pevně stanovenou dobou jeho trvání umoření jistiny spotřebitelského úvěru, informaci o právu obdržet bezplatně výpis z účtu v podobě tabulky umoření uvedené v příloze č. 5 k tomuto zákonu kdykoliv během trvání závazku z takové smlouvy, j) soupis uvádějící doby a podmínky pro splacení úroku a veškeré související opakující se či jednorázové platby, mají-li být tyto platby a úroky splaceny bez umoření jistiny, k) případnou povinnost spotřebitele hradit platby za vedení jednoho nebo více účtů zaznamenávajících platební transakce a čerpání, jejich výši, je-li poskytovateli známa, a podmínky, za nichž lze tyto platby změnit, ledaže je otevření účtu nepovinné, povinnost spotřebitele hradit platby za používání platebních prostředků pro platební transakce i čerpání, jejich výši, je-li poskytovateli známa, a veškeré další platby vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, l) úrokovou sazbu použitelnou v případě opožděných plateb platnou v okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a podmínky pro její úpravu a další důsledky vyplývající z prodlení spotřebitele, m) informaci o případných nákladech na služby notáře či jiných obdobných nákladech a jejich výši, je-li poskytovateli známa, n) požadavek na případné zajištění nebo pojištění, o) informaci o právu na odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení a lhůtě, během níž může být toto právo vykonáno, a dalších podmínkách pro výkon tohoto práva, včetně informace o povinnosti spotřebitele zaplatit čerpanou jistinu a příslušný úrok podle § 118 odst. 4, jakož i o částce úroku splatné za den, p) informaci o právech vyplývajících z § 119 odst. 1 a 3 a podmínkách jejich uplatnění, q) informaci o právu na předčasné splacení spotřebitelského úvěru, o případném právu poskytovatele na náhradu vzniklých nákladů a u spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení informaci o způsobu jejich stanovení, r) informaci o způsobu ukončení smluvního vztahu, s) informaci o možnosti mimosoudního řešení spotřebitelských sporů prostřednictvím finančního arbitra, t) označení příslušného orgánu dohledu a u) informaci o tom, zda případné použití kapitálu vytvořeného platbami spotřebitele namísto splácení spotřebitelského úvěru povede k úplnému splacení spotřebitelského úvěru.

46. Ust. § 110 odst. 1 – 6 ZSÚ stanoví, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. Obsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, která je nižší, než odpovídá informaci o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, snižuje se celková částka, kterou má spotřebitel zaplatit, tak, aby odpovídala zápůjční úrokové sazbě uvedené ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. Obsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, která je nižší, než odpovídá informaci o zápůjční úrokové sazbě, snižuje se zápůjční úroková sazba tak, aby odpovídala celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, uvedené ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. Obsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o roční procentní sazbě nákladů, která je nižší, než odpovídá skutečnosti, snižuje se zápůjční úroková sazba a celková částka, kterou má spotřebitel zaplatit, tak, aby odpovídaly roční procentní sazbě nákladů uvedené ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. Bylo-li sjednáno, že spotřebitel bude plnit ve splátkách, zohlední se změny vyplývající z odstavců 1 až 3 poměrně v jednotlivých splátkách. Věřitel na žádost spotřebitele vypočte novou výši splátek a sdělí ji spotřebiteli. Neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru v rozporu se zákonem písemnou informaci o a) některém právu věřitele vůči spotřebiteli nebo o podmínkách, za kterých může věřitel toto právo uplatnit, platí, že věřitel toto právo nemá, b) některé povinnosti spotřebitele vůči věřiteli nebo o podmínkách, za kterých je spotřebitel povinen tuto povinnost splnit, platí, že spotřebitel tuto povinnost nemá, c) podmínkách, za kterých může spotřebitel uplatnit některé právo vůči věřiteli, platí, že spotřebitel může toto právo vykonat, i když tyto podmínky nejsou splněny. Uvedené se použije obdobně, jestliže smlouva o spotřebitelském úvěru v rozporu se zákonem obsahuje informaci o právu nebo povinnosti nebo o podmínkách jejich uplatnění nebo splnění, která neodpovídá donucujícímu ustanovení zákona.

47. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

48. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná pouze částečně.

49. Smlouva o úvěru je smlouvou konsenzuální, přičemž se nejedná o smlouvu, jež by musela být uzavřena v písemné formě, musí však obsahovat esenciální náležitosti (označení stran, závazku poskytnout a vrátit, příp. doba vrácení a úroky) a splňovat zákonem stanovené požadavky na právní jednání (osoba, vůle, projev vůle). Žalobkyně v řízení tvrdila, že byla tato smlouva mezi ní a žalovaným uzavřena v písemné formě dne 24.7.2023 prostředky komunikace na dálku. Písemná forma je však u právních jednání učiněných elektronicky bez užití autorizovaného elektronického podpisu, o což se v tomto případě jedná, zachována pouze v tom případě, kdy dané použité prostředky komunikace na dálku umožňují zachycení obsahu jednání a určení jednající osoby. Totožnost žalovaného v pozici dlužníka přitom byla dle názoru soudu v tomto případě řádně ověřena, když žalobkyně tvrdila i prokázala, že totožnost ověřila prostřednictvím kopie OP? fotografie žalovaného držícího OP a výpisem z jeho bankovního účtu prostřednictvím služby kontomatik. Dle názoru soudu však již nebylo řádně prokázáno, že by byla daná smlouva ze strany žalovaného řádně podepsána, když tvrdila, že byla podepsána prostřednictvím SMS kódu, nikterak však netvrdila ani neprokázala, že daný kód byl vygenerován pro žalovaného, že mu byl řádně zaslán a že je žalovaný užil k podpisu dané smlouvy. Uvedené je o to markantnější, když je žádost o poskytnutí úvěru, která měla předcházet posouzení úvěruschopnosti a samotnému uzavření smlouvy opatřena stejným kódem (není tedy možné uzavřít, zda byl daný kód vygenerován k podpisu žádosti, či smlouvy, není však dle soudu možné, aby byl kód totožný právě s ohledem na nutnost projevení vůle daný úkon, dané právní jednání v tom konkrétním podepisovaném smyslu učinit. Dle názoru zdejšího soudu tak nebyly splněny zákonem stanovené podmínky zachování písemnosti daného právního jednání, přičemž nebylo ani prokázáno, že by v tomto případě žalovaný právně jednal, tj. že by projevil svou vůli s žalobkyní tuto smlouvu za daných podmínek, danou formou a s daným obsahem uzavřít. Žalobkyně tak v těchto otázkách neunesla břemeno tvrzení, resp. břemeno důkazní, přičemž se svou neúčastí na jednání dobrovolně vzdala možnosti poučení ze strany soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. (srovnej: rozsudek NS ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007). Vzhledem k uvedenému tedy soud uzavřel, že se jedná o právní jednání nicotné, které nezpůsobuje právní následky, a strany tudíž nejsou povinny se jím řídit, resp. žalovaná nemá povinnost žalobkyni z titulu dané smlouvy cokoli hradit.

50. I kdyby pak byla daná smlouva mezi stranami žalobkyní tvrzeným způsobem uzavřena, má soud za to, že by se jednalo o smlouvu absolutně neplatnou, a to jednak pro rozpor s dobrými mravy, jednak pro absenci řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně před uzavřením dané smlouvy.

51. Co se týče neplatnosti smlouvy pro rozpor s dobrými mravy, má soud za to, že sjednané RPSN v tomto případě ve výši 74291 % není přiměřeným, když byl v rozhodné době průměr RPSN v tomto druhu smluv ve výši 10,4 %, přiměřeným RPSN by přitom byl max. čtyřnásobek této sazby (srovnej rozhodnutí sp. zn. 33 Icm 91/2010). Soud má přitom za to, že se jedná v tomto případě o neoddělitelné ujednání, když by žalobkyně danou smlouvu neuzavřela, věděla-li by o neplatnosti tohoto ujednání (poplatek za poskytnutí byl nedílnou součástí smlouvy a jí požadovanou úplatou za daný úkon).

52. Vzhledem k tomu, že pak žalobkyně poskytovala žalovanému tuto částku právě v pozici spotřebitele v rámci poskytnutí spotřebitelského úvěru, měla zákonnou povinnost před vlastním uzavřením dané smlouvy zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Žalobkyně přitom tvrdila i doložila, že v rámci posouzení jeho úvěruschopnosti vycházela z informací od žalovaného z jednotlivých lustrací a z výpisu z bankovního účtu žalovaného. Ze všech těchto podkladů však lze dovodit, že žalovaný nebyl sto daný úvěr hradit, když měl další dva úvěry a když byly po celou dobu jeho příjmy nižší než jeho výdaje (uvedený závěr jednoznačně vyplývá i z provedeného výpisu z kontomatik). Soud tak nemá posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyní za řádné, když se žalobkyně řádně nevypořádala s výše uvedeným. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je přitom především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry (před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet). Primárním chráněným zájmem je tak zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (srovnej: Komentář k zákonu o spotřebitelském úvěru. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost spotřebitele pak rovněž představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Dalším smyslem zakotvení této povinnosti je pak řešení problému rostoucí zadluženosti domácností, kdy tato úprava v konečném důsledku chrání společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů apod. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je pak i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (rozsudek NS ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39). Následkem absence tohoto posouzení je poté absolutní neplatnost dané smlouvy o úvěru, jak je uvedeno výše.

53. S ohledem na vše výše uvedené tak nejsou strany povinné si na základě tohoto právního titulu v podobě nicotné, resp. absolutně neplatné smlouvy o úvěru ničeho plnit. Na druhou stranu však bylo v řízení prokázáno, jak je uvedeno výše, že žalobkyně poskytla na základě této smlouvy žalovanému plnění ve výši 10 000 Kč, čímž se na její úkor žalovaný bezdůvodně obohatil (došlo k poskytnutí plnění bez právního důvodu), a je tak povinen toto obohacení žalobkyni vydat.

54. Konečně soud uvádí, že předložená smlouva rovněž nesplňuje náležitosti stanovené § 106 ZSÚ, když zde není uveden výpočet RPSN (srovnej rozsudek SDEU ze dne 23.1.2025 ve věci C-677/23) a je chybně uvedena i celková částka 10 000 Kč (kdy se s ohledem na sjednaný poplatek ve výši 4 440 Kč má jednat min. o částku 14 440 Kč).

55. Dluh v rámci bezdůvodného obohacení je dluhem, který je splatný na výzvu, a obohacený je povinen plnit bez zbytečného odkladu. Soud tedy vycházel z toho, že řádnou výzvou k vydání předmětného bezdůvodného obohacení je doručení žaloby (co se týče předžalobní výzvy, nebylo řádně prokázáno, že byla tato výzva žalovanému řádně odeslána) dnem 24.2.2025. Den následující se tak žalovaný dostal do prodlení s plněním, od 25.2.2025 tak žalobkyni vzniklo rovněž právo na úhradu úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (12 % ročně).

56. S ohledem na výše uvedené tedy soud žalovanému uložil ve výroku I tohoto rozhodnutí povinnost zaplatit žalobkyni 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % od 25.2.2025 do zaplacení a ve zbytku žalobu zamítl (výrok II).

57. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy měla žalobkyně ve věci přibližně 53,90 % úspěch a žalovaná přibližně 46,10 % úspěch. Soud tedy žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 7,80 % z částky, na kterou by měla nárok v případě plného úspěchu ve věci. V daném případě se jedná o zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady za zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění do 31.12.2024. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, byla náhrada nákladů omezena dle § 14b této vyhlášky. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 900 Kč za 3 úkony (převzetí věci, návrh, předžalobní upomínka) dle §11 písm. a/, d/ a §14b odst. 1 bod 2/ vyhlášky a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§14b odst. 5 písm. a/ vyhlášky). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21 % tedy o 252 Kč, když zástupce žalobkyně řádně doložil, že je plátcem DPH. Celkově tak žalobkyni vznikly náklady ve výši 2252 Kč a soud jí přiznal jejich náhradu ve výši 175,70 Kč (7,80 %) odpovídající poměru jejího úspěchu ve věci. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu těchto nákladů k rukám zástupce žalobkyně.

58. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle §160 odst. 1 o. s. ř. v základní pariční lhůtě 3 dnů.